Andrýsku, k Dr. se objednej 6-7 týdnů od poslední menstruace, abys rovnou viděla srdíčko. Je zbytečné chodit tam dřív.

Je vidět, že ses už rozhodla, že na potrat nepůjdeš.. To chápu, já jsem na potrat taky nešla. Přesto si myslím, že u tak závažnýho životního kroku by se měl člověk přece jenom zamyslet i nad ostatníma věcma... Budeš mít kde bydlet, máš nějaké úspory, víš kolik stojí výbavička, uživíš se sama, máš po mateřské jistou práci, bude ti mít kdo občas hlídat a pomáhat, až začneš chodit do práce, cítíš se dost silná a samostatná?

Je sice hezké, že se tvoji rodiče a sourozenci a kamarádi na miminko těší (nebo budou těšit, až jim to řekneš), ale uvědomuješ si, jaký budeš stejně pociťovat ohromný tlak, že jsi na to na všechno sama? I přes sebelepší zázemí v rodině ti bude partner chybět (tím nemyslím konkrétního otce), protože nejenom těhotenství, ale i miminko budeš mít potřebu s někým sdílet. Na miminko se mají těšit dva, asi tři měsíce už chodím na fórum "otěhotnění" a až tam mi pořádně došlo, o co všechno jsem se připravila, že jsem tak "nezodpovědně počala a dítě si rozhodla nechat". Neumím to pořádně vyjádřit, svého rozhodnutí rozhodně nelituju, na malé se těším a jsem si jistá, že nás uživím (jinak bych do toho nešla), ale až "teď" si začínám reálně uvědomovat (první dva měsíce jsem byla v šoku), jak to bude těžké a jak jsem si ohromně zkomplikovala život a co je nejhorší, zkomplikovala jsem ho i svému dítěti.

Upravil(a) yellow108 (28. 2. 2008 16:14)

Trošku mi blbne babinet, neviděla jsem poslední příspěvky... Myslela jsem, že ses rozhodla pro rozchod a stojíš si za ním. A že se jenom ptáš, jestli otci o dítěti říct nebo ne. I když jsem ti vlastně na otázku vůbec neodpověděla

Kdybys třeba něco potřebovala, tak se ozvi.

Upravil(a) yellow108 (28. 2. 2008 16:34)

...

Upravil(a) Aktaion (13. 3. 2008 16:08)

Tak já ti, milá Andy, držím pěsti. Vlastně vám všem třem, protože to bude náročný. Ale zvládla jsem to já, zvládly to jiný a ty to zvládneš taky. Možná bych ti jen poradila, abys byla vždy sama sebou a nikdy se nesnažila omluvit přítele, pokud bude opakovaně nedodržovat vaše dohody. (Vědět tohle já dřív, tak se rozvedu dřív a ušetřím si hromadu nervů.) Samozřejmě ti přeju, abyste se dokázali dohodnout na kompromisech a abyste oba byli tak zodpovědní a vyzrálí, abyste spolu utvořili harmonický pár. Přestřelky jsou v každém vztahu, ale doufám, že v tom vašem budete umět založit ten pevný základ, co pár přestřelek prostě nezboří Nemaluj si to jako procházku růžovým sadem, ale jako peklo taky ne Pa.