Zklamaná napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Fanny, Vanilko a všechna další nesvéprávná zvířátka
Hlavně je tu dobře vidět, kdo používá rozum a své city a s kým tu pouze clomají emoce, které ho k citům nepustí a rozum, tu modlu zaklínanou, mu zatemňují

...a tak by bylo nejlepší, kdyby jste se všichni/y přihlásili/y k Pan na školičku, ona vám tam vymyje všem důkladně mozek a naimplantuje vám boží moudrost

Díky za doporučení Možná by ti to taky neuškodilo.

Zklamaná napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

A to je právě ono, místo, aby tedy napřed vyřešila jeden vztah, tak ty problémy doma přebíjí nějakým tím dalším vztahem - a komu tím ubližuje? Nevíme, zda milenec je svobodný, takže pokud je ženatý, tak jeho manželce, svému manželovi, s kterým teď nechce nic řešit, svým dětem, protože co když dojde jejímu manželovi trpělivost a řekne - buď já, nebo on? Také, že můžou být děti bez mámy (důvod rozvodu a přiřknutí dětí otci), nebo můžou být bez finanční podpory (ony ty alimenty nepokryjí veškerou tu potřebnost - ale to si prosím počtěte na právním). A tady je to hlavně o tom, že se má používat rozum

Já chápu, jak to myslíš, dlouho jsem si to taky myslela. ALe ona se snažila ze všech sil a opravdu leta řešit ten svůj vztah se svým manželem. ALe nedařilo se...

Tu nevěru neplánovala. Přihodilo se. A to je asi to, co je těžké pochopit pro ty, které nikdy jejich rozum nezklamal, vždycky se dokázali ovládat, dokázali ovládnout své emoce a city. Někteří lidé to tak nemají a nejsou pro to nějak méněcení, podle mě tedy. A opravdu zvlášť sexuální pud je hodně silný právě proto, abychom neumřeli. A ano, znovu opakuji, v určité chvíli se ze mě stává zvířátko, které se přestává ovládat. Prostě to, co prožiju po tom, co se přestanu ovládat, mi za to stojí. A stojí to za to i partnerovi...

Zpět k té kámošce. Nevíš, komu ubližuje a nedá se to jednoznačně říct. Může se stát, že za půl roku se k rodině vrátí s tím, že díky milenci poznala hodnotu svého muže. Třeba jedině díky jinému vztahu pozná, jaký poklad má doma (to se stalo u nás doma)... Pokud to její muž rozseken - je to jeho právo, ale i jeho zodpovědnost... bude řešit situaci za ní, a já si myslím, že situaci by měl řešit ten, který ji způsobil.

Víš máš pravdu s tím rozumem. Já bych přidala empatii a lásku. Jenomže já říkám - nejsme andělé, jsme lidé chybující... takových věcí, co by lidé měli je... já jsem se naučila přijímat svět kolem sebe takový, jaký je a nestavět si vzdušné zámky.. to nikam nevede

jo, hezky napsáno, to se musí nechat, ale zas asi bych já to řešila tak, že pokud by můj manžel neslyšel dlouhou dobu, co mu říkám, co mi chybí, tak bych především vyřešila sebe (a to se tu přeci pořád dokola radí, že), takže bych jednou provždy takový nefunkční vztah ukončila, dala se dokupy z toho, a až bych měla vše v sobě vyřešené, tak bych hledala něco nového - ale většinou nový vztah přijde tak nějak sám od sebe. Rozhodně bych to tedy neřešila svou nevěrou, že bych si někde polaskala svoje ego a pak se vrátila domů, kde mě to zase bude ubíjet. A dovedu si úplně představit, jak tu tvoji kamarádku to doma ubíjí, když se vrátí z nějakého toho svého sex-výletu, jak ji je ten její manžel ještě protivnější, po*nější...ale možná to neřeší díky finanční situaci, třeba ta špetka rozumu tam je a ví, že by přišla o živitele rodiny, pokud by vzápětí nenastoupil do toho živitelství ten druhý (udělal by to?)

No ona to řešila i změnou sebe, tedy nejlíp jak dovedla. Vyhledala odobornou pomoc, začala se rozvíjet a nakonec právě začala trávit svůj čas po svém - své koníčky, své přátele a tak i poznala toho milence. Tehdy než si ho našla uvažovala o rozvodu. Proč to neudělala byli její děti - oni totiž s manželem fungují jako rodiče skvěle, děti nic netuší. O financích to není - ten její milenec je ještě bohatší než její manžel. Hele ona je to fakt docela správná ženská, podle mě, ona třeba ví, že se nechová dobře, ale prostě teď nechce nebo neumí se chovat jinak. Říká, že konečně po dlouhé době se má krásně... i když jí vadí, že na úkor druhých...

Mě to fakt hodně dává, protože já jsem si v duchu do té doby říkala, že je mi líto, že manžel problémy se mnou v našem vztahu neřešil se mnou, ale řešil nevěrou. Teď už to chápu. Ono je to totiž tááááák snadnější a příjemnější...

Ona třeba stráví s milencem úžasné odpoledne, nejen sex, ale spolu i nadšeně vaří, pak to spolu s požitkem snědí, on ji pořád chválí, oňuchává - hladí a opusinkovává, smějí se spolu. Pak ona musí domů, kde jí čeká manžel a sotva si ona sundá kabát, tak manžel spustí: ty se chováš takhle a měla by ses chovat takhle, tas zase neudělala to a to, atd atd. Jé jak se v tomhle vidím, v dobách temna u nás jsem si počkala, až manžel přijde domů a už to jelo: Spustila jsem: ty se málo staráš o děti, ty jsi pořád pryč, ty jsi neudělal to a to....

Kuřátko a ostatní,

konec. Trpěla jsem , snažila jsem se řešit, komunikovat . On tu snahu neprojevil. Poslední týdny se začal chovat fakt příšerně. myslím tím, že přijel, najedl se, usnul nebo odjížděl pryč, nekomunikoval, odsekával ATD.
Je to všechno dlouhá story, na podzim se odtěhoval, v lednu byl zpět, ale bez efektu, změn, nic pro náš vztah neudělal.
Deset let pryč, ale musím věřit, že snad bude líp. Jinak pozitivum vidím alespon v tom, že bydlet kde mám a nemusím mít ted starost co a jak dál. On odešel jen se svýma věcma. Ta jeho milenka si šla za svým a dokázala toho co chtěla. 2x Rozvedená, dvě děti. No ale M se k ní nestěhuje. Chce mít svoji svobodu a pohodičku.přijet jak se mu to bude hodit. tot vše.
Stejně je mi to moc líto, proč to tak je, ale asi to tak mělo být.
tak si říkám, že třeba taky potkám někoho jako jste tady jiné už poznaly, že jste potkali někoho s kým je vám fajn a pak jste se divili, jak jste vůbec mohli v takovém vztahu s manželem být.
Přála bych si, aby to bylo za mnou.

tak ted klidně pište.

Upravil(a) Kerrin (24. 8. 2008 23:54)

Kerrin - držím palce - drž se!

A Koi - taky na tebe myslím.

Oběma, i když jste každá v jiné situaci, moc přeju, ať se trápíte co nejmíň a co nejdřív ať se dostanete z té šlamastyky ven

Díky, budu Vás potřebovat. Samota je hnusná, ale třeba pomůže. Ted si uvědomuji co asi budu mít volného času. nebudu muset denně vařit, i ty víkendy si budu moci plánovat jak se mi bude chtět.

No, řekla bych, že je to kus od kusu, případ od případu. Někdo zachrání své manželství bengálem, jiný zase stoickým klidem.

Mám kamaráda, který poté, co jeho manželka před asi 12 lety téměř inzultovala jeho milenku, tu manželku začal mít jaksi radši. Dokonce tak, že si spolu udělali další dítě. Prostě ten jejich vztah (zřejmě) bral tak, že holt ta manželka o něj TAK MOC stojí. Jsou spolu dodnes. Tehdy to byl jeho nepromyšlený úlet. Asi. (Je to velmi inteligentní člověk, i když přiznávám - jeho smýšlení v tomto případě mi není vlastní)...

Mám kamaráda, jehož manželka si telefonicky vyřídila s milenkou tyhle záležitosti, vzápětí mu sehrála super divadlo, až ji musel odvézt k lékaři na uklidňující injekci (ona ho ale předtím i bila) ... Zůstal s ní, protože - ona je tak slabá a navíc - si uvědomil, jak moc ho teda má ráda, když o něj bojuje a navíc děti by s ním už nepromluvily.

Měla jsem kolegyni, která při nevěře jejího muže šla dokonce až za nejvyšším šéfem (za totáče), ten neposednému manžílkovi udělal přednášku o tom, že tedy na takovém pracovním místě nebude trpět žádné nemanželské manýry a ostudy... A ti dva žili spolu ještě dobrých 20 let... A protože jsem ho znala, můžu odpřisáhnout, že v tom manželství vypadal velmi spokojeně. Aféra s milenkou zapomenuta.

Dnes jsem v takovém rozpoložení , že jednak jsem dost líná si vůbec představit, že bych někomu zvonila u dveří a navíc - už se nějakých informací já sama vůbec nebojím. Nemůžou mi ublížit. Vím, co k manželovi cítím a proč to k němu cítím. A tím pádem pořád zastávám názor, že je lepší vědět. Právě proto, abych se mohla zařídit. Buď mi informace pomůže k tomu, že se od něj odtrhnu, nebo se mnou naopak nic neudělá, protože "vím své". (nekecám, mám to za sebou). Proto jsem teď pevnější v kramflecích a říkám, že ten čtvrtý to vědět má. Protože jestli je manželství jinak pevné, vydrží. A jestli není, je pak lepší si zařídit jiný život a vlastně umožnit 4 lidem "lepší" životní partnery, ne?

Je ale fakt (jak píše Salen o rozdílu mezi dlouhodobou jasnou nevěrou a domněnkami), že s každou informací by se mělo nakládat uvážlivě; může nadělat spoustu škody hlavně když je nepravdivá. Šéf mi kdysi přehodil s kolegou kancelář, manželka kolegy vždycky po zavolání tedy slyšela mě - nevím, zda on byl sklerotik, že jí to doma neřekl, nebo co se u nich dělo, každopádně tuhle nervózní madam moje nová kancelář (kterou jsem navíc ani nechtěla) rozhodila tak silně - že mi jednou řekla, že TO oznámí mému muži. (Já jsem v průs.eru vždycky nevinně) Ona ale nevěděla, že můj manžel by ji poslal do.....

Jo, taky se kloním k názorům holek, které tvrdí, že roztažené nohy nějaké ženské samy o sobě nic nezmůžou , to sice jo, naprostý souhlas . Je to logické. Ale taky jsem zažila jednu vééélmi vytrvalou zájemkyni... a ono v každém, úplně každém partnerství jsou slabší okamžiky, kdy fakt ten chlap podlehnout může, aniž by musel vyvinout svoji větší iniciativu. Nezastávám se mužů - to teda v žádném případě, sama bych  to viděla jako jeho selhání a dostal by na budku především on - ale skutečně po těch nájezdech jedné dobračky už věřím tomu, že existují i lovkyně, které pokoj nedají a nedají (až musejí být inzultovány, aby se vzpamatovaly) (ježiš, já se tady rozepíšu, a pak si z toho dělám prču, omlouvám se.). Ostatně, některá tady kdysi napsala pěknou větu "já jsem si toho (ženatého) muže vyhlédla"..... Za tuto upřímnou větu pisatelce děkuji, docela se mi vrátily vzpomínky na tu lovkyni, které bylo úplně fuk, že někde existuje nějaké jeho dítě atd., sváděla a sváděla (svoje manželství v troskách), až jí můj manžel dal výpověď....

Vanilka má velmi rozumné názory, to, co napsala, dobře chápu (složitosti v životě, rozhodování) akorát se mi po tom čtení chce přece jen trošíčku rejpnout - co je podváděné manželce po tom, že nějaká jiná ženská se babrá ze svého podělaného života pomocí jejího chlapa?
Nechci být nějak razantní, ale já bych asi nečekala, až se jiná žena "rozhodne", zda si mého muže "ponechá". V tomto případě bych si nemohla svého muže vážit.
Samozřejmě vidím 3 možnosti:
1) udělat bengál, 2) vyhodit chlapa (co s ním, když preferuje jinou - pro mě jako partner nepoužitelný), 3) zařídit si svůj život bez ohledu na něj, ovšem pochybuji, že v bytě bez druhého vchodu se dá takhle žít douho....

Záleží na povaze a situaci každého zúčastněného, asi se nedá moudře říct "tohle je pro všechny ta správná varianta".

Kerrin,
stále platí přímá úměra: ty nejsi dost dobrá pro něj = on není dost dobrý pro tebe.

vím že bavit se a vycházet spolu nějak budeme, ne ve špatným, ale fakt je mi bylo po*né to jeho chování, neúcta, nevážení si partnera atd.

Zklamaná napsal(a):

Selima: ty buď také ráda, že jsi na světě - já se narodila v manželství a ty? Hele, proč si te´d plno chlapů nechává dělat za těžký peníz test DNA? Protože si není jistý, zda to mládě, které živí ve svém hnízdě, je opravdu jeho - a mrkni na nějakou statistiku, tam se to těma kukačkama jen hemží

Ja som rada, ja som s anarodila v manželstve, a nayvše z lásky, a nie zo zatmenia mozgu môjho otca... A verím, že keby aj bol mame neverný (je len človek, aj keď chlap), nebolo by to preto, že mu mozog klesol z hlavy do malej hlavičky, ale z rozličných iných dôvodov... ako ho poznám. Nehovorí to samo osebe nič o ľudskej hodnote ani jeho, ani mojej mamy... napríklad. Testy DNK sa robia, lebo ich vyvinuli a je to dobrý kšeft.

Kerin, mne sa po rozchode uľavilo. Pre mňa bolo najhoršie, keď som si ešte myslela, že môžem svojím správaním niečo ovplyvniť, a horúčkovito som sa snažila zistiť, ČO ROBIŤ, aby zostal. Keď odišiel, paradoxne sa mi trochu uľavilo, potom prišiel smútok, ale zvieranie žalúdka poľavilo. Akurát mám z tých čias zhojenú jazvu na dvanástniku(neviem, prečo sa nervy ohlasujú v žalúdku)... Bude líp.

Kuurnik, člověk tady chvilku není a pak to skoro nestíhá dočítat

Tak sem si pro sebe, jak jsem si to tu tak pročítala, udělala takový soukromý shnutí (říkám pro sebe, ale nedá mi to nepodělit se)

Asi hned v prvním bodě bych se proti naší drahé Zklamané měla jít zahrabat nebo chodit kanálama, neboť nejsem ono "vyvolené" dítko zplozené v manželství, což je stoprocentně životně důležité. Asi bych nad sebou měla začít přemýšlet, doteď mi to nějak nevadilo

Ad dvě bych zapojila odpověď na otázečku: Ano, Zklamaná, budeš se asi hodně divit, ale po E55 jsem jela a přísahám na zatemněný rozum OBOU mých rodičů, že jsem tam viděla jednu s opravdu regulerně roztaženýma nožkama

Ad tři to vemu zkrátka a zažaluju Zklamanou za to, že nás s Vanilkou ve frontě předběhla, když ten fousatej nahoře rozhazoval rozum (jo Vanil, i já mám ony diskutované "čudlíky") a upřímně, šla bych se reklamovat, kdybych je neměla jen neví, kdo by tu reklamaci přijal, jestli můj biologický otec, můj nevlastní otec, nebo můj třetí taťulda
-------------------------------------------------------

Kerrin, držím pěsti, bude líp, uvidíš

Upravil(a) Rei (22. 5. 2008 8:37)

Fanny5 napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Fanny, Vanilko a všechna další nesvéprávná zvířátka
Hlavně je tu dobře vidět, kdo používá rozum a své city a s kým tu pouze clomají emoce, které ho k citům nepustí a rozum, tu modlu zaklínanou, mu zatemňují

...a tak by bylo nejlepší, kdyby jste se všichni/y přihlásili/y k Pan na školičku, ona vám tam vymyje všem důkladně mozek a naimplantuje vám boží moudrost

Díky za doporučení Možná by ti to taky neuškodilo.

Právě, že si myslím, že by mi to uškodilo - gumování mozku a nasazování jiných propagand není můj šálek kávy Se svým životem se umím poprat sama a řekla bych, že čím jsem starší, tím mi to jde líp