jenže takovýhle život mi leze na mozek.
co dodat, pořád se to vleče a k ničemu, tak to už chci vyřešit, třeba i za něj.  ........ at má klid, má co chce a a já  taky. Možná to zní drsně, ale než se takhle trápit, člověk je víc strhanej, unavenej, bez energie.

To je přesně ono - Kerrin. Někdy už prostě příjdeš do fáze, kdy není cesty zpět ani dopředu. Kdy je načase to skončit. A není vyloučeno (viz třeba Petra72), že to za čas může být všechno úplně jinak.

Po svých zkušenostech musím konstatovat, že jsem to všechno měla ukončit dřív než jsem se dostala na kolena úplně. Ve chvíli kdy to skončilo je každým dnem lépe a lépe. Samozřejmě ... tisíckrát radši bych byla, kdybychom byli normální rodina s mamkou, taťkou a synáčkem .... Ale prostě to tak být nemělo.

hm, tak přemýšlím, jestli na to mám.............

kerrin,taky jsem na to neměla,ale když on nechtěl být jen se mnou,tak co,dívala bych se stále na ulhaného,protivného a stále prchajícího chlapa,mám klid a ted se na něj dívá milenka a taky není štastný,ani ona pokud se dovídám a slyším

Několikrát mi řekl něco v tom smyslu, že vyhrožuju a jestli mě pochopil nebo ne, to je jeho boj. Jen od toho předevčíra už určitě tuší, že jde do "tuhého". A to pujde.

kerrin.romin má pravdu,já vím,že to bolí,ale co se dá dělat,nechtěla jsem to udělat,čekala jsem ROK,a ted mi je dobře,smutno,ale fajn,absták odchází,absták po něm a pořád je to muž mého života a nej

Ahoj je mi to líto a je to definitivní?On už odešel?Není jedinej chlap pod sluncem,neboj tase bude líp.

Tak ho Karrin nechej jít. Opravdu to tak bude lepší pro oba. Teď to nevidíš, protože to moc bolí. Ale neboj, ono to přebolí. A z vlastní zkušenosti vím, že je lepší být bez toho, koho milujeme než s ním a koukat na to, jak on tě nemiluje. jak by byl nejraději u někoho jiného.

Tak totiž dostaneš novou šanci na život. Krásný, bez těhle hnusných dní i nocí plných nervů

Tak jsem pořád tam, kde jsem byla. Neodešel, je stále s náma. Komunikace chvíli žádná, je protivnej, podrážděnej. Pak se zase na pul pusy se baví.Ale spíš nemá o ničem.Jinak práci doma dělá. nemůžu říct, že by ležel a nehnul prstem.

Co teda dělat? jak se mám vubec chovat? mlčet........ nevšímat si ničeho? To mě snad dodělává ještě víc.Svoje zájmy mám, takže doma taky permanentně nejsem.

Už tomu fakt nerozumím, nčejhorší je to , že spolu máme dosti společných věcí i pracovních a tomu se nedá vyhnout. takže babo rad!normálně bych ho už něčím křápla po palici!!!!

Zažili jste to taky takhle? úplně nesnáším doma tu napjatou atmosféru, nemluvení, chodit kolem sebe. dát sikafe a čumět do blba.........?Co se vněm dje, tak sakra, když se rozhodnu, že něco chci, jako v jeho případě můj M, tak proč je to takhle?

dá se vůbec něco dělat? asi ne, že?

Upravil(a) Kerrin (28. 4. 2008 9:55)

Ještě mě napadlo, že pokud máš strach, že budeš sama, tak hledej jiného partnera a zatím šetři svoje penízky. Až budeš mít ke komu odejít, možná to bude lehčí.

Kerrin napsal(a):

Zažili jste to taky takhle? úplně nesnáším doma tu napjatou atmosféru, nemluvení, chodit kolem sebe. dát sikafe a čumět do blba.........?Co se vněm dje, tak sakra, když se rozhodnu, že něco chci, jako v jeho případě můj M, tak proč je to takhle?

dá se vůbec něco dělat? asi ne, že?

Ano, zažila jsem to, než byla vyřčena slova o rozvodu, asi 3 měsíce. A pak dalších 9 měsíců, než jsem si zařídila bydlení a mohla se odstěhovat. Nejhorší období. Dvakrát za den "ahoj", "ahoj", jinak se dívat na jeho odchody, příchody, postupně si od ní vozil vyžehlené prádlo, občas uvařené jídlo. Poslouchat jejich dlouhé telefonní hovory, vědět že si píší do noci na pc, nacházet různé účty od věcí, co jí kupoval, platby za jejich pobyty, dovolené, v pc její neustále doplňované fotky..... To byla naprosto zoufalá doba. Ta bolest, jak mi to může dělat, jak se to mohlo všechno tak změnit.
A pak ta obrovská úleva, když jsem byla ve svém, sice rozvedená a sama, ale bez každodenního stresu, co zase bude.

Ahoj Kerrin nechci být hnusná,ale ty to rozseknout nechceš tak s nim prostě zůstan.On má milenku ty to víš a stejně s ním spíš a jsi s ním pod jednou střechou už jakou dobu tak v  tom holt takhle žij,ale od něj změnu nečekej.Já nevim na co jsi teda ztěžuješ víš o té vaší situaci dost dlouho a jediné co jsi udělala bylo ,že jsi mu řekla odejdi.Kdyby mu šlo o tebe tak s tim něco dělá tak asi nejspíš nemá kam jít a nebo to s milenkou uhasíná a tak co by se namáhal odcházet.Pořád lepší zůstat než být sám s tebou má aspon ten sex,když už nic jinýho.

Karrin, zažila jsem to. Nemluvil se mnou a když ano, tak hodně stroze. Odpovědi typu ANO/NE. Taky s ní přede mnou netelefonoval, nepsal, ale věděla jsem, že když jsem v práci jezdí za ní. Bylo to strašně náročné na psychiku. Hodně mě to ničilo, ale byla jsem v tom asi 3 měsíce. Pak jsem si řekla už dost a požádala jej aby odešel. Každý den chodil a říkal zítra. Došla mi trpělivost, spakovala mu věcí a řekla, že až přijdu z práce, chci aby byl pryč. Opravdu to udělal. Ještě asi tak týden měl bágly schované ve sklepě, ale pak zmizely a on už se nevrátil. Zabolelo to, pobrečela jsem si, ale taky se mi hodně ulevilo. Konečně jsem mohla zase dýchat.