hrosanek napsal(a):

Jájo, to co píšeš má taky můj obdiv. Viděla jsem tě v prvopočátcích po prasknutí. Tobě neklesá sebevědomí, troufám si říct, že po tom, co jsi ho měla někde dole, stoupáš vzhůru. K jinému druhu sebevědomí. Klidnému, nespočívajícím na obdivu a věrnosti někoho jiného, na sebedůvěře v sebe a své činy, za kterými si stojíš.

Manželství není vůbec procházka růžovou zahradou. Teď to bude znít nesouvisle k Jájině textu, ale bylo by prima mávnout proutkem a být šťastný bez ohledu na to, jestli je mi někdo věrný nebo nevěrný. Být šťastný, protože mám rodinu, která plní svůj účel a nějaký vztah k někomu jinému, můj nebo partnera, s ní nemá nic společného.

díky - to co teď píšu jsem v době, kdy to prasklo ani netušila..... k tomu jsem pomalu došla (a babinet - už se bojím napsat, kdo všechno - mi pomohl)

Koi napsal(a):

1)Já se snažil po celou dobu, aby nám to spoluvycházelo.bohužel jsem měl stále více pocit,že je spousta věcí jen nutných a ne chtěných jak z mojí tak z tvé strany a každý chceme něco jiného a stále se nám každému nakupují střípky které se nám zarývají od toho druhého.
2)Já jsem to asi už nemohl ustát a chtěl mít v životě taky chvíli kdy se nemusím vázat na nějakou nepříjemnost nebo omezení a myslet jen na příjemné věci a ne na budoucnost, abych mohl zvládat ještě chvíli a prožívat život a neříkat si to až v důchodu co měl radši člověk dělat.

3)Já se s tím taky těžko vypořádávám a přemýšlím zda by nebylo lepší abych byl sám a dál tě netrápil.
Moc mě mrzí že tím tak všem okolo ubližuji,ale nějak to jinak neumím a vrátit to zpět nejde
a nevím jestli čas něco změní a kudy půjdu dál.j.

Ahoj Koi,
Na mne to dělá dojem, že je to fér chlap a snažil se poctivě napsat, co cítí. Myslím si, že
k 1) únava materiálu
k 2) následně začal mít potřebu volně létat, nemít závazky a povinnosti, tak trochu utéct od všeho...prostě že život je krátký, užít si ho...
k 3) mrzí ho, že tě tím trápí, že se trápíš, ale je to asi silnější, ta touha chytit poslední vagon než přijde stáří.
Asi by uvítal, jak v té jedné reklamě, kdyby se život, co žije teď, zastavil, on si užil svoje, nabažil se pocitu volnosti a svobody, a pak se zase osvěžený vrátil a život běžel dál. Protože o to, co má, nechce přijít, je rád, že to má. Není to ta pověstná krize středního věku? Co s tím, to teda nevím...to by možná mohli místní pánové poradit...Leda nechat ho létat, zavřít oči, uši, žít vedle něj a samostatně, a počkat, až to přejde. Až zas (rád) přistane v hnízdě...
Je to jen můj pocit a pohled, a taky je tohle řešení moc těžké a náročné...ale zas to, o co ti jde, je důležité..fakt nevím.

Upravil(a) Vanda (8. 6. 2008 20:18)

Koi - teda musím říct, že na mě jsi působila ohromně vyrovnaně a pozitivně. Z vlastní zkušenosti ti říkám, že nic nejde přeskočit a všechno tam musí být. I ty krize a pády.

Anoano, aj ja som bola príjemne prequapená, pôsobíš milo, slniečkovo a v rámci možností vyrovnane. Želám viac tomu tvojmu ako tebe, aby sa vybúril ešte včas... Neviem prečo, ale zdá sa mi, že on by prišiel o viac.

Koi, já to znám právě dokonale. Těch ran jsem taky několik zažila a asi to tak má být. Už jsem si prostě přestala pokládat otázku "proč já"?
A ten citát je přesně o tom. Prostě další zkouška k přežití. Asi někde mačkáme špatný čudlík, stále není naladěno jak má být a během live vysílání příjde zrnění. Pak je na nás, zda se budeme čudlíkem snažit naladit "jakžtakž něco" nebo rovnou tu bednu vypneme...

Holt si vybíráte špatně, alespoň mám klid ....

Ugo Drago napsal(a):

Holt si vybíráte špatně, alespoň mám klid ....

Hele nekřič...ještě si nepřeskočil !

tak já hlásím, že jsem M s noblesou (aspoň si myslím - neječela jsem, pokud to jen trošku šlo se usmívala a HLAVNĚ nebrečela )
že už nemůžu a pokud si to nevyřeší (ještě než jsem poznala babinet bych řekla neukončí) tak mě ztratí...

A asi jsem uhodila hřebíček na hlavičku
protože jsem se dozvěděla, že mám vše co chci - koupím si také co chci a ještě se tvářím jako ukřivděná chudinka.

Takže co na to říct...... 
(a já blbka čekala, že mě alespoň řekne, že mě má pořád rád - no vždyť píšu blbka..)

Tak se tady pinožíme, on každý den vysolí na stůl peníze - já za to uvařím uklidím....mluvíme jen důležité věci a on se tváří, že tím že dochází domů je vše OK
a já jsem ta potvora, které to nestačí....která v noci nespí a přemýšlí zda si jen M nechystá nové hnízdečko a nepotřebuje k tomu klid, která touží po jeho objetí, po hezkém slovu, popř po vysvětlení situace....
Takže ano Jsme spolu pod jednou střechou, ale....

Dříve jsem si myslela, že je to druhá míza - teď už si to přestávám myslet.

A TEĎ  PROSÍM JEN DO MĚ - DNES TO POTŘEBUJI

pomněnka napsal(a):

Ugo Drago napsal(a):

Holt si vybíráte špatně, alespoň mám klid ....

Hele nekřič...ještě si nepřeskočil !

Co?

Jájo-pájo ....... drž se, dobře jsi řekla, jak to myslíš. Snad se ten tvůj probere, i když si ale myslím, že on tak neuvažuje ani nepřemýšlí, co druhého trápí.
Jak dlouho to trvá???

Také to takové bylo u nás..... proto moje vlákno: Jsme pod jednou střechou, ale...

no ted už nejsme a dýchá se mi lépe, i když to občas zabolí.

U mě to je stejně jako u tebe... ta doba.
Můj muž byl několikráte mnou přistižen.ani jsem nic fotit nemusela. (a taky ne že bych to chtěla, ale jedu kolem)

Jajo zadny do me....ja chvalim. Za tu noblesu - ta se vzdycky hodi ne? Jeste si mu mela vyjsnit stanovisko, ze nemluvis o penezich ale o partnerstvi o tom, ze ti neco nevyhovuje a on protoze ho stale beres jako sveho partnera by mel o takovych vecech vedet ciste pro jeho informovanost. Vzpomen na zacatky