Děkuji vám všem. Z vašich příspěvků začínám chápat spoustu věcí a je pravda - moc se tím zabývám, místo toho abych začala pracovat na správné strategii. Ale, věřte, je to těžké, nelze to pořešit ze dne na den. Zkusím si teď nějaké vaše rady z příspěvků a pak uvidíme, co z toho vzejde...

Tak jsem zvolila taktiku: v neděli jsem se připojila k hovoru s tchánem, a věděla jsem, že je tam švagrová s potenciálním švagrem. A zvolila jsem metodu smíchu, spokojenosti, a trochu samochvály (že už se v pohodě domluvím anglicky, že jsme byli na obědě s vedoucíma jedné firmy ..atd., ale tak, aby to nebylo moc nápadné, spíš jsem popisovala situaci...) a hle, myslím, že to funguje... SUPER POCIT!!!!!

Jitka8 Ahoj,psala jsem : "JAK SE CHOVAT 1".
Napsaly jste tu spoustu pravdy a dobrých rad.
1)Se švagrovou mého přítele nekomunikuji,chodíme kolem sebe jako cizí lidi.

TAK TO TEDY JE OPRAVDU HUSTY!!! To musí fakt být pevný nervy a dokolaný ovládání... Ale myslím, že by jen stačilo říct jediné rejpavé slůvko, a jste v sobě....

2)Ilono,vypadá to,že obě naše "švagrové"jsou nespokojené,zakomplexované,vyčůrané a tak si to vybíjí tímto způsobem.
Myslím si to taky. Jinak nevidím důvod, proč by je nutilo dělat tyhle věci... nějakým způsobem jim vadíme...
(ale přímo se zeptat proč, si myslím, nemá cenu, protože stejně neřeknou pravdu)

3)Představ si,zjistila jsem,že tá MÁ ŠVAGROVÁ se přestane bavit s člověkem,který se se mnou baví.Nemusí to být můj známý,třeba jen spolupracovnice,sousedka...Zjistí,že jsme se bavili více než je pro ni vyhovující a s  dotyčnou osobou přeruší kontakt bez vysvětlení(více případů).

NO, tak tohle je opravdu nenormální. Z toho vyplývá tak obrovská nenávist, že mi to přijde až nebezpečný...
Přestat se bavit s konktérní osobou jenom proto, že mluví s někým, koho nesnáší... UCHYLNY

4)Víš,já si myslím,že ty dvě nejvíce škodí samy sobě.Uvidíme,jestli jim to někdy dojde.
(pokud mají okolo sebe spojence, aspoň jednoho, tak si ho zmanipulujou k obrazu svému, obzvlášť,  pokud je na to je čas...)

5)Na tvou "švagrovou"se vykašli. Chovej se k ní slušně, na její poznámky nereaguj nebo se k ní chovej,tak,jak ona se chová k tobě.Záleží na situaci.

nereagování mi spíš připadá jako schování se do ulity, a řešit něco ve vzteku není taky ideální)... Tak nevím..., je to obtížný, zvolit správnou metodu, vždyť to víš podle sebe.

6)Víš ty dvě ženské jsou vlastně chudery.Nemůžou za to.   
Můžou, protože jsou to mrchy.. :-)

7)NA KAŽDÉHO JEDNOU DOJDE.
JEDNOU SE JÍ TO VRÁTÍ.To mi říká můj přítel.
SNAD JO, většinou takovýhle mívají ve všem štígo...

Upravil(a) IlonaN (25. 3. 2008 14:45)

Od Vladěna: Myslím,že švagrová překročila hranice slušnosti a já už bych za sebe udělala pořádek.

Taky si to myslím. Souhlasím i s názorem na manžela. Já už jsem se zkoušela sama bránit dost dlouho, a už mi to nebaví. Nepotřebuji, aby mě ochraňoval jako malý dítě, ale aby dal jasně najevo, že tohle tedy ne....
Od té doby, co umřela tchýně, se mi tam absolutně nechce, nehledě na to, že i potencionální švagr se teď začal chovat skoro stejně jako ona.... Kdo má poslouchat posměšné narážky na to, že když jsme sami v zahraničí,
tak: Máš tam přece manželku, ne? tak musíš být spokojenej..... Zdůrazňuji, slovo manželka je řečeno posměšně, až nenávistně....
Někdy z něj mám pocit, že by se chtěl oficiálně dostat do rodiny, ale nějak se mu nedaří.....
O těch narozeninách, jak píšeš, to už jsem zavedla - nepřeju ani jednou, oni mne také ne....
Tchán je jediný člověk, který by ještě stál za řeč, ale pokud tohle "podporuje",  asi nemá moc zájem něco řešit.
Spíš je rád, že není v domě sám a jeho dcera - vždycky bližší košile než kabát....
Jedna moje kolegyně řekla: nebudu se stýkat s lidmi, se kterými se necítím dobře. Tak proč bych to měla dělat do nekončna, když jsem to docela dlouho dobu přecházela....už mi to nebaví

Jó švagrová! To znám také. 
Nejdřív byla nesnesitelná tchýně a po její smrti převzala žezlo manželova sestra.
Moje tkušenosti:

1)  'Učastnit se všech rodinných návštěv a nedat jí prostor, aby tě v soukromí nerušeně před manželem   pomlouvala. Nezapomeň, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.  Za určitou dobu by ti rozeštvala manželství. Také svou přítomností znemožníš manželovi, aby se jí  ve slabé chvilce s něčím svěřoval nebo jí řekl něco, co nemusí vědět a do čeho jí nic není.  Nezapomeň, že takoví lidé umí skvěle vylákat informace, které potom zneužijí ke svým intrikám ve tvůj neprospěch. Takže - při návštěvách se pořád motat kolem manžela a "hlídat si ho".

2)  Asertivita je úžasná, ale je vhodné si předem dobře prostudovat příslušnou literaturu a trochu si ji zafixovat, aby jsi nedělala chyby a nenechala se zahnat do slepé uličky.

3)  Pro začátečníka bych doporučila:

Na všechno, čím na tebe  zaútočí, zeptat se jí, PROČ to řekla, proč se jí to nelíbí, proč mě kritizuje, proč mě ponižuje, proč mě uráží atd. Jednoduše, na všechno co řekne nebo udělá proti tobě a co se ti nebude líbit, ptát se proč a trvat na odpovědi!  Nepřistoupit na žádné vykrucování nebo odbíhání od tématu. S největší pravděpodobností se o to pokusí, ale ty jí MUSÍŠ v klidu stále dokola opakovat, že chceš slyšet konkrétní odpověď jen na to, co řekla, případně zdůraznit, když to řekla, tak přece ví proč ti to  to řekla a ty máš právo to vědět. (Můžeš i zpochybnit, jestli ona sama ví, proč to řekla - ale to už je konfrontační).

4)  Jediná tvoje odpověď na všechno je: Víš o tom, že jsem dospělá a svéprávná? Proto si budu dělat (nosit)co já považuji za vhodné. Jestli s tím máš ty problém, tak je jen tvůj a musíš si ho vyřešit sama.

5) Zásadně se nepokoušet cokoliv vysvětlovat  a pokusit se uzavřít uzavřít smír. Vaše vztahy jsou už ve fázi, kdy je potřeba jednat. Švagrová totiž o žádný smír nestojí a je pravděpodobné, že se stejně nic nevyřeší.  Nedoporučuji ji chválit, pokud opravdu vnitřně necítíš, že je pochvala na místě, jinak je to obyčejné podbízení.

6)  Zeptat se PROČ okamžitě, kdy ti něco nevhodného řekne, bez ohledu na počet přítomných lidí. V každém případě by měl být přítomen manžel. V  žádném případě s ní nejednat o samotě!

7)  Neboj se zakročit. Ty budeš připravená , tudíž spíš ovládneš emoce. Vypadá to složitě, ale je to jednoduché:
                                     - ptát se  stále dokola proč
                                     -trvat na konkrétní odpovědi
                                     - ty budeš odpovídat jen že jsi dospělá ...  - také stále dokola.
Jo, počítej s tím, že ona bude pěkně zuřit, protože nebude umět odpovědět. Když tento postup zopakuješ 2-3krát, budeš mít navždy pokoj. Držím palce!

Eliska23 napsal(a):

Jinak pomysli jak se citi manzel. Nevi jak se mezi vas postavit. Sestra je asi tvrdsi povahy a on se boji ji stratit. Samosdrejme nechce stratit i tebe, tak se do toho nechce moc michat. Ta odpoved ze dobre varis je vzorec ze by rad kdyby bylo trochu miru ale boji se ji nadat, protoze tim by mir nebyl, mozna by se ho i shorsilo, protoze svagrova by se citila jeste vic ohrozena.
Tohle je určitě jeden z důvodů, proč se manžel takhle chová. Je to naprosto přirozené a já už mu nic neříkám, po tom, co pochopil, že od něj opravdu potřebuji přiměřenou podporu. A myslím, že to funguje: já jsem spokojenější, že tohle pochopil, a jeho sestra je víc nejistější, protože se mi zastane...

Potom jsem si rikala, jestli to nahodou nebude problem svagrova vs budouci svagr. Treba nechtene hned ze zacatku te nejak nepochvalil nebo nezadival se na tebe nejak a ji se to nelibilo.
Nevím, tohle jsem nezaregistrovala, ale může to být pravda. Každopádně si ho zmanipulovala k obrazu svému - je svým způsobem na ní závislý, i když si to nechce přiznat.

"Urazi te hlavne pred nima ze?"
Samozřejmě. O samotě moc nejsme. Snaží se nadhazovat témata, o kterých ví, že mne moc nezajímají, dotazy směřuje na druhé, snaží se na sebe v hovoru upozorňovat. Často se stávalo, že mě to absolutně nebavilo a asi jsem se tak i tváříla: a nejlepší vždycky bylo, když jsem manželovi odpovídala, že mi nic není a při tom jsem se tvářila jak kakabus..... Prostě nádherná ukázka toho, jak jsem jí já blbec nahrávala....
Také ráda rýpá, když nejem přítomna, to jsem si ověřila od manžela, jak jsem psala.

"neni sebejista. Treba ses i hezci. Tonouci se stebla chyta"
Nedokážu říci, jestli jsem hezčí. Ale ostatní říkají, a to už se mi stalo několikrát, že jsem hodně zajímavá a dokážu zaujmout. Prostě že nejsem tuctovka. A 3x jsem byla oslovena na ulici, jestli bych neměla zájem stát se modelkou.... Takže hezká jsem, jinak bych se s tím nesetkala a těší mě to.

Ja vim, ze se nesetkate sami, ale ja bych si promluvila s ni o samote. Treba ji pozvi na kafe.
Tenhle krok jsem udělala před 4 roky. To jsem s manželem jen chodila. Nějak se vyjádřila, že se jí nelíbí, jak za mnou její bratr "dolejzá"...Prostě se jí zdálo, že se o mne moc pečuje a já mu na to kašlu... Pohádali jsme se všichni. Pak jsem to byla já, kdo řekl, že si s ní chci promluvit o samotě. Dělala drahoty, ale nakonec se uvolila jít do obýváku a tam jsem jí jasně dala najevo, že ji toleruji jen kvůli jejímu bratrovi, že s ní nepotřebuji být kamarádka, ale kvůli pohodě všem, že bysme se měli k sobě chovat v rámci možností.... nějak to fungovalo dál, a pak to zajelo do současných kolejí...

"Jo a taky..skousela jsi ji nekdy neco pochvalit?"

Zatím jsem neměla za co ji pochválit. Pokud bych ale cítila, že ji mám za co pochválit, tak bych to udělala

IlonaN napsal(a):

Pro elisku a pro ambru:
manžel se cítí v presu mezi dvěma lidma, které má rád.. To je mi jasný, a proto, když už se mne zastává, pokud vidí, že je to na místě, tak já ho neupozorňuji, co to zase mělo být, protože ví, že ona je ten hlavní problémista.
A to jsem taky chtěla, aby si to konečně uvědomil, protože chlapi prostě některý věci nevidí, nebo je nechtějí řešit.
Byl na pár dni doma, a já jsem se ho ptala, jak reaguje ona, když se o mě kladně zmíní: její reakce je taková, že se ušklíbne, uchechctne nebo udělá jinou, negativní reakci. A když se jí prý zeptal, jestli má nějaké problémy, tak mu neodpověděla...Jen jsem si ověřila, že se mnou cítí ohrožena, že můžu být v něčem lepší atd.....
A taky,že já se nemusím cítit nějak vina, že dělám něco špatně. Prostě ta chyba je v ní a já začínám pomalu pracovat sama na sobě, abych byla schopna ukázat, že jsem lepší než ona, a hlavně být v harmonii sama se sebou.
Švárová je suverenistka a ještě k tomu sobec: její sebedůvěra je neoblomná a budí dojem, že má vše pod kontrolou, a tím pádem si vytváří i respekt. Nepřizvává chyby, ujiš'tuje sama sebe svými výroky, čímž se v nich utvrzuje a začíná jim věřit. Má vysoké nároky sama na sebe a tím i na své okolí. Je skvělá manipulátorka. Pokud jí všechno klape tak, jak chce, může být spokojená. Ale běda, pokud se vyskytne někdo nebo něco, kdo jí nesedí, není s ní v souladu nebo si s něčím neví rady:Příspěvky, které jsem zde uváděla, jsou toho jasným příkladem.
Uvědomila jsem si, že mám proti sobě v podstatě slabocha, a já jsem na tom líp. K tomuto poznání jste mi dopomohli i vy.
Je mi taky jasné, že potřebuji získat víc seběvědomí do boje, protože těmi dlouhodobými pochybnostmi jsem se dostala do stavu méně sebevědomého člověka, a to byla velká chyba.
Určitě napíšu, jak se mi to daří, a budu ráda, když budete psát své poznatky a rady nadále.

ilono a jses si jista ze nepopisujes sama sebe? ty jses ochotna priznat svoje chyby? ty se neutvrzujes v tom ze jenom ty jsi ta spravna? ze jenom ona je ta spatna? proc? neni to tim ze ty chces mit vsechno pod kontrolou? proc s ni chces vlastne bojovat? tobe taky vadi kdyz se vyskytne nekdo nebo neco kdo ti nesedi..

amba napsal(a):

Jó švagrová! To znám také. 
Nejdřív byla nesnesitelná tchýně a po její smrti převzala žezlo manželova sestra.

Chci se zeptat: jak dlouho ti z tvých zkušeností a pro mne rad, trvalo, než jsi se dostala k nějakému kladnému výsledku?

Ilonko a ostatní bojovnice,
a nebylo by lepší a klidnější, kdybyste při poznání nepřekonatelného odporu k určitým příbuzným přestaly tyto příbuzné navštěvovat? Věřte mi, že je to pohodlnější a jednodušší, než pořád být ve střehu a nervózní kvůli super odpovědi na nějakou jejich pitomou narážku atd....

Přece se nebudete masochisticky týrat a vysilovat, navíc už jistě víte, že lidi nepředěláte .
Já jsem to tak s jedněmi příbuznými udělala a vůbec nám nechybí, jsme už celé roky v pohodě.

Tercila:
To víš, že ji nevyhledávám ani nenavštěvuji. Máme společný dům, naštěstí každý svoje patro, zcela oddělené, s vlastními vchody. Přesto se občas prostě potkáme na zahradě nebo na cestě k domu, s tím se nedá nic dělat.

Chci poděkovat za rady, které jsem tu dostala a musím říct, že výsledek se dostavil. Švagrové to netrvalo dlouho a po našem návratu po týdnu vybuchla. Na společném obědě na základě jejích úšklebků a poznámek ji manžel vyzval nekompromisně k tomu, aby se laskavě vyjádřila, co to má znamenat, že už toho má taky dost.
I když se jí nechtělo nic říkat, tak jsem se dozvěděla:
že vidí jen vychcanost z mé strany, že kdyby nebylo mého manžela, jsem vdaná někde na vesnici s nějakým buranem a nejmíň se třema dětma, školu jsem vystudovala se čtyřkama, že všeho, čeho jsem dosáhla je jen díky manželovi, a že si hraju na něco, co nejsem. Společné obědy ji takhle nebaví, protože jsem tam já, atd.. Hnusná hádka, která neměla ani smysl, protože byla tak nenávistná a nasraná, že v podstatě nevnímala ani okolí. Vysmála jsem se jí a řekla, že má problém a že si ho musí vyřešit sama a že je mi jedno, co si myslí...Tchán byl zticha, jen skoro švagr se přidal otázkou, že jestli se vlastně můj manžel chtěl ženit..
Tak to byl první velký výbuch a druhý nastal mezi manželem a jí, kdy se vyjádřila, že my máme všechno a ona nic, že její jediná jistota je tam, kde bydlí a proč jí ho bereme .... při této hádce se ve finále rozbrečela a utekla do pokoje. Šla jsem za ní - byl to rozhovor o všem a o ničem, který nic nevyřešil. Jen si tak trochu ulevila...
Tchánovi jsem řekla, že za těchto podmínek k nim jezdit nebudu - tiše s tím souhlasil, a také se při jednom rozhovoru vyjádřil, že by byl raději, kdybych byla "ekonomicky" silnější.
Tak, takhle je to s rodinou mého manžela.
Mrzí mne to, ale co se dá dělat.

IlonaN napsal(a):

Přesně tak, bohužel to nejde. Občasná setkání jsou nevyhnutelná. Teď  to budou jen tchánovo narozeniny a svátek, potom manželovo narozeniny a svátek, tzn: vyrazit na jídlo společně, vánoce.
Já prostě nechápu, proč jsou některé ženské takové: mají všechno, co chtějí, peníze, kariéru, tak by měly být OK, ne?

Ilono, jinak si myslím, že řešíš hlouposti - jestli ty nenacházíš jediný důvod proč by švagrová nemohla být OK, neznamená to, že takový důvod objektivně neexistuje, i kdyby to pro ni subjektivně měl být třeba zlomený nehet a chtěla se kvůli tomu věšet...