Jessika napsal(a):

Vážení, jaký je váš recept na rozchod? Asi znáte situaci, když se zamilujete, chodíte spolu, ustálíte se, odmilujete se, hádáte se, smíříte se, nějak to ustojíte, pak to zase vypadá jako že vše ok, pak se zase hádáte a rozcházíte a scházíte ....
A při každém usmíření si uvědomujete, že už to asi lepší nebude, ale přece nebudete sami, vždyť ono to není zas tak hrozné ... A pak najednou zjistíte, že jste takhle strávili 16 let a co teď ? Už jste do vztahu vrazili nejlepší léta a co když se nikdo nenajde ... ale zase když se nerozejdete, tak se určitě nikdo nenajde (nemáte chuť budovat simultánní vztah)  A jak dál ? Jak vysvětlit dosavadní "půlce", že se vlastně nejedná o nějaký zásadní problém (jste na sebe zvyklí, sex je fajn a máte se vlastně rádi , ale spíš z dřívějška). Jak ho přesvědčit, že to už nechcete vydržet, že si myslíte, že máte na víc ("na víc" nemyslím jinýho chlapa, prostě chci svobodu a svůj život a nové příležitosti k čemukoli).
Ojoj, bude to těžký

No, to teda bude těžký... asi Ti nezbyde než mu to říct na rovinu.

chromý zlý dědeček napsal(a):

Aha, paninka se nudí... Pálí ji dobré bydlo. Co jako čekáš? Že to bude pořád jako ve dvaceti? Jsi jedna z těch, které nikdy nedospějí, které se chtějí jenom bavit. Udělej svému muži tu službu, že od něj odejdeš, aby mohl najít nějakou lepší. problém by to tedy nebyl...

haha paninka
nejsme sezdaní a bydlime každý zvlášť , děti nemáme ...
mám svůj byt, platím si nájem ze svých peněz, mám své auto, platím si benzín ze svých peněz...
o svoje dobré bydlo jsem se postarala svýma schopnostma a sýma rukama...

to jsme tady na světě jenom proto, abychom se báli žít jen proto, abychom neudělali něco špatně ?
a kdy smím přestat brát ohled na druhého a začít brát ohled na sebe ?

Upravil(a) Jessika (22. 2. 2008 16:09)

Jessika napsal(a):

chromý zlý dědeček napsal(a):

Aha, paninka se nudí... Pálí ji dobré bydlo. Co jako čekáš? Že to bude pořád jako ve dvaceti? Jsi jedna z těch, které nikdy nedospějí, které se chtějí jenom bavit. Udělej svému muži tu službu, že od něj odejdeš, aby mohl najít nějakou lepší. problém by to tedy nebyl...

haha paninka
nejsme sezdaní a bydlime každý zvlášť , děti nemáme ...
mám svůj byt, platím si nájem ze svých peněz, mám své auto, platím si benzín ze svých peněz...
o svoje dobré bydlo jsem se postarala svýma schopnostma a sýma rukama...

to jsme tady na světě jenom proto, abychom se báli žít jen proto, abychom neudělali něco špatně ?
a kdy smím přestat brát ohled na druhého a začít brát ohled na sebe ?

Hm, dokonce spolu ani nežijí - po 16 letech... No když jsi typ člověka, co rodinu a zázemí nepotřebuje, co se chce jen bavit a hledat dobrodružství, tak prosím... Jen nechápu toho člověka, co to tak dlouho vydržel. Není nakonec on ženatý?

chromý zlý dědeček napsal(a):

Aha, paninka se nudí... Pálí ji dobré bydlo. Co jako čekáš? Že to bude pořád jako ve dvaceti? Jsi jedna z těch, které nikdy nedospějí, které se chtějí jenom bavit. Udělej svému muži tu službu, že od něj odejdeš, aby mohl najít nějakou lepší. problém by to tedy nebyl...

Tvuj prispevek mi prijde spise jako urazlivy, nez aby dokazal poradit, no ale to je jedno... Ty si stojis za tim nazorem, ze pokud je souziti dvou lidi dlouhou dobu, nemuzou se partneri bavit? Prave tak to ma byt, ve vztahu nikdy nema nastat nuda, nicnedelani a vecny stereotyp...Naopak, partneri se maji vzajemne podporovat k vytvareni vlastni, avsak v urcitem hledisku omezene svobody... Podle me by sis autorko clanku "opoustim Te, lasko" mela s partnerem promluvit, je to jen o komunikaci...

Jessika napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

no, to teda bude těžký... asi Ti nezbyde než mu to říct na rovinu.

fakt dobrá rada, od toho, kdo má tolik příspěvků, bych očekávala širší záběr ...
no tak děkuju

Zrovna jsem přemýšlela, že Ti napíšu SZ... ale nevypadá to, že by Tě moje rady nějak zajímaly... trochu jsi mě urazila.
Co třeba takhle: děkuju za radu, mohla bys mi napsat víc? :-)

chromý zlý dědeček napsal(a):

Hm, dokonce spolu ani nežijí - po 16 letech... No když jsi typ člověka, co rodinu a zázemí nepotřebuje, co se chce jen bavit a hledat dobrodružství, tak prosím... Jen nechápu toho člověka, co to tak dlouho vydržel. Není nakonec on ženatý?

není, máme za sebou oba problematické manželství s dětmi ve střídavé péči

ty tak snadno odsoudíš člověka ... 

Martinka1 napsal(a):

Jessika napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

no, to teda bude těžký... asi Ti nezbyde než mu to říct na rovinu.

fakt dobrá rada, od toho, kdo má tolik příspěvků, bych očekávala širší záběr ...
no tak děkuju

Zrovna jsem přemýšlela, že Ti napíšu SZ... ale nevypadá to, že by Tě moje rady nějak zajímaly... trochu jsi mě urazila.
Co třeba takhle: děkuju za radu, mohla bys mi napsat víc? :-)

sorry, plynule jsem přešla od odpovědi pro chromého dědečka (má štěstí, že je jen virtuální, jinak by byl chromý opravdu)
omlouvám se

Jessika napsal(a):

Damila napsal(a):

Jessiko, ale tohle se Ti stane s jakýmkoliv jiným chlapem!
Pokud jsi ale přesvědčena, že potřebuješ svobodu, pak je fér to říct narovinu, ať taky s Tebou neztrácí čas, tak jako Ty ho nechceš ztrácet s ním.
Přála bych Ti, nebo vám oběma, aby jste toho nelitovali.

No právě, ale zřejmě došlo k nedorozumění - nejedná se přece o nového chlapa!!!
Jedná se o změnu v životě , kterou ten druhý nechápe ("co ti chybí?")
To tu není člověk, který by pochopil , co jsem měla na mysli?
To jste tady všichni typ "a žili spolu , dokud nezemřeli?" Copak je to vůbec lidský? Procentuálně se to stává spíš no ... spíš se do dá vyjádřit v promilích než v procentech.

Neřešte proč, ale jak... Díkec.

Napsalas:
"na víc" nemyslím jinýho chlapa, prostě chci svobodu a svůj život a nové příležitosti k čemukoli

Nové příležitosti. To jsem pochopila jako nového chlapa. Ikdyž teď ho ještě nemáš. Plánuješ ho?

Ne, nemyslím, že by spolu lidé měli zůstat až do smrti, pokud jim vztah už nic nepřináší.
Vždyť jste spolu ani nežili. Jen se navštěvovali.

Vlastně jsem nepochopila, co vlastně řešíš. Chceš od něj odejít a bojíš se mu to říct? Nebo ještě nevíš, jestli chceš odejít?

Martinka1 napsal(a):

Jessika napsal(a):

Damila napsal(a):

Jessiko, ale tohle se Ti stane s jakýmkoliv jiným chlapem!
Pokud jsi ale přesvědčena, že potřebuješ svobodu, pak je fér to říct narovinu, ať taky s Tebou neztrácí čas, tak jako Ty ho nechceš ztrácet s ním.
Přála bych Ti, nebo vám oběma, aby jste toho nelitovali.

No právě, ale zřejmě došlo k nedorozumění - nejedná se přece o nového chlapa!!!
Jedná se o změnu v životě , kterou ten druhý nechápe ("co ti chybí?")
To tu není člověk, který by pochopil , co jsem měla na mysli?
To jste tady všichni typ "a žili spolu , dokud nezemřeli?" Copak je to vůbec lidský? Procentuálně se to stává spíš no ... spíš se do dá vyjádřit v promilích než v procentech.

Neřešte proč, ale jak... Díkec.

Proč potřebuješ povolení od cizích lidí na internetu? Stejně se tomu nevyhneš - tomu, abys mu to řekla. Nač to odkládat, pokud seš si jistá?
Náhodou, já to chápu. Nemusíš druhým vysvětlovat, proč se chceš rozejít. Prostě ses tak rozhodla, tak to udělej. Bolet to bude stejně, ale kdybys to neudělala, tak by sis to vyčítala.

Zkus příjemnější tón, aspoň mně připadá, že píšeš dost ostře. :-(

POVOLENÍ ?
Názor, spřízněnou duši, návod, ale povolení fakt nepotřebuju.
A pokud se budou lidi tady o mně vyjadřovat jako o studeném čumáku, který chce zkazit chudáčkovi chlapovi život, tak asi pro mně budou cizí stále.
Nemyslím si, že bych někoho urazila, tak jako se toho dostalo mně...
No ale budiž, risknu to a budu dál psát svým stylem (nesprosťačím, neurážím, neberu si do huby citlivá témata, jenom píšu po svém)
Možná, že až budu někomu nepohodlná, tak mi zakážou přístup na tento web ????

Damila napsal(a):

Vlastně jsem nepochopila, co vlastně řešíš. Chceš od něj odejít a bojíš se mu to říct? Nebo ještě nevíš, jestli chceš odejít?

nebojim se, ale nedokazu mu vysvetlit, ze od nej chci odejit, i kdyz se vlastne nic nedeje
to, ze to neplapola po tolika letech, chapu, ale lepsi uz to nebude
nebude to prvni pokus o rozchod,to myslim bylo zrejme z prvniho prispevku, tak mne napadlo, ze bych se se mnou nekdo podelil o zkusenosti
DAMY, neverim, ze vzdycky jdete na vsechno okolo chaplu primo a uprimne
nezkousite to nekdy taky oklikou ? vzdyt koneckoncu mluvime o jinem zivocisnem druhu


proste - peru mozek , no ...

Upravil(a) Jessika (22. 2. 2008 16:33)

Jessika napsal(a):

Damila napsal(a):

Vlastně jsem nepochopila, co vlastně řešíš. Chceš od něj odejít a bojíš se mu to říct? Nebo ještě nevíš, jestli chceš odejít?

nebojim se, ale nedokazu mu vysvetlit, ze od nej chci odejit, i kdyz se vlastne nic nedeje
to, ze to neplapola po tolika letech, chapu, ale lepsi uz to nebude
nebude to prvni pokus o rozchod,to myslim bylo zrejme z prvniho prispevku, tak mne napadlo, ze bych se se mnou nekdo podelil o zkusenosti
DAMY, neverim, ze vzdycky jdete na vsechno okolo chaplu primo a uprimne
nezkousite to nekdy taky oklikou ? vzdyt koneckoncu mluvime o jinem zivocisnem druhu

Já Tě asi zklamu, ale fakt se pokouším chlapovi všechno říct narovinu!!! Je to nejlepší řešení... Jak už jsem psala, pokud nejsi schopná mu to říct osobně, napiš mu dopis. Není to tak konfrontační.

Jess, je jasný, že je to těžký, po tak dlouhém vztahu (a vlastně kvůli "ničemu") chlapovi říct - prostě už nechci dál. Ale já si to nedovedu představit, že by to šlo jinak, ten vztah ukončit... chlap to potřebuje slyšet narovinu, jinak to nepochopí... proto jsem psala, že to fakt bude těžký... chce to odvahu.