P.S. A ještě něco: stalo se v rodině, že jedna příbuzná nechtěla chodit do školy. Matka i babička se na ni škaredily, že si holka vymýšlí a má roupy. Já se jí zeptala, kdo jí ubližuje. Jmenovala jednoho kluka. Další týden jsem jejich třídu potkala na kulturní akci. Šla jsem k holce a vyzvala ji, ať mi dotyčného ukáže. Učitelka koukala jako kakabus, ale mně to bylo jedno. Šla jsem za panáčkem a řekla mu něco v tomhle smyslu: Tak jsem slyšela, že si troufáš na holky, hrdino. Ten hajzl začal dělat takové ty frajerské úšklebky...jako co ta vykopávka po mně chce. Přitvrdila jsem. Povídám mu: Tak aby bylo jasno, myslela jsem, že jsi nějaký ramenatý urostlík. Ale koukám, docela sušinka. Ty si akorát tak můžeš troufnout na nějakou holku a ne na boj s klukem. Tak mě dobře poslouchej. Já nejsem žádná vazba, ale na tebe si klidně troufnu. Je mi srdečně jedno, kde si budeš stěžovat, ale jestli na ní ještě sáhneš, rozbiju ti ciferník, že tě nepoznají. Když se chceš rvát, jsem připravená. A jestli se ti něco nezdá, mám teď čas a můžeme jít za vaším ředitelem. Je ti to jasný, co jsem řekla? Kroutil se, rudnul cosi bručel, bylo mu to evidentně nepříjemný. Za měsíc jsem potkala matku holky. poděkovala. Řekla...víš, nás to ani nenapadlo, co za tím je. Mě hned. Pracuju ve školství...

Aneto,
prosímtě, mohla bys pisnout, jak jsi na tom s penězi?

Víš,
jde o to, jestli máš zhruba tolik peněz co spolužáci ....
.... od čehož se odvíjí za co je utrácíš

Předpokládám totiž, že dostáváš kapesné denně - týdně - měsíčně - nepravidelně?

Je ti 13, tak už si něco kupuješ sama ne?

Ráček napsal(a):

Zajímalo by mě jak kamarádství a šikana souvisí s penězi a kapesným !!

No třeba tak, že nestíháš si kupovat stejný značkový věci jako ostatní. Nemůžeš si kupovat co chceš atd. Jo, děvče materialismus vládne světem a u dětí kor. A umí být dost kruté,když nechodíš v tom co letí. Tak jsi out.

já mám taky syna v 1.tříde a naopak holky to tam už řeší:"ty máš divnou sukni, ty si s námi hrát nebudeš..."  :-(((

Svět dětí je velmi krutý.
Možná ještě horší než ten dospělý. Protože my můžeme v klidu zajít za psychologem nebo na školu Pan v přírodě. Sice často nemáme rodiče, ke kterým se můžeme uchýlit, ale když děti nemají oporu ani ve svých rodičích, tak je to pro ně velmi, velmi těžké. Nám stačí pracovat na sebevědomí a jsme schopni pochopit, že naše hodnota nespočívá ve značkových teniskách nebo zařazení se do skupiny.

Myslím, že Aneta potřebuje nejdříve najít toho "někoho" (když nemá nikoho), na koho se může s důvěrou obrátit a vůbec všechno vypovídat (někdo tu radil linku důvěry a ty www stránky pro děti, apod.). Pak se uvidí.

Každopádně, Aneto, drž se!!! Přinejmenším příběhy Kalupinky a dalších ti ukazují, že i přes těžkosti se to nakonec dá zvládnout... i když to je velmi obtížné.

ale vždyt já vím...zatím se kluci perou...ale už ted to vidím ten má to a ten ono a je mi všelijak...přesně jak to popisuješ sýkoras...je to smutný....

sýkorkas napsal(a):

a taky už že BOHUŽEL záleží i na tom (ale to nejsem jediná že) :

čím jsou rodiče
kde a jak bydlí
jaké mají auto
kde byli na dovolené

jinými slovy stále totéž: kolik Kč

a u těch děcek ještě jsou to i :
lyže - snowboard - vybavení - oblečení
kolo s doplnňky
atd.

co s tím naděláme? (výchova)

To je hnus !

jindra napsal(a):

sýkorkas napsal(a):

a taky už že BOHUŽEL záleží i na tom (ale to nejsem jediná že) :

čím jsou rodiče
kde a jak bydlí
jaké mají auto
kde byli na dovolené

jinými slovy stále totéž: kolik Kč

a u těch děcek ještě jsou to i :
lyže - snowboard - vybavení - oblečení
kolo s doplnňky
atd.

co s tím naděláme? (výchova)

To je hnus !

Je !

Já tedy vůbec nevím, co bych s tím dělal.

Napadá mě, že jedinou odpovědí je Láska = dávat jim najevo, že je máme rádi a že to tak bude vždy, i když zrovna dostali na zadek kvůli kouli z matiky nebo rozbitému oknu u souseda při hře kdo dohodí nejdále kamenem.
Pak upřímnost a otevřenost = jsem svobodná matka s jedním platem a vydělávám pouze tolik a tolik. Pojdme si spočítat, kolik stojí domácnost, doprava, kultura, oblečení a řekněme si otevřeně, že z toho nelze pořídit tu spoustu mobilů, PC her, notebooků, snowboardů a pod. Někdy jsem z toho taky smutná a je mi líto, že ti nemůžu koupit těch tisíc věcí, co bys si přál. Ale svět je takový. Jsou lidé, co mají peníze a pak jsou lidé, co jich tolik nemají. A ne vždy to záleží jen na poctivosti a pracovitosti.

A vědomí, že i když si myslíme, že chceme pro děti to nejlepší, tak to často stejně poděláme a oni budou mít podobná traumata jako jejich rodiče :-)
Možná bychom si měli uvědomit, že cílem je z nich udělat svobodné bytosti a umožnit jim, aby našly samy sebe....ať už je nám to jako "milujícím rodičům" jakkoli proti srsti.

Pak bych se asi přimluvil za otevření možností: marihuana, společnost přátel, kteří byli dřív punkeři, rockeři či disidenti, cestovatelé, sportovci, umělci apod. Aby děti načerpaly i jinou inspiraci, než tu z TV reklam.

adra napsal(a):

a co ty sýkoras máš děti??

Jo, to co jsem psala je ze zkušenosti. Jsem na ně sama (viz. má témata na PRÁVNÍ -ještě tam jsou vidět).
A ty?

Anetko, zkus si zavolat:

http://www.linkabezpeci.cz/webmagazine/home.asp?idk=191

Poradí Ti.

Ráček napsal(a):

Zajímalo by mě jak kamarádství a šikana souvisí s penězi a kapesným !!

Myslím, že ani tak ne, že je to pouze zástupný problém. Každé dítko potřebuje určitým způsobem posílit sebevědomí - třeba tím, že ví, že může v něčem vyniknout, že např. umí dobře zpívat, sportovat, malovat, hrát na hudební nástroj nebo šachy - to je tisíce možností .... atd. Pak totiž nemusí sahat pro berličky typu výše kapesného, značkových hader nebo dokonce ponižování druhých. A navíc si v rámci mimoškolních aktivit najde další kamarády, se kterými ho spojují stejné zájmy, nejen učení. Ale to je především na rodičích.

Upravil(a) Míša Kulička (22. 2. 2008 13:58)

Anet, linka bezpeci radi i v takovych pripadech, neni to jen o tyrani, zavolej si tam. Muzou Ti tam poradit i kontakt na psychologa ve Tvem okoli.