Fifido,
ale já se obávám, že to s Tebou švihne právě tehdy, když spolu zůstanete.
Já jsem teda stará koza, ale za 20 let jsem nikdy neprosila chlapa, aby se mnou zůstával. To nikdy nedělej. Jooo, něco jinýho bylo, když jsem šla v noci čůrat do lesa .
Moc Ti držím palce, aby sis srovnala v hlavě všechno, čím žiješ a abys našla sílu a energii to správně vyřešit.

Někdy si v sobě člověk potřebuje ujasnit a utřídit myšlenky,ale měl by to udělat tak,aby neublížil ostatním.Přijde mi absurdní kvuli čemu se vlastně lide rozchazeji-že je to prostě přestava bavit,že najednou chtějí žít jinak,to co měli dote jim přestava stačit,že už není tak zamilovany jako dřív?Najednou uznavají,že se nechovali nejlíp,ale zapracovat na sobě to už asi neee    Fifido k tomu aby to bylo fajn musejí byt vždycky dva a pokud on nechce mam obavy,že ty tve naděje jsou uplně zbytečne.Je fajn to s ním rozebrat,ale pokud to nikam nevede,tak ho postav před to at se rozhodne a začne jednat!!!A hned,neztracej čas s někym kdo neví co chce.Stoupni před něj vyrovnana a sebevědoma a chtěj znat jeho rozhodnutí,když budeš pořad v nejistotě bude tě to vysavat.Bude to bolet,ale budeš vědět na čem jsi.A potom uvídíš jake se začnou dít věci Mate dvě male děti o to je smutnější,ale určitě to zvladneš.Už se neboj .Jednaš s ním v rukavičkach a on te tve lasky jen zneužíva

Jestli není trošku chyba v te rezignaci.Možna od tebe taky cítí,že ho nemaš tak rada jako dřív,třeba mu přijde že ho nepotřebuješ.Oni jsou dost ješitní a musíš jim to davat víc najevo.Hlavně některym to musíš říct jak malemu děcku.My jsme měli rozmluvu nedavno a z něj vypadlo,že se cítil sam-psali jsme si každou chvilku-Že mu přišlo,že se točí vše jen okolo mě a meho syna --???????????Volali jsme si,říkali jak je nam po sobě smutno.Ted naposledy jsme si řekli spoustu věcí,ktere jsme si nikdy nedokazali říct dřív.Jenže ja jsem si s ním chtěla povídat,ale odpalkovaní -mě tvoje kecy nezajímají!udělalo sve.Tak jsem měla dojem,že se cítil na vedlejší koleji,ale nevím proč???????????Ataky mi řekl,že když mě tak posloucha tak by se mnou chtěl dožít!!!  Dělali jsme spoustu chyb a hlavně mi ted přijde,že jsme se tak nějak neposlouchali.No mam to jako poučení dal.Nakonec jsem mu řekla,at si teda začne stěhovat ty sve věci -nejlepe hned!No ten pohled na něj byl zajímavy,vyloženě jsem ho zaskočila.Asi čekal,že budu brečet a prosit.Jen řekl-tak to mam zase rozseknout ja? No ja jsem se neodstěhovala,ja jsem měla zajem ,aby jsme si o tom všem promluvili a na vztahu něco změnili.Nevyšlo to,tak ted už musím začit řešit sebe a syna.Drž se.

Hrozně moc mi to připomína sizuaci ktera byla i u nas.Ja jsem byla na něm taky hodně citově zavisla a on věděl,že mu všechno projde.Cim huř se ke mě choval,tím víc jsem upadala do apatie a nebyla s to něco už vubec řešit.Taky jsem mu říkala,že peníze nejsou všechno,že potřebujeme byt i spolu.Ja jsem mu dokazala říct,že ho mam rada,ale od něj jsem to přestala slyšet uplně.Fifido lezli jsme jim pěkně do pr...e!!!Takže tomu je ted konec-ja zase v sobě hledam tu starou rozhodnou babu,znovu si buduju autoritu u sveho syna,protože  mě před ním jen shazoval.Hrabu se z toho všeho,pomalu ,bolí to ale jde to.Nepros se ho,ale udělej něco,čím ho překvapíš.Nebreč před ním,jdi s klukama na prochazku,měj z toho radost.Adej ji najevo hlavně před ním.Tvuj život se netočí jen okolo něj.Raduj se z blbostí a nesmutni před ním.A jemu by mohlo docvaknout,že se něco děje. jestli ne tak at si jde,nestal za to.Ty jsi se snažila,ale odsud podsud.

Tak se sebral a odešel,ani neví důvod.Jen že je to jeho větší chyba,moje menší.Tak ted už mám strach co na to ráno děti.A hlavně,aby mi je nebral,nebo jen jedno,nebo střídavá péče.Uf uf,snad ne,vždyt utíkal z nepohodlí.Vůbec nevim co ted zařídit.Asi právníka a zeptat se co a jak.Poradte prosím jak to chodí.Děkuju

Achjo,tak ted sem totálně vydeptaná.Vysmívá se mi že bude k nám chodit a hrát si z dětma.Přitom mu lezli na nervy a často byl na ně hnusnej A HLAVNĚ SI S NIMA NEHRÁL.A ještě mi volala tchýně s kterou sem už dávno byla zadobře,že je to její syn a že je při něm.A vytahovala na mě starý věci a řikala že ten náš vztah byl stejně nějakej takovej.Tak to začíná.Hlavně aby mi nevzali děti,já bych snad umřela.

Vysmíva se?To ho přejde až mu ukažeš,že víš co chceš!!Tak se nenech zdeptat ani od něj ani od blaznive tchyně.Vytahovat stare věci,přes ktere jsme se rozhodli jít dal,je trapne.Pokud ona s tebou takhle mluví jako babičkasvych vnoučat, asi taky za moc nestoji.Ale dej tomu čas je to teprve dva dny co odešel,ty si zatím v klidu promysli co dal.Sepiš si co je nejdřív potřeba zařídit atak.Bude se ti vysmívyt,bude ti nabízet pomoc,bude zlej,bude hodnej-na to se připrav,ale hlavně si stuj za svym.Neměn se,bud takova jaka jsi,takovou tě kdysi chtěl a stuj si za tím co řekneš.Musíš to ustat jako dama ,jinak si přestaneš važit sama sebe. Držím pěsti at to zvladneš.

Fifida napsal(a):

Achjo,je mi hrozně.Mám smíšený pocity,je to 10 dnů co je pryč,začal jakštakš pomáhat,taky se nabídl kdyby cokoli,at se ozvu.Prostě to nechápu,udělal 2 děti,přestal mě mít rád a šel do pr....?Ví jak je to strašně těžký,jak ho to ubíjelo a nechal mě v tom samotnou.Nemůžu se z toho vzpamatovat.Řekl že chce rozvod,že už mě má rád jinak než dřív,ale to je přece normální ne?Po 10-ti letech.Tolik to bolí.Do toho jsem strašně unavená a vyčerpaná,vychtlá jako chrt.Dokonce se nabídl,že pohlídá a já můžu na diskotéku!Parádní důkaz jak mu na mě nezáleží.Přitom si ale řikám,že mě přece musí mít rád a že to třeba zjistí za nějaký čas,ale to je asi blbost co?A doufám,že se bude chtít vrátit.Na druhou stranu ale pochybuju,že by se změnil,to by mě musel mít opravdu moc moc rád.Takže kravina.Pořád přemýšlím,kolik mi udělal špatného,pak zase jaké mi koupil hezký dárky k Vánocům,k Valentýnu řetízek a jak čekal,jestli pro něj taky něco mám.Jak kamárádka,nebo moje sestra řikají,že jim je to divné že by mě neměl rád.Já bych tak potřebovala vědět pravdu,tu ví jen.ale jakákoliv komunikace sním nikdy nebyla a ani neni možná a hlvně já už s ním nic neřeším.Dělám veselou,jen sem mu ze začátku řekla že je podrazák a spoustu jinejch nadávek a jak mi strašně ublížil,ale co mě-dětem.Jak to mohl udělat.Ale fakt je ten,že kdyby mě měl rád,tak by přece neodcházel a něco řešil ne?Odešel potřetí,poslední půlrok s ním bylo psychycké utrpení,ale v podstatě i fyzické,když s ničím nepomohl,tak co tady vlastně řešim.

Naopak. Parádní důkaz, že mu na Tobě záleží - jako na člověku. Ale být s Tebou už asi nechce. Pokud nechce, tak ho nepřesvědčíš ničím...
A váš vztah je záležitostí vás dvou - pokud budeš dětem říkat, že táta se na ně vykašlal... tak jim tím jenom ublížíš. Táta se vykašlal, to jo - ale na mámu - ale pořád to bude táta!!! Do konce života.

Ja nechapu, kde se to v tech parchantech bere a co mne nejvic stve je jejich bezcitnost v tom, ze reknou odchazim a ty si taky nekoho zacni hledat. Tihleti lidi nikdy nechapou jak boli rozchod a maji predstavu, ze ten druhy ma byt vlastne stastny, ze je konec a ze si muze nekoho hledat. Delaji si jen vlastni alibi, aby si to ulehcili. Moje ex taky povida 2 mesich po rozchodu, at si konecne zacnu nekoho hledat. Jenze v zivote nepochopi, co s clovekem, ktery miloval vic, udelal rozchod.

jitulak napsal(a):

Fifida napsal(a):

Achjo,je mi hrozně.Mám smíšený pocity,je to 10 dnů co je pryč,začal jakštakš pomáhat,taky se nabídl kdyby cokoli,at se ozvu.Prostě to nechápu,udělal 2 děti,přestal mě mít rád a šel do pr....?Ví jak je to strašně těžký,jak ho to ubíjelo a nechal mě v tom samotnou.Nemůžu se z toho vzpamatovat.Řekl že chce rozvod,že už mě má rád jinak než dřív,ale to je přece normální ne?Po 10-ti letech.Tolik to bolí.Do toho jsem strašně unavená a vyčerpaná,vychtlá jako chrt.Dokonce se nabídl,že pohlídá a já můžu na diskotéku!Parádní důkaz jak mu na mě nezáleží.Přitom si ale řikám,že mě přece musí mít rád a že to třeba zjistí za nějaký čas,ale to je asi blbost co?A doufám,že se bude chtít vrátit.Na druhou stranu ale pochybuju,že by se změnil,to by mě musel mít opravdu moc moc rád.Takže kravina.Pořád přemýšlím,kolik mi udělal špatného,pak zase jaké mi koupil hezký dárky k Vánocům,k Valentýnu řetízek a jak čekal,jestli pro něj taky něco mám.Jak kamárádka,nebo moje sestra řikají,že jim je to divné že by mě neměl rád.Já bych tak potřebovala vědět pravdu,tu ví jen.ale jakákoliv komunikace sním nikdy nebyla a ani neni možná a hlvně já už s ním nic neřeším.Dělám veselou,jen sem mu ze začátku řekla že je podrazák a spoustu jinejch nadávek a jak mi strašně ublížil,ale co mě-dětem.Jak to mohl udělat.Ale fakt je ten,že kdyby mě měl rád,tak by přece neodcházel a něco řešil ne?Odešel potřetí,poslední půlrok s ním bylo psychycké utrpení,ale v podstatě i fyzické,když s ničím nepomohl,tak co tady vlastně řešim.

Takhle jsem se v tom taky placala a doufala,že se vratí.Pořad jsem, si myslela,že si to taky nějak přebere apochopí,že se ke mě nechoval vždycky fer.No přebral si to zase po svem.Ze začatku mi bylo smutno a chtěla jsem aby se vratil,ale když na mě asi před tydnem spustil jaky jsem chudak!!tak mi to jen  připomnělo,že on se nikdy nezmění.Ze ted už musím jít sama a zařídit se podle toho.Jen ještě pořad nevím jak:co: A proč odešel až 3krat???A to se předtím vratil sam,nebo dal ještě na Tebe?Vždyt domov není žadny holubník

Nejdřív odešel,když většímu byli 2,výměna názorů,nedokázal říct rodině pravsdu jak a co bylo-to je fuk co.Ale tenkrát sem měla pravdu,on dal přednost ulhané ségře.Vyšla jsem ze všeho špatně.Ještě ten den jsem ho uprosila at se vrátí,trvalo to děsně dlouho a musela sem mu slíbit,že se v tom nebudu rejpat.Nikdy sem mu to neodpustila,ani nezapoměla,nechala to bejt.Pak odešel víc ja před půl rokem,jen tak,řek že sem dobrá,že sem dobrá matka atak.Žádný vysvětlení,jen že ten vztah jeho ke mě vychladl,po týdnu se vrátil.Slíbil že už nikdy neodejde,řikal to i malýmu,já ho v tom ještě utvrdila,protože sem mu věřila.Ten půlrok byl peklo,neni o co stát,jen se s tim nemůžu srovnat,za to všechno jak sem ho měla ráda,skoro ve všem vyhověla,samozřejmě mám takovou vlastnost,že když jwe problém,snažím se ho vyřešit.A když je problém,tak on ho neřeší a radši uteče.Po ůtěku vždycky chodíé do hospody,vždy si udělá nové tetování.Když si to uvědomim je to hnus.Sundala jsem si už ty růžové brýle a je mi strašně.Pořád přemýšlím v čem sem špatná.Dnes mi řek že si neni vědom,že by mi ublížil,že já sem ublížila jemu,ale v čem to neřekne.Že to neřek ani mámě.Vždycky ve mě šikovně vyvolal pocit viny,poslední půlrok snad i za to že sedim na gauči přikrytá dekou,kterou on tak nesnášel.Byla sem tak hloupá.A pořád sem,když se od toho nedokážu odpoutat.Včera řekl,když sem ho požádala,aby se choval zodpovědně,řek mi-to jako nemám šukat?Vůbec nechápu co ty chlapi chtěj,co čekaj od ženy.Já sem se řídila podle toho pravidla,že žena má být dobrá kuchařka,dobrá milenka atd.atd.No,tady je výsledek.Tak příště mám být vypočítavá mrcha?A taky mám docela strach,zda je vůbec možné najít zodpovědného fajn chlapa,co mě bude milovat a bude mít rád moje děti a budem jezdit na výlety atak.No nevim,ale strašně moc takovýho potřebuju.Jů,už abych z toho byla venku.Vždycky to byl bohém s dlouhejma vlasama,kterýho každá chtěla.Rodinýho života se nabažil a vrací se tam kde byl.Až na to že vypadá jinak než dřív,nechci ho urážet,nemám to srdce,ale už nemá rozhodně dlouhý vlasy a hustý už vůbec ne.Mě to samozřejmě nevadilo.Chvástal se tady jak nezůstane sám a já taky ne.A jak kamarád-rozvedenej čeká miminko,asi to má taky v plánu nadělat další děti a až se nabaží jít zas o dům dál.Brr.Sem tak důvěřivá.Taky sem nebyla svatá-to teda rozhodně ne,ale mám děti,tak se musim sakra podle toho chovat.Jak mohl tohle udělat.

Upravil(a) Fifida (9. 3. 2008 17:39)

Tak se mi zdá,že chytli oba druhou mízu.Nedávno byl zhnusenej jak chlap cca 50 let jede na kolečkových bruslích.Je to sport.To si myslím že je v pořádku.Když bude chtít,brusle sundá,ale ten "muj",se chová jako puberták.Tetováni,chce mít zezadu přes krk,aby bylo hodně vidět.Škoda že se nesnaží aby bylo vidět,že je dobrej táta a manžel.Vidim kolem sebe,jak si skoro každej chrání svoji manželku,občas veme za ruku,kolem ramen.To mi chybí a vždy chybělo.Ikdyž vim že mě dřív strašně miloval,jen se nemůžu dopátrat,kdy to přestalo a proč.Jak je to dlouho Jitulo co ten tvůj odešel?Myslíš,že to ve mě dlouho zůstane.Potřebovala bych se zamilovat.To by mi pomohlo,aspon platonicky.Přestala bych na toho zbabělce myslet.

Upravil(a) Fifida (10. 3. 2008 14:16)

V tom 1. obdobi mi hodne pomohlo, ze jsem si psal treba tady na foru nebo, ze jsem si psal s divkami ze seznamky. A taky si vzpominam, ze jsem si rikal, ze se zamiluju a bude to fajn, jenze kdyz je v hlave porad jeste minulost, jitrena obcasnymi stesky od parchantniho partnera, tak to proste nejde. Chce to nejaky cas. Vim, ze jsem prvni mesice silene touzil mit zpatky ten zivot, co jsem zil. Ale pak jsem si po 2 mesicich uvedomil, ze uz to opravdu je minulost a ze to nejde zpatky a i kdyby se vratila, tak to nebude ono. Prozil jsem si asi pred 14 dny obrovskou depresi, ze ktere jsem se vzpamatovaval 2 dny, ale od te chvile je mi proste lip, zvladam debaty a nehorazne naroky na vyporadani od zeny, ktera prisla s kuchyni a vybavou za 60 tkc ale ted chce stovky tisic .... proste jsem uz nejaky silnejsi. A navic. Proste jsme se seznamil s jednou maminkou, se kterou si intenzivne pisu, zjistil jsem, ze s ni mam spolecneho mnohem vic, nez s byvalou zenou .... mno proste jeste pred mesicem jsem si to nedokazal predstavit a ted pujdu v patek na rande..... vim, ze je to tezke, a taky to u mne tak nefunguje, ale cim rychleji se na ty parchanty a parchantice vykasleme, tim to bude pro nas lepsi. A jsem na 100% jisty, ze prijde den, kdy si to silene uvedomi, co ztratili, ale my uz v te chvili budeme zit davno sve stastne zivoty.