Smutne Ale s takym clovekom by som zit nechcel. Ani keby som s nim cakal dieta

Střepy z rozbitého hrnku se dají vždycky slepit maximálně tak do původního tvaru a ještě to nebude držet.
Nebo jinak a lépe - jen blbec vstoupí dvakrát do téže řeky...
Jsem moc hrubý? Tak ještě jinak. Určitě máš velké srdíčko, které umí odpouštět, udělej vše pro to, aby ta lásečka opět vykvetla, mocinky vám držím palečky. Sluníčko opět vyjde, tak jako vychází po každé noci. (Té polární.)

Myslím, že tvůj ex ti nevědomky udělal neocenitelnou službu! Tvůj "přítel" je mimo!

Natálie napsal(a):

terulka napsal(a):

Teď malé vysvětlení - s někdejším milencem jsem měla poměr, který skončil před více než  pěti lety, skončila jsem to já, už mě nebavila role milenky, která je odkázaná na to, kdy má pan Vlivný čas. Nicméně s ním musím pořád spolupracovat - jsem novinářka, takže ho čas od času musím vidět. Celých pět let se opakuje totéž - když se pracovně vidíme, obratem začnou chodit SMS o tom, jak mě chce vidět. Nejdřív jsem ho razantně žádala o to, aby mi dal pokoj. Bylo to k ničemu....Pak jsem ho prosila, aby mě nechal být - opět bez úspěchu. Jediné, co zabíralo, byla ignorace. Když jednou za měsíc, dva tři poslal SMS, smazala jsem ji a nechala bez odezvy.

Opravdu se s bývalým musíš pracovně vídat?
Nebylo by lepší si změnit číslo?

svi.ně a děv.a, že vyhrožuje rozkopáním obličeje...u toho bych se pořádně zamyslela...asi bude lepší, když s miminkem zůstaneš sama a budeš mít klid, časem třeba narazíš na lepšího muže, který vás bude mít oba rád

Bohužel se s někdejším milencem vídat musím - soukromé číslo jsem změnila už dávno, to pracovní má.....za to, co udělal, jsem mu už vynadala, padla i facka
Ikdyž díky jeho hře jsem zjistila, s kým jsem čtyři roky žila.....

Upravil(a) terulka (18. 4. 2008 7:20)

Natálie napsal(a):

terulka napsal(a):

Natálie napsal(a):

Opravdu se s bývalým musíš pracovně vídat?
Nebylo by lepší si změnit číslo?

svi.ně a děv.a, že vyhrožuje rozkopáním obličeje...u toho bych se pořádně zamyslela...asi bude lepší, když s miminkem zůstaneš sama a budeš mít klid, časem třeba narazíš na lepšího muže, který vás bude mít oba rád

Bohužel se s někdejším milencem vídat musím - soukromé číslo jsem změnila už dávno, to pracovní má.....za to, co udělal, jsem mu už vynadala, padla i facka
I když teď bych mu spíš měla poděkovat - díky jeho hře jsem zjistila, s kým jsem čtyři roky žila.....

To máš pravdu, že díky bývalému ses měla možnost přesvědčit, jaký přítel opravdu je...

Jak budě řešit miminko?

Miminko si nechám, říkám si, že když "vznikalo", bylo z lásky (uf, jsem patetická), ale opravdu to tak cítím. Mám zázemí, budu se o něj umět postarat a vím, že ho budu milovat víc než cokoli a kohokoli jiného. A mám kolem sebe spoustu lidí, kteří mi chtějí pomoct.....

Terulko, chápu Tě. Byla jsem v podobné situaci. Dneska vím, že nemá smysl tomu druhému říkat, ano byla jsem věrná, ale nemůžu to dokázat. Tyhle typy trpí stihomamem, že jen oni vědí, jak to bylo, a my jsem u nich ty nejhorší. Kdybychom svatozář měly, jsme pro ně nevěrnice. Buď ráda, že se to rozetnulo teď. Jednou by Tě to čekalo a možná by to bylo horší o fakt, že by se na vaše spory koukaly děti. Tvůj současný neunese fakt, že můžeš být pro někoho atraktivní a Tvůj minulý je s prominutím pitomec, co Ti zasahuje do života dávno potom, kdy z něj odešel.
Kontrolovat mobil je ubohost, znám, taky jsem tím prošla. U mě nebyly žádné důkazy a tím to bylo horší. Nebyly důkazy, byly výslechy. Blbce ze mě bývalý dělal zase tím, že prozváněl čísla lidem, které dost dobře neznal, nebo si myslel, že to jsou zakuklení milenci. Než mi to došlo, měla jsem sama sebe za blázna, protože mezi volanými čísly byla řada jmen a já věděla, že s těmi lidmi jsem nemluvila ani nepamatuju. Pak následovala "náhodná setkání", kdy s plnýma taškama a rukama jako opice vytaženýma jsem narazila mezi regály na BM. Významně se uculoval, kampak jdu a copak kupuju. povídám mu, když jsme se potkali, tak mě doufám aspoň NAŠÍM SPOLEČNÝM AUTEM svezeš domů, sotva to táhnu a je tam jídlo pro vás všechny... No ale jak věděl, kam půjdu nakupovat...?

smutný příběh..nesnážím žárlivost...ano, ať je, ale v míře, která neublíží...můj ex žárlil neskutečně, 5 minut jsem se zpozdila a už dělal výstupy.-..a víš co?? celou dobu zahýbal on a já o tom neměla nejmenší tušení...a pak mi řekl - podle sebe soudím Tebe, to mě fakt srazilo na kolena...
teď mám nového, žárlí taky, ale bylo mu vysvětleno a snad to bude ok a ne žádný extrém...občas rýpe, ale jedním uchem tam a druhým ven...copak někdo může za to, že někdo večer napíše?? já to taky neovlivním a píšou i jemu...ale řekneme si to a max. se tomu zasmějeme:-)

No, Terulko, já mám akorát strach, že Ti otec Tvého dítěte bude prostřednictvím toho děcka dělat následujících 20 let ze života peklo. Sama nevím, jestli bych to dokázala, v té situaci jsem nebyla, ale teď po přečtení Tvého příspěvku si myslím, že jsi mu o svém těhotenství snad ani říkat neměla. Obzvlášť, pokud jsi finančně zabezpečená. Teď Ti vzkazuje, že Ti měl rozkopat obličej, a pak Ti bude o víkendech naschvál brát Tvé milované dítě ke své nové milence a nedejbože mu motat hlavičku o tom, jaká jeho maminka je?...Áaááách jo... Já bych se toho docela bála.

Upravil(a) Tercila (15. 2. 2008 15:43)

terulka napsal(a):

Zdravím vás všechny,
doufala jsem, že už už se na babinetu v pozici zklamané,  zrazené, nikdy neobjevím, ale člověk míní a život mění
Před dvěma a čtvrt roky jsem tady řešila rozchod s přítelem - bez nějaké vážnější příčiny ze dne na den odešel. Tehdy vše dopadlo happy endem, po pár týdnech jsme začali znovu randit a po půl roce jsme slavili definitivní návrat a celou epizodu jsme přeznačkovali na partnerskou krizi.
Teď se situace opkuje. zhruba před šesti týdny na mě bývalý přítel vystartoval s tím, že jsem mu celé roky nevěrná s jedním svým ex - v první chvíli jsem se musela opravdu smát. Sbalil si pár věcí a odstěhoval se z mého bytu zpátky k rodičům. Nevím z čeho vycházel, pravděpodobně "jedna paní povídala" - možná i z toho, že jsem se svým ex v občasném kontaktu, přejeme si k narozeninám, k svátku, jednou mi dal podklady, které jsem potřebovala k práci. Možná i z toho, že můj někdejší ex je samostatný, úspěšný podnikatel a můj aktuální bývalý nemusel nikdy o nic bojovat, nic dokazovat - všechno dostává naservírované na zlatém podnose. Každopádně se po dvou dnech vrátil s tím, že na všechno zapomeneme a jedeme dál....
Vypadalo to, že je všechno v pořádku, oba jsme se snažili, spřádali další plány do budoucna. Věděla jsem, že žárlí a snažila jsem se mu nedávat příčiny. Jenže před čtrnácti dny se to vyhrotilo znovu - tentokrát v mnohem ostřejším tónu.
Tušila jsem, že mi kontroluje mobil a úmyslně jsem ho nechávala na místech, kde k němu měl přístup. Neměla jsem mu co tajit. Jenže před dvěma týdny večer, když jsem spala, mi pípla SMS. Netuším, co mi můj někdejší milenec napsal. Znám jen konec konverzace. Můj bývalý přítel si s ním totiž začal z mého telefonu dopisovat. Většinu zpráv včetně výpisů hned mazal, zůstaly tam jen poslední čtyři. V těch mi můj někdejší milenec psal, ať se k němu přitulím. Můj přítel kontroval otázkou, kdy jsem se přitulila naposledy. A někdejší milenec odepsal, že je to hodně dlouho, předloni. Na základě toho se můj bývalý přítel sebral a odešel.
Teď malé vysvětlení - s někdejším milencem jsem měla poměr, který skončil před více než  pěti lety, skončila jsem to já, už mě nebavila role milenky, která je odkázaná na to, kdy má pan Vlivný čas. Nicméně s ním musím pořád spolupracovat - jsem novinářka, takže ho čas od času musím vidět. Celých pět let se opakuje totéž - když se pracovně vidíme, obratem začnou chodit SMS o tom, jak mě chce vidět. Nejdřív jsem ho razantně žádala o to, aby mi dal pokoj. Bylo to k ničemu....Pak jsem ho prosila, aby mě nechal být - opět bez úspěchu. Jediné, co zabíralo, byla ignorace. Když jednou za měsíc, dva tři poslal SMS, smazala jsem ji a nechala bez odezvy.
To, že si nepíše se mnou, pan Vlivný před dvěma týdny věděl - hrál si s mým přítelem jako kočka s myší. Nejsem první z jeho bývalých "hraček", které i po letech zničil život.
Takže výsledek celé téhle akce byl jediný - přítel odešel s tím, že jsem mu celé čtyři roky zahýbala. Odstěhoval si věci, nechtěl o ničem mluvit. Na jednu stranu jsem ho chápala - kdybych měla v ruce stejné "důkazy" jako on, udělala bych to asi taky. Poslala jsem mu mail, kde jsem shrnula celé naše čtyři roky a napsala, jak to celé je a bylo. Odepsal, že mi nevěří a nikdy věřit nebude. V očích mnoha lidé ze mně udělal potvoru, která mu hrozně ublížila a podváděla ho. Na druhou stranu vypráví, jak mě miluje, jak těžce rozchod nese.
A poslední pecka přišla před týdnem - zjistila jsem, že jsem těhotná. Původně jsem to bývalému příteli nechtěla vůbec říkat, ale odlehla jsem tlaku okolí - přeci jen má právo to vědět. Čekala jsem odmítavou reakci, ale to, co se stalo, předčilo veškerá moje očekávání.
Nejdřív mě posílal za mými "milenci", pak otočil, že zaplatí potrat. Všechno skončilo tím, že na mě do telefonu křičel, že jsem svině a děvka a až mě potká, bude mi muset rozkopat obličej Upozorňuji, že věděl, že jsem vysadila před půl rokem antikoncepci (ze zdravotních důvodů) a přesto odmítal používat kondom.....
Těm, kdo můj elaborát dočetli až do konce, děkuju Snad ani nečekám žádnou radu, chtěla jsem se jen vypovídat

Tak jsem se přinutil přečíst si to celé. Chce se mi střídavě brečet, řehtat se a zvracet.
Peníze jsou mocné afrodisiakum, že? Tvůj poslední bývalý se choval jako idiot, bezesporu, ale na jeho místě bych ti asi taky moc nevěřil. Samozřejmě lézt někomu do telefonu je neomluvitelné a hrozit kopáním do obličeje ženské zrovna tak. A tohle byly jeho jediné výstřelky? Do té doby bylo všechno v pořádku? Asi toho bylo víc, ne? Jenže to by pak nezapadalo do obrázku hodňoučké, chytroučké, neviňoučké holčičky, která vůbec za nic nemůže, nic není její vina; tenhle obrázek se tu snažíš tvořit. Takže začni hledat vinu u sebe, dej si za svoji hloupost pár facek a ber to jako odrazový můstek. I když moc nevěřím tomu, že se poučíš - většina z vás je totiž nepoučitelná.
Sama s dítětem na cestě - tuhle řeholi sis sama vybrala a budeš muset hledat zase nějakého sponzora, který vás bude živit - a dle té epizody s panem úspěšným podnikatelem to zas takový problém nebude, ostatně peníze jsou účinné afrodisiakum, yohimbin je oproti tomu vlažná voda...
Je opravdu skličující číst takovéhle příběhy, kde se chlapům promine neprominutelné, když oni přece mají takové krásné oči, jsou tak krásní, chytří, společenští, dělají pomyšlení v posteli...

Tercila napsal(a):

chromý zlý dědeček - nepřehlédl jsi náhodou, že terulka je sama dostatečně finančně zajištěná? Možná sis nevšiml, že v dnešní době chodí většina žen do zaměstnání stejně jako muži. A naopak vzrostl počet mužů, kteří spoléhají na restituce a dědictví firem, které vybudovali jeho rodiče atd.... Takoví - novodobí lenoši.
Píšeš, jako by seděla na pracáku a čekala, až se bude moct přilepit na nějakého zbohatlíka - to jsem v jejím příspěvku zas nepostřehla já.

Jo, mám známou, která si cíleně vybrala za partnera chlápka s tučným kontem, ale nepostřehla jsem, že by jí bylo při jejich brzkém rozchodu tak smutno, jako je terulce - právě proto, že tam šlo na rozdíl od terulky jen o ty prachy.

terulko, všecko zvládneš, neboj...

1) S jídlem roste chuť.
2) S dítětem do práce - to bude příliš stresu pro ni i pro dítě.

Tercila napsal(a):

[1) S jídlem roste chuť.
2) S dítětem do práce - to bude příliš stresu pro ni i pro dítě.

Hmm, víš, normální holka by byla blázen, kdyby hledala chlapa jen kvůli penězům. Nemyslím si, že by bylo možné překonat nějaký duševní a fyzický odpor jen proto, aby mi nějaké individuum dávalo na stůl třeba 50 000 za měsíc...
A novinářka vůbec nemusí mít problém s dítětem při práci. Horší by bylo, kdyby byla zaměstnaná ve fabrice .

Peníze jsou nepřímo působící afrodisiakum. Skrz ně se totiž dají přifantazírovat vlastnosti, které ten člověk nemá. Může si namluvit, jak je krásný, přitažlivý, charismatický... Proč asi ti boháči mají kolem sebe tolik "obdivovatelek"?

chromý zlý dědeček napsal(a):

Tak jsem se přinutil přečíst si to celé. Chce se mi střídavě brečet, řehtat se a zvracet.
Peníze jsou mocné afrodisiakum, že? Tvůj poslední bývalý se choval jako idiot, bezesporu, ale na jeho místě bych ti asi taky moc nevěřil. Samozřejmě lézt někomu do telefonu je neomluvitelné a hrozit kopáním do obličeje ženské zrovna tak. A tohle byly jeho jediné výstřelky? Do té doby bylo všechno v pořádku? Asi toho bylo víc, ne? Jenže to by pak nezapadalo do obrázku hodňoučké, chytroučké, neviňoučké holčičky, která vůbec za nic nemůže, nic není její vina; tenhle obrázek se tu snažíš tvořit. Takže začni hledat vinu u sebe, dej si za svoji hloupost pár facek a ber to jako odrazový můstek. I když moc nevěřím tomu, že se poučíš - většina z vás je totiž nepoučitelná.
Sama s dítětem na cestě - tuhle řeholi sis sama vybrala a budeš muset hledat zase nějakého sponzora, který vás bude živit - a dle té epizody s panem úspěšným podnikatelem to zas takový problém nebude, ostatně peníze jsou účinné afrodisiakum, yohimbin je oproti tomu vlažná voda...
Je opravdu skličující číst takovéhle příběhy, kde se chlapům promine neprominutelné, když oni přece mají takové krásné oči, jsou tak krásní, chytří, společenští, dělají pomyšlení v posteli...

Máš pravdu, všechno nebylo růžové, ale to není snad nikde
Jeho výstřelky? Zpětně zjišťuju, jak moc žárlil, nepřikládala jsem některým podnětům dostatečnou váhu. Před rokem jsem v rámci firmy dostala možnost povýšit - měla jsem pracovat v centrále v Praze na postu, který byl vždycky mým snem. Tehdy mi řekl - když půjdeš do Prahy, myslím, že náš vztah časem skončí. Nešla jsem....Byla jsem připravená vzdát se svého snu, prioritou pro mě byl vztah a budoucnost, kterou jsme plánovali.
Žili jsme spolu, měli jsme každý své zájmy, dávali jsme si prostor.
Nemám svatozář - mám toho za sebou poměrně dost. Moje krátké manželství bylo prošpikované románky a milenci. Ano, užívala jsem si. Změnily mě dva poslední vztahy.
Ten úspěšný podnikatel po tříměsíčním vztahu poklekl a zeptal se, jestli si ho vezmu. Mohla jsem být potvora, kývnout a žít ve zlaté kleci. Já jsem tehdy odešla... Od svých osmnácti let se živím sama, mám svůj byt, vždycky jsem se o sebe uměla postarat, nikdy mě nikdo nemusel živit - při své povaze bych to ani nesnesla.
A poslední vztah - ještě před pár týdny jsem věřila, že to bude na celý život a sama sebe o tom přesvědčovala. "Dospěla" jsem - už pro mě nebylo zajímavé vysedávání v barech a kavárnách, užívání si pozornosti od jiných mužů Mnohem radši jsem trávila večery doma, když jsem se mohla přitulit ke svému příteli a třeba koukat na hloupý film....

A věř, že ani teď nebudu hledat sponzora - moji bývalí se rekrutovali z nejrůznějších společenských vrstev.
Já vím, že se o své dítě budu umět postarat sama. Jeho otec o něj nemá zájem. Je to jeho věc, on neví, o co přijde

Upravil(a) terulka (18. 4. 2008 7:23)