po, já teď vážím necelých 62 a taky se do ničeho nevlezu, myslím že problém je v tom střihu a ne v nás, ruce mám dost tenké a přece mě většina oděvů škrtí přes paže a v podpaží.....

Jinak ohledně nespokojenosti se svojím vzhledem bych řekla, že bys mohla investovat čas a peníze a objednat se k vizážistovi, který tě posoudí jako celek - postavu, kvalitu a typ vlasů a pleti a který barevný typ by ti vyhovoval. Věkem se měníme všichni, to vidím na sobě! Mně hodně pomáhá make-up který barevně sjednotí pleť a bez těch drovných skvrnek fllíčků a nerovností to hned vypadá tak nějak lépe zakamuflované....

Rozhodně ale na tvojem problému není nic směšného, každý chce být spokojený sám se sebou a líbit se!

po napsal(a):

Vím že toto téma je možná srandovní nebo nepochopitelné ale mám takový problém. Je mi skoro 40, před 20 lety člověku stačila řasenka a vypadal k světu. Ještě před několika lety jsem se snažila a řekla jsem si fajn dneska jsi kočka a dnes mám pocit ,že ať udělám cokoli prostě to není ono:skurt: Buď je to asi sníženým seběvědomím nevím. Řeknu si udělám změnu..jdu k holiči, odcházím nadšená s novým melírem /který by před asi 10 lety slušel). Další den už to samozřejmě vypadá jinak a po umytí už se mi to nelíbí vůbec a zdá se mi ,že mi už ani nesluší.Zas se necítím dobře, koupím si s nadšením krémy na vrásky, barvičky na ksicht, ráno se namaluju a když příjdu do práce vypadám stejně bledě jako předtím jen jdou vidět více kruhy pod očima. Jdu si něco koupit na sebe (podotýkám vážím 58 kg tak to není nic moc, jen to bříško po 2 dětech), vlezu do kabinky a všechno oblečení je nějaké scvrklé. Prostě mám pocit že je snaha k ničemu? Nebo je to tím ,že prostě člověk asi ztratil seběvědomí a neumí se nosit? Co myslíte?

Je to nedostatečným sebepřijetím. Já se třeba téměř nikdy nemaluju, pouze když jdu na ples, a to je tak jednou za 2 roky, nemám takovou potřebu, nikdy jsem ji neměla. Už rok a kousek mám ze sebe dobrý pocit přesto, že je mi víc, než tobě. Není to o vzhledu, není to o oblečení. Je to tím, jak se cítím uvnitř.
Bříško po dvou dětech nemám, to jsou jenom výmluvy.
Je třeba si zkoušet oblečení mé velikosti, pak není oblečení scvrklé. Pobavila jsi mě.

Upravil(a) majkafa (15. 2. 2008 7:48)

Prostě člověk se mění, s tím se asi musíme smířit nebo investovat do plastik, někdy i ta méně časopisově hezká žena, se umí prodat a nosí se jako superhvězda, je to i o šarmu a optimismu, když je člověk příjemný, zdá se všem hezčí. A ještě je dobré vědět, že toho , co nám připadá jako hrozná vada, si ostatní třeba ani nevšimnou.

Upravil(a) Irenka21 (15. 2. 2008 8:19)

mám ten samý problém. je mi skoro 40, tak moc bych chtěla být hezká a ono to nejde. u zrcadla si myslím, že to není tak zlý, pak mě dcera vyfotí v nestřeženou chvíli a já tam vypadám ne jako stará baba, ale jako starý dědek, prominte mi ta slova. taky mám melír a taky mně slušel před 10 lety, teď mám 80 kg a nesluší mi nic. jen nepište, že mám něco dělat s váhou, ono to nejde a kdoví jesli bych nevypadala ještě starší a scvrklejší. teď jsem nemocná, tak jsem si řekla, že se sebou něco udělám, jenže nejřív je vám blbě a pak zas domácí povinnosti volají. Snad nejlíp jsem vypadala, když jsme doma malovali a neměla jsem vůbec čas se pozorovat.

heleno, hezký. Já vážím stejně, jako má dcerka, někdy trošku míň, i po ní dědím hadříky. Má krásné večerní šaty, že bych?
A říkám, kdo říká, že nelze zhubnout, že to není pravda. "Stačí" chtít. Vážně. Vlastní zkušenosti. Stejně jako s kouřením. Stačí tak "málo". Chtít, skutečně se rozhodnout a jde to jako po másle.
Jaký si to udělám, takový to mám.

Upravil(a) majkafa (15. 2. 2008 8:53)

Po
oni existují i muži,kterým se 40cýtky líbí. A věř,že je lepší decentně urpavená dáma,než ženská, která se v tom věku cítí a snaží vypadat na 20cet.
mě je o nějakých 11 let méně než tobě, tak si řekneš, tobě se to kecá. Ne. Vidím to kolem sebe v práci. Dámy, které si jsou jisté samy s sebou, stačí jim jen šáteček, lesk a řasneka a vypadají super. A pak ženské oběšené zlatem, nevkusnými halenkami, které jim nesedí.
věř, že to je jen o vnitřním pocitu vážně. že máš pár kil navíc? Rozhlédni se kolem sebe,která žena po dvou dětech má postavu jako modelka? No tak si nevezmu mini,ale sukni ke kolenům a taky vypadám dobře.
Neboj. Nejhorší je snažit se zastavit čas. to nejde. Smiř se s tím, že stárneme. A stárnou i ty co jsou teď mladší. v tom je ten čas děsně spravedlivej. I já budu jenou vrásčitá babička,ale budu naplňovat svůj život jinými hodnatami, než je ranní postávání před zrcadlem. Důležité je, aby tě nic nebolelo, byla jsi zdravá. Pak budeš i krásná. A pro někoho určitě jsi. Jen si to přiznat. Tak hlavu vzhůru!

Tak vaše starosti bych chtěl mít. Dnes se mě ženuška ptala, jestli jsem se tento týden česal. A já zjistil, že ne.   Takové trápení mám já. Upozorňuji, že mám vlasů na rozdávání.

Klubko napsal(a):

Víte kdo je krásný dle mého? Květa Fialová, dáma, která je sama sebou. Která je stále krásná.
Dana Šiklová. socioložka, paní,která je 70sát a vypadá úžasně. Protože má úžasnou povahu!Dbá o sebe,ale neřehání to.
Irenko, chápu tě přesně,co jsi chtěla říci. Já jsem mladá.Na diskošku půjdu téměř nahá, odvážu se. Ale taky nemám do pojišťovny, kde pracuji, nutkání chodit s výstřihem k pupíku a díky tomu koketovat. Jsou i mladistvé kostýmky, které mají šmrnc, nevypádám v nich jak stará mladá,ale nemám potřebu vystavovat všechno na obdiv. To si nechám na doma,nebo volný čas.

Šiklová se jmenuje Jiřina, pokud vím. Nenapíšeš jí dneska k svátku? :-)

Ano Jiřina, oprava:godlike:

prominte, ale myslím, že jsem tady asi nejhorší případ. nedělám v kanceláři, ale jsem dělnice středoškolsky vzdělaná, na to, abych hledala jinou práci, je dost pozdě, v kanceláři jsem dělala před 20 lety. jak mám být hezká ve 40 s nedostatkem peněz. navíc jsem byla hezká ženská, vím dokdy, do roku 2000. pak jsem najednou zošklivěla a kolegyně mi to dávaly najevo. kdybych taková byla odjakživa, tak by to tak nebolelo. ani nemůžu říct, hlavně že jsem zdravá, i to zdraví mě v poslední době zradilo. je ještě možné něco dělat?

Propadla jsem tenkrát depresi. Deprese přešla, aspoń ta nejhorší, ale už jsem nikdy nevypadala jako dřív, navíc moje váha od té doby prudce roste a nezastavuje se.

luminko, sebepřijetí není o vzdělání, zaměstnání, penězích, depresi. Trpěla jsem těžkou depresí. Je to jen o nás samotných, našem vnitřku a následně se to pak projeví navenek. Pak i deprese zmizí.

Upravil(a) majkafa (15. 2. 2008 10:48)