Já mám taky problém s tím se odvázat,tak tě chápu.Mám plno zábran,a když mám o sexu jenom s manželem mluvit,tak mám málem infark.Dej si trochou..třeba víno..a uvidíš,že se odvážeš..a příště to půjde líp.

Vladko 111, ta chyba ale nebude jenom v Tobě. On Tě svým konstatováním srazil dolů tak, že jste se dostali na počátek konce vztahu. Nezlob se, ale kdyby to mezi vámi tak jiskřilo, nebude v tomhle problém a Ty se dokážeš odvázat. Tvoje odpovídající reakce by měla být na jeho narážku jiná. Ne ta, že JÁ KÁČA O NĚJ JEŠTĚ PŘIJDU, PROTOŽE JSEM NESCHOPNÁ V POSTELI, ale naopak  říct mu ANO, JÁ VÍM, ALE TY VE MNĚ NEVZBUZUJEŠ POTŘEBNÉ PODNĚTY K TOMU, ABYCH BYLA VÁŠNIVĚJŠÍ. On ten problém je vždycky někde uprostřed, víme? Řeknu Ti to asi takhle: když od bývalého přítele celou dobu posloucháš, že jsi na parketu jasný dřevo a aby si on zatancoval, musí jít pro jinou, pak vztah skončí a Ty potkáš někoho,  s kým se při tanci vyřádíš a on Ti obdivně řekne, jak válíš...kde pak je ten zakopanej pes?

Slavek17 napsal(a):

XYZ napsal(a):

... jednou se mnou hrál asi hodinu takové divadlo - měla jsem chuť ho zabít - že se pořád tvářil, že moje náznaky (které se sice netýkaly žádného svádění, ale bylo to prostě do očí bijící, na co narážím) naprosto nechápe a že vůbec neví, co jako v tu chvíli chci dělat (a bylo mi to divné, zrovna od něho, který je normálně velice aktivní a naladěn). Po té cca hodině mi řekl "miláčku, já od první chvilky moc dobře vím, co mi naznačuješ, ale to nejde, abych pořád já byl ten první. Musíš si věřit, musíš být sebevědomá, naučit se říct si o to, co chceš. Takže dokud mi to jasně neřekneš, nic nebude...

Musíš, jo? - Ježíši, to je ale BLBEC !!!

Řekl bych mu: Když nebude - tak nebude! ... a asi bych prásknul pěkně dveřmi.
Ale to bych udělal já, se svými zkušenostmi s citovým vydíráním.


(Chjo, náznaky už tak brzo, jo?! - takhle to dopadá, když někdo furt hraje hloupoučkou poslušnou subinku...)
Tak mě teď napadá: ono platí - jaký to máte v sexu, takový to za pár let bude v celém vztahu.
Sex sundává masky, při sexu člověk zapomíná hrát, kontrolovat se, ukáže naplno to své pravé živočišné
JÁ.

No on to chtěl stejně tak jako já, ale chtěl mě to "naučit". Čekal, že zrovna v takové chvíli, kdy já mám fakt chuť, se teda kvůli tomu dokážu překonat. Jenže zas až tak velkou chuť jsem neměla, abych začla dělat věci, které mi přijdou nepřirozené Ale od té doby to neudělal. Já si nehraju na hloupoučkou poslušnou subinku. Já jí v podstatě docela jsem...nevím teda jestli přímo hloupoučká, ale poslušná určitě a podřízená jemu..to asi chci být. Ale tak jak v čem, nechci aby se mnou úplně mával. Asi nvm co chcu teda vim, ale asi to jde blbě vyjádřit
Jinam s tím, že sex sundává masky a takové to bude i pak ve vztahu - ale tahle situace byla PŘED, ne PŘI při je vše ok, je ohleduplný i všechno. Prostě po téhle stránce si nemám na co stěžovat.

vladka111 napsal(a):

Tak myslím, že se to zase dává do pořádku... včera jsme měli moc hezký večer s přítelem, byl sex a bylo to hezký, on byl spokojenej, líbilo se mu to, mě taky... ze začátku jsme se jakoby škádlili, pak jsem si s ním chvíli hrála a nakonec to bylo docela dost vášnivý... řekl mi, že to bylo moc hezký.. Myslím, že pochopil, kde je problém a oba s tím chceme něco dělat... Včerejší večer byl pro mě moc důležitej , protože jsem cítila, že se přítel snaží mi pomoct, že se ke mě neotáčí zády a že na tom budeme společně pracovat... já už jsem daleko klidnější a myslím, že to půjde   ťuk ťuk ťuk, nechci to zakřiknout....

tak to je fajn, držím pěsti