Když tak koukám na čas, tak už dnes a to jsem se ještě před chvílí radovala, že půjdu spát před půlnocí...

Upravil(a) Claire (31. 1. 2008 0:01)

Dobré ráno,

tedy já koukám, debata o kytičkách Já všechno umořím, takže jsme momentálně ve stavu, kdy máme v bytě dvě kytky a za chvíli už bude možná jenom jedna.

Jinak se samozřejmě přidávám k názoru, že od dítěte se mlátit nenechám! Moc dobře si pamatuju na debatu, která tu byla a kde to všechny maminky odsuzovaly. To se pak člověk děsí toho, co z těch dětí vyroste a naše děti si to pak odnesou ve školce....

Adule ty nemáš tu tipovací soutěž zaznamenanou??? To je tedy škandál!!!

Upravil(a) Souris (31. 1. 2008 7:56)

Dobré ráno všem :-) Co se týče kytek, mám je hodně ráda, ale doposavad se jim u mě nedařilo. Až jsem objevila jeden spolehlivý fígl - hnojivo na pokojové rostliny. Od té doby mi i kvetou :-) A to jsem si koupila jednu orchidej, která odkvetla, odstříhla jsem odkvetlé výhonky podle návodu a když jsem zalila po čase hnojivem i tu orchiji, tak mi znovu vykvetla, no koukala jsem jak blázen.

Co se týče bití dítěte, vždycky jsem si říkala, jak všechno budu zvládat domluvou a že své dítě bít nebudu. Jenže člověk míní, život mění - praxe je holt jiná. Mikuláše nebiju, většinou stačí zvýšit hlas a když vidí, že se zlobím tak se zklidní. Když se mi stane, že mě schválně praští nebo kopne, taky vracím zpátky a vysvětluji, že maminka ani tatínek se nebijí. Pak se nechám pohladit a opusinkuju. Při vztekání nechám vyvztekat.

Souris, já taky hádám klučíka, tipovačku může Adule znovu otevřít :-)

Ahoj holky, teda tady se to včera fakt rozjelo! Já jsem do kytek taky celkem blázen, nejradši bych jich měla plněj barák, ale to už bysme se tady asi nepohli Zatím teda kytky jenom kupuju, ale když mně bylo 6, tak jsem zasadila pecičky z mandarinek a ty mám teda do dneška Teda ne ty pecičky, teď už z nich jsou stromečky Jo a v deseti jsem takhle zkusila ještě grep a ten máme taky Když jsme byli v Chorvatsku a já pořád požírala fíky, tak jsem si usmyslela, že si jednu rostlinku uloupím a budu je pěstovat u nás - no, dopadlo to asi tak, že vyrašil jeden lísteček a pak milej fík odešel do věčných lovišť Ale tady u nás na ulici u jednoho baráku fíkovník mají, vždycky když tam jdu, tak jenom slintám a přemýšlím o loupeži
Makči - ještě  s tou mateřskou - když nastoupím na mateřskou s druhým dítětem, tak pak zase pobírám mateřskou od zaměstnavatele? Já myslela, že se dostává už jenom rodičák - nebo to blbě chápu?

Ahoj,

k tomu bití, tak samozřejmě dítě nebiju, pokud ono nebije mě a to opravdu s úmyslem uhodit mě. Takže když mi Matylda jednu švihne ve vzteku, okamžitě vracím. Občas se tedy stane, že třeba zapomenu na něco, jako například spláchnu na záchodě, když chtěla spláchnout ona a podobně, kdy mě třeba taky v první chvíli plácne a tak to řeším domluvou, ale když jí třeba oznámím, že je čas posbírat hračky a ona nechce, ve vzteku převrátí další koš s hračkami a při odchodu mě ještě uhodí, tak jednu schytá... Chtěla jsem teď napsat, že naštěstí mě to moje dítě nebije často a pak jsem si říkala, že to opravdu dost divně vyzní

Ale dnes jsem řešila pěkně zákeřnou situaci... Matylďas je hroznej závisláček na dudlíku, nejen před spaním, ale i přes den, dokonce si o něj říká i venku, kdy je jinak dost podnětů na to, aby nemusela na dudlík myslet. Takže už se mi taky přihodilo, jak chlapeček mamince říká, ta holčička má dudlíka a maminka ale ne, to už je velká holčička, ty už dudlíky nenosejí a pak se na ní Matylda otočila a ona, snažíc se zachovat dekórum, chlapečkovi odpoví, no jo, ještě má dudlíčka, asi ho zrovna nutně potřebovala... a to je jen jedna z těch ještě příjemnějších reakcí. No nic, z toho si moc nedělám, ale co když bude mít předkus nebo křivé zuby? Dudlíka jí vyrvávat násilím nechci, aby jí ho odnášeli čerti, na to mi přišla malá a v pěti už ho, doufám, mít nebude...navíc, když je chvíli bez dudlíku, začíná cumlat prsty... a tak jsem si řekla, že jí dnes začnu od dudlíka pomaloučku polehoučku odnaučovat s tím, že dudlík je jen na spaní. Hurá, pochopila, ráno dudlík zůstal v postýlce, když si na něj vzpomněla, řekla, že dělá hají, pohodička, prsty v puse se nekonaly; ale asi kolem desáté už to šlo hůř, až jsme se dostaly do hysterického záchvatu, kdy jsem jí tedy dost drsně řekla, že vzhledem k tomu, že dudlík je na spaní, tak jestli ho chce, ať jde spát... no a ona šla! Já za chvíli přišla do ložnice, ona byla v posteli, dudlíka v puse, nepřítomný výraz, schnoucí slzičky na tvářích a naprosto mě ignorovala, nemluvila se mnou... Sice jsem měla chuť se jí tisíckrát omluvit, pomazlit a jít si s ní hrát, ale nakonec jsem ji nechala v ložnici, jen jsem doufala, že tak brzy dopoledne neusne... asi tak za !třičtvrtě hodiny! přišla (samozřejmě s dudlíkem) a byla v pohodě, milá, ale prostě měla ten dudlík... no tak jsem nakrájela jablíčko a ona dudlík vyndala a já ho rychle schovala. A dostala ho až teď, když šla spinkat... ale říkám si, jak to řešit příště, nechci, aby si dopoledne chodila lehnout ani nechci pořád oklikou nabízet jí něci k jídlu, kdyby mělo jídlo nahradit dudlíka, tak z ní bude brzy soudeček a přeci nemůže pořád něco žvýkat...

Upravil(a) Claire (31. 1. 2008 12:55)

Claire - já ti s odnaučováním dudlíka bohužel neporadím, protože my dudlíka nemáme. Asi to bude boj, tak budu držet aspoň pěsti, ať to zvládnete co nejlíp Pamatuju si, že když byla Eliška malá a já se ptala doktorky, jestli jí dát dudlíka (cumlala si palec), tak řekla že jo, ale nejpozději do roka jí ho sebrat, že pak je to čím dál horší... No ale to ti už asi moc nepomůže, co? Jo a ještě - jedna kolegyně v práci říkala, že ona sama měla prý dudlíka až do 6 let, síla co?

Ahoj maminy!!!
No vy jste se tu rozepsaly!!! Pořád sem nakukuji, takže číst vás stíhám, ale nějak nemám poslední dobu sílu psát. Míša v noci špatně spí, pořád se budí a dokonce i v noci si říká o nočník (i když má plenku). Takže musím vždy vstát, dát jí čůrat, u čůraní si vymyslí mlíko, takže jí dělám v noci i mlíko a pak dlouho trvá než zabere. Ach jo, tak jak dobře spinkala když byla mimi, tak teď je to docela děs No dnešní noc ušla, řekla si jen 3x o čaj a spala dál, (podávání dudlíku nepočítám) ale v osm se vzbudila a hned AA, takže už nehrozí žádné vylehávaní Vždy jsme ještě ráno tak půl hodinky po probuzení se válely v posteli.... No ale co, mám být ráda, že už si krásně říká na nočník a nééé si tu stěžovat!!!!!
Jinak ohledně kytek, já jich mám doma dost a daří se jím docela dobře, jen vždy přes zimu, když topíme, tak jsou takové povadlé (mám je totiž převážně na okenních parapetech). Ale nemám žádné náročné na pěstování, takže se ani nedivím, že se jim docela daří
Jo a Souris taky začínám tipovat chlapečka! Ale necháme se překvapit!!

Žanet, to já jsem to vyřešila tím,že jsem jí dala hajat bez plínky. Jo, dala jsem jí pod prostěradlo igelit na prostěradlo igelit a na to ještě ručník. Dám jí vyčůrat než jde spát, pak v půlnoci,protože většinou jsem tady u pc a tak nějak chodím do peří. No, a pak když manžel vstane tak kolem 5 hodiny. Ale někdy když se vzbudím tak i dřív. A už 5 den se nepočůrala ani přes den.

Claire, mě se u Nely taky zdálo, že čím je starší, tím si na dudlík více zvyká.. Do roka a čtvrt ho měla pouze na spaní, a pak to nabralo rychlý spád a začala vyžadovat i přes den To jsem si začala říkat, že dopadne jako neteř, která má ve svých skoro třech letech dudlík a hlavně zničený zuby
Tak a teď k tomu našemu odnaučování.. Na konci listopadu její oblíbený dudlík z kaučuku už potřeboval vyměnit, tak jsem zákeřně koupila ze silikonu a ten odmítla, což jsem věděla, ale ten její oblíbený kaučučák se už nedal dumlat. Za a.) byl samá díra a za b.) moc vábně nevypadal na což jsem neustále upozorňovala.. Tak týden to byl malý horor, byla víc vzteklá a špatně spala, ale poté se to samo srovnalo a za měsíc kdybych jí ukázala dudlík, tak neví k čemu slouží
Jsou to dva měsíce a Nela v noci dobře spí a dudlání si ničím nenahradila... No, já se u nás těším na to odnaučování od plen Nočník jí nebere, záchodové prkénko taky ne   ale až bude prdět do spoďárů, tak si řeknu, že to nebyla až taková věda zbavit jí plen

Makci, nic si z toho nedelej, kazdej ma obcas spatnej den. Ja byla dneska taky priserna a jecela jsem..bylo mi to lito, ale nervozita z toho co resime doma a to jak posledni dny strasne neposloucha, me fakt ubijelo..a ze bych do tehle nalady mela dve deti si vubec neumim predstavit..

S tim dudlikem to sedi, cim je starsi, tim radeji dudla. Taky mame nauceno, ze dudu se nechava rano v postylce. Ale jakmile zapomenu pres den zavrit do loznice, uz se stehuje do postylky a dudla..

Ahoj holky, přeji hezký den.
Já jsem ráno s malou obalovala řízky. Jo, měla jsem pomocnici malou. Sice to bylo všude na zemi,ale fakt se snažila. Šlo jí to.
Dělala semnou i bábovku.

Mě nervy zas ruply včera a taky jsem jí pěkně dala. Bylo mi to pak tak líto, že jsem musela jít do koupelny a tekly mi slzy. Nechtěla jsem,aby mě viděla brečet.