Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 25. 1. 2008 11:14

JA-PETR
♥------
Registrovaný: 25. 1. 2008
Příspěvky: 4

Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Zdravím všechny. Moje téma otevírám pro obecný názor na moji zkušenost. Myslím, že nejsem sám v tomto problému a tak přínos bude i obecný.
Jsem nyní 59letý muž, snad na úrovni, rozvedený bez vazeb na minulost, samostatný, zdravý a aktivní. No, tak nějak normální chlap z Prahy, který se snaží podnikat.
Před více než 5 ti lety jsem na inzerci našel milou, nyní 55ti letou paní V., také z Prahy, bydlící na sídlišti s tehdy 23letým synem. Zde je asi důležité, že se jedná o jedináčka a od asi 10ti let pouze s matkou.
Do rodiny jsem docházel od začátku vztahu s tím, že syn H. měl svůj pokoj a ještě studoval VŠ. Rok, dva jsem akceptoval pouze návštěvy a očekával jsem i souhlas na mojí nabídku k manželství. Nic se nedělo, býval jsem vítán na víkendy a přespání, ale moje úsilí na společný život s V. vycházelo naprázno. Chtěl jsem mít v bytě nějaký svůj koutek, místo pro PC a prostě něco změnit v duchu nového společného života. V.se snažila být milou a dobrou pertnerkou, ale nic jinak nešlo.
Mezitím H. dobře dostudoval, našel si práci, bavil se normálně a bydlel si ve svém dětském pokojíku se vším servisem.
Ale co najednou šlo, bylo to, že do mých nadějí společné rodiny se jednoho dne si dovedl H. domů slečnu i s kufry, že nemá kde bydlet. Maminka V. samozřejmě svolila, a pro mne se dveře úplně zavřely. Prý na nějaký čas.
Byl jsem s touto zprávou srozumněn a zdále se mi to ve vztahu, že jsem očekával naše soužití trochu divné
Já jsem tedy od vidiny stěhování k V. upustil a za Prahou jsem začal stavět RD.
Do bytu jsem k přítelkyni docházel ještě méně. Měla stále plno práce. Zaměstnání a doma pak najednou starost o "děti" hned dvě. Tento stav trval další 2 roky a čtvrtý rok známosti už jsem projevoval značný nesouhlas s tímto stavem.
Na otázky, co jako V.zamýšlí, odpovídala, že mne má moc ráda, ale že neví, o svatbě ani řeč. Na to, jaké má vidiny do budoucna odpovídala že žádné a že si mladí hledají byt. To bylo pozitivní.
Hledali jsme tedy všichni, jezdili nezávisle a vybírali byt na koupi s hypotékou. Mamimka V. nakonec našla byt v sousedním vchodu stejného domu. Celkem nevýhodná koupě, nebo byt byl po neplatiči nájmu a hrozný. Konala se nutná rekonstrukce i za mé pomoci, ale syn H. nyní stále bydlí s maminkou. Slečnu poslal po třech letech pryč, a maminko, "mᚠmne zase na krku".
Já již rok bydlím ve svém RD kousek za Prahou, kam V. nechce jít.
V den 5 ti letého výročí seznámení s V. jsem ji pozval na večeři do restaurace, kde jsme se setkali poprvé a chtěl jsem vědět, co vlastně v životě chce. Neví, neví, neví.... A se synem o svém životě a svých přáních nemůže mluvit.
Pohádali jme se, jak jinak. Já na ní už 5 a čtvrt roku čekám, za tu dobu jsem vyřídil řadu věcí a problémů, postavil jsem domek a ve firmě se jakž, takž daří. A už mne to vyčerpává a nesnáším nečinnost.
V. má syna H (extrovertní chlap 28let) stále doma, byt po rekonstrukci je již dokončený, ale H-ovi. se tam nechce. Maminka V. brečí za vyhozenou skorosnachou a lituje syna za to jakou má smůlu.
Měl jsem zato, že půjde do svého, ale ne. Byt má na to, aby tam vodil novou známost na víkendy. To si zatím netroufl do bytu k mamince vzít. Ale opičí láska i toto překoná.
Po tom všem je moje stanovisko již na konci trpělivosti. Navrhoval jsem řadu kompromisů, ale základem je samostatné bydlení starých a mladých. Maminka V., se svým životním údělem péče o 28 letého syna, si potichu bude stárnout. O tom ale přece život není. Chci toho ještě mnoho prožívat, to co jsem nestihl a vymýšlet, to co jsem ještě nevymyslel.
Tak jsem to ukončil. Máte někdo jiný názor?
JA-PETR

Není tady

 

#2 25. 1. 2008 11:17

misha88
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 15639

Re: Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Souhlas...je vidět že z tvé strany snaha byla...

ale nemusíš to psát na víc vláken..


http://lbyf.lilypie.com/jGYVp1.png

https://lb4f.lilypie.com/wxkxp2.png

https://lbdf.lilypie.com/V2Y7p2.png

Není tady

 

#3 25. 1. 2008 11:32

Astra
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 6. 2007
Příspěvky: 605

Re: Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Také jsem ti odpověděla na tom druhém vlákně.


Každý chce být šastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.

Není tady

 

#4 4. 5. 2008 15:06

Amysterya
♥♥♥----
Registrovaný: 26. 4. 2008
Příspěvky: 248

Re: Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Ahojky,no klobouk dolů.5 let bych to nevydržela!A synovi není hloupé,že mu máma (ač dobrovolně) obětuje svůj život?

Není tady

 

#5 4. 5. 2008 17:05

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Proč se o tom pořád potřebuješ utvrzovat? Že by zasažené ego?


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#6 20. 8. 2010 19:18

andreaaa
♥------
Registrovaný: 20. 8. 2010
Příspěvky: 2

Re: Obětavá maminka a 28 letý jedináček

Ahoj Petre,opičí laska to je vlastne nemoc.Vase pritelkyne je nemocna a jestli jste ji nevylecil vy,tak uz asi nikdoPreji hodne stesti v zivote

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů