Petro,přesně jak píše Helča.Manžel musí svou matku usměrnit.Zabavit klíče a sjednat režim návštěv.Klidně jí vyprovodit s tím ,že na ni zrovna nemáš čas.Nenechat si do ničeho kecat.Nelíbí se jí tvoje domácnost?Ať si to zařídí doma lépe.Jinak je dobré nudící se otravnou babičku zaměstnat. Hlídáním dětí,vařením,dohledem nad školní přípravou.Nech jí ať tě oslňuje svou domácností.Choď navštěvovat ty ji.Jestli už jí fakt "nemůžeš" tak s ní mluv jen minimálně a nech to na manželovi a dětech.Ona na tebe zřejmě žárlí a s tím bojovat nemůžeš.To je její problém.

Děsný. Fakt děsný. Můžu Ti poradit jediné. Vytrvej a neotvírej. Ať mu zavolá do práce podesáté a požene ho domů zase zbytečně, že jí neotevíráš, musí ji nutně s jejími výmysly poslat do...Jak to tu ženskou může bavit...nemá na práci nic jiného, než vás sledovat...? Politováníhodná ženská.
Jak vám může pořád někdo doma asistovat, proboha, kdo k vám ještě leze? Musíte si najít chvíle pro sebe a nenechat si je vzít. Jinak jste ten fajn vztah spolu budovali nanic...
Tajně na dovolenou...To mi něco připomíná. Já kupovala tajně výbavičku na první dítě. Tchyně si přála vybírat ji se mnou. Do porodnice taky volala ona. Syn musel poslouchat...
Buď ráda, že ten Tvůj je, jaký je....

Peti, asi bych udělala jediné. Pokud tvůj chlap v tomto stojí při tobě a taky mu lezou věčné návštěvy jeho matičky u vás na nervy a že vám do něčeho pořád kecá,tak bych asi párkrát neotevřela,at si u dveří znoví třeba do aleluja. když to takhle párkrát uděláš, tak se třeba stáhne. já něco podobného mám ne s máti mého přítele,ale s mojí matkou. Kdykoliv k nám příjde se  jí něco nelíbí a to je špatně a to je špatně a nemáme dost podle ní uklizeno atd, tak jsem to vyřešila tak,že jsem jí řekla,že jestli se jí to nelíbí tak tam jsou dveře a může jet domů. samozřejmě se naštvala, urazila a třískla mi dveřma a já si oddychla. Bohužel  to jinak občas nejde, taky jsem zkoušela si s ní promluvít v klidu,ale když nic nepomáhá,tak jsem jí párkrát naznačila,že jestli pořád bude něco kritizovat,tak může jet domů.

Já mám tchýni  čarodějnici,tak ji u nás říkají.Vdávala jsem se v 19,a bývaly jsme u manželových rodičů,ze začátku to šlo,byla jsem v jiném stavu a chodila do práce, tak jsem byla doma jen večer,byla jsem tak unavená ,že mě nic nevadilo, ale o výkendech to byla hrůza, manžel má ještě dvě sestry které už byly vdané a výkendy byly vždy u nás.Pak se narodil syn,byl dost nemocný a tak jsem se z porodnice vrátila až za 6 týdnů,tchýně mě uvítala slovy,to je takový chudáček měl radši umřít, a začalo peklo.Po dvou měsících jsem s malým utekla k rodičům,kteří bydlí ve stejné vesnici,tchán poslal manžela za mnou, ale ten se zase nesnesl s našima,nakonec jsme se nastěhovali do jednopokojového bytu ve městě ,kde se narodil druhý syn,kluci jsou 11 měsíců od sebe, to byly nejlepší roky mého manželství.Pak se u nás na vesnici začaly stavět bytovky,a tak jsme stavěly ,po 2 rokách jsme už zase bydlely kousek od tchýně,narodilo se nám třetí dítě, vše bylo v pohodě ,manžel chodil k rodičům ,ale dětem se dost věnoval.Ale pak umřel tchán, a tchýně se zaměřila na mého manžela,chtěla ho mít jen pro sebe,připsala mu barák,sestry vyplatil,a já jsem začala chodit do práce,vstávala jsem va 4 hodiny a domů jsem jezdila ve dvě, děti se musely ráno sami vypravit do školy ,ale zvládaly to v pohodě, tchýně narada vaří a tak se domluvila s manželem ,že jí budu vařit,tak jak jsem přijela domů tak jsem vařila ,aby měla oběd na druhý den,ta ještě chodila do práce.PAK mě začalo bývat špatně a nakonec mě můj otec zavezl do nemocnice,vrátila jsem se za dva měsíce,měla jse zánět srdce,rok jsem marodila a pak jsem šla znovu do práce, a kolotoč začal znova,bývalo mě špatně ,měla jsem hrůzu z autobusu ,tak jsem začala jezdit do práce na kole,bylo to 15 km tam a 15 km naspět,nakonec se propouštělo ,tak jsem začala dělat u nás na vesnici. S tchýní to bylo čím dál horší,musely jsme jí opravit barák ,vždyd je přece manželův, ale nesmíme tam bydlet dokud tam bydlí ona.Já jsem zkončila v invalidním důchodu,o sebe a domácnost se postarám,ale nikde nemůžu chodit,děti jsou už dospělé mají své rodiny.Manžel ,barák celý opravil, padly na to všechny naše peníze, bydlí u ní ,já nesmím, jen jim vařím a peru.Tak Vám holky  radím od tchýně je nejlepší bydlet daleko a nepřipouštět si je moc k tělu.

Moje bývalá tchýně byla taky magor, nesnášela jsem ji, a nejhorší bylo že ten její synáček ještě u ní bydlel, pořád nás špehovala, když sem u něj někdy přespala, tak třeba o pulnoci přišla k němu do pokoje a chtěla se podívat jestli spí, tak si sedla na postel a mučela. A já na ní co chce. A ona že se chce dívat. Pak když sem u něj někdy přespala, tak jsme se zamykali, a to jí rozlítila a začala brečet. Že jí nemám ráda a že jí chci připravit o syna, a že chci aby umřela. Že si přeju její smrt. Když sme třeba někam šli, tak nás chodila hledat. A třeba prošla půlku města. Pak jsem toho měla dost, a řekla jsem bývalýmu bud se nastěhuješ ke mně nebo je konec, u mě bydlel chvelku, ale nemělo to cenu, byl ovlivněn matinkou. Chtěl mít ze mě matinku, která mu bude postytovat komfort 24 hodin děnně, taky k nám chodila a byla otravná, a když sem jí neotevřela, tak na ulici řvala, že chci její smrt. A že když z toho umře, tak mě nechá zavřít do vězení. A po těchto různých skandálech, se mě ani byvalý nedokázal zastat, tak jsem ho vrátila matince. A vím, že je u ní pořád, žádná žena ho nechce. A když nějaká projeví zájem, jeho matinka ji vyžena, prý její syn je jenom její. A žádná jí ho nevezme.

Tak, že pokud je tchýně taková tak radím utéct co nejdříve, já naštěstí procitla brzo, a poslala ho mamince, pak bych určitě měla ze života peklo.

Víš ono to tak bylo vždycky, a asi i bude, víš když mi bylo 14 let, a bratrovi 12 tak nám zemřela mamka, a babička k nám jezdila a také se upla více na bráchu, všechno směl, všechno mu procházelo, vždycky mu víc podstrojovala, a když provedl nějakou klukovinu, tak ho omlouvala a řikala že je to kluk. A mě vždycky řikala ty jsi holka ty budeě na tom vždycky lépe, a prý se kluci musí více chránit. A vždycky sem pozorovala, že ho měla radši s dědou než mě. Vždycky ho více chválili, mě skoro vůbec ne.

Kamchinka napsal(a):

tedy, tak to mam doma jeste docela ucházející tchyni tedy.... to jsou normální magorky ne? jaktoze jsou ty zensky tak uply na ty kluky? ze nejsou na holky tak vázany?

Oni si i po letech myslí, že já jako ženská to mám lehčí než brácha, ale opak je pravdou, naopak po smrti mamky sem to těžší měla já.

Kamchinka napsal(a):

topazio: no nevim kde prisli na to, ze se bude smit vzdy lepe, ze se zenska ma lepe, chlapi ted uz ani vojnu nemaji.... a takovych neprijemnych veci co nas v zivote potka... s cim se musime poprat:(