Hm, tak mě napadlo, že pokud vezmeme vaši rodinu jako "tělo" a neteř jako "koleno", tak ta situace přesně odpovídá - část těla odmítá pracovat v souladu s celkem a bují si bez ohledu na to, že ji to zničí.

Nevím, možná je to něco dětsky vzdorovitého ve mně, ale jde mi mráz po zádech, když tady píšeš, jak ji chcete zlomit (odstranit odpor) a donutit ke spolupráci. Mám obavu, že tahle částečka půjde proti vám tím víc, čím víc se semknete, že stavět situaci "my, kteří víme, co je dobré" a "ta špatná, co to nechce pochopit" - že to situaci jenom vyhrocuje. Všechny ty moudré knihy přece říkají, že máme vzít nemoc jako parťáka, který nám chce něco říct. Z toho, jak to líčíš, moc partnerského postoje necítím.

Judita má zajímavej postřeh... čim víc vy budete spolu tak ona bude proti vám... a průšvih je, že  čas je také proti vám...

Somaia napsal(a):

přinutila jí spolupracovat.Celá rodina se semkla a jsme jednotní v názorech,
ale času je, bohužel, strašně málo a pacientka je jediná proti... no tak to je prekérka....

nejsem Judita, ale v těhle slovech cítim to, co by jí mohlo ještě víc postavit do opozice...
i když je to vytržený z kontextu - tak je to "my proti ní"
jinak chápu a rozumim - tlačí vás moc čas, je potřeba jednat rychle - tak jen pozor, aby se to nestalo brzdou...

Jája napsal(a):

Somaia napsal(a):

přinutila jí spolupracovat.Celá rodina se semkla a jsme jednotní v názorech,
ale času je, bohužel, strašně málo a pacientka je jediná proti... no tak to je prekérka....

nejsem Judita, ale v těhle slovech cítim to, co by jí mohlo ještě víc postavit do opozice...
i když je to vytržený z kontextu - tak je to "my proti ní"
jinak chápu a rozumim - tlačí vás moc čas, je potřeba jednat rychle - tak jen pozor, aby se to nestalo brzdou...

Touhle větou jsem chtěla vyjádřit něco naprosto jiného, než jste pochopili. Napsala jsem jsem to z toho důvodu, že jsem mimořádně pocítila to, co se do této doby neprojevovalo. A to, že jak "materialisti" , kteří se do této doby vyhýbali jakékoliv zmínce o "duchovnu", tak i ti co jsou na cestě... jsme se naprosto jednotně shodli, že příčiny této nemoci JSOu jednoznačně na narušené psychice a odtud je potřeba začít napravovot. A že žádná chemoterapie ani alternativní medicína nepomůže bez změny postojů nemocné k sobě samé a ke svému okolí.
O žádné vymezování my versus neteř se nejedná.

Somaia napsal(a):

Mě je v tuto chvíli jasné, že nemoc vznikla z velmi vážného dlouhodobého  stavění se na odpor všem autoritám jako jsou rodiče, prarodiče, učitelé a teď lékaři, ohniskem je koleno, což ukazuje na silnou osobní nepokoru vůdči všem a všemu. Všechny informace, které jsem za několik dní nashromáždila tomu naprosto odpovídají.  Nemám čas ani chuť tu vypisovat všechny detaily.Pokud neteři někdo rychle, cíleně a účelně nevysvětlí, že tady JE ta pravá příčina a ona sama sebe nebude chtít zmněnit, tak je snaha o léčení těla naprosto zbytečná, to je mi zcela jasné předem. Tímto shrnuji veškeré své úvahy.

Větší tlak vyvolá ještě větší protitlak. Myslím, že můžete třeba pracovat v duchovní rovině, všechno to, co nelze uskutčnit v reálu, připravovat v duchovnu. Úpřimná modlitba s prosbou o pomoc pro ní ...
Je potřeba si uvědomit, že vždy, pokud jsme vtaženi do nějakého dění, není to jen o osobě "v hlavní roli", ale i o všech kolem ...

Som, spíš jsem to myslela tak, aby to tak ona nepociťovala a nepostavila se na odpor...

a teď jen nápad - co zkusit si s ní promluvit na rovině duší? Regrese, konstelace? asi nejlépe pro rodiče...

budu na ní také myslet

Som,
to je tedy síla...

Já si taky myslím, že aniž bys sama sobě nakarmila, můžeš pracovat jen na mentální úrovni, tedy poprosit svou duši, aby se domluvila s duší tvé neteře...
Chce to nejspíš hodně velkou pokoru a sebereflexi. A to především u tebe, pokud jí chceš pomoci.

Nejspíš jediné, co pro ni můžeš udělat, je dát ji informace a modlit se za ni. A mentálně pracovat, aby byla schopná informace příjmout.

Já osobně bych co nejrychleji šla na rodinné konstalace a postavila si to. Možná by bylo úžasné, kdyby s tebou šli rodiče děvčete. Možná to ale ani není nutné, protože zakopaný pes je někde v širší rodině.

Ještě jedna, zcela praktická věc mne napadla, jen nevím, zda ji to pomůže nebo úplně zboří: vytisknout příběh Estely a dát ji to přečíst.... možná by byl ale účinnější rebelantský příběh Klubka, kdyby ho pro tebe sepsala. Ten je také hodně působivý - jak se vpořádat s domnělou křivdou, osvobodit se, naučit se odpouštět, a to hlavně sama sobě, a naučit se se sebou žít, mít se ráda....
Holka musí pochopit, že roli, kterou ve vaší rodině hraje, si sama vybrala, bylo to její rozhodnutí, nemá se tedy co na ostatní zlobit.... Chtěla ostatní zachraňovat, teď potřebuje sama zachránit. Jenže to musí taky vám všem, lékařům i vyšší síle dovolit. Přes její svobodnou vůli přece nikdo nepůjde.

Pandorraa napsal(a):

Ještě jedna, zcela praktická věc mne napadla, jen nevím, zda ji to pomůže nebo úplně zboří: vytisknout příběh Estely a dát ji to přečíst.... možná by byl ale účinnější rebelantský příběh Klubka, kdyby ho pro tebe sepsala. Ten je také hodně působivý - jak se vpořádat s domnělou křivdou, osvobodit se, naučit se odpouštět, a to hlavně sama sobě, a naučit se se sebou žít, mít se ráda...

Nevím, na koho jsi čarodějko jedna napojená, jestli na mě nebo na Klubko, ale  oznamuji ti , že už se na tom pracuje Klubíčko, holka jedna moudrá   mi učinila před chvílí zcela konkrétní nabídku v tomto duchu

Judita napsal(a):

Som, já se jenom snažím říct, že když se jako rodina stmelíte a jediný, kdo vám z toho vypadne, bude ta neteř, tak to není ideální stav věcí. Ptejte se jí, co chce. Nebo si zkuste rozdělit to, co na sebe vzala ona, patrně to není jenom její.

Myslím, že tady různými slovy říkáme totéž. Mně přijde výrazné, že neteř se vlastně chová stejně jako ta její rakovina.

Myslím, Judito, že situace je teď taková, že každý  člen jednotlivě si začíná uvědomovat, co je jeho "dílem"  a jak sám osobně přispěl...k  celé vzniklé situaci.  Pozitivní je, že zarytí materialisti začínají myslet alternativně...
Já jsem odjakživa  byla v rodině pojítko a katalyzátor a stejná funkce mi připadá i teď, tak to cítím a to je mým úkolem i v tuto chvíli, pokusit se jí ovlivnit, aby se přidala k společné snaze o vyléčení.

No mně připadá jako jediný rozumný nápad, aby jí napsala Klubko - ale v duchu "hele, mně je fuk, co s tebou bude, klidně si umři - požádali mě, tak ti píšu....nadšená taky nejsem" A vy všichni ostatní abyste se tvářili, že jste nad ní zlomili hůl....a dlouho to vydrželi, dokaváde se nepřestane ježit prekérní situace, jojo.
Jo akdyby hrozilo, že bude číst tyhle stránky, tak rychle poprosit moderátorku, aby to smazala

No jen aby se nějak nepropracovala sem....to by to bylo v kélu všechno

Tak to já zas vidím úplně všechno, Som, co bys měla konkrétně před touto osůbkou tajit Páč kdyby si náhodou přečtla tyto řádky, nikdy by nikomu žádné dobré úmysle už neuvěřila

Obávám se, že pohnutky můžou být velmi různé, Pol....Představ si tu situaci: Děvče momentálně je pod jistým rodinným tlakem - ať je ten tlak sebesofistikovanější. Nicméně - cítí to tak. Tudíž bude ve střehu. A v tom střehu někde chytne vlákénko, vedoucí k Babinetu a dohrabe se sem....co si tak řekne? no - že se baby proti ní spikly, že tetička je pěkná mrcha, když to ventiluje neznámým jí osobám....atd.
Teda ale myslím, že se sem stejně nedostane....vlastně se v tom hrabu, jen abych vám vysvětlila, jak jsem to myslela