No tak křečáky mám asi 10 let, ale poslední dobou se nehorší...že by mi něco došlo?   ...zdědila jsem je po tátovi, to taky není náhoda, že?? On je má šílené a odmítá jít na operaci...to já bych je dala pryč.

Tak ta moja kolegyňka co do ní auto narazilo je už z nemocnice doma, mluvila jsem s ní a povídala, že už delší dobu měla ráno problém se vstáváním a říkala si, že taková malá neschopenečka by nebyla vůbec k zahození...a buch ho z malé neschopenky bude min. 2 měsíční, pokud to půjde dobře...

Spíš to první. Kašle člověk ve chvíli, kdy se má něco změnit a dotyčnému se nechce, bojí se a tak. Je to hezky vidět na tom "zdvořilém zakašlání" - když se nám něco nezdá, reagujeme na to kašlem.
Krk je jednoznačně "neřeknu to, bojím se, že...."
Naprostá klasika byla, když se ukazovalo, že tátovi už asi moc života nezbývá a tak jsme se po letech domluvili i s bráchou a vyjeli si na dovolenou. Brácha měl s tátou jakési nevyříkané věci a nejspíš se odhodlával si s ním o tom popovídat - a druhý den dostal strašlivou angínu, hnisavou a s teplotama - no, už si to neřekli.
Takže tak....
Ty, jestli ona si ta tvoje kolegyňka srážku s autem tak trošku neobjednala...tohle je dost nebezpečný, protože člověk se spokojí s tím, že mu to tentokráte vyšlo a hrozí mu další rána

tak snad ji jedna rána stačila...ikdyž... psala mi, že má trošičku výčitky vůči manželovi, skáče kolem ní jak může... a nějaký známý jí mezitím píše samá sladká slovíčka jak se cítí a pod., jí to strašně lichotí a dělá dobře, ve stejném duchu odepisuje... ptala se mně na můj názor, napsala jsem ji ať se vzpamatuje a neblbne, ať je ráda za to co má doma... prostě dělá jí dobře když se o ni někdo zajímá, byla taky smutná z toho, že její přátelé se bavili někde až do rána a ona u toho nebyla...asi potřebuje slyšet od druhých jak je dokonalá a skvělá, mám takový pocit, ale třeba se mýlím.
No a ten můj krk, to sedí, nedávno jsem tady řešila finanční problémy a měla jsem strach o tom mluvit s přítelem...

Upravil(a) Lena01 (28. 2. 2008 19:37)

Pandorraa napsal(a):

Damila napsal(a):

Nevíte, jaké jsou duchovní (duševní) příčiny leukémie?

Brutální ubíjení inspirace, pocit, že nic nemá cenu...

A dá se tomu nějak zabránit?

Upravil(a) Damila (28. 2. 2008 20:57)

Damila napsal(a):

Nevíte, jaké jsou duchovní (duševní) příčiny leukémie?

Dami ono to je totiz tak podle mne,ze jedna a ta sama diagnosa muze mit u kazdeho cloveka jinou pricinu.
Ale priklanim se predevsim k pricine - nenavist ci neschopnost odpustit,odpoustet.

Pavli,
co se tak podívat na oblohu, kde se denně prohánějí letadla, která kromě pasažérů nosí i chemikálie a sprostě nás práškují. To, co za letadly zůstává , jen jako kondenzační páry vypadá. Když si projdeš www. osud.cz, možná najdeš odpovědi, proč je tolik zdravotních potíží. Na tohle moudrost pana Hrabici stačit nebude.

Lupí, teď to smrdí jako v kravíně, co?
Ale jo, aspoň příroda.
Jinak, celkově si nedělám iluze o neškodlivosti vypěstovaných plodin.

lupina montana napsal(a):

no jasně - vůně domova se tomu říká....
No dvacetkrát zdravý to asi nebude, ale to není otázka práškování, ale hnojiv - a mmch, dneska se jich dává citelně míň, než za totáče,počítám, protože farmáři jsou spořiví a nebudou přece plýtvat nesmyslně drahými dusičnany

Vím, že už jsme , ale řekla bych, že se jim ty dusičnany a genetická manipulace dost vyplatí, když po nich mají jednou tak velkou zeleninu. Jo, byznys.

Bych řekla, že asi půjde spíš o černý obchod se závadným odpadem....ale stejně je to fujtajbl

Heluška napsal(a):

Pavli,
co se tak podívat na oblohu, kde se denně prohánějí letadla, která kromě pasažérů nosí i chemikálie a sprostě nás práškují. To, co za letadly zůstává , jen jako kondenzační páry vypadá. Když si projdeš www. osud.cz, možná najdeš odpovědi, proč je tolik zdravotních potíží. Na tohle moudrost pana Hrabici stačit nebude.

chemtrails...  to nejsou jen kondenzační páry... či odpad...

A to ja si myslela, ze takova konspirace jako s chemtrails existuje jen v Americe, ale vidim, ze praskuji vsude.

Somaia napsal(a):

Dlouho jsem o tom přemýšlela, převalovala to v hlavě... nakonec jsem dospěla k názoru, že si přeji i pohled vás ostatních na to , co se unás děje.
Vy co mě znáte, víte, že jsem tu spolu s vámi prožívala operaci nádoru  své dcery, která jak se zdá měla "celkem" dobrý průběh  i zakončení.....
v naší rodině však dramatická situace graduje dále. Ve stejné době, koncem ledna byla hospitalizovaná i moje 17-ti letá neteř s potížemi koleního kloubu... operace...antibiotika... a následné přetrvávájící potíže. Původně se to jevilo možná jako banální meniskus. Minulý týden však byla dopravena ke specialistovi a následně převezena do Motola na dětskou onkolologii!! Jo, čtete dobře... v pátek byla potvrzena diagnoza poměrně vzácné rakoviny koleního kloubu a holení kosti. Tento zvláštní druh postihuje právě především mladé lidi, souvisí s překotným růstem kostí v určitém věku a poměrně těžko se diagnostikuje včas , protože dlouho nemusí vykazovat žádné symptomy, což je náš případ ....
Pro mé rodiče je to dost těžký šok, v krátkém čase již druhá vážně nemocná vnučka, maminka pláče, tatínek se snaží shromáždit co nejvíc informací. Stále nad tím přemýšlím celý víkend a vychází mi z pohledu duchovního, že je to zkouška především pro ně, je jim téměř 70 let a nejvyšší čas se konečně probudit!!
V každém případě se u nás  v rodině něco závažného děje... dvě milované děti, nádorová onemocění u obou...  co si o tom myslíte.?

Modlím se držím palce a přeji úlevu  matce, otci a dalším a věřím vše se v dobré obrátí.

Upravil(a) Pisatel (10. 3. 2008 9:24)