Ahoj,

pokud pominu to, že člověk by měl podnikat v tom, co umí nebo kde si věří, že to zvládne, tak se domnívám, že se to stále vyplácí všude, i když dle mého nejvíc asi ve službách - terciální sféře. A obecně platí pravidlo, čím víc se specializuješ, tím líp. Ve chvíli, kdy nabízím úplně všechno, tak málokdo uvěří, že všechno dělám 100% dobře. Obzvlášť v mém oboru to platí.

Copak, uvažuješ o něčem? ;-)

Tak to já mám v hlavě dva "podnikatelské záměry" , které si ale nechám pro sebe, páč jsou dóóst originální
Jinak si myslím, že by měl člověk prodávat to, co zná, co je jeho "šálek čaje", čemu rozumí a co ho baví. Zverimex je super nápad, ale třeba u nás v HK je jich tolik, že už bych do toho asi nešla. A je fakt, že v tomto oboru, to chce opravdu odborníky. Naprosto nesnáším, když přijdu do obchodu a vím toho o problematice více než prodavač. Ať je to zmiňovaný zverimex, nebo aktuálně sportovky .  Já bych si třeba otevřela obchod s nadměrnými podprdami
- konečně bych měla kde nakupovat

Jasně že podnikatelský záměr zůstane tajemstvím, spíš jde o to, jestli má člověk dneska ještě šanci probít se tvrdou konkurencí... Dokonce jsem slyšela případy tzv. zaplať si ochranu.... z toho bych asi taky měla docela strach....
Osobně bych taky pár nápadů měla, ale je k tomu třeba dovedností, které má kamarádka bohužel nemá, ale já bych to zkusit mohla... Uvidím za pár let, jestli se mi do toho vůbec bude chtít...

Vzpoměla na jeden film-komedii, nevím přesný název, snad Baby Boom, nebo tak nějak. Maminka tam zůstane s malým prckem sama-bez manžela, a začne vyrábět kojeneckou výživu-přesnídávky. A jak se jí dařilo!
Dalším problémem v začátku jakéhokolik podnikání jsou zákony. Člověk si musí pozjišťovat co vlastně musí, může a co nesmí, aby hned ze startu neudělal nějakou chybu. No každopádně je třeba zapojit veškeré mozkové závity!

No a hlavne mit finance! To byva vetsinou kamen urazu. Ja mam taky takovy jeden "podnikatelsky zamer" v hlave...ale to az po detech....snad....cas ukaze.........ted musim sbirat zkusenosti v oboru :-)

"Dokonce jsem slyšela případy tzv. zaplať si ochranu"

Jo, tak to můžu potvrdit, to jsem si zažila osobně. Dost dlouho jsem se hrozila jednoho černého mercedesu, objíždějícího naši malinkou bezvýznamnou firmu . Pak změnili taktiku, asi šetřili benzin , ale zato kam jsme přijeli k odběratelům, slyšeli jsme: jééé, vy fungujete? ONI říkali, že už nepřijedete....

Jo, Kakulíku, známí mají prodej akvaristiky, no už jsou taky zadlužení, kdyby ten chlap neměl ještě zaměstnání, bylo by to úplně o ničem, takhle aspoň využívá svých rodičů, kteří jsou v důchodě.
A ještě drobnost: možná se pletu, ale mít zaměřený obchod jenom "na něco", tak to už se nevyplatí vůbec. Možná jak v kterém regionu, ale celkově zákazníci radši zajdou do "obchoďáku", kde dostanou všechno a se slevami, než by vážili cestu do obchůdku, před kterým třeba ani nezaparkují a koupili .... dvě super kvalitní konzervy pro psa.. (to byl jen příklad). Osobně od pultu vím a odhaduji, že takových .... 80% zákazníků dbá víc na cenu než na kvalitu. Všimni si, které zboží je v obchodňáku nejrychleji pryč - no přece to slevněné.

Upravil(a) Tercila (20. 2. 2008 23:09)

S podnikáním je to sázka do loterie. Začínali jsme před 8 lety, obchod dodnes dobře funguje (musím zaklepat). Kterou ze služeb momentálně postrádám ? Mandl. Jezdila jsem 15 let do  jedné provozovny, tento týden zrušena. Vím, že někteří v tomto oboru zkrachovali, tahle provozovna jela naplno, zaměstnankyně tam někdy i spaly, co měly práce. Majitel byl šikovný a dokázal získat spoustu zakázek (praní pro malé penziony, zdravotní ordinace atd). Mandlováním jen pro domácnosti by se asi nikdo neuživil, dnes je jiná doma, děvčata jsou moderní, takže co nemusí nežehlí, o mandlování ložního prádla ani nehovořím.

Ahoj Silvestro,
taky tady u nás vedle v paneláku byl kdysi mandl, ale po 3 letech se to zavřelo... Ten mi tedy nechybí vůbec, protože po většinu roku pooužívám froté prostěradla a samozřejmě krepové povlečení. Už i tu žehličku "nastartuju" málokdy. A co vím od kámošek, tak jsou na tom podobně. Jééé, až teď jsem si vzpomněla , jak se mi kdysi tchýně divila, proč si přidávám práci a žehlím ručníky... Dokázala si už vážit času víc, než já tehdy - dnes samozřejmě ručníky taky nežehlím.
Ať se Ti daří, ahoj.

Ajax, doporučuju ti, zkus si to podnikání nejprve "nanečisto" - při práci, po večerech. Pak získáš trochu představu, zda by tě to uživilo a nebo ne.
Pokud máš zatím práci, a děsí tě nejistota vyhodí mě- nevyhodí, tak pozor - podnikání je vždy nejistota daleko větší, než jakýkoli zaměstnanecký poměr.
Nechci ti brát iluze, ale pedikůra s dojížděním k lidem...nezapomeň připočíst náklady na benzín a čas proježděný za lidmi...a jestli jsi to chtěla cílit na starší a staré lidi, no -  většina starších lidí, co znám, je ráda, že z důchodu zaplatí nájem a jídlo a na jakékoli zušlechťovací věci už málokdy zbývá.

Zkušenosti mám, jsem v podnikání 20 let. Podnikání v devadesátých letech a dnes se nedá vůbec srovnat - kdysi jsme za peníze z podnikání postavili nový dům,teď poslední  tři roky, díky krizi, řekla bych - slušně přežíváme = dá to na slušné živobytí, ale nic víc. A zaplaťpámbu aspoň za to. A je třeba poctivě říct, že tomu věnuji mnohem víc času  i energie, než práci věnuje běžný zaměstnanec.
A je to především o těch nápadech - stále musíš něco nového vymýšlet, jak být o krok před konkurencí.

Podnikání je adrenalin, horská dráha nahoru dolů: Euforie, když se zadaří a neprospané noci, když nejsou objednávy a nebo se vyskytně nějaký závažný problém. pro mě je podnikání i velká seberealizace, právě kvůli těm nápadům, které naštěstí zatím mám.
Ale kdyby firma z nějakého důvodu skončila, už bych podnikat nešla, nechala bych se někde zaměstnat. Začínat dnes je opravdu velmi nesnadné.

Jinak pracuji ve městě, kde je všeho habakuk... ale bydlím ve vesnici,kde jsou sice taky služby, ale jak říkám... objednat,přijít... ale žeby někdo přišel domů... ale je fakt, co vím, jaké mají "popracovní" aktivity lidičky z těch salonů.-(( hmmmmmm, tak nevím, asi blbý nápad:-(

Ajax - bez živnosťáku si docela solidně zahráváš. Už jen z hlediska toho, že je jedná o hygienu. A ano, abys mohla získat živnost na mani-pedi, musíš si najít garanta, nic jednoduchého.
Navíc těhlech kosmetických služeb je jak hub po dešti, hodně to teď přebírají Thajky a pod ně cenu podle mě nesrazíš. A dojíždění? No, pokud bydlíš na městečku, dke je to všude 15 minut pěšky, tak proč en. Pokud jsi z Prahy a stála bych hodinu a půl v koloně, tak důrazně nedoporučuju

A za sebe? Domu bych si nikoho nezvala Nebylo by mi to příjemný.

Jinak taky podnikám, ale můžu si to dovolit nejspíš proto, že jsem na mateřský a vydělává i O. Jinak nevím neví, jak bych přežila, když mám třeba tři měsíce za sebou zisk osm tisíc... Je fakt, že pak přijde velká a pěkná záplata, ale než přijde To trvá

Ještě jednu poznámku: Před asi 2 lety jsem si k dosavadnímu podnikání přidala ještě druhé - víceméně pro radost: Otevřely jsme s kamarádkou vlastní prodejní galerii, pořádaly tam kursy a drobné kulturní akce. Moc nás to bavilo, a všem se to strašně líbilo, všichni to chválili a dodnes chválí. Jenže - strefily jsme začátek na blbou dobu - teď v krizi lidi krásné , leč zbytné a dražší věci moc nekupují. Tedy spíš po pravdě - nekupují je skoro vůbec . A nájem a energie a pojištění a všechny ostatní poplatky bohužel nepočkají...

Nelituji, že jsem do toho šla, byla to úžasná životní zkušenost, a člověk si má aspoň občas  splnit životní sen. Ale pak jsem zjistila, že je to tedy víceméně jen velmi krásný, leč docela drahý koníček,a že nestíhám díky tomu své hlavní povolání....před rokem jsem to tedy komplet přenechala té mé kamarádce. Tato zatím provozuje dál, ale víceméně z lásky k umění, ekonomicky je to spíš ztrátové.

Má další kamarádka, samoživitelka 3 dětí, začíná podnikat teď - víceméně z donucení osudem, tady totiž práce fakt není. Bojuje strašně usilovně, je pracovitá,  nápaditá, zdá se, že se snad chytí... ale je to strašně těžké, zvlášť pokud je člověk na podnikání zcela ekonomicky odkázán, a tři děti k tomu (mimochodem - její bývalý manžel je teď teď také bez práce, snižovali stavy, takže ani s alimenty nemůže skoro počítat...   ) Více o jejím startu na Pavlači na vlákně Kdo pracovat chce, práci si vždy najde - myslíte, že to pořád platí?

Resumé: V této krizové době začít podnikání, které Vás i uživí, je spíš obrovská výjimka. Kdo máte jakýkoli stálý příjem,držte se ho. V podnikání není jisté vůbec nic a ještě jako fyzická osoba (pokud nejste s.r.o.)ručíte veškerým svým majetkem, takže v případě krachu můžete přijít úplně o všechno . To si řada lidí vůbec neuvědomuje.