zdroj: http://kriz.blog.idnes.cz/c/31888/Jak-b … -CSSD.html

No vida, jakej kus chlapa je ten pan Jiří! Konečně prostý lid pozná kdo je jeho vůdce!
Koho sem to jen naposledy takhle viděl? Štrougal? Indra.... nebo snad soudruh Štěpán? Inu já jsem horník a kdo je víc...... říkávalo se to tak, že?

ááá náš všudybýlek, všechnoználek a odevšehoklíčník neopomněl přidat své slohové cvičeníčko.....
ale já se za ním opravdu ani neohlédnu.

Upravil(a) Jeňýk (19. 4. 2008 10:42)

Zajímavé srovnání!
Poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN

Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl. Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému  přenechali
odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny. Nikdo není znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás nejvíce sociálně nespravedlivé je právě to, co oba Tomášové vychvalují jako největší přednost: hranice 5000 Kč pro každého. Určení ochranné hranice poplatků pevně stanovenou výší 5000 Kč je sociálně nespravedlivé. Pro toho, který má roční příjem 500 000 Kč, je to jedno procento z příjmu. Ten, kdo má ale příjem jen 100 000 Kč, je to už 5 % a platí tedy pětkrát více. Aby k této nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2 % z ročního přijmu, pro chronicky nemocné 1 %. U každého je tedy hranice individuálně stanovena dle jeho příjmů. Kdo může platit více, platí více, kdo méně, platí méně. Platby zdravotního pojištění taky nejsou stanoveny u všech stejnou pevnou sumou, ale vypočteny procentuálně z platu.
Tak by to mělo být i u hranice poplatků. Pokud je to jinak, je to stejně nespravedlivé, jako kdyby se stanovila daň ze mzdy pro všechny stejnou sumou, třeba 8000 Kč. Ten s říjmem kolem 60 000 Kč by měl důvod se smát, ten s učitelským platem kolem 20 000 Kč by už takový důvod mít nemusel. Stanovit nějakou hranici, či odvod nějaké daně tak, aby to bylo sociálně spravedlivé pro všechny plátce, nejde jinak než procentuálně. Na to zřejmě nikdo nepomyslel. Další drzostí je vyžadování placení od bezpříjmových skupin, např. od dětí. V SRN platí až od 18 let. Předpokládá se, že potom už dítě má vlastní příjem a pokud ne, tak má už nárok na sociální podporu, ze které musí rovněž platit, a to zase až do výše jen 2 % (chronicky nemocní 1 %).Pokud by ministr Tomáš Julínek vyžadoval, aby za děti platili rodiče, byl by to zase další případ diskriminace rodičů s nedospělými dětmi. Museli by platit dvakrát, jednou za sebe a jednou za děti. Ty s dospělými dětmi by byli zvýhodněni. Dalším protiústavním krokem je zavedení trestu odnětí platu ve výši tří dnů pro každého nově onemocnělého. To přece nemůže být paušálně zakotveno v zákoně. Takto by mohl trestat jenom soud a musel by případ posuzovat individuálně, pokud by k nějakému zneužití ze strany pacienta opravdu došlo.

To je přece nespravedlivé trestat s viníky i poctivé. Typický případ pro soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ještě jedna otázka. Bude muset pacient platit první 3 dny za pobyt v 
nemocnici, když za tyto tři dny nebude mít žádný příjem? Pokud ano, kde má na to vzít peníze?  V Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem ve výši přibližně 95 % z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75 % z hrubé mzdy. Kdo by toho zneužíval a přitom třeba pracoval na černo, může být i vyhozen ze zaměstnání. Způsobenou škodu samozřejmě musí nahradit. Praxe s poplatky ve zdravotnictví ve SRN U lékaře. Za návštěvu u lékaře se platí paušální  poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic. Poplatky vybírá sestra, která je dál posílá zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Nejsou určeny lékaři, ale na podporu zdravotnictví. Lékař si nemůže přivydělat tím, že by si nechal zaplatit za vystavení
receptu. Vystavit pacientovi recept je samozřejmost a součást jeho práce. Ostatně by to bylo i v rozporu se zákonem, kdyby byl lékař placen dvakrát. Jednou zdravotní pojišťovnou a podruhé samotným pacientem. Poplatky jsou plně započítány do nejvyššího možného zatížení pacienta (ochranný limit).

Poplatky za léky a obvazový materiál.

Platí omezení na nejvýše 10 eur za lék a materiál. Za každý lék, který je na doplatek, se tedy platí 10 % z jeho ceny, nejméně však 5 eur a nejvýše 10 eur. Pokud by tedy cena léku byla 300 eur, pacient by nezaplatil 30 eur, ale jenom 10 eur. Poplatky rovněž nejsou určeny lékárníkům, ale pro zdravotnictví jako takové a odevzdány zdravotním  pojišťovnám. Jsou plně započítány do hranice nejvyššího zatížení (ochranný limit) bez ohledu na to,jestli by si mohl pacient vybrat lék bez doplatku. Zdravotní pojišťovna do toho nemůže mluvit a musí uznat lék, který lékař pacientovi předepsal a doplatek do limitu započítat. Poplatky za pobyt v nemocnici.

Za každý den pobytu v nemocnici se platí 10 eur, ale jenom do výše 28 dní v roce. To znamená, že ten, kdo bude ležet v nemocnici 14 dní, zaplatí 140 eur, ten, kdo si poleží v nemocnici 3 nebo 10 měsíců v roce, zaplatí nejvýše 280 eur. Poplatky jsou rovněž určeny výhradně na celý systém zdravotnictví.

Nemocnice musí poplatky převést na účet pojišťovny. Povinnost platit má každý občan starší 18 let.

Aby byl poplatek sociální (někdo může zaplatit více, někdo méně), je vypočtena jeho nejvyšší výše z ročního příjmu pacienta a je pevně stanovena na 2 procenta z jeho ročního příjmu. Je to hranice nejvyššího možného zatížení pacienta, kterou může bez nepříznivých sociálních následků ještě snést. U každého je samozřejmě jiná, a sice podle výše jeho příjmu. V tom je sociální spravedlnost pro všechny. Výjimkou jsou zdravotně postižení a chronicky nemocní, u kterých je limit nejvyššího zatížení poloviční, tedy 1 % z jejich příjmů.

Příklad výpočtu limitu.

Kdo má roční příjem 20 000 eur, musí státu ročně přispět na zdravotnictví dvěma procenty, což je 400 eur. Pokud je dlouhodobě nemocný, tak jen jedním procentem, což je 200 eur. U důchodce s ročním příjmem 10 000 eur je to 200 eur, resp. 100 eur, pokud je chronicky nemocný. Vše, co za rok zaplatí přes tuto hranici, je mu zdravotní pojišťovnou vráceno.

Vyúčtování přeplatků.
Každý pacient dostane u lékaře, v lékárně, v nemocnici, všude, kde platí poplatky, stvrzenky, které si uschová a příští rok odevzdá v nemocenské pojišťovně, která vše přepočítá. Co je zaplaceno přes limit, poukáže do šesti týdnů pacientovi na jeho účet. Když zaplatil méně, tak samozřejmě k pojišťovně nejde. Pacient už předem ví, kolik dostane, protože si to sám dokáže podle svých příjmů a stvrzenek spočítat.

A ještě na doplnění.

Dlouhodobě, chronicky nemocný je ten, který je nejméně jeden rok v léčení stejné nemoci a nejméně jednou za čtvrt roku u lékaře na prohlídce, pro léky či radu. Např. diabetici, dále duševně, či tělesně postižení, na lůžko připoutaní apod.

Pro pobyt v lázních a léčebných ústavech platí totéž jako při pobytu v nemocnicích. Lékař z poplatků nic nedostane, a proto není narušen vztah mezi ním a pacientem. Ordinace a nemocnice jsou jen výběrčími poplatků pro nemocenské pojišťovny.

Tak to jsem zvědavá, jak bude Petr100 na příspěvek pisatele reagovat. \když jsem toto ve stručnosti psala na vlákno o poplatcích u lékaře, dělal mrtvého brouka.
Ale oni tomu zřejmě jinde nerozumí.

Jeňýk napsal(a):

Judyno ono je těžký reagovat na příspěvky někoho kdo si dal jako životní cíl dokázat všem na Babinetu jaký je to chlapák a jak všemu rozumí, všude byl a od všeho má klíče. Blbě se diskutuje s někým kdo není schopný přečíst a pochopit celý příspěvek, s někým kdo si vytrhne pár vět a na nich postaví své obsáhlé slovní cvičení na téma jak ON je geniální a druhá strana přízemní.
Diskuse se nedá vést s člověkem který sice něco hlásá ale chová se zcela opačně a dokonce o sobě tvrdí že má všechny stejně rád.
Navíc diskutovat se slabochem který zpětně mění své diskusní příspěvky jen na základě toho že by mu mohla kamarádka "vynadat" za opětovně vytrysklou nabubřelost a ješitnost....... to opravdu nelze.


Jinak já za sebe s tím článkem okopírovaným z Neviditelného psa http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravo … ecnost_wag souhlasím a myslim že k podobnýmu systému časem stejně dospějeme. Uvědom si že reforma běží teprve pár měsíců a v Německu tento systém funguje poněkud déle.

Génius kterej by ideální systém vymyslel na první pokus je tady jen jeden......... zatím se ale realizuje pouze na Babinetu.  

Ale chlapče..... zameť si před vlastním prahem.......

Judyno, tito VÁM budou vládnout, komunističtí zločinci.

Příběh muže, který utíkal před komunistickou šibenicí.
15 let se skrýval před StB. Až teď vypráví.
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spole … ?id=602519

Jeňo to mě nejvíc ser.. Pravice se zodpovědně snaží udělat pořádek, levice kritizuje a po vyhraných volbách je vysmátá. Typický příklad je Slovensko, kdy Dzurinda udělal ze Slovenska tigra, komunista Fico sliboval, že vše zruší. Všechno, kromě nějakých poplatků nechal, vč. rovné daně, kterou nejvíc kritizoval a dnes má 40% podporu. Fakt začínám přemýšlet o tom, jestli by to Topol neměl zabalit, zvláště po tom, co předvádí lidovci. Pokud se lidovci nedostanou do parlamentu, což se klidně může stát, máme o socializmus na dlouhou dobu postaráno. A jistě dojde k levicovému převratu z zeleńáků, Matka Kuchtová prohlásila, že jedině se socialisty. Takže až nastoupí Paroubek, Rath, Hašek, agent StB Filip a Matka pluku tak se máme na co těšit. Nebo vlasně oni. Já NE.

Míša Kulička napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Zajímavé srovnání!
Poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN

Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl. Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému  přenechali
odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny....

Ovšem taky je v Německu např. morálně nepřijatelné, aby lidé své stárnoucí rodiče odkládali do různých penziónů či domovů důchodců a podobných zařízení, a aby tím pádem za ně jejich odpovědnost k vlastním rodičům přebíral stát, jak je tomu ve většině případů zvykem u nás. Stačí mi, když slyším u nás v obchodě důchodce z blízkého penziónu, jak jim nezbývá na lékaře, jogurty nebo rohlíky s mlíkem, protože celý jejich důchod padne na ten pokojík, co obývají, zatímco jejich jejich prostorné byty nebo i rodinné domy bezstarostně uživají děti, vnoučátka, pravnopučátka .... které ani nenapadne přidat dědovi, babičce, mamince nebo tatínkovi nějakou tu kačku na přilepšenou ... však se má přece postarat stát, ne?

Čímž chci říct, že co funguje v Německu a jiných vyspělých zemích s vysokým morálním kreditem obyvatel, to oopravdu nemusí fungovat v našich podmínkách, kde se cení lidé, kteří umějí lépe přečůrat celý systém...

Víš ono je to tak, že bereme si vzory tam kde to nefunguje a tam kde to funguje to raději neberem. Víš Anglie má ten samý zákon jako my a funguje bez regulačních poplatků. Poplatky jsou v USA a tam chtějí předělat celý system zdravotní péče a jeho financování. Ono nejvíc problémů dělá v onom zdravotnictví soukromá zravotní péče, neboť každý akcionář který se na léčení podílí chce mít svůj požitek tedy divident. Ale to zdejším "zdravím" nevysvětlíš.
Jinak v tom zle je to z SRN asi nejméně bolestivé a víc přijatelné.

Míša Kulička napsal(a):

Hmmm, problém je v tom, že osobně mám se soukromou zdravotní péčí daleko lepší zkušenosti, než se státní. V současné době mám ve státní zdravotní péči blízkou osobu a kdyby se nám nepodařilo sehnat známé, kde se dá (přesně jako za totáče), tak by ji snad nechali umřít, bo je pro ně "neperspektivní, starý (65 let) kus", jak se vyjádřil jistý pan doktor ... tolik o přístupu státního zdravotnictví. Ikdyž nejsem milionář, tak opravdu uvítám možnost zaplatit si soukromou péči.

pozor zas aby nedošlo k mílce. Nemluvím o kvalitě nebo odbornosti ale o tocích peněz.

Judyna napsal(a):

Tak to jsem zvědavá, jak bude Petr100 na příspěvek pisatele reagovat. \když jsem toto ve stručnosti psala na vlákno o poplatcích u lékaře, dělal mrtvého brouka.
Ale oni tomu zřejmě jinde nerozumí.

Judyno určitě tomu jinde rozumí. Je ale nesmysl se bavit jen o zdravotnictví v BRD bez ostatních souvislostí. Ano, můžeme třeba převzít německý systém zdarvotnictví ale potom i ostatní věci. Takže okamžitě odchod do důchodu i ženské v 65 létech. Povinné zdravotní připojištění, poměrně vysoké částky. A co nájemné? Také převezmeme. Než se švagrová přestěhovala do vlastního postaveného domu tak platili nájem/ čistý nájem/ v Kolíně z dvoupokojového bytu cca 900 DM. Jako učitelka měla asi 2000,- DM plat. Takže u nás srovnatelný čistý nájem za stejný byt cca 10.000,- kaček. Podporu v nezaměstnanosti také převezmeme. Švagra propustili před důchodem z práce. Šel na pracák. Přišla kontrola. Jo vy máte dům, dvě auta, tři televizory a myčku a garáž..................takže nebude žádná podpora v nezaměstnanosti. Převezmeme i ceny u zubaře. Na větší opravu zubů nebude stačit měsíční průměrný plat. O cenách u zubaře jsem se bavil s jejich synem. Je zubař. Protáčely se mně panenky. Již to v BRD zabalil, zatím na rok odešli do Švýcarska. Jeden z důvodů byla otřesná situace ve státním německém zdravotnictví. Na soukromé neměli. Jo a v Anglii je to stejné jako u nás. Píše Pisatel. Někde jsem četl, že na endoprotézu se tam čeká TŘI roky. Sousedka byla loni na endoprotéze. Čekala na ni přes tři roky. Ke konci již nemohla vůbec chodit. Takže je to u nás skutečně jako v Anglii.

Míša Kulička napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Hmmm, problém je v tom, že osobně mám se soukromou zdravotní péčí daleko lepší zkušenosti, než se státní. V současné době mám ve státní zdravotní péči blízkou osobu a kdyby se nám nepodařilo sehnat známé, kde se dá (přesně jako za totáče), tak by ji snad nechali umřít, bo je pro ně "neperspektivní, starý (65 let) kus", jak se vyjádřil jistý pan doktor ... tolik o přístupu státního zdravotnictví. Ikdyž nejsem milionář, tak opravdu uvítám možnost zaplatit si soukromou péči.

pozor zas aby nedošlo k mílce. Nemluvím o kvalitě nebo odbornosti ale o tocích peněz.

Ale vždyť já taky. Jenže kde nic není ani smrt nebere, říká se ... a ve státním zdravotnictví nejsou peníze, škudlí se, kde se dá - třeba i na starých lidech. A já bych chtěla mít oficiálně možnost připlatit své nemocné příbuzné nejen za lepší pokoj, ale také za lepší péči, kvalitnější léky a třeba včasné dodání výsledků laboratorních vyšetření (nám někde visí už 14 dní, přičemž jde v tomto případě opravdu o čas). Ale jak jsem již řekla, jsou tací, kteří chtějí stejné podmínky pro všechny, což v tomto případě znamená stejně špatné podmínky a v těchto podmínkách se opravdu musí někteří lékaři rozhodovat tak, že "ten už má odžito, přednost maj mladší...", že.
Navíc by přísun peněz od těch, kteří si chtějí připlatit za lepší zdravotní péči, znamenal i nemalý příliv peněžních prostředků do systému, z čehož by nakonec profitovali všichni.

Míšo, jak si to představuješ, něco připlácet za lepší "obsluhu"? Jak by k tomu přišli chudáci, co si to nemohou dovolit? Nezaváděj zde kapitalizmus.   To by tě synek z StBácké rodiny Rath dal.