Já nelituji své nevěry ! ..... hodně mě naučila, stejně tak i nevěra partnera. Toho člověka budu mít vždy ráda, i když u něj opadlo zamilování a asi si teď také říká - proč se tak choval ? Já myslím, že vše má své důvody ... každý to pobírá jinak.

to mirekp: Ještě jsem chtěla dodat, že nelituji ničeho, co se stalo, bylo to vyvrcholením určité nespokojenosti

nespokojenost ve vztahu se má řešit nějak jinak než tím že si promluvíš nebo to budeš řešit s tím koho se to NEJVÍCE týká , s tvým mužem?

Mirku, nevím, jaké máš zkušenosti, ale můžu tě ujistit, že někdy to "tím že si promluvíš" řešit prostě nejde. No a protože v té "nespokojenosti" žít napořád nelze, najde se jiná cestička, jak se jí zbavit.

helena napsal(a):

nespokojenost ve vztahu se má řešit nějak jinak než tím že si promluvíš nebo to budeš řešit s tím koho se to NEJVÍCE týká , s tvým mužem?

Mirku, nevím, jaké máš zkušenosti, ale můžu tě ujistit, že někdy to "tím že si promluvíš" řešit prostě nejde. No a protože v té "nespokojenosti" žít napořád nelze, najde se jiná cestička, jak se jí zbavit.

Tím, že si promluvím ..jsem myslel  i něco víc než jen si sednout u kafe a říct si co nás trápí..... klidně i změnu určitých věcí.....prostě cokoliv ...a pokud mezi partnery je stále láska tak by to společně měli zvládnout.....ale nevěra v tohle případě není řešením.....

Mirečku, ty proste nepripustíš, že sú situácie, keď druhá strana buď nechce, alebo aj objektívne NEMOŽE jednoducho zmeniť niečo, čo mne osobne vadí... Jasné, že prvá voľba je snažiť sa situáciu vyriešiť, ale keď sa riešiť nedá(alebo druhá strana nechce), tak potom ČO? Podrezať si žily? Povedať si - Však vozíčkári alebo slepí sú na tom horšie a rezignovať? Alebo...? veci fakt nefungujú podľa tých instantých jednoduchých návodov, apsoň nie vždy. Stojí za to skúsiť to, ale treba rátať aj s alternatívou, že to skrátka NEJDE. A že mám pred sebou ďalšiu dilemmu...

Mirku, souhlasím se Selimou. Vím, že to není jen "sednout u kafe", ale někdy se stane, že nezabere vůbec nic (a věř, že vím, co říkám), přesto máš nějaký důvod, proč v tom neživotě zůstat. Podřezat žíly si z téhož důvodu nemůžeš, to, že jsou na tom jiní hůř, si lze opakovat až do úplného zblbnutí (nepomáhá), takže buď rezignovat (a stejně se budeš užírat - totální rezignace je ztráta sama sebe), nebo řešit sám tak, jak je to možné, přijatelné pro tebe a s co nejmenším dopadem na okolí.

Selima napsal(a):

Mirečku, ty proste nepripustíš, že sú situácie, keď druhá strana buď nechce, alebo aj objektívne NEMOŽE jednoducho zmeniť niečo, čo mne osobne vadí... Jasné, že prvá voľba je snažiť sa situáciu vyriešiť, ale keď sa riešiť nedá(alebo druhá strana nechce), tak potom ČO? Podrezať si žily? Povedať si - Však vozíčkári alebo slepí sú na tom horšie a rezignovať? Alebo...? veci fakt nefungujú podľa tých instantých jednoduchých návodov, apsoň nie vždy. Stojí za to skúsiť to, ale treba rátať aj s alternatívou, že to skrátka NEJDE. A že mám pred sebou ďalšiu dilemmu...

Selimko, připustím...toho jsem si vědom, že život není jednoduchý a liské vztahy už vůbec ne. Jde o to o jaký problém se jedná...ale obecně si myslím, že pokud je ten problém tak velký, že nejde změnit z nějakých důvodů, samozřejmě záleží na tom o jaké důvody se jedná.........tak podle mě není řešením  zdradit sám sebe a partnera nevěrou, která je stejně většinou jen dočasné řešení problému a pouze ho to oddaluje.... a proč radši z toho vztahu neodejít a ulehčit sám sobě....ale tenhle můj pohled záleží na tom o jak vážný problém se jedná....ale myslel jsem to konkrétně v tomhle přídadě.......kdy to že jí manžel nepřitahuje nejde řešit něvěrou jinde......protože až ta něvěra skončí...tak ten problém tu zřejmě stále bude......nemyslím to zle.....pouze to tak vidím z mého pohledu v této a možná některých podobných situacích .....

mirekp napsal(a):

.........tak podle mě není řešením  zdradit sám sebe a partnera nevěrou, která je stejně většinou jen dočasné řešení problému a pouze ho to oddaluje....
neřeš to nevěrou, prostě sbal kufr a sejdi se až u soudu. Nikoho nezradíš

a proč radši z toho vztahu neodejít a ulehčit sám sobě....
odejdi, nebudeš řešit v bolesti další problémy spojené s nevěrou

......protože až ta něvěra skončí...tak ten problém tu zřejmě stále bude..
jaký problém. Když odejdeš neřešíš nevěru, neřešíš už co potom. Řešíš jen to co je teĎ, teď jsi svobodný volný, když budeš po skončení nevěry doma, dojdeš k poznání, že se nic nezměnilo, jen sám jsi víc zrazen sám sebou a co dál, žena tě nechce, milenka už taky ne, a jsi o nějaký ten pýátek starší, slabší a sám sobě protivný. CO máš za problém řešit co ona. Ona nechtěla tak co stím. Kdesi tu běželo, šup do pytle a povodě, bude lépe bude radostněji....

Selima napsal(a):

Na sexuologickej je prípad, keď partner berúci antidepresíva stratil apetít na sex. Čo s tým? Donútiť ho, aby ich vysadil(a riskovať, že si niečo urobí, alebo že sa prepadne do depresie ešte hlbšie, etc.), alebo ho úplne opustiť, hoci inak máme pekný vzťah...? (nehovoriac už o negatívnom psych. dopade na oboch) Doživotný celibát ako riešenie dotyčná vylúčila a ja osobne sa jej ani veľmi nečudujem... Tak včul Babo raď!
Ja si myslím, že v tomto prípade je proste isté "núdzové" riešenie relatívne pochopiteľné a priajteľné. Alebo máš nejaký lepší nápad?

NE TOHLE JE PRO MĚ naprosto pochopitelný případ a NEOPUSTIT,  to by bylo dost ubohé opustit partnera, když má zdravotní problémy, jen kvůli nedostatku sexu......., to co jsem napsal bylo myšleno na konkrétní případ Kaštánček....a  jemu podobné...a VŽDY to zavisí na okolnostech....nejspíš jsem to napsal né tak úplně přesně jak jsem myslel a určitě jsem tím nechtěl spustit bombardovní mého názoru...... to co jsem napsal platí dle MĚ v určitých situacích v jakých daný vztah nachází.....to je tak jak to cítím já.....a i ty situace samozřejmě  posuzuji dle mych morálních zásad a pocitů.......

Upravil(a) mirekp (16. 1. 2008 12:48)

uzlík napsal(a):

Postupem času se začínám domnívat, že pokud to ve vztahu skřípe, tak se o tom snad bavit nedá. Nedají se říct ty pocity, které člověk má, protože alespoň pokud to vezmu osobně na sebe, nedokázala jsem o problému "normálně hovořit". Můj m se mi čím dál tím víc vzdaloval a tím pádem i já jemu. Teď vím, že sednout si a povídat, to prostě nešlo o tom jsem na 100% přesvědčená. K svému m jsem nic necítila, nijak mě nepřitahoval, vůbec jsem si neuvědomovala, že bych o něj mohla přijít. Nevím jak to vyjádřit, ale žila jsem vedle člověka, kterého jsem delší dobu znala, na kterého jsem byla zvyklá. A pokud se naskytl problém, tak jsem vždy něco naštvaně utrousila. Měl to chápat, měl vědět, co tím mám na mysli. Jenže samozřejmě to chápat nemohl, bral to tak, že je nežádoucí.
No a tak si našel m ........ Nebudu to tu více rozebírat, můj příběh znáte, ..... ale bylo to asi to jediné řešení, které mělo přijít, abych si uvědomila o koho to vlatně přicházím. Najednou se mi převrátil celý svět vzhůru nohama. A já začlaa bojovat, protože tentokrát jsem už věděla, že bojovat musím. Strašně moc mi to ublížilo, že to nedokážu ani popsat, ale hodně mi to i ukázalo. Nemůžu zde psát za svého m, ale dle jeho chování si myslím, že i on si tím mnoho věcí uvědomil a kousíček se posunul. Chci tím jenom říct, že pokud by nedošlo k nevěře mého m, tak bych zřejmě v tomto vztahu nepoznala (ani on) upřímné pohlazení, usínání v náruči a zřejmě bych nikdy nepocítila, že ho mám.

.....tady se  jedná o konkrétní příběh .....a jsem rád, že někdo napsal něco pozitivního po prožití nevěry a držím palce ať to tak je napořád........ale jsou i případy kdy to nedopadlo tak štastně a po té právě mnozí došli k tomu, že to měli řešit(mluvit) dříve.......

nedívali jste se náhodou včera na všechnopárty o rozvodech? To byla celkem sranda:-) Pan doktor Šmolka tam říkal, že je typ lidí, kteří se rozváděj, i když by nemuseli, prostě spolu neuměj žít, i když za určitých okolností a snahy by to šlo. To jen tak bokem:-)

mirekp napsal(a):

........ale jsou i případy kdy to nedopadlo tak štastně a po té právě mnozí došli k tomu, že to měli řešit(mluvit) dříve.......

Co je v nevěře "šťastně a co nešťastně"? Vždy je to nešťastně pořád, neboť dle mě ti dva co byli zrozeni a v jednom okamžiku se spojili dali do něčeho něco moc čistého a nezrazeného a neposkrněného. Štastně, že se našli dva co byť už poskvrněnou desku (aspoň u jednoho) dokázali opravit a byť ten šrám tam bude stále tam.
To že neuměli mluvit je onen šrám na desce a ten už nikdo nikdy neodstraní. Láska a vztah je vždy o komunikaci. POkud se komunikuje nedojde ke šrámu, pořád se dá točí a ...
Sám jsem se po mnoha letech řešil a snažil se řešit vztah jako takový až přes "opakovanou" nevěru, byť o jedné se dozví jen těm komu to řeknu, jsem to prostě vzdal a rozešel jsem se.
Já pořád mirkup nechápu včem měli mluvit dříve, měli na to dost času než přišel následek a to nevěra. Pak ....pak to bude pořád o sice pěkném vztahu, ale s tím, že je tam kainovo znamení a tahle hrozba mnohdy po čase opět vykvací a je to zlé.

Pisatel napsal(a):

mirekp napsal(a):

........ale jsou i případy kdy to nedopadlo tak štastně a po té právě mnozí došli k tomu, že to měli řešit(mluvit) dříve.......

Co je v nevěře "šťastně a co nešťastně"? Vždy je to nešťastně pořád, neboť dle mě ti dva co byli zrozeni a v jednom okamžiku se spojili dali do něčeho něco moc čistého a nezrazeného a neposkrněného. Štastně, že se našli dva co byť už poskvrněnou desku (aspoň u jednoho) dokázali opravit a byť ten šrám tam bude stále tam.
To že neuměli mluvit je onen šrám na desce a ten už nikdo nikdy neodstraní. Láska a vztah je vždy o komunikaci. POkud se komunikuje nedojde ke šrámu, pořád se dá točí a ...
Sám jsem se po mnoha letech řešil a snažil se řešit vztah jako takový až přes "opakovanou" nevěru, byť o jedné se dozví jen těm komu to řeknu, jsem to prostě vzdal a rozešel jsem se.
Já pořád mirkup nechápu včem měli mluvit dříve, měli na to dost času než přišel následek a to nevěra. Pak ....pak to bude pořád o sice pěkném vztahu, ale s tím, že je tam kainovo znamení a tahle hrozba mnohdy po čase opět vykvací a je to zlé.

štastně:

každý z nás to vnímá jinak....uzlík....aspoň jsem to tak pochopil se cítí štastně a ikdyž je to ještě dlouhý kus práce co mají před sebou  tak jim to pomohlo najít cestu k sobě.....takže to působí i na mě že to je štastný dopad nevěry.....

nešťastně:

bych musel popisovat různé situace které citím tak že by pro mě dopadly neštastně.........


a proč si myslím že měli mluvit dříve.....no třeba protože někdy je o tom že je neštastný pouze jeden z partnerů a ten druhý s toho nemusí z nějakých důvodů všimnout......