6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Děkuju....všem...
Popravdě se mi honí v hlavě všechno možné , takový zmatek, od každého kousek nemá to hlavu ani patu. Dnes se mi stalo toto- ve schránce doma jsem našla obálku, hozenou jen do schránky, nešla poštou. Je to pozvánka na ekumenickou bohoslužbu "Pro zasažené, pro pomáhající, za oběti dopravního neštěstí 24. prosince s následnou besedou..... Vím určitě že toto nezorganizoval nikdo z pozůstalých ani přátel, nicméně všichno dostali pozvánku...... popravdě nevím co si mám o tom moc myslet, ale nejvíc se přikláním k tomu, že mi připadá že na neštěstí jiných si někdo chce přihřát svou polívčičku. Kdyby nás někdo oslovil, jestli nemáme zájem nebo jen třeba dal vědět, že se toto snaží někdo zorganizovat....ale nejstrašnější mi připadá setkání a beseda.....nechápu církev.
Pokud teď budu mluvit jen za sebe, opravdu mi připadá že mám sama co dělat se sebou já natož tak mladší dcera....nepřidalo by mi zrovna na rovnováze nechat se někde okukovat lidmi, kteří mě vůbec nezají, natož tak s nimi besedovat! Toto už mi prostě připadá jinak....nemůžu si pomoct.
Cilka: občas už mám i chuť i do něčeho kopnout, i když jen malinkou a zatím jsem to ještě neudělala...
Není tady
jane je moc brzy, aby si se na cítila na besedu. Třeba to ti lidé organizovali pro to, aby vám pomohli - třeba se jen vymluvit, ale jak opakuju - je příliš brzo. Bolest je příliš čerstvá.
Moc na tebe myslím. Hledám slova útěchy....drž se.
Milá jane, kopej... kopej do čeho se dá, uvolni tu bolest, křič, breč, dělej cokoli ale hlevně pust tu bolest ven!!
Holčičko moje zlatá tak moc ráda bych ti pomohla, tak moc mi bolí, že jsi na to sama.
co se toho setkání týká, jdi tam, není to o tom že by jsi s eměla někde předvádět či tak, ale lidi co mají stejný prožitek ti umí pomoct víc než kdokoli jiný.
Nejhorší je slyšet - já bych se asi zbláznila kdyby.... tam právě budou ti lidé, co se provinili jen tím, že dál žijí. Tam se nemusíš bát mluvit tak jak cítíš a nikdo ti neřekne - to já... kdyby... tak bych....
P.S. ty je taky neznáš.
P.P.S. nemusíš tam chodit, jen vědět že nejsem sama a vidět že nejsem sama, je někdy víc než si umíme představit
Upravil(a) cilka (3. 2. 2008 0:19)
Není tady
Milá Jane!Nedá mi to,abych nereagovala na Tvůj smutek!Zjedné strany Tě chci uklidnit,i když je to nyní ve Tvé situaci nemožné!Já jsem prožila taky smrt mé dcery.23.1.1992 měla 19.let a 18.2.1992 zemřela.Byla zdravotní sestřička ,odmaturovala pak se vdala a otěhotněla. V osmém měsíci z ničeho nic u porodu zemřela!To byl ŠOK!!! Úplně zdravá holka z ničeho nic zemře!Není ani dcera ani vnouče!Ještě,že v té době jsem měla 18letého syna,a 8letou dceru!Dokonce jsme se museli přestěhovat,vše mi ji připomínalo!Myslela jsem taky,že se zblázním,ale život jde dál!!!!Časem to trošku přebolí,ale člověk nezapomene nikdy.Teď 18.2.to bude 16.let a když tady čtu
ty příspěvky,je mi hrozně!Zabrečela jsem si jako želva ,nejméně hodinu jsem se musela uklidňovat a řekla jsem si,že Ti musím napsat.Uklidni se broučku,máš ještě pro koho žít!!!!!!!!!!!!Ač bych si to nemyslela,nejhůř to nesl manžel!Dodnes si spolu o ní povídáme,popláčeme,ale opravdu život jde dál!Moc na Tebe myslím,a přeji Ti,aby jsi se opravdu zklidnila!A prášky neber!!!Raději si zajdi na procházku!Myslím to s Tebou opravdu dobře,protože jsem prožila to samé co Ty!Drž se!!!!Časem to přebolí!!!! S pozdrvem Věrka
Není tady
jane...
nedá mi to a ještě jednou musím napsat... asi proto, že jsem četla příspěvek paní Věrky... a možná se taky potřebuju vypsat :-/
před rokem a půl jsem málem i s dcerkou umřela při porodu (preeklampsie, násl. eklampsie) ráno jsem jela do porodnice na pozorování a ještěže tak, protože být doma.......
v r.2000 mi málem umřela maminka....těžká mozková mrtvice...naštěstí se z toho dostala, ale nic není jako dřív :-(
v 80tých letech mi doslova vymřelo celé příbuzenstvo...zůstala jsem jen s maminkou a sestrou ...a ovšem nevlastním otcem, který nás bil...
můj vlastní otec o mě projevil zájem za celý život 1x, to když mi byly 4 roky.... celá léta to ve mě hlodalo a letos jsem ho začala hledat... zemřel loni na podzim...
Proč to píšu...
pořád se ptám, kolik toho musí člověk unést a kdy se to zlomí a on se z toho zblázní, ale vlastní zkušenosti mě přesvědčují, že vydržíme víc, než si myslíme :-( . Někdo asi nade mnou pořád bdí - namluvila jsem si, že je to moje zemřelá babička...žije se mi tak líp.
Je mi strašně líto, co se stalo Tvojí dcerce, už proto, že jí moc rozumím - taky miluju koně - ale nikdy jsem neměla to štěstí mít "svého" koníka. Dovedu si představit, jak musela být šťastná. Měla určitě bezvadné zázemí a šťastné dětství a Ty můžeš být hrdá na to, že jsi jí tohle všechno dala a umožnila. Mysli na to, když Ti bude nejhůř a věř, že ona Tě vidí..
Chtěla bych jednou dostat odpověď na otázku PROČ SE ŠPATNÉ VĚCI STÁVAJÍ DOBRÝM LIDEM :-(
,,,omlouvám se, že je to psáno páté přes deváté, snad jsi mě pochopila.
Není tady
Ano v "dobrých" dnech nebo chvílích jsem moc ráda za to, jak to mezi náma bylo a jaký jsme měly vztah, za to že dělala co ji bavilo, měla úspěch a dělalo to radost radost jí i mě... to mě posiluje a naplňuje...doufám že totéž dokážu dát i mladší dceři
Není tady
Moc se mi líbí jeden citát, jen nevím od koho je....
"Opravdový přítel s Tebou vesele zpívá, když jsi na vrcholku hory, a tiše kráčí po Tvém boku údolím......"
....nepotřebuje komentář..
Není tady
Na tohle vlákno občas zajdu, abych viděla, jak ti je,Jani. Jenže to vždycky obrečím jak krokodýl Kdybych měla něco jako duševní jitrocel, už by to tu bylo....škoda, že nic takového v lékárnách nemají a na lukách neroste. Hodně síly, holka.....
Není tady
jane, ač jsem vás vůbec neznala, po shlédnutí vašeho webu s Tebou kráčím tiše dál...
fakt tu brečím jak želva a říkám si kruci, proč se tohle děje.
Druhé dcerce přeju hodně síly a méně smutku v očích.
Je mi to tak líto... :-(
Není tady
Jane,myslím na tebe často..
Není tady
Taková "pozvánka", to rozhodí. A teď si představte, že se snažíte z takové rány vzpamatovat, a pak se jednou díváte na zprávy a jako ilustrační záběr v reportáži o autostopu je tam váš rozesmátý syn, toho času půl roku mrtvý. V autonehodě.
Není tady
jane,kočičko,drž se stále na tebe myslím,vlastně na vás všechny co jste prožívalya nebo prožíváte totéž
Není tady
Jane,
často na Tebe myslím.
Vlastně na všechny, kterým se stalo něco zlého.
Přeju všem hodně síly a lásky...
Není tady
Jak je, Jani?
Danielo....to je strašný....mně teda umřelo dítě "jen" těsně po porodu; ale za šest let nato mi došel výhružnej přípis od ředitelky místní školy, cože jsem to za sociální případ, že nepřivedu dítě k zápisu a že je to trestné...... Taky nic moc. Ředitelka byla Erka (Rudá Kráva ), co si šla na místní emenvé stěžovat, že ji město nevyslalo na pohřeb soudruha Brežněva; o to víc mě mrzí, že jsem nebyla u toho, když četla moji odpověď
Není tady
lupina montana napsal(a):
Jak je, Jani?
Danielo....to je strašný....mně teda umřelo dítě "jen" těsně po porodu; ale za šest let nato mi došel výhružnej přípis od ředitelky místní školy, cože jsem to za sociální případ, že nepřivedu dítě k zápisu a že je to trestné...... Taky nic moc. Ředitelka byla Erka (Rudá Kráva ), co si šla na místní emenvé stěžovat, že ji město nevyslalo na pohřeb soudruha Brežněva; o to víc mě mrzí, že jsem nebyla u toho, když četla moji odpověď
Tak to je drsné.
Lupí, to jsem o Tobě nevěděla...
Jani, jak je?
Není tady
Jano, je mi lto co se ti přihodilo a dokážu si představit, čím procházíš. I já jsem přišla o svého syna (bylo mu pohých 14 let). Zůstala jsem s dcerou sama, nebýt kamarádů a rodiny nevím jak bych tuto situaci zvládala. V květnu to bude 1 rok, ale pořád je ta rána živá a neustále čekám, kdy se objeví doma, ale bohužel vím, že to není možné. Já s tím bojují jak se dá, ale dcerka je již po druhé hospitalizována na psychiatrií. Doufám ,že to vydržíš ve zdraví apřeju ti, aby tvá mladší dcerka ti dělala jenom radost.
Není tady
Daniela S. napsal(a):
Taková "pozvánka", to rozhodí. A teď si představte, že se snažíte z takové rány vzpamatovat, a pak se jednou díváte na zprávy a jako ilustrační záběr v reportáži o autostopu je tam váš rozesmátý syn, toho času půl roku mrtvý. V autonehodě.
Děsný, to jsem byla kdysi dost v transu když jsem po potratu šla ukončit neschopenku a doktorka mi vypsala papíry na mateřskou , prý se zapomněla, a i tak se mi chtělo zvracet.
Nějak se mi nedostává slov..........
Není tady
Dlouho jsem tu nebyla, já ani nevím jak je, je to jak na houpačce někdy tak někdy jinak. Do toho všeho se ted zamíchal rozvod a hlavně to že bývalej požádal o střídavou péči o mladší dceru. A jinak občas tak sedím apřistihuju se že čekám kdy se rozrazí dveře a jak velká voda se přivalí Lucka....zahrne celý dům smíchem, hudbou a svou energií ať už doma nebo u koní......tam mi chybí asi úplně nehvíc....je tam bez holek smutno, ticho a i když se snažím bavit tak mi to pořád připadá málo. Najednou se nikdo moc nesnaží jít si za svým, trénovat a následovat svůj cíl....jen tak přijedou, jdou se povozit a ......není tam to soutěžení co nás všechny hnalo dál a výš..... chybí mi to, chybí mi holky, chybí mi radost, chybí mi Lucka a je to čím dál horší.......čekám na jaro a teplo a sluníčko a nové hříbátko a doufám ne věřím , že pak to bude lepší, aspoň budeme moct víc trénovat a jezdit....a ještě víc na ně vzpomínat, protože u všeho byly s náma.
Není tady
Jane, na zítra jsem s tebou. Moc držím palce.
Vydrž, kočko, vydrž, opravdu se to už bude pomalu obracet.... Ještě chvíli
Neplýtvej silami, už jen nech ten život běžet kolem sebe, nepřemýšlej, odpočívej, snaž se načerpat pomalu síly.
Pomalu, ztuha, ale jde to.
Není tady
Každý den se snažím si vybrat to lepší z celého dne a říct si " vidíš nebylo všechno tak špatně" Dneska bylo dopoledne krásně tak jsme se hezky projeli venku a hned mi bylo líp. Koně jsou můj život a doufám, že už to nikdy nebude jinak. Kdyby to sluníčko tak ještě vydrželo....už ať je jaro.
Není tady
Jsem na dálku s Tebou. Kalupinka.
Není tady
Kočičky přeji vám všem
Není tady
AHOJ JANE, UŽ ZDE BYLO NAPSÁNO MNOHO HEZKÝCH SLOV,TAKŽE SE NECHCI OPAKOVAT A MŮJ PŘÍSPĚVEK PRO TEBE BUDE JEN MALÝM SEMÍNKEM. V POSLEDNÍ DOBĚ TY HRŮZY,CO SE DĚJÍ SLYŠÍM NĚJAK ČASTO, SYN OD SPOLUŽAČKY 12 LET,BRATR SPOLUŽÁKA MÉHO SYNA 19 LET, OD JEDNÉ PANÍ,CO DĚLALA VE STEJNÉM PRACOVIŠTI,JAKO JÁ,DCERA 18 LET A POTOM SYN ASI 30 LET( LAVINA NA SMRKU,PÁR LET ZPÁTKY),TI VŠICHNI TRAGICKY A NEDÁVNO OPĚT OD SPOLUŽÁKA MÉHO SYNA JEHO SESTRA 2 ROKY NA NEMOC.
VŽDYCKY,KDYŽ SLYŠÍM,ŽE SE NĚCO TAKOVÉHO STANE,POCIŤUJI ÚZKOST A SRDCE MÁM,AŽ V KRKU A ŘÍKÁM SI JAK JE TO MOŽNÉ,ŽE SE NĚCO TAKOVÉHO DĚJE? JE TO BEZMOC,ODPOVĚĎ NENACHÁZÍM.
MÉ SLOVA TI NEPOMŮŽOU,ALE JSEM RÁDA,ŽE TVÉ OPRAVDU NEŠTĚSTÍ PROŽÍVÁ I TOLIK CIZÍCH LIDÍ S TEBOU,SNAD APOŇ MALÁ ÚTĚCHA PRO TEBE A MLADŠÍ DCERKU.
TAK TI PŘEJI A TVÉ MLADŠÍ DCERCE HODNĚ SÍLY A ZDRAVÍ TO VŠE ZVLÁDNOUT A PŘEKONAT TO NEJTĚŽŠÍ OBDOBÍ,KTERÉ SI NIKDO Z NÁS ANI NEDOVEDE PŘEDSTAVIT. A ABY PRO VÁS S DCERKOU ZASE VYSVITLO SLUNÍČKO.
Jani,
jak se daří?
Pořád na vás na všechny myslím. Když se dívám na vaše stránky, uvědomuju si, jak strašně mi chybí koně. Asi jsem troufalá a vůbec se neznáme..., ale nejraději bych se za vámi rozjela, pokusit se potěšit... Aspoň trochu. A potěšit i sebe, pohladit zase koně, podívat se jak jsou krásní, svobodní.... Jenže jsem příliš z daleka.
Hodně mě Tvůj příběh zasáhl... Hodně síly a pokud možno dobré dny...
Není tady