|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dobrý večer,
chodila jsem na zdejší fora kdysi když jsem měla problémy v dlouhodobém vztahu, který se pak rozpadl. Kdybych tehdy tušila, že tyto problémy budou v mém životě jednou těmi spíš menšímy... Myslela jsem si, že už jsem se konečně vyhrabala z nejhoršího, zůstala jsem sama s dvěma dcerami, 12 a 15 let, se starší dcerou jsme dělaly stejný koníček- jezdíme na koních, ona už i trochu závodně(připravovala se na letošní sezonu) a mladší trochu tancuje, sportuje a často s náma jezdila ke koním, které má moc ráda, má tam spoustu kamarádů, jen se ještě neodhodlala moc jezdit(spíš občas povozit).
Ale osud zřejmě má jiné plány- starší dcera 25. prosince po automobilové nehodě při cestě na půlnoční zemřela.... 20.ledna by měla 16 let. Všechno se mi obrátolo na ruby, kdyby nebylo pár opravdu dobrých kamarádů asi bych to nezvládla, vlastně ještě nevím jestli to zvládnu, někdy to jde....ale někdy mi připadá, že můj život skončil. Nebýt mladší dcery, která je úžasná, samozřejmě smutná ale snaží se mě spíš rozveselit nevím. Měly jsme společné zájmy, kamarády, přátele, známé, její cíle byly i mými, chodily a jezdily na stejná místa, bavily se se stejnými lidmi , prostě všechny tři jsme byly takové spíš kamarádky.... Ze začátku jsem měla spoustu lidí kolem sebe a hodně činnosti ale ted se musíme vrátit do běžného života a mě připadá že čím je to dýl tím je to horší... všude ji vidím, čekám až vpadne domů jak velká voda, odmlouvání i společné diskuze mi strašně chybí.... nevím jak daleko to dojde...
Není tady
Vím že žádná slova ti nepomohou 
Buď silná,věnuj se sobě,své mladší dceři a koníčkům,které vás pojí a pojit mohou. Vím,že je to pro tebe horzně těžké a strašné,ale musíte žít dál,obě i s mladší dcerou.
Myslím na tebe.
Není tady
.... žij.... tvá dcera by to chtěla.... žij jako když byla s tebou, milovala tě i přes občasné neshody, žij dál, plň sny, které jste měly, žij, protože jsi byla pro ní nejlepší máma... žij... tak aby na tebe mohla být tvá dcera hrdá, žij tak aby mohla říct tam někde: tohle, je moje máma....
taky mám svého andílka... nepřebolí to, jen táhnu káru dál a sním .....
Není tady
nevím co napsat,drž se ještě k vůli dceři,pořidte si pejska,at se něco kolem vás děje a chod sem,když budeš doma sama 
Není tady
Snažím se , vše od té doby dělám tak jak si myslím, že by se to jí líbilo...od posledních věcí, co můžeme pro blízkého udělat až po každou maličkost..... jejího koně, kterého nade všechno milovala a přizpůsobila mu vše si právě dneska odvezla nová majitelka, moc dobrá kamarádka, která měla ráda dceru i ho a bude se o něj dobře starat( já bych na něm jezdit nemohla....), z toho mám dobrej pocit, nejhorší jsou zdánlivě obyčejné situace...cesta domů, večerní televize a tak...
Není tady
cilka to napsala tak, že není co dodat....
Není tady
Jani
jane, také jsem mměla koně, to že jsi mu sehnala majitele, který ho měl rád už dřív, je opravdu moc dobře.
to muselo být opět moc bolavé, protože mezi jím a dcerkou musel být moc krásný vztah.
nebudu ti psát, že jsi statečná... nedostala jsi na výběr, není to statečnost, je to prostě obrovské neštěstí, které těě zasáhlo na tom nejbolavějším místě. Žádná máma, žádný člověk na světě, nedokáže pochopit, co prožíváš, jen ti, kteří prošli tím samým. Není důležité, že tvá dcera zemřela při nehodě, ani kolik jí bylo, důležité je jen to, že jsi neměla čas. Ten nedostatek času, kdy můžeme aspoň říct - mám tě moc ráda, ta chvíle kdy si uvědomuješ, že tě opouští, ti byla odepřena. Tohle moc bolí... Bude to trvat moc dlouho, než se ta bolest nebude podobat koupeli v rožžhaveném oleji, s rozřezanými a solí vysypanými ránami. Každá procházka stejným místem se změní v muka, na každém rohu uslyšíš její smích.... Je to strašně smutné, ale jen ty tohle můžeš změnit. Můžeš a budeš nadávat, zuřit, hledat viníka, kohokoli ale hlavně viníka, budeš nenávidět svět, časem ti přijde, že sousedé si šeptají.....
Choď sem, piš.... piš vše, nadávej na celý svět, zuř... nenechej tu bolest v sobě, bohužel ji musíš prožít ale když tě zasáhne, vypiš se. Je tu spousta lidí, kteří tě podrží, třeba ti napíšou nějakou blbost, ale i ta blbost drží nad vodou. Tvé následující týdny budou těžké, ale nemusíš na ně být sama, můžeš mít spoustu virtuálních přátel.
Zatím prostě žij... nech to všechno sebou projít, ono by to stejně tebou dřív nebo později prošlo, když budeš chtít brečet, breč. Když budeš mít chuť něco rozkopat, rozkopej to, dělej cokoli aby ta bolest v tu chvíli mohla ven. Když budeš chtít si s dcerkou povídat, povídej si s ní, třeba si zapal svíčku, vyhraď si svou chvilku, kdy tě nikdo nebude rušit a povídej si. Dělej vše co se tobě bude zdát správné, protože když ty to budeš jako správné vnímat, tak to správné je.
Hodně sil, holka, bolest jednou přebolí, ale ránu si poneseš dál. Dá se s ní být, jde to...
Není tady
Děkuji cilko, tvoje slova jako bych napsala já, jen to tak neumím.....zaráží mě to že zatím jsem neměla nejmenší chuť hledat viníka ani zuřit...možná to přijde nevím, nepřipadá mi že by mi pomohlo shodit na někoho vinu, jelo jich v autě 5 a 4 jsou mrtví...naco někoho vinit, nepomůže mi to, dceru mi to nevrátí.... zatím mě utěšuje že jela s nejlepší kamarádkou se kterou byly jak dvojčata, společně dělaly úplně všechno, a s kamarády se kterými byly rády, zemřeli ve chvíli kdy byly šťastní. Všechny jsem znala nebo znám, chodíme jezdit do malé vesničky kde se holky i bavily, chodily za klukama......byly jsme tam denně , hlavně ona. Je pravda, že mě potěšilo že taková vesnice, v podstatě vzala holky za své a snaží se všichni pomáhat jakýmkoliv způsobem. Vážím si toho... Nechci od ničeho utíkat, dcera hodně fotila, mám kvanta fotek, měla internetové stránky...občas jen tak sedím a prohlížím, nemůžu se odtrhnout...
Není tady
Jani, jsi statečná. Mám taky dcerku, i syna. Musí být velmi těžké to, co prožíváš.
To je moc smutné a je mi to líto, tím spíš, že tvoje dcera byla obětí nehody, kterou sama nezavinila. Byla v nesprávný čas na špatném místě.
Jedná se nejspíš o tu nehodu, při níž zahynulo několik mladých lidí...Možná by ti v nejbližší chvíli pomohlo setkat se s příbuznými těch ostatním obětí a popovídat si s někým, kdo prožívá to samé,co ty.
V únoru to bude rok, co můj manžel přišel o bratra (32let) a manželovi rodiče o syna. Také odešel bez rozloučení, protože s tím nikdo nepočítal.Nebyl obětí dopravní nehody,ale trestného činu.
Vím, že ti dnes připadá těžké a zbytečné žít, ale stále platí, že nejlepším lékem je čas.Nedá se s tím vyrovnat, ale dá s tím naučit žít.
Držím ti palce,abys to všechno zvládla a abyste si byli s mladší dcerou vzájemnou oporou.Je jisté, že ona prožívá to samé co ty, jen se snaží ti to ulehčit.
Není tady
Jani, brečím si tu s Tebou. Je mi to moc líto, nic víc se nedá říct. Jak už psala Cilka, pokud chceš a můžeš, vypiš tu svou bolest třeba sem na Babinet, někdy se stává, že své pocity umíme lépe sdílet s lidmi, které neznáme, nevím... hodně sil, tobě i dceři.
Není tady
Ach bože....chraň mě před takovou ztrátou.........Jane, tady je každá útěcha málo - a všechny naše bolístky a stížnosti najednou vybledly..vyšisovaly......
Jediné, co může pomoci tobě je čas a možná malinko to, že tu pláčeme s tebou 
Není tady
Ne ne ne, takové věci by se stávat neměly. A přesto se stávají.
Vždyť je to to nejhorší, co může člověka-mámu potkat. Na to není co říct.
Jen, že je mi to strašně líto.
Každé slovo je TAK MÁLO. Ach jo.
Posílám sílu, aspoň kapku.
Pane Bože, to je tak strašné... 
Není tady
cilka napsal(a):
.... žij.... tvá dcera by to chtěla.... žij jako když byla s tebou, milovala tě i přes občasné neshody, žij dál, plň sny, které jste měly, žij, protože jsi byla pro ní nejlepší máma... žij... tak aby na tebe mohla být tvá dcera hrdá, žij tak aby mohla říct tam někde: tohle, je moje máma....
taky mám svého andílka... nepřebolí to, jen táhnu káru dál a sním .....
Taky já mám svého andílka tam nahoře a jak píše cilka, tak stejně to cítím.
Zůstane v Tvém srdci a dělej vše tak, jako by se na Tebe dívala z vrchu a měla radost, že žijete s dcerou život (jen trochu jiný, než ona). Věnuj se své dceři, jak to nejvíce jde-čas tu největší bolest zahojí, jen vzpomínky zůstanou....bude to dobré, chce to jen čas a smíření.
Není tady
Jani, takhle na podzim skončil syn od mojí známé, krásný veselá dvacetiletý chlapec, plný síly, šel na rok pracovat a potom si chtěl financovat dtudium, aby ji nezatěžoval, zabil se cestou z práce, ta beznaděj byla a je velká, mají ještě dceru a byla to jediná spása. Zaměř se také na své druhé dítě, možná by stálo za to uvažovat o stěhování, cítím s Tebou, člověk neví , kdy ho může něco takového potkat. Dnes jsme zdraví a zítra, kdo ví. Každá hezká chvilka v životě bývá vykoupená hodinami toho zlého.
Není tady
Jane, naše tělesná skořápka je strašně křehká a proto jsou takové tragické události součástí života každého člověka. Kdysi jsem byla svědkem jak mladá 18-ti letá krásná dívka plná života a vitality skočila rozverně po hlavě do bazénu a tím se její život ukončil. Souhlasím s ostatními, že je strašně obtížné v tu chvíli hledat slova, která by potěšila a pohladila v bolesti. Předčasný odchod milovaných osob je pro každého životní lekcí, jejíž záměr se dá hodnotit až s odstupem času .. lekce nám hodně vezme ,ale také něco důležitého dá.
V tuto chvíli jsem si jistá, že máš svého osobního anděla na kterého se budeš moci obracet s důvěrou a láskou. Hodně síly a přeji ti z celého srdce, aby to, co se ti stalo bylo tím nejtěžším v tvém životě a aby se už nikdy nikdy nestalo nic zlého.
Taky tu brečím, když jsem si to přečetla. Říká se, že ztráta dítěte je asi to nejhorší, co může člověka potkat. Sama děti nemám, tak si to asi nedokážu plně představit.
Potkala jsem pár lidí, kteří tím prošli a cítila jsem z nich tu bolest. Ale zároveň mě přišlo, že to utrpení je i nějak posílilo, prohloubilo.
Tohle mi pokaždé připomene, jak je důležité, abychom naše blízké nebrali samozřejmě, protože nikdy nevíme, jestli je nevidíme naposledy.
Jak je důležité říkat našim blízkým, že je máme rádi a snažit se ten čas s nimi strávit tak, abychom si pak nikdy nemuseli vyčítat, že jsme se jim mohli více věnovat.
Jane, přeju hodně síly a lásky, aby jsi tohle období zvládla.
Není tady
To jane.sm - je mi velmi líto, co si musíš prožít, život je k nám někdy velmi krutý. A jestli chceš najít odpovědi na své otázky, pochybnosti a jak vůbec v této těžké životní situaci vše zvládnout , tak si otevři stránky www.dlouhacesta.cz. Nebo vyjeď do záhlaví tohoto fóra a pod žlutou lištou je link Dlouhá cesta.
Je to občanské sdružení velmi ochotných lidí, kteří mají stejný osud jako ty. Přišli o své dítě. Toto sdružení založila paní Martina Hráská, mimochodem výborná máma, která také přišla o dítě a snaží se tak za pomocí odborníků a ostatních rodičů pomáhat rodičům, kteří mají stejný osud (pořad na ČT Přežili jsme svoje děti, najdeš v archivu). Jistě u ní najdeš pomoc a také odpovědi na své pochybnosti.
Hezký den přeji
Upravil(a) Jana Šulcová (13. 1. 2008 10:49)
Není tady
jane.sm vydrž prosím, já vím jak ti je. To ti sice nepomůže, ale vydrž.
Není tady
jane.sm, je mi moc líto, že procházíš takovou bolestí. Já před 13.lety přišla o svou první lásku. Dlouhou dobu jsem se trápila otázkami PROČ, ale nikdy jsem nenalezla odpověď. Strašně mě bolela ta beznaděj, to že jsem se nemohla "rozloučit", přesto vím, že on je pořád se mnou a dohlíží nejen na mě, ale i mou rodinu.
Jeho maminka je má druhá máma a kamarádka, nesly jsme to všechno spolu. Ona měla pouze jeho, o to je to pro ní těžší. Vše už ti napsaly holky, věnuj se své dceři a žij tak, aby na tebe byla dcerka hrdá. Ona je tu pořád s vámi a ty i tvá mladší musíte jít dál.
Jsme s tebou
Když čteme o smutku někoho druhého,
hrnou se nám slzy do očí pro smutky vlastní...
Pro kamaráda, který odešel navždy,
a taky pro děti z rozvedeného manželství.
Nejvíc si po letech vybavuji svůj hněv.
Jak jsem kvůli svému smutku zatvrdil své srdce,
jak jsem nenáviděl všechno a všechny kolem,
šlapal vztekle i po mravencích na cestě...
Čas vykonal své a tak bych dnes už vědomě
na žádného živého tvora nešlápnul...
Mravenec na pěšině se pro mne stal připomínkou
mých chybějících blízkých.
Vidím mravence na cestě a mně se vybaví jejich tvář.
Přeji mu šťastný život, jako ho přeji jim.
Lék na smutek jsem nenašel. Našel jsem však způsob,
jak se radovat z jiných věcí, které naplňují náš život.
To je to, co se vyplatí hledat.
Není tady
jane.sm,
brečím s tebou...
Mně se moje druhé dítě ani nestihlo narodit, a i to mě pořádně vzalo.
Myslím na tebe, a přeju moc síly. Ať zažiješ s druhou dcerou hodně radosti a štěstí, ta starší bude pořád s vámi.
Mně provází dědeček, od jeho náhlé smrti dodnes. A i teď, když za mnou občas "zajde", třeba ve snu, jsem ráda a ráda si ho připomínám.
Nechala jsem ho odejít, rozloučila se s ním, přesto mě vlastně neopustil.
Myslím na tebe.
Jane.sm, těžko najdu slova, která by vyjádřila co bych ti říct chtěla a vůbec nenajdem slova kterými bychom tě utěšili, ale určitě můžu za všechny tady na Babinetu nabídnout, že tu kdykoliv najdeš podporu a budeme se snažit ti dát pocit že nejsi sama...........
myslím na tebe.
Není tady
Jane, jakákoliv slova útěchy jsou slabá......opět jsi nám tady všem, podobně jako Estelka připomněla, že máme užívat každé chvilky našeho života a netrápit se zbytečnostma.
Já osobně mám tu "výhodu", že věřím ve vesmírné zákony a k nim patří i zákon karmy.Člověku tato víra sice nezmírní prožívání bolesti z odchodu blízkého člověka, ale dokáže se s tím líp vypořádat. Myslím, že i Tvá dcera, když byla duší, věděla do čeho jde, věděla, že prožije krátký, ale třeba o to plnohodnotnější život. Nic se neděje náhodou a třeba si svůj osud vybrala záměrně, aby učinila tu zkušenost a aby něčemu naučila i lidi okolo sebe. Jane, věř, že se se svojí dcerou opět setkáš. Třeba v jiném těle a v jiném životě, ale její a Tvoje láska Vás spojuje i nadále, nejsou žádné vzdálenosti ani hranice. Přeji Ti hodně síly, pokory a lásky.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
