Ahoj, sice nemám osobní zkušenost, protože jsem bezdětná a pracovat jsem začala až ve čtvrťáku a to na dva dny v týdnu, ale spousta spolužáků to mělo jinak, takže jsem lecos pochytila.
Všechno záleží na tom, jak přistupuješ k učení, kolik času potřebuješ na to, abys do sebe všechny ty paragrafy nasoukala. Dám příklad. Na zkoušku je předepsaná učebnice, která má 800 stran. Někdo se poctivě učí knížku, takže mu trvá třeba 14 dní se připravit, někdo zvolí výpisky z internetu a učí se to 4 dny. To záleží už na povaze a taky na tom, kolik máš času. Výpisky tam jsou naprosto na všechny předměty, takže v podstatě žádné knížky nepotřebuješ a musím se přiznat, že od toho čtvrťáku jsem podle těch výpisků jela s tím, že jsem u toho měla knížku a když jsem něčemu nerozuměla, tak jsem se do ní podívala, abych si to skomletovala a abych vlastně pochopila, co která poznámka znamená. Navíc výpisků tam bývá tak čtvero na každý předmět, takže máš šanci porovnávat a nebo se můžeš rozhodnout, které si vybereš. Nebo jsem taky častokrát jela jen podle výpisků a na poslední dva dny zašla do knihovny, abych si "osahala" i učebnici. Takže čas učení vysloveně záleží na tom, jaký typ přípravy si vybereš a možná i na tom, jakou máš odvahu. Prostě někteří jsou na zkoušku po 2 dnech učení, někteří po deseti. Ale myslim, že už teď víš, jaký seš typ, jestli seš ochotná to spíš risknout, nebo tomu dát víc a být klidnější. Tohle je spíš o povaze než o škole.
Teď je to trochu těžší v tom, že škola najela na kreditní systém, čili z každého předmětu potřebuješ zápočet, což za nás (začala jsem studovat v roce 2002) nebylo a situace byla podstatně jednodušší. Teď to zase záleží. Myslím, že je to tak, že v těch nižších ročnících dávají vyučující zápočet i za účast na seminářích, v těch vyšších chtějí účast a testík, ale v podstatě je to tak, že záleží na tom, kdo vede ty semináře, jakej způsob zvolí. Pokud ty zápočty na semináři nezískáš, děláš celokatedrální testy, které bývají o trochu složitější než ty na seminářích, takže získat zápočet na semináři je výhoda. Přeci jednom - v průměru máš tak čtyři pět zkoušek za semestr, k tomu zápočty, je to zbytečnej stres nechat si to pak nahrnout všechno ve 2 měsících. Navíc, semináře probíhají od 8 do 20h., takže si můžeš vybrat, kdy ti to vyhovuje a chodit do školy třeba na jeden seminář denně. Přednášky nemají vůbec smysl, to jsem ale pochopila až ve druháku a od té doby jsem absolvovala jen ty úvodní, abych měla trochu přehled a pak ty, které jsem si vybrala, třeba na takovém soudní lékařství nabo na soudní psychiatrii jsem nemohla chybět, protože mě to strašně bavilo.
Pokud to shrnu, v průběhu semestru není vůbec žádnej problém, myslim si, že pokud si zajdeš jednou denně na seminář, nebo si ty semináře "vecpeš" do dvou dnů, máš docela pohodu, navíc šance, že bys nedostala zápočet, je opravdu malá. Oni si spíš radiji "smlsnou" na těch, co nechodili. No a potom zkouškový - lidi si na to brali běžně dovolenou, spojili s víkendem, trošku se spolehli na štěstí a šli. Nemůžou očekávat perfektní studijní výsledky, ale stojí jim to zato. Ti, co pracují na částečný úvazek, většinou žádnou dovolenou nepotřebovali, tam to bylo v pohodě. Jinak s dítětem tam taky studují, ale to nemám tak přesné informace. Jde o to zařídit si to hlídání, na ty 2-3 hoďky denně nebo na ty 2 dny v týdnu no a jestli se dokážeš učit, když ti "řve" dítě, to už musíš posoudit sama.
Je to hodně o vůli, když chceš, dokážeš to. Důležitá je i podpora okolí a navíc - z vlastní zkušenosti vím, že to uteče tak rychle, že ani nestačíš mrknout a učíš se na závěrečný státnice (můj případ).
Každopádně za zkoušku nic nedáš, pokud se dostaneš (bohužel častokrát se lidi dostávají třeba i na popáté na pošesté, tedy pokud mají pořád zájem), tak to stojí za to zkusit, protože i když sem častokrát nadávala, vím, že jsem si vybrala to nejlepší. Právo mě baví, v advokátce, co jsem teď budu jako koncipientka pracovat i potom a popravdě, v tomhle oboru se dá velmi slušně vydělat. Dobrý právě je začít pracovat už při škole, alespoň získáš nějakou praxi, protože škola je bohužel jen o teorii, kterou stejně zapomeneš jakmile je po zkoušce.
Držím moc palce, studium je někdy řehole, někdy tečou i slzy, ale ten pocit, když překonáš další překážku, ten stojí za to zažít.