Rialty, takového kluka bych pustila si k vodě...nesnesla bych vedle sebe slabého jedince... Zkus si najít někoho, kdo umí čelit problémům, ne někoho, kdo jen sedí u počítače a bere antidepresiva, to nikam nevede. Komu není rady, tomu není pomoci... Já bych se začala poohlížet jinde...

L_aura napsal(a):

Jeje, to já, když nemám týden sex, jsem neskutečně protivná a přecitlivělá. Zkoušela jsem to svádět na něco jiného, ale už nemám argumenty. Já na něj třeba ani nepomyslím, třeba v obdobích, kdy mám dost práce, ale stejně mi tak nějak pracuje podvědomí. Bez sexu jsem hysterka, po něm se pak zklidním a zase pár dní vrním jako kočička Je to závislost? Mí partneři z toho měli vždycky kapku srandu... no ale asi se jim tahle moje vlastnost docela dost líbila

  ale zato máš plnou SZ

No koukám, vážení, jak se nám ta témata s podobným obsahem tady celkem množí   Já vám nevím, zdá se mi, že problémy žen tohoto rázu přibývají a nebo se o tom jen víc mluví?
Rialty, možná že jsem nečetla dost pozorně, pokud jsi to uvedla, tak se omlouvám, že se ptám znovu. Psala jsi, že přítel nemá chuť na sex. A jiných něžností, třeba pohlazení a občas nějaké te pusy, to se od něj dočkáš?

Ivana*M napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Mám kamaráda, kterej taky "nebyl na sex", jak si stěžovala jeho manželka. Když jsem se s ním o tom bavil, tak z něj vylezlo, že ona si večer lehne do postele a čeká, jestli něco bude, popř. se ho maximálně zeptá, jestli se budou dneska milovat. Tak tohle by mě taky zrovna nerajcovalo...
Holky, zkoušíte své partnery taky nějak svádět, pomazlit se s nima, atd., nebo jen pasivně čekáte, jestli něco bude nebo nebude?

Vyjimecne, ja cekam a doufam, ze nic nebude

rialty napsal(a):

Na začátku uvedu, že přítelovi je 29 a mě 25. Jsme spolu rok a něco. Z toho necelý půl rok spolu bydlíme. Na začátku vztahu sex ok, sice žádný bůhvíjaký ohňostroj, ale byla jsem spokojená. Frekvence i kvalita sexu značně opadla po tom co jsme spolu začali bydlet, poslední půl rok sex maximálně 1 x za měsíc. Jsem z toho docela flustrovaná, poněvadž když už k sexu dojde je to asi tak minutová předehra a pak šup, šup ať už to máme za sebou. Přítel bere léky které mají i vedlejší nežádoucí účinek snížení libida, ale ty bral i předtím přesto jsme sex třikrát do týdne měli. Předpokládám, že to bylo asi z toho důvodu že jsem byla pro něj něco nového a neokoukaného. Několikrát jsme s přítelem na toto téma mluvila, aspoň by mohl zajít za doktorkou, aby mu léky změnila za jiné. Bohužel přítel nemá žádnou snahu něco s tímto stavem dělat. Dokonce jsem uvažovala o tom zda někoho nemá, tvrdí že ne. Sice se ho snažím chápat, ale moje pochopení není nekonečné, nedokážu si predstavit, že by tento stav měl trvat další roky. Připadám si mladá rezignovat na sex v 25 ti letech. Poslední dobou začínám uvažovat o milenci. Nevím zda je to v tomto případě řešením, jelikož v jiných věcech mě přítel zas vyhovuje. Mám ho ráda a nechtěla bych ho úmyslně zranit.

Na mladého chlapa je to divné, jestli ho nepřitahuješ ,nemá jinou, tohle není na celý život, možná si s ním promluv a naznač, že jsou pro Tebe i jiné možnosti.

Marivo, já jsem to vyvodila jen z toho, že se mu nechce pro své psychické zdraví nic dělat, jít na procházku a tak... nevím co je to antipsychotikum, kdyžtak to řekni, zajímalo by mne to

Teď jsem zjistila, že je to proti schizofrenii a hlavně maniodepresivních poruchám...

Ano,zyprexa je jedním z nejmodernějších léků na schizofrenii. Maricko, nemyslela jsem to zle. Jen prostě vím, že lidé, kteří antipsychotika užívají, si bez těchto léků sami nepomohou. Je to o chemických procesech v mozku. Když někdo takto nemocnému člověku řekne - snaž se, to je jako říci někomu se zlomenou nohou - rozchoď  to. Jsou věci, které člověk sám v sobě neovlivní i kdyby tisíckrát chtěl.
Nevím, ale mám pocit, že rialty až do této debaty asi netušila, z jakého důvodu její přítel léky užívá. A já to samozřejmě také nevím. Tak snad už jen malý vzkaz pro ní :  V případě, že se jedná o schizofrenii /a jak jsem psala v prvním příspěvku, chtěla bych mluvit s lékařem/ neboj se toho, 99 % informací, které mezi lidmi kolují o této nemoci, jsou velmi velmi velmi zkreslené a často nepravdivé.

Proč, Mikeši? To je to tak hrozné? Třeba za to vážně nemůže, možná bych to zkousla, já nevím. Nezkousla bych muže, který se lituje a bere äntidepresiva jen tak..jako to dělá mnoho lidí.

maricka napsal(a):

Proč, Mikeši? To je to tak hrozné?

Maričko, protože spolu chcete mít děti. Takhle to cítím. Ale kdoví, máme my právo o něčem takovém rozhodovat? Kdyby mezi vámi bylo vše v pořádku, nezaložila bys tohle vlákno a byla bys šťastná, ať je to jakkoliv. Ale ty nejsi spokojená celkově, je stále čas, než počnete děťátko, přemýšlet.

Takže abych všechny vyvedla z omylu, přítel není schizofrenik, ani není epileptik. Má úzkostné stavy a občas panické záchvaty. Tyto léky znám poněvadž můj bratr se léčí s maniodepresivní psychózou a v Bohnicích jsem byla jako návštěva za ním nepočetně krát. Sice ty léky můžou být i na schizofrenii a rivotril i na epilepsii, ale to neznamená že vám je psychiatr podle svého uvážení a zkušenosti nemůže napsat i na jiné onemocnění. Hlavní problém s čím se přítel léčí jsou tedy úzkostné stavy, aby v tom už bylo jasno. Nepotřebuji chodit za jeho lékařem není malý kluk abych ho vodila za ručičku, navíc otevřít oči opravdu nepotřebuji, protože co se týče psychických onemocnění znám to z vlastní rodiny, navíc mám o této problematice sama dost načteno. Zajímalo mě to když onemocněl bratr a tam bylo zpočátku podezření na schizofrenii. Přítel má firmu ještě se 2 kamarády je schopen normálně fungovat, pracovat, když se nám chce jdeme občas na večeři, do kina. Umí několik jazyků, píšu to jsem jen proto, že teď to vypadá jako kdyby byl přítel nějaký chudáček co jen leží doma a kouká do zdi. Především řeším to, že se mi zdá že asi tedy sex nepotřebuje a mě chybí. Jinak těžko říct zda je takový partner vhodný pro život. Já jsem spokojená až na ten sex a jeho obecně malou schopnost komunikace, jinak je spolehlivý, pomáhá mi, je mi s ním fajn.

Tak to je fajn, že jsi nám to Rialty osvětlila:-) Stejně na mne pořád dotírá podezření, že i bez léku by mu bylo fajn...vážně to nejde vysadit? Já taky měla sto milionů poruch podle mých psychiatrů a nakonec mám snad jen jeden psychický problém, o kterém ale nechci hovořit. Neberu nic a je mi fajn...také hodně záleží na zázemí a psychické opoře... Nejhorší je, že psychaitr si tě jednou vyslechne a už ordinuje léky...a pak je mění, pak zase se vrítí k tamtěm a tak dále až do nekonečna, pokud si člověk neuvědomí, že i bez nich to je fajn... Ted ovšem nemluvím o těžkých psychiatrických případech a poruchách osobnosti, i přestože mnohdy se lékař v diagnóze poruchy sekne...

Lidi, sex je alfou a omegou vztahu. Nemam sice idealni vztah, ale po sexualni strance je tam vsechno super! Bez sexu vase vzajemne porozumeni non plus ultra stupne vas odkazuje pouze do pratelske roviny.