A ať nemáte pocit, že jen chlapi jsou nemožní... Můj novoroční rozhovor:
ON: Tak já bych pomalu začal uvažovat nad rodinou.
JÁ: Necítím se na to.
ON: A kdy se jako cítit budeš?
JÁ: NEVÍM.

Takže docela dobře rozumím tomu, jak se cítí ti vaši chlapi, když je nutíte vyjádřit se, kdy budou chtít... jak to mají vědět? Věděly jste vy před deseti lety, kdy "se budete cítit"? Já myslím, že je velké štěstí, když se oba "začnou cítít" tak nějak zároveň. Komu se to podařilo, měl by si toho nesmírně vážit.

Ale já ani tak nemluvila o tom, kdo chce a kdo nechce, ale o tom, že ten, kdo nechce, opravdu NEVÍ, KDY CHTÍT BUDE. Že to tady někoho překvapovalo.

Promluvte si na rovinu, tady ti nikdo neřekne co se mu odehrává v hlavě a co myslí tím či oním.

Např. ten můj byl ochotný praktikovat prerušovanou soulož celých 6 let, tedy i v době, kdy ještě o dítěti nechtěl ani slyšet...
Vše se změnilo až před dvěma lety.

Ahoj, jsme ráda, že tady tohle téma je. Založila jsme tu kdysi jedno hodně podobné, ale dostala jsem tam docela nášup. Mám totiž hodně stejný problém .... já mimčo ano, ale partner ještě ne. Mě je 30, jemu 34.

Ale od doby, kdy jsem to tu řešila mám poměrně úspěch v tom, že už se o tom bavíme a poměrně konkrétně a bez velkých emocí na jeho straně. Dřív o tom nechtěl ani slyšet

A rozhodně nechci dělat žádné podrazy.

A tak jsem si tu přečetla všechny ty příspěvky a jsem moc ráda,že tu nejsou ty samé reakce, jaké byly tenkrát na mém vlákně

Ahoj ,
před časem jsem zakládala podobné téma . KOukám , že nejsem zas takový unikát a situace , kdy chlap mimi nechce , ( ve stálém vztahu ) je celkem běžná . Já jsem tak nějak na mrtvém bodě . Po naší domácí debatě na tohle téma jsme se dohodli , jako že teda jó , ale né teď , že až koncem roku .  Stejně si myslím , že to dělá jen kvůli mě ,sám o to nestojí . Tak jsem dospěla k názoru , že to nechám plavat , nebudu na to myslet . ( jde to těžko )

Tak u Tedíka to bylo podobné, s jeho vědomím jsem antikoncepci vysadila ( byla to už 4, ale zase nějak neseděla............), asi 2 měsíce si na přeskáčku dával a nedával pozor. Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, nijak extra to nekomentoval. Ono se do toho ten chlap asi taky těžce vžije. Když se ale dozvěděl, že je to chlapeček začalo to být jiné. Možná i tím, že bříško rostlo............ U Nikči neřekl ani slovo, moc jí chtěl.....

Jinak touhu po dítku znám. To první jsem chtěla asi od 15 a chudák moje mamča musela mít nervy, za což se jí teď omlouvám

Držím vám holky palečky!!!!!!

markéta napsal(a):

Peti... nedalo mi to, a našla jsem si tvou diskuzi... ono to bude asi tím, že jsi to dala na špatné fórum... tam jsou holky víc od "rány" a moc na city nekoukají... a hlavně, se do téhle situace neumí většina vžít... tady najdeš pochopení, hodně holek, včetně mě, si prošlo nebo prochází tím samým... a u vás se to pohnulo k lepšímu, podle Tvých pocitů?

Pro mě je hodně důležitý, že už se o tom alespoň dokáže se mnou bavit. A už se ani tolik nebrání. Jen má strach z toho rozhodnutí, že "  teď už ano"

Teď tu máme kočárek těhotné kamarádky a tak ho lákám, aby so ho okouknul, jak je super vybavenej. I on ho pochválil, že je dobře "vytuněnej"  a tak jsem hned hlásila, že takovej by jsme si taky mohli koupit a on se ani nebránil. Ještě před rokem by byl oheň na střeše.

Snad k tomu sám dospěje. Ale tlačit ho nechci. Tím bych to vrátila zase zpátky na začátek

A moc děkuju za podporu , Markét 

Zdravim, nevite nekdo jak dlouho by zena pred otehotnenim nemela brat HA, aby to nejak neuskodilo miminku? Diky za odpoved Mispule