Moc nad tím přemýšlíš. Tyhle všechny skutečnosti totiž bude zohledňovat soud. Pro tebe to může být vodítko, ale i nemusí. Ty si v podstatě můžeš navrhnout "co chceš" - v extrémním případě. Nepodceňuj to, odhadni to třeba i na vyšší částku. Teprve poté, co se soudu ta částka bude zdát příliš vysoká, bude hledat důvody k tomu, aby výživné bylo nižší. V tomhle ohledu nemůžeš nic ztratit, akorát získat.

A copak bys, Sýkorko, ještě chtěla?

Příklad? - Tak například já (zaměstnanec) posílám svým dětem mnohem víc, než leckterý pan podnikatel,
co si vozí zadek v Mercedesu.
Protože to BM požadovala, protože si pak o zvýšení řekla i sama dcera, která nastoupila na vysokou...
Protože bych si rád přízeň dětí nějak zasloužil.

Jenže to je právě to, co se (bohužel) koupit nedá. - A tak jsem jen za osla, ze kterého padají dukátky...

Co soudce, to názor. Tím spíš při výměře výživného. Při posuzování jednoho konkrétního případu jeden soudce stanoví 2.000,- Kč a druhý soudce 4.500,- Kč. Tak nechápu, k čemu ti bude jako laikovi znalost a výklad judikatury. Ta pro soudce stejně není závazná. Jak sama píšeš - je to vodítko, a to použít může, ale vůbec nemusí.

Upravil(a) yellow108 (1. 1. 2008 21:15)

Tak to je mi líto, že jsem ti neporadila. Jinak na vysvětlenou - judikatura není žádný návod ani předpis proboha:-) Judikát (konkrétní již vydané soudní rozhodnutí) může být vodítko pro soudce, když se rozhoduje v obdobných případech, v jakých již bylo rozhodováno. Texty judikátů znají skuteční odborníci, kteří se pohybují v oboru, neboť jich může být i několik stovek. Soudce si jich ale vůbec nemusí všímat, pro něj jsou závazné předpisy, především zákon o rodině, který jsi sama prostudovala, soudě podle toho, cos napsala.
Jinak skutečně nevim a nechápu, co bys chtěla ještě poradit. Promiň, ale ty tvoje příspěvky vyznívají trochu pomateně.

yellow+ estelle díky.
Mám aspoň 2 další informace (co je to vlastně ta "judikatura" a ten odkaz na ni - ale bohužel je to z roku 1997-99; ale ještě něco mají v knihovně na CD z let 2003-4), byl to dobrý tip.

Jinak informace ze zdejších příspěvků filtruju/selektuju, protože z tohoto vlákna rozhodně nehodlám udělat to, co se někdy stává =viz.příspěvky na obdobné téma, tedy že se tu ženský aji muži nebaví o TÉMATU, ale vzájemně se atakují různými větami.

Když už jsem sjížděla tu knihovnu, tak jsem našla:
-Rodinné právo v aplikační praxi : rozvod, děti, výživné / Milana Hrušáková
-Rozvod a paragrafy : jak rozvodové řízení probíhá : majetkové vztahy a jejich vypořádání

třeba ty knížky taky někomu pomůžou. Já je zkusím načíst než nařídí naše jednání.

Takže zatím díky všem, i těm kteří ještě přispějí.

Mě šlo o to, abych téma výše výživného díky Babinetu posunula o kousek dál než jsem dosud informačně byla (protože se mě taky týká a protože jsem věděla, že je ještě mnoho informací které se dovím jedině když tzv.: víc hlav víc ví. A taky jsem již v časové tísni), ale fakt se nechci zapříst do klubka osobních stesků.
Těm kteří pochopily-i fakt dík a .. musíme si pomáhat ;-)

Můj partner byl předvolán taktéž ohledně zvýšení výživného na dítě,ale vůbec na nic se ho tam soudce neptal,nechtěl vědět nic o výdajích,platbách a dokonce neměl k dispozici ani výši platu partnerovy BM,nezajímalo jej,co můj partner kupuje svému dítěti,prostě nic.Jeho BM podala žádost  (platit i 3 měs. zpětně )i když zde nenastaly žádné jiné skutečnosti a důvody pro zvýšení výživného,soudce mu to "fikl "o 1200 Kč nahoru a bylo po jednání.Ještě údajně ten soudce měl řvát,že se mají lidi domluvit doma a ne s tím otravovat soudy.

Zdravím všechny,
tohle stoji za to přečíst: hlavně ty POZNÁMKY

Zákon o rodině –komentář a předpisy související, JUDr.Milan Holub, JUDr.Hana Nová,
ISBN  80-7201-451-X: 
Část první: Zákon o rodině _ část třetí: Výživné str.200, POZNÁMKY k § 85.

:-) a následuje tam i několik stránek s jednotlivými odstavci: "Z uveřejněné judikatury"

lištička napsal(a):

Můj partner byl předvolán taktéž ohledně zvýšení výživného na dítě,ale vůbec na nic se ho tam soudce neptal,nechtěl vědět nic o výdajích,platbách a dokonce neměl k dispozici ani výši platu partnerovy BM,nezajímalo jej,co můj partner kupuje svému dítěti,prostě nic.Jeho BM podala žádost  (platit i 3 měs. zpětně )i když zde nenastaly žádné jiné skutečnosti a důvody pro zvýšení výživného,soudce mu to "fikl "o 1200 Kč nahoru a bylo po jednání.Ještě údajně ten soudce měl řvát,že se mají lidi domluvit doma a ne s tím otravovat soudy.

v této knížce je fakt dost vysvětleno:
Zákon o rodině –komentář a předpisy související, JUDr.Milan Holub, JUDr.Hana Nová, ISBN  80-7201-451-X:

např.:
§ 96 (1)        Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení možností a schopn.povinného zkoumá soud,zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. -str.237.   Následují  Poznámky k § 96:

((přepsáno volně)

    str.238    Výživné pro nezl.děti slouží nejen k uspokojování výživy v užším smyslu, ale k uspokojování všech odůvodněných hmotných potřeb (šatstvo, prádlo, obuv, jízdné), ale i dalších potřeb důležitých k úspěšné výchově dítěte (vzdělávání, příprava na budoucí povolání, kulturní, rekreační a sportovní potřeby, náklady spojené se zdravotním stavem a event.k tvorbě potřeb k budoucímu uspokojení těchto potřeb). Jejich míra je různá podle okolností konkrétního případu; především je odstupňována podle věku dítěte atp. Odůvodněné potřeby nezl.dítěte jsou odvislé současně od schopností a možností rodičů. Jsou li tyto velmi široké, jsou odůvodněny též další potřeby nezl.dítěte, které nejsou zela běžné, ale jsou prospěšné všestrannému vývoji dítěte. Toto pojetí je v souladu se zásadou úměrnosti životní úrovně dítěte životní úrovni rodičů.

    str.240    .. je soud povinen přihlížet k celkové majetkové situaci povinného, ke způsobu jeho bydlení, vlastnictví nemovitostí, ke způsobu jeho života a životního stylu.
S povinností rodičů věnovat všechny síly k důslednému zabezpečení výživy dětí v zájmu jejich náležitého tělesného a duševního vývoje se zcela zřejmě nesrovnává, činí li některý z rodičů cokoliv zbytečně nebo dokonce záměrně, ve snaze o docílení nižšího rozsahu vyživovací povinnosti. Toto musí soud vždy důkladně zkoumat a jestliže zjistí, že povinný cokoliv v této souvislosti změnil, posuzuje schopnosti a možnosti rodiče ve smyslu ustanovení § 96, podle situace před změnou.

    str.241    K odpovědnému zhodnocení schopností a možností rodičů je třeba i zjištění okruhu osob, k nímž mají rodiče vyživovací povinnost podle ZoR. Je třeba aby byly vyšetřeny nejen příjmy rodičů dítěte, nýbrž i příjmy jejich nynějších manželů, aby mohlo být zhodnoceno, do jaké míry je jejich hospodářská situace ovlivněna společným soužitím, vzhledem ke společnému jmění manželů.
Na rozdíl od závazků z event.dalších vyživ.povinností a někdy závazků k náhradě škody se k závazkům jiného druhu nepřihlíží, především z půjček peněžních ústavů, kde zejména není důvodu k tomu, aby existence podobného závazku způsobila jakékoliv zúžení rozsahu vyživovací povinnosti rodiče k nezl.dítěti. Stejně tak vyživ.povinnost otce k dítě nemůže být zkrácena tím, že otec poskytuje výživu své družce. Podobně se otec nemůže ve svůj prospěch dovolávat toho, že se stará o manželku, která není výdělečně činná, ač jí v tom nic nebrání.

    str.242    Většinou je ovšem výkon osobní péče o nezl.dítě jedním z rodičů jen důvodem ke stanovení vyššího výživného druhému rodiči.
Je povinností obou rodičů věnovat všechno úsilí k tomu, aby výživa jejich nezaopatřených dětí byla zajištěna co nejoptimálnějším způsobem s využitím všech svých možností a schopností.

Dále z judikatury, str.243-249:
    Jestliže je určována vyživ.povinnost na dobu budoucí nebo i za dobu minulou, pak nesmí být opomenuto zjištění, jaké částky byly rodičem na výživném již poskytnuty, zda tyto částky odpovídaly hlediskům uvedeným v § 96 (1), zda rodič nepřispíval případně na výživu nezl.dětí i jinak, např.naturálně, což by bylo nutno též zohlednit. Přitom za výživné nelze považovat příležitostná plnění v době styků otce s dětmi, která svou povahou nepřekračují výdaje, jež nelze na výživné počítat proto, že šlo o běžné dárky, či jiná podobná plnění, která nesměřovala k uspokojování odůvodněných potřeb nezl.dětí ve smyslu § 96 (1).

    Soud při určení výše výživného vychází vždy ze smyslu § 96 (1), nerozhoduje tedy nikdy dle výše výživného v místě obvyklé pro dítě určitého věku.

    Při rozhodování o výši výživného je třeba zvažovat také potřeby vyskytující se nepravidelně, nahodile, či mimořádné výdaje, je nutno k nim přihlížet při určení výživného podle hledisek obsažených v ZoR.