Má cenu něco zkoušet, zásnuby apod. nebo ji nechat odejít ať si zkusí co chce i když ji třeba ztratím.

Vždycky chtěla svatbu, ale hrozně moc. Já ale trval nejdřive na domě dítěti a nakonec až na svatbě. Zlomilo by jí to nějak kdyby viděla něco jinak, že by se mohla vdávat apod.? Vykašlala by se na něj?

podzim napsal(a):

Vždycky chtěla svatbu, ale hrozně moc. Já ale trval nejdřive na domě dítěti a nakonec až na svatbě. Zlomilo by jí to nějak kdyby viděla něco jinak, že by se mohla vdávat apod.? Vykašlala by se na něj?

Myslím, že jsi ji nedal tu základní jistotu, že opravdu budete patřit k sobě. Proč napřed barák, potom dítě a nakonec svatba ? To sis nechával zadní vrátka otevřená pro případ, že by vše nešlo podle tvých představ, tak můžeš kdykoliv vycouvat ? Když se buduje společný život, tak většinou začíná  nějakým mezníkem a to je u svobodných obvykle svatba. Přistěhovala se za tebou, změnila bydliště, našla si  ve tvé blízkosti práci a co jsi pro ni udělal ty ?
Žena je opravu od přírody naprogramovaná tak, že hledá nejvhodnějšího samce pro své děti, asi jí to svým jednáním nedokazuješ, proto se rozhlíží kolem.

Díky Astro, takového něco jsem potřeboval. Konstruktivní kritiku a názor.  Možná je v tom kus pravdy a možná jsem měl strach. Nevím. Už je asi pozdě ten názor měnit? Nic by to v jejich očích neznamenalo co?

podzim napsal(a):

Já si tohle vše uvědomuju. Chápu to respektuju a beru jen jsem chtěl vědět, jestli někdo nebyl v podobné situaci, která vyůstila kromě odchodu i jinak a jak, případně jestli něco nepomohlo nebo by pomohlo. Nějaká zkušenost kromě odchodu, kdy by byl někdo v mé situaci, třeba i v její pozici a teď nebo i tehdá jestli by případná rozhodnutí něco změnilo, pomohlo jim, odvrátilo, nasměrovalo. Já už to vše beru a smiřuju se s tím, že odchází. Těžko, ale nic nezbývá. Jen chci zkusit vše ať si jednou až budu třeba sice jinde, ale srdcem u ní, nevyčítám, že jsem mohl udělat to či ono. Pokud budu jinde i srdcem budu rád a nic na tom, že jsem to zkusil nebude špatného. Vím spoustu lidí psalo nech ji být, taky to vypadá, že to jinak nejde a nepůjde, ale z výše jmenovaných důvodů přemýšlím nad vším, protože tenhle smrtící pocit bezmoci, kdy vám vše vámi milované v životě utíká mezi rukama je hrozný a bolí. No ale dost nářků, toť k vysvětlení mých všelijakých jindy v bežně životě nepochopitelných sebemrzkačských otázek a názorů, vám zkušenějším poutníkům, od řekl bych celkem spokojeného docela v pohodě a sebevědomého chlapíka, kterého tahle událost docela rozdrtila, změnila a kopla na dno.

Bla, bla, bla... vlky, plky, jenom se lituješ a stovkami slov se snažíš obhájit svou lásku k ní.
Jenže při tom nechceš vidět, že mi o ní nepochybujeme (jako o takové), jen zpochybňujeme
její cenu.

Takže natvrdo: Láska k někomu, kdo si to nezaslouží, je házení perel svi*ním.
Kapišto?

Mně se to samé stalo, když jsme měli dvě děti a lidé kolem si mysleli, jaké jsme vzorové manželství.
Logicky (?!)  jsem taky furt nemohl pochopit, jak mohla takto zblbnout.
No prostě tak - mohla. Lásku nemůžeš vnucovat. Láska může zmizet stejně rychle, jako se objevila.
Howg.

Že je to vážné, mi došlo, až když ze mne chtěla udělat bezdomovce - s upřímně míněným vysvětlením,
že bych přeci dětem nebral střechu nad hlavou.
Pak teprve jsem přijal, že vedle mne žil člověk, který mi nepřál....

... aneb jak už napsala Astra, samičky si prostě hledají "vhodnějšího" samce pro "své" děti...
(což současně vysvětluje, proč tolik matek po rozchodu dětem odpírá styky s otcem)


Tak - a o čem chceš ještě dikutovat?

Tedy Nico, s tebou bych se nenudila
To by byl tedy mega fičák ))
(Technická: máš psa? Naučila bych se vařit paštičky  )

Podzime,
zkus si popřemýšlet, kvůli čemu máš svoji holku rád. Jestli si jí vážíš natolik, že jsi s ní chtěl žít, tak zkus nevyčítat. Pomůže i uvědomění si, že chybu může udělat každý (i Ty), ona opravdu momentálně něco v životě POZNALA. Tím myslím situaci, ne toho chlápka.
Nevím, jestli by bylo dobré jí nepsat a nevolat, jak radí Nikolas, já bych totiž v případě rozmýšlení měla za to, že o mě nestojíš. Čímž by moje rozhodnutí Tě opustit bylo asi rychlejší. Mělo by těch SMS  a telefonátů být přiměřeně, žádné: "ode zdi ke zdi" - tzn. ji každou hodinu zahrnovat zprávami nebo naopak se neozývat vůbec. Zkuste o tom všem otevřeně pokecat.
Na nějakou servírku zapomeň, pokud chceš svoji holku opravdu zpátky. A žádnou její pokoru nečekej, to by nebyl dobrý základ do vztahu.

PS. Jo, tu Madeiru doporučuji. Ve dvou.

Nikolasi, myslíš, že bys sbalil kufry partnerce ve vašem společném!! bytě nějak extra rychle? Hmm, nevím, nevím...

Pan,
kromě toho, že jsi často arogantní, tak děláš ještě ze psů paštiky? :-))))))
Já jsem veskrze nudný patron (nemám potřebu někoho zabávat) a ty fičáky přisuzuji svému prchlivému období. Spojení mega-čarodějky a pasivně-agresivního chlápka by mělo vskutku zvláštní dynamiku :-)

Tercilo,

cca 4hodiny. Osvědčily se mi ty velké černé igelitové pytle (neb je jasné, že toliko ošacení se do dvou kufrů nevejde). Neříkám, že by to nebolelo. Nemovitosti jsou bud v mém výhradním či v partnerčině výhradním vlastnictví. Je to tak lepší. Nemá to se sílou citu nic společného. Praktická věc.

Nicolas napsal(a):

Pan,
kromě toho, že jsi často arogantní, tak děláš ještě ze psů paštiky? :-))))))
Já jsem veskrze nudný patron (nemám potřebu někoho zabávat) a ty fičáky přisuzuji svému prchlivému období. Spojení mega-čarodějky a pasivně-agresivního chlápka by mělo vskutku zvláštní dynamiku :-)

Ts ts ts Nico, takovej chytrej kluk a neví, jaký je rozdíl mezi upřímností a arogancí ???
A ještě k tomu nezná ani světové filmové trháky???
To se  mi tedy fakt nechce věřit. A navíc: čéče pasivně arogantního chlápka ještě ve své sbírce exotů a jiné dravé zvěře nemám . A vzhledem k tomu, že si to umím celkem živě představit, jak se takový tvor v domacnosti i momo ni vlastně chová, docela by mne zajímalo, jak bych to ustála...
Jestli by ta paštička nakonec......njn, máš pravdu, fakt spojení na pytel

Niko, dlouhé 4 hodiny??? No, to já když se vytočím.... to by mi stačily minuty
Ale ne, teď vážně, každý nemá svůj majetek, hodně lidí má právě majetek společný, a od toho se odvíjejí ty potíže "s pomalým balením".... No to nic, to je už mimo téma.

Podzime, doufam, ze slecna nesedne na vejicku zasnub ci dokonce svatebniho veseli. K nicemu by to nevedlo, leda mozna k ucasti v rozvodovych statistikach. Toto je presne situace, kdyby se lidi brat nemeli.

Jinak uz bylo vsechno receno, tak vyber ty spravne rady pro tebe

Mňo, nemáš zač, my MOC rádi někomu radíme..... (sami jsme si rady brali k srdci velmi těžce,
a tak dobře víme, jak je těžké je přijmout za své)... ;o))

Na rozdíl od těch, co si tím ještě neprošli, už však víme, že radikální řešení bývají ta
nejlepší (jenže to člověk ocení až s odstupem... ;o) ... Měj se hezky (na Madeiře)!
Čao!!!

Nicovo návod je supr. Jen to seřezání přítelkyně bych vynechal, ještě by tě zažalovala a manažer zmlátil

Osobně si myslím, že je na čase ukázat, že si skvělej chlápek a že za to stojíš. Myslím si, že už jí k sobě nepřitáhneš, ale jediné co můžeš udělat je, že toho zalituje. Vůbec ale nejlepší je dělat vše tak, aby ses z toho co nejdříve dostal.

Mně se osvědčilo, že jsem si zjistil maximum informací o "nevěře", zdravě se naprdnout, vše rychle a rázně vyřešit a víc se nezajímat. Šlo mi především o mě, o to abych se z toho rychle a s co nejmenšími bolestmi dostal.

P.S. Ona neví, oč přichází a některá jiná po tobě skočí a bude si tě hýčkat jako drahokam. Tak proč lpět na minulosti?