Jo, souhlas. Já jsem myslela samotnou Emanuelu a jen její život....svým bojem, intrikami a záští k milence si kazí každodenní žití...měla by milenku vypustit ze života a hlavy úplně a manžela mít jen k těm příjemným chvílím, když už to tak má zařízené, a mimoto prostě žít...bože, to vypadá pateticky...tak se omlouvám, líp ty písmenka seskupit neumím. Protože to, co Em. teď považuje za event. vítězství, výhra vůbec být nemusí, žejo?

Upravil(a) Vanda (21. 1. 2008 9:22)

Salen napsal(a):

Tak vyřizuji pozdravy od Emanuely, z dovolené s manželem :-D . Jen připomínám - manžel dva roky s milenkou, poslední rok chodí domů celkem pravidelně v pondělky a čtvrtky, jinak bydlí s milenkou. Na obou stranách vede podobné kecy - jak je mu u té druhé hrozně. Fakt - manželce si stěžuje, že milenka by z něj než tahala prachy, že už toho má dost :-), ale vzápětí tam zase jde. Emanuela si s milenkou s oblibou vyměňuje sms, ve kterých ji upozorňuje, že manžel domů nechodí jen zalít kytky :-) a aby milenka věděla, že stále žijí ve třech.
Dovolenou s manželkou si přál on, tak ji objednali. A víte jak to ten zbabělec vyřešil, aby nemusel milence nic vysvětlovat? Prostě od obvyklého pondělka už zůstal doma, aby v sobotu mohl odjet. Emanuela pravidelně lustruje jeho mobil, takže našla výhrůžné sms od milenky, kde mu milenka nadává ať okamžitě přijede k ní, že mu dává ultimátum do konce ledna k definitivní volbě. Jenže to už bylo několikrát. On nereaguje. Teď zmizel na tu dovolenou, zřejmě předpokládá, že milenka dostane strach, že by o něj opravdu mohla přijít, tak se uklidní, on se po návratu omluví, nejspíš si něco vymyslí a život ve třech půjde pěkně dál.
Ale to zatím pán netuší, že zítra bude Emanuela odesílat pohled z dovolené milence s podpisem "manželé ti a ti" :-D

...no to je teda mazec...každopádně obdivuju Emanuelu, že má tak pevné nervy, myslím, že tohle je případ, který občas vidíme ve zprávách, kdy zoufalá manželka takového hajzlíka nakrmí v kuchyni při krájení masa v afektu nožem. Vůbec se nedivím že to chce milence "oplatit"  předvést jí jaké peklo kdysi způsobila milenka Emanuele. O nejaké morálce ze strany Emanuely bych tu vůbec nepochybovala, jestli je někdo nemorální tak je to její manžel, který deptá dvě nebožačky najednou, ale jsem přesvědčená, že na to jednou dojede. Protože ať ho "vyhraje" kterákoli z tech dvou žen, ani jedna z nich mu to nezapomene a neodpustí, protože dlouhodobé týraní nezapomíná ani pes natož žena. A tohle teda je secsakramenská duševní tyranie. V tomhle trojúhlelníku totiž nakonec vyhraje ta,  která uteče, protože ta které ten dušení mrzák zůstane bude mít tuhle smutnou komedii denně před očima. Jemu to tak vyhovuje, jinak by to asi nedělal. To posílání pohledů z dovolené mi připomíná příběh který tu dkysi koloval o tom jak manželka nacpala do záclonových tyčí rybičky. Je to prostě pomsta a já se jí nedivím. Jen já nejsem tak silná abych s nekým takovým ještě ztrácela svůj krátký čas tady....Emanuelo drž se a oslaď jim to když ti to pomůže. Každý si pomáháme jak musíme, zvlášť když nás někdo staví do tak nechutných situací...Je to asi tvoje terapie a je to určitě lepší terapie než fnukat v ordinaci kde tě za peníze, někdo komu je tvoje situace cizí, vyslechnou a pak ti dají  maximálně lexaurin, který tě dostane do začarovaného kruhu a stejně ti od trápení nepomůže...

Vanda napsal(a):

Jo, souhlas. Já jsem myslela samotnou Emanuelu a jen její život....svým bojem, intrikami a záští k milence si kazí každodenní žití...měla by milenku vypustit ze života a hlavy úplně a manžela mít jen k těm příjemným chvílím, když už to tak má zařízené, a mimoto prostě žít...bože, to vypadá pateticky...tak se omlouvám, líp ty písmenka seskupit neumím. Protože to, co Em. teď považuje za event. vítězství, výhra vůbec být nemusí, žejo?

Vando a já si myslím, že by mela manžela nakopat do sedýnky a užívat si dávno s někým jiným. Na milenku by vůbec neměla kdy myslet a pomstila by se jí zcela tím, že by jí takového dárečka s červenouu mašlí věnovala. Za čas by se tomu smála na celé kolo jako všechny které to dokážou. Zatím se Emanuela myslím, dneska už, dobře baví...milenka musí metat kozelce vzteky, já Emanuelu chápu, jen bych volila tu červenou mašli. Jenže každá máme svojí hlavu, tady si můžeme jen ulevit. Problémy nakonec řešíme každá sama a v sobě. Žádný psychokecy a psychologové s námi nežijí....

lakina napsal(a):

tak jak to tu holky čtu,tak já jsem vyhrála já?hurá hurá hurá,je mi fakt dobře,nemusím se trápit a bojovat....

...a když ti to tu vtloukáme do hlavy   .... tak nám nevěříš 

Ty na to časem přijdeš....jako jsme na to přišli i my ostatní    Chvíli si pobrečíme a pak s hlavou zdviženou kráčíme dál 

dnes jsem s ním byla a nic proto nedělám...dělám - hubnu a to je vše

Upravil(a) lakina (25. 1. 2008 14:00)

lakina napsal(a):

dnes jsem s ním byla a bylo mi do pláče,ne před ním,to jsembyla veselá e bezstarostná,ale potom co šel ,,domů" já už chci ty líbánky,sice se nesnažím a nic proto nedělám...dělám - hubnu a to je vše

Ale děláš jen fňukáš a přeješ si hrozně moc. Proto nemáš nic. Laki zkus se na vše vykašlat začni dělat věci jen ty nejnutnější mysli jen na další krok na nic víc. Vstát vykoupat se nasnídat  poklidit  nic a co můžeš všechno si odepři televizi rádio všechno  nemáš kolem sebe nic a vše co vlastně doma máš si musíš koupit  vše od blbech kapesnísků až po tu televizi. Začni zařizovat hnízdečko pro nového ptáčka a uvidíš že za pár týdnů někdo zaklepe.

Krič, plač a fňukaj, ale skús BYŤ TRPEZLIVÁ. Viem, že je to ťažké, aj ja mám obdobia, keď si hovorím - už aby bolo o pol roka viac... ale nejde to. Všetko má svoj význam, každá chvíľka, tak nepredbiehaj...

Přesně tak LAKI, trpělivost a trpělivost, ono to samo bude mizet, ale pomalu, hodně pomalu. Vždyť já ještě v listopadu jsem brečela skoro každý večer. Sice ne už v nějakých záchvatech zoufalství, spíš vždycky v posteli padl smutek, že jsem sama, jak to mohlo být všechno jiné, jemu že se to povedlo, že se mu ten rozvod vyplatil, neotravuje se se mnou, ale má lásku jiné a sám miluje, slzy mi tekly samovolně. Kdykoliv jsem šla po naší ulici, kde oba bydlíme, skloněnou hlavu, abych ho nezahlídla třeba v autě, když tu byla ona o víkendu, nejraději bych zůstala doma v posteli, abych je nezahlédla. A při tom jsem věděla, že on ničím takovým netrpí, že kdyby mě míjel, dělá že mě nevidí a nejspíš si na mě vůbec nevzpomene.
No a už zase uběhly dva měsíce a je to zase o poznání lepší. Už mi netečou slzy a nebo jen opravdu vyjímečně. Stále se tedy bojím nesmyslně toho případného setkání, ale už jsem snad lépe připravena.
Jak mě by se ulevilo, kdybych se s ním normálně zdravila, ale co můžu dělat, když on se tak po mém odstěhování začal chovat. Tento týden jsme se minuli těsně. Já jela se synem pro novou tv, synovi zvonil telefon - táta. Že jsme ho minuli na parkovišti. Syn se otočil a zamával na něj s úsměvem, ještě jsem slyšela, že se ho táta ptá s kým tam je a když syn řekl že s mámou, tak se zeptal co jdeme nakupovat. Jak by bylo snadný, kdyby k nám prostě přišel, pozdravili jsme se, zeptal se normálně jak se mám ..... Ze mě by spadl úplný balvan. Ale nedá se nic dělat. Prostě se sžívám s tím, že už nikdy v životě s ním nebudu mluvit.
Ale opravdu tě ujišťuju, že to bolavé a hrozné zmizí postupně samo. Můžeš to trochu urychlit - novými podněty, zážitky, tím to ten mozek rychleji zasune do vzpomínek.

Salen, tiež rozmýšľam, prečo ti tak strašne záleží na tom, aby ste spolu "normálne" hovorili, keď on toho zjavne nie je schopný. Nech je dôvod akýkľovek(podľa mňa zvyšky súdnosti a svedomia), tak proste on po tom teraz netúži, nie je toho schopný a nič by to asi aj tak neprinieslo. Mne sa uľavilo, keď som o bývalom nepočula, lebo keď sa ozval, neveštilo to nič dobré, len ďalšie komplikácie a problémy. Základné informácie o ňom som mala nepriame a to mi stačilo až-až. Napriamo to bolo na neprežitie. A keď sa po čase túžil "kamarátiť", šla som s ním na pivo a povedala mu, že nie, ďakujem, ale neprosím ani kamarátstvo(ja musím veriť aj svojim kamošom) a už vôbec nie niečo viac. Howgh!

Ahoj, Salen,
ten Tvůj bývalý se k  Tobě chová jako bys Ty měla milence,opustila rodinu a před jeho očima se s novým miláčkem promenádila po Vaší zahradě....nechápu to. Sama jsem taky ráda, že o M. nic nevím.  Už si na něj a na ni přes den nevzpomenu, je líp, když  nepřijde domů na noc a je mi už fakt jedno, kde je a co dělá. Jedu "na ú.s.p.o.r.n.ý. režim"-přečkat zimní měsíce, pak zas bude líp. Bude práce na zahradě , vytáhnu kolo. Tady  na vesnici není bazén, kino, fitko, kde by se dalo  zabavit se po večerech-zvykám si být sama-to jsem nechtěla  a neuměla. Odříkaného chleba největší krajíc, že? Asi se mám něco naučit-a my všechny tady...
A jak píšeš o ustupování ze svých zásad, já tenkrát spíš žádné neměla a snažila se všem vyhovět a pomoct, tak jsem, kde jsem-nevážil si mě.A když jsem se pozdě začala cukat a držet se zásad, že už si nenechám tolik líbit, tak jsem se mu znechutila úplně. Nyní  mám takové období, že se mi  "čistí" i některé vztahy  v práci-díky tomu, že se člověk taky někde ozve a dokáže říct "ne" a nesleví  ze svých zásad...
Salen,přeji  Ti hodně síly, dokud  |Ti BM nezmizí z očí a brzy nějakou pěknou jarní lásku...

Upravil(a) Mikulenka (24. 1. 2008 19:07)

Tak to se řehtám, páč my doma taky občas podobný hovadiny řešíme. Respektive řešili jsme, dokud jsem se do podobných debat nechala zatáhnout. Teď to chvíli poslouchám a pak okometuju, že je krásný, když má člověk jen takovéhle starosti.
U nás se řeší význam té které reklamy, pohádky (pokud v nich cosi nesedí) ...... a další a další závažné PROBLÉMY podobného ražení jako je žralok ve Vranovské přehradě.

jemu věci "rostly v hubě"

To je fakt hláška!!!! Naprosto výstižné. A ten můj prďan se ještě děěěěsně rád s někým o něco vsází, jako "vsaď se, že udělám ....  to a to". Jednou jsme trávili nový rok na chýře, bo se vsázeli s kámošem tak dlouho, až si rozflákal při skoku přes plot koleno.