29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Martinka1 napsal(a):
lakina napsal(a):
no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno
Všichni nevěrní nejsou.
Martinka, fakt sa čudujem, že ty s tvojimi vedomosťami a s Oshovými kartami v podpise trváš na fyzickej vernosti... ale je to tvoja vec. Želám ti verného chlapa. Sebe želám chlapa, ktorý bude spĺňať to, čo je dôležité pre MŇA.
Není tady
a když bude trvat dýl tak si to budu užívat a nebudu si říkat,že do smrti...
Není tady
jo a mimochodem,jdu na kávu s převozníkem už podruhé,tak mi držte palečky a večer papa
Není tady
Selima napsal(a):
Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou.
Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.
Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.
Není tady
mirekp napsal(a):
Selima napsal(a):
Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou.
Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.
Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.
Mirku, vždycky to tak není, že první vztah nemůže vyjít. Pro svého partnera jsem první přítelkyně a funguje to.
Není tady
Martinka: a, Nikde som nepísala, že je niečo VŽDYCKY tak alebo onak, lebo ja sama na to neverím...
b, písala som o odporúčaniach odborníkov, ktorí sa tiež môžu mýliť a nemusím ja osobne s nimi súhlasiť, ale predsa len - sú za tým isté skúsenosti... c, Ako dlho ste to spolu? 7 rokov ako Mirek s partnerkou? Čo ty vieš, čo na vás(hociktorého z vás) príde po 7 rokoch?
Není tady
lakina napsal(a):
řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky
Hmmm A taky znám takovej vtípek trochu obráceně: Dokud je ženská naživu, není slušná žádná ...
Anebo, jakýže je rozdíl mezi veselým a smutným paroháčem: ten veselý o tom ještě neví..
Není tady
Mirku, teď ze začátku to bude hodně těžké. Nepřipomínat to, začít zase důvěřovat a přestat si říkat "co když to udělá zase". Je to u tebe hodně čerstvé. Ale časem se to změní. Nemůžeš koukat do budoucnosti se strachem. Chceš být s ní?....tak buď a užívej si chviličky kdy jste spolu.
Každý člověk přece může udělat chybu, a každý si zaslouží druhou šanci, aby tu chybu mohl napravit. Až čas ukáže jestli se poučil a druhé šance využil....a nebo ji spíš zneužil. Ale tohle můžeš řešit až to přijde, ne dopředu. U vás ten vztah ještě naději má, tak držím palečky, aby to vyšlo
Není tady
petra72 napsal(a):
Víš Leilo - jsi stále stejná - jako na začátku, kdy jsi sem začala psát. Stále nevyzrálá naivní ženská.
Zase jen vidíš určité věci, stále chceš odpouštět a začínat znova. Tvůj roční život by už vyplnil celou tlustou knihu. Není to jen nevěra, co ve vašem vztahu je. Co to fyzické napadení, co ty urážky a manipulace, co ta neúcta....
Kolikrát si za 12 měsíců chtěla zapomenout a odpustit? Kolikrát to sklouzlo do stejných kolejí?
Víš Leilo - už moc na příběhy nereaguju, ale tobě jsem to musela napsat.
Pro ty, kteří chtějí být lépe v obraze, doporučuji přečíst celé tvé minulé vlákno. Tuším od června - po celé léto - je to celé o odpouštění, dávání šance a rodinné válce.
Sorry, ale musela jsem.
Naprosto souhlasím
Leilo, dostala jsi od života novou šanci. Začít znovu a žít jinak než do teď...třeba líp. Ale ty pořád přešlapuješ na místě a čekáš? ...na co proboha?
Není tady
Martinka1 napsal(a):
mirekp napsal(a):
Selima napsal(a):
Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou.
Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.
Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.
Mirku, vždycky to tak není, že první vztah nemůže vyjít. Pro svého partnera jsem první přítelkyně a funguje to.
já si nemyslím že to tak vždycky je...proto jsem taky do toho vztahu šel......pouze se to vše nějak zvrtlo ....skoro mi přijde že se na nás vrhlo několik možných problémů vedoucích k nevěře
......ať už to že jsem byl její první ...tak to že jsem byl dost pracovně vytížený a něvěnoval se vztahu tak jak bych asi měl...ale u mě to bylo ta věc která mě držela nad vodou rotože jsem si říkal že to už brzo zkončí že dostavíme a budem mít klid....a život mě nakopnul protože těsně po kolaudaci se tohle stalo a vyšlo na jevo
když jsme to začli řešit tak jsme si oba uvědomili že jsme oba žili tak nějak nečím jiným...já žil barákem a prací a ona školou a brigádou......tohle jsme si ujasnili a teď už chceme žít jen pro sebe.......ale furt je pro mě to ale
Není tady
mirekp napsal(a):
já si nemyslím že to tak vždycky je...proto jsem taky do toho vztahu šel......pouze se to vše nějak zvrtlo
....skoro mi přijde že se na nás vrhlo několik možných problémů vedoucích k nevěře
......ať už to že jsem byl její první ...tak to že jsem byl dost pracovně vytížený a něvěnoval se vztahu tak jak bych asi měl...ale u mě to bylo ta věc která mě držela nad vodou rotože jsem si říkal že to už brzo zkončí že dostavíme a budem mít klid....a život mě nakopnul protože těsně po kolaudaci se tohle stalo a vyšlo na jevo
když jsme to začli řešit tak jsme si oba uvědomili že jsme oba žili tak nějak nečím jiným...já žil barákem a prací a ona školou a brigádou......tohle jsme si ujasnili a teď už chceme žít jen pro sebe.......ale furt je pro mě to ale
Mirku napsala jsem Ti SZ.
Dobře, že uznáváš svůj podíl viny na tom, co se stalo...
Dokud to pro Tebe bude ale - tak mám pocit, že ses ještě nerozhodl, že s ní chceš být. To Tvoje "ale" ale může váš vztah rozbít.
Prostě se rozhodni, jestli ji chceš i s tím, co se stalo, a dál jí to nepředhazuj.
Nebo se rozhodni pro rozchod.
Nějaké řešení "mezi tím" zadělává akorát na další průšvih do budoucna.
Není tady
Selima napsal(a):
Erem, prepáč, ale z toho, čo píšeš, sa mi zdá, že tvoj chlap páchal a stále pácha oveľa horšie veci ako nevera... To, ako neplatí a kašle na deti, ako sľubuje a neplní - to by mne osobne vadilo oveľa viac ako JEDNA nevera... Ale holt každá sme iná a každá to máme nastavené inak. Ja osobne radšej charakterného sukničkára, ktorého lsovo má apsoň nejakú váhu, ako bezcharakterného "verníka" bez chrbtovej kosti. Ideálny je samozrejme verný a charakterný muž, ale vráťme sa z rozprávok na zem(a ani ja nie som ideálna, mmch).
Jenze podle toho, co tady ctu, se mi zda, ze s neverou se velice casto provali i absence karakteru a patere. Pak se kdektera (samozreme vetsinou mylne ) domniva, ze to spolu souvisi.
Není tady
MirekP
Musím ti povedať, že asi každý z nás podvedených má rovnaké pocity a musí sa s nimi vyrovnať sám. Aj ja som prešiel úplne rovnakou cestou ako ty a všetky slová, ktoré si tu prečítaš sú iste povzbudivé, ale prekonávať a prekonať ten pocit musíš sám. Iste vieš, že to nie je ľahké ale oproti mne máš výhodu, že sa môžeš rozhodnúť. Podľa všetkého nemáte deti a teda máš na výber. Musíš v sebe zvážiť, či si ochotný po zbytok svojho života ustáť skutočnosť, že žena tvojho života bola schopná nevery. Ak nie rozíď sa s ňou a nájdi si ženu, ktorá bude hodná tvojej lásky, alebo odpusť a už sa k tomu s ňou nevracaj. Neustále pripomínanie a oživovanie vám určite nepomôže, práve naopak. Nemôžete byť sebe navzájom terapeutmi. Ten nepríjemný pocit odplaví čas, teda veľa času.
Želám veľa trpezlivosti.
Není tady
Jajo,
souhlasím, až na tu větu o dětech. Já mám děti, teda my máme děti, dvě....ale ani kdybych jich měla milion, nebudou hrát nijakou roli v mém rozhodování. Zůstat kvůli dětem by pro mě bylo pokrytectví. Děti budou šťastný jen se štastnými rodiči. Každý máme na výběr. pokud se někdo rozhodne zachraňovat vztah kvůli dětem, je to samozřejmě jen jeho věc. určitě svoje děti moc miluje, ctí rodinu a myslí to moc dobře. Ale nevěra je věc dvou, tedy vlastně tří, dospělých lidí. Kdyby mi ten můj řekl, že jí pořád miluje a mě ne, kdyby nevěděl, jestli to ukončit nebo ne....jak tady mnohokrát čtu. Někdy to trvá měsíce, než se provalená nevěra ukončí. To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.
tak papa
Jajo držím tobě i mě a všem palečky
Jsme statečný dušičky nebojte. my to zvládneme!!
Není tady
K tématu:
Odpustit a ustát ano, záleží na tom, jak kvalitní ten vztah byl předtím, než začaly nějaké, dejme tomu, problémy. Zapomenout asi úplně ne, ačkoli souhlasím s tím, že se to posune někam do pozadí... A taky strašně záleží na tom, jak napsala Salen, jak dlouho a JAK "to" probíhalo. U notorických nevěrníků se snad ani odpustit nedá... od těch kvapem pryč.
Není tady
jajo napsal(a):
MirekP
Musím ti povedať, že asi každý z nás podvedených má rovnaké pocity a musí sa s nimi vyrovnať sám. Aj ja som prešiel úplne rovnakou cestou ako ty a všetky slová, ktoré si tu prečítaš sú iste povzbudivé, ale prekonávať a prekonať ten pocit musíš sám. Iste vieš, že to nie je ľahké ale oproti mne máš výhodu, že sa môžeš rozhodnúť. Podľa všetkého nemáte deti a teda máš na výber. Musíš v sebe zvážiť, či si ochotný po zbytok svojho života ustáť skutočnosť, že žena tvojho života bola schopná nevery. Ak nie rozíď sa s ňou a nájdi si ženu, ktorá bude hodná tvojej lásky, alebo odpusť a už sa k tomu s ňou nevracaj. Neustále pripomínanie a oživovanie vám určite nepomôže, práve naopak. Nemôžete byť sebe navzájom terapeutmi. Ten nepríjemný pocit odplaví čas, teda veľa času.
Želám veľa trpezlivosti.
Děkuji za tvojí radu a pohled na věc............bohužel to teď momentálně snáším dost těžce....je to už přes dva měsíce co se to stalo....sice se citím už o dost lépe než hned po tom co se to stalo, ale teď mi přijde že jsem se zasekl na mrtvém bodě..přijde mi že se to dál nelepší a nějak nemůžu najít ten další impuls k tomu abych to definitivně překousl a dokázal s tím žít.......já opravdu doufám že to přijde s časem........je to těžký pro nás oba.....přítelkyně se snaží a žije teď už jen pro nás....ale teď je problém ve mně...já jsem celý den ok...píšu si s ní stýská se mi po ní a když přijede tak jsem rád , tak jsme spolu a je nám dobře a pak najednou z ničeho nic se ve mě něco zlomí a je mi děsně dobrá nálada je pryč a nevím co chci.....přijde mi že nemůžu najít ten impuls abych se přes to přenesl ........nemáte nějaké rady jak se s tím poprat když vím že chci s přítelkyní zůstat, ale nedokážu to zatím skousnout....
Není tady
na to rada není,
Upravil(a) lakina (25. 1. 2008 14:57)
Není tady
lakina napsal(a):
na to rada není,já už odpouštím 10 měsíců a pořád to bolí,ale je to stále lepší a lepší,neboj a nemysli co se stalo nejde vzít zpět,tak zapomeň,nehrabej se v tom
je to děs....já si tohle všechno uvědomuju.....vím že bych to neměl dělat a nemyslet na to....ale nějak nemám na tohle pevnou vůli...ale tyhle vaše názory mi moc pomáhají aukazují že to je správná cesta...děkuju moc......ještě jedna věc............někde jsem tu četl jednu věc která se mi moc líbila....a to když byla otázka proč od života dostáváme tak na pr*l.....a odpověd...aby se z nás nestala slabomyslná hovada...........tak nějak to myslím bylo a to mě taky docela pomáha :-)...tak brou noc a já jdu spát abych měl sílu na dnešek.....tak brou.
Není tady
Evíkxx napsal(a):
....... To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.
Ne - nejsi nic z toho - pouze nejsi v té situaci. Ono se to jinak řeší z venku a jinak jako zúčastněná. To mi věř.
Pokaždé budeš o dětech přemýšlet - jsi-li zodpovědná matka. Že to pak uděláš jinak - je druhá věc. Ale neříkej, že děti a myšlenky na ně odsuneš....
Nevěra se dá odpustit, ale ne zapomenout, otázka je, jestli ten nevěrný o to odpuštění stojí.
Není tady
mirekp napsal(a):
Děkuji za tvojí radu a pohled na věc............bohužel to teď momentálně snáším dost těžce....je to už přes dva měsíce co se to stalo....sice se citím už o dost lépe než hned po tom co se to stalo, ale teď mi přijde že jsem se zasekl na mrtvém bodě..přijde mi že se to dál nelepší a nějak nemůžu najít ten další impuls k tomu abych to definitivně překousl a dokázal s tím žít.......já opravdu doufám že to přijde s časem........je to těžký pro nás oba.....přítelkyně se snaží a žije teď už jen pro nás....ale teď je problém ve mně...já jsem celý den ok...píšu si s ní stýská se mi po ní a když přijede tak jsem rád , tak jsme spolu a je nám dobře a pak najednou z ničeho nic se ve mě něco zlomí a je mi děsně dobrá nálada je pryč a nevím co chci.....přijde mi že nemůžu najít ten impuls abych se přes to přenesl ........nemáte nějaké rady jak se s tím poprat když vím že chci s přítelkyní zůstat, ale nedokážu to zatím skousnout....
Dva měsíce je strašně krátká doba. Tobě to teď připadá skoro jako věčnost, ale na to, aby se něco napravilo je to hoooodně málo. Musíš tomu dát čas a hlavně na sobě malinko zapracovat. To, že budeš své přítelkyni vyčítat, to nezlepší. Jenom to váš vztah posouvá pomalu do kytek. Co se stalo nebá se odestát...ani kdyby jsi tisíckrát chtěl. A takhle to musíš brát.
Píšeš, že je vám dobře a pak najednou z ničeho nic. To není z ničeho nic. Něco té tvojí špatné náladě dává impuls a ty musíš přijít na to co to je. A hodně rychle to zašlapat
Není tady
lakina napsal(a):
řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky
Myslím, že jsou daleko důležitější faktory ve vztahu - láska, důvěra, vzájemná úcta a respekt... A že se někdy možná vyspí s jinou - pokud to neovlivní ty podstatné atributy našeho vztahu (vč. mého zdraví) - tak pro mě není až tak důležité, jestli je mi partner věrný nebo ne.
Není tady
Míšo já už taky nebudu pátrat,zda je či není věrný,ale dělat vše pro to aby nám bylo spolu fajn,ale to co já mám s manželem není nevěra,ale dlouhodobý i když neperspektivní pro ně vztah
Není tady
Laki, ale to už je pak něco jiného, protože to už možná ovlivňovalo i vaši vzájemnou pohodu, stejně jako nevěra v případě Leily a Nabuco.
Ale jinak myslím, že jsi na správné cestě. Důležité je, abyste se vy dva spolu cítili fajn a co se děje okolo ti pak může být putna
Není tady
petra72 napsal(a):
Evíkxx napsal(a):
....... To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.
Ne - nejsi nic z toho - pouze nejsi v té situaci. Ono se to jinak řeší z venku a jinak jako zúčastněná. To mi věř.
Pokaždé budeš o dětech přemýšlet - jsi-li zodpovědná matka. Že to pak uděláš jinak - je druhá věc. Ale neříkej, že děti a myšlenky na ně odsuneš....
No, asi...spíš jistě máš pravdu Petro. Vždykcy jsem si říkala, že nevěru bych nikdy neodpustila, jen v případě, že by šlo o sex. Ale jak by v tom byly city, tak by pro mě nebylo, co řešit. Neskouskla bych to. A skousla jsem! Nikdy bych tomu nevěřila. Ten můj měl milenku přes osm měsíců...a bohužel jí i miloval. Kdyby se to stalo kamarádce a přišla by pro radu, řekla bych jí, pusť ho k vodě!! Ale jak do toho člověk spadne sám, vidí věci jinak. Možná by to bylo i s těma dětma.
Ale já jsem přesvědčená, že kdyby jí miloval tolik, že by to nebyl ochotný ukončit...šla bych děti neděti. postarat se o ně dokážu sama. navíc bydlet kde mám i silné zázemí. A on by je mohl vídat kdykoliv.
Ale je dost možný, že kdyby k tomu došlo........změnila bych názor. no nevím.
Jsem ráda, ale že to takhle dopadlo.
Dobře to dopadlo. A začínám pomalu věřit, že tenhle problém už nebudu nikdy v životě muset řešit znova. Třeba jsem pořád dost naivní, třeba je to ale doopravdy možný!!
Přeju to koneckonců všem
A loučím se...pro mě nastal čas opustit tyhle stránky. Jdu myslet na něco jinýho.
Ale hodně mi pomohlo vidět, že v tom nejsem sama, že takovýhle problém řeší spousta lidí. Pomohlo mi slyšet jiný příběhy, jiný názory a zkušenosti.........děkuju vám všem!!
Není tady