Nemuzu mu ale nic rict, asi by me zabil kdyby zjistil ze jsem ho "smirovala" .

- nemůžu si pomoct, mně tahle věta připadá jako pěst na oko.
O čem jiném je vztah, když ne o důvěře. S vyhlídkou, že bych partnerovi něco řekla a on mě zabije - teda pokud to myslíš opravdu vážně - od takového chlapa bych utíkala velmi rychle hodně daleko.
Já nevím, jak to Arabové mají, jestli mají mnohoženství nebo tak, a jak se chovají k ženám.
A jak víš, že by Tě zabil? To už Ti ubližoval nebo vyhrožoval?
Mně ve vztahu (ale s Čechem) vyhovuje co nejvíc otevřená komunikace s partnerem, tak bych to řešila já. Je ale pravda, že můj partner není agresivní a nemusím se ničeho bát, i kdybych mu řekla něco nepříjemného.

Budeš to vidět asi z jiné stránky, můj názor ber jenom jako jeden z možných. A já bych ve Tvém případě (možná) řešila hlavně to, že on může všechno (koukat na po*no - i když na tom nevidím nic špatného - psát si erotický zprávy s ženskýma - a hledat další ženský na sex). A Ty? Ty se ho nemůžeš ani zeptat a ani mu říct, že víš o tom, že to dělá.
Nějak mi to zavání vlastnictvím žen - já jsem myslela, že u nás máme rovnoprávnost :-)

Víš, chlapa nezměníš. A výchovu tuplem ne. Jestli teď, v podstatě na začátku vztahu, mu v sexu nestačíš, a hledá jiný ženský, tak to teda je problém, a ne malej. A když ho nezačnete řešit - oba, tak buď budete mít rodinu po jeho - Ty budeš možná jeho první žena, a pak bude druhá, třetí (nevím, jak to arabové mají :-) - nebo to nevydržíš a rozejdete se.

Jednou kdysi jsem byla na brigádě, a jedna slečna povídala, že má za přítele - araba - nebo někoho takovýho. A že její přítel jí zakázal pracovat. Tak pracovala načerno, aby on to nevěděl. Řídil jí život. Další den měla přijít na brigádu znovu, ale nepřišla... docela jsem měla strach, jak skončila... třeba se to ten přítel dozvěděl a... :-( Ale nevím. Jenom jsem si na to vzpomněla. Od lidí, kteří jsou schopní všeho - zabít přítelkyni, protože jim přišla na nevěru - od těch je lepší jít pryč dřív, než Tě zabijou. To není žádná legrace.

Vera.. Ty sama si musíš tuhle otázku dát.-Ty s ním jednou budeš  žít!!!..A chceš být s takovým člověkem,který tě bude podvádět,????..Kterému nemůžeš nic říct????.Takovému člověku ty věříš???..Mě to přijde takový.že on může vše.a ty nemůžeš asi nic....No já teda nevím,ale nebyla bych sním ani minutu.pro mě by to bylo dost  pádných důvodů......Je to ,ale jen věc názoru!!!!....

"Takze poradte, je to dost padny duvod k rozchodu ze si hleda (na sex) jinou? Pri "tom" jsem ho nepristihla."

To jestli ti to stojí zato, být s někým, kdo tě dost pravděpodobně bude stále podvádět a nebudete si navzájem věřit, si musíš opravdu rozhodnout sama. Pro každého je pádným důvodem k rozchodu něco jiného.Jde o to jestli si myslíš, že jsi schopná dál tyhle věci snášet. Ale to že si nevěříte se může přenést i do dalších oblastí vztahu.Nevíš sice jistě, jestli tě podvádí,ale i to co víš by pro mě byl dost silný podnět.Zvlášť po roce vztahu mi to příjde dost brzo.Já bych tohle osobně nepřekousla. Asi bych ti doporučila si s ním o tom narovinu popovídat a všechno mu říct.Uvidíš jeho reakci. No ale rozhodnutí je vážně jen na tobě.