Nápad nemám. Mě se černoši vždy líbili. Ale jen s jedním jsem se kdy líbla, nic víc. Nedovedu si představit, že bych se styděla za barvu pleti svého partnera... ať si na mě hází ostatní pohledy jaké chcou...

Já si to dovedu představit. A všechna čest autorce, že to veřejně přizná. Jsou věci, které nad čistou láskou začnou mít po čase navrch. Myslím, že jestli jste oba silné osobnosti, za čas to přejde. Zamilovanost odezní a nastoupí další fáze vztahu, ve které si navzájem budete jistotou na jiné úrovni než cukrující hrdličky. Chápu, že pořád dokola čelit takovým situacím po letech člověka uvádí do zoufalství. Ale myslím, že za další tři roky vyselektuješ lidi a situace, kterým se budeš vyhýbat nebo je prostě filtrovat a nepřipouštět si je jako problém. Držím vám palce.

Stydíš se? Za co? To by měli Ti, kteří mají tyto "zdravé" názory. Ježíši odkud jsi, že se za svou lásku musíš před veřejností stydět? Já bydlím nyní v menším městě, cirka 8 000 obyvatel, jinak je to díra, ale těchto black and white vztahů je tu požehnaně, jak afričané černé pleti, tak arabové či kubánci, ale nevšiml jsem si přílišného "zájmu" o takéváto partnerství. jestli se Tvoji přátele k Tvému manželovi chovají jako by byl gorila, tak bys měla přehodnotit vztah s nimi ne s manželem.

DiaDia-ale to jsi přece věděla-to si snad nepřehlédla...

Obrať to, buď hrdá na to,že máš někoho jiného. Že se lišíš od těch škatulkujících idiotů, kteří ti "říkají" co máš dělat, s kým chodit.... Vsadím se, že jde o lidi, kteří byli maximálně nejdál v Kotěhůlkách.....
Fakt by mě nenapadlo tohle soudit. Ale když jsou i magoři, kteří třeba mě mohou odsoudit za oholenou hlavu a tetování na lýtku....
Holt lepší černá pleť než člověk bez mozku...

Dio, a on -krom barvy pleti-  ještě nějak jinak vybočuje? Víš co myslím, třeba nedávno jsem jela tramvají, kde slečna Češka obdivně hleděla na svého přítele Řeka (předtím o něm mluvila se svou kamarádkou), který s prominutím ŽRAL pistácie fakt jako opice, odplyvoval slupky všude kolem po zemi a k ostatním spolucestujícím se choval se jako největší suverén atd., zkrátka asi jiná kultura... Tohle mě v Tvém příběhu zajímá (jinak se omlouvám, že hned neposkytnu radu).

Rozumim.
Diskriminaci zazivam dnes a denne na vlastni kuzi.... a to jsem bila mezi bilymi.

Fatimah napsal(a):

Ihned u něj stáli dva policisté a 15 minut si ho kontrolovali v evidenci. Když ke své velké lítosti zjistili, že mu auto fakt patří, místo "šťastnou cestu pane řidiči" mu jeden policajt řekl "zmiz, ať už tě tady nevidím."
  Když jsme řešili problémy a já kolegyni řekla, že jsme se asi rozešli, kolegyně prohlásila, že je to dobře, že si mně hodně lidé kvůli tomu vztahu přestalo vážit...

To si delas legraci, ze jo? .

Muj byvaly manzel je cizinec velmi exotickeho vzhledu a kdykoliv jsme prijeli do Cech tak jsme si "vytrpeli" sve. Podivne pohledy, usklebky, vysmech....atd.  Jenom se potvrdilo jak ma cesky narod sklony k netolerantnosti a nenavisti(v tomto pripade bezpodminecne). Za sveho muze jsem se nikdy nestydela, obdivovala jsem jak s usmevem na rtech a trpelivosti prehlizi reakce techto sprominutim tupcu a je na ne jeste mily. Jak jsem uz napsala za to jsem ho nesmirne obdivovala a naopak jsem se stydela za ty vsechny, kteri maji potrebu si takhle lecit sve mindraky.

DiaDia napsal(a):

Před půl rokem jsem se po tříleté známosti z čisté lásky provdala - přes dobře míněné rady okolí a rodiny, přes varovné vzdechy "zdravého rozumu",  že vztah s černochem nebude procházkou růžovou zahradou...
Tehdy - odhodlaná a plná sil - jsem si nepřipouštěla, že by mi pouhý fakt, že můj muž má černou pleť, mohl vadit.
Vadí...
Resp. do kolen mě sráží spíše pohledy okolí, nehraný údiv (až zděšení), ťukání si na čelo a další verbální či neverbální poukazování na mou "blbost".
A tak...stydím se přiznat, že můj manžel je z Afriky, stydím se s ním přijít mezi nové známé...Prostě stydím se. Došla mi vnitřní energie...

Nemáte nápad, jak to překonat?

DiaDia, tak to jsi mě tedy do slova a do písmene dostala do kolen Já jsem si rozklikla toto vlákno s tím, že ho založila nešťastná žena-manželka alkoholika, narkomana, gamblera či  jinak psychicky vyšinutého jedince, který mladou paní pravidelně bije, nedává jí peníze, její vlastní peníze jí nestydatě bere, dělá jí pod vlivem alkoholu, drog či duševní nemoci ostudu na veřejnosti, pod vlivem téhož zanedbává osobní hygienu a smrdí tak, že se k němu nedá ani přiblížit nebo klesl až tak na dno, že přišel o všechno a buď vybírá popelnice, nebo somruje v metru. Těmto okolnostem bych rozuměla a rozuměla bych i důvodu, proč nešťastná mladá paní zakládá vlákno "Stydím se za svého muže..."
Děvenko, strašně nerada Ti to říkám, ale stydět by se měl především Tvůj manžel za Tebe.
Ty jsi dopředu věděla, že Tvůj muž je černoch - chovankou Klárova slepeckého ústavu, předpokládám, snad nejsi Chodili jste spolu před svatbou tři roky, což je dostatečně dlouhá doba na to, abys věděla, do čeho lezeš a byla připravena na to, že pokud budete společně žít v netolerantním Česku, podobné situace prostě budou nastávat a ty je budeš muset určitým způsobem zpracovávat.
Kdybys svého muže DOOPRAVDY milovala, vůbec by Tě nemělo ani na jednu vteřinu napadnout se za jeho barvu kůže stydět, proboha!!!! S jeho odlišností sis ho našla, s jeho odlišností jsi s ním chodila a s jeho odlišností sis ho i vzala a to, že si teď stěžuješ na odsudky okolí je od Tebe - nezlob se na mě - nesmírná ubohost
Mám pro Tebe jednu dobrou radu. Škoda, že Tvůj manžel netuší, jakou je pro Tebe ve Tvé vlasti pro svoji barvu kůže přítěží , protože kdyby to tušil, určitě by Tě rád zbavil svojí přítomnosti tím, že by se s Tebou rozvedl.
Ty ses totiž neptala na to, jak překonat předsudky okolí vůči muži, kterého miluješ, ty jsi natvrdo napsala, že se za něj prostě a jednoduše stydíš a chceš tady od nás radu, jak dál postupovat.
Kdybys svého manžela doopravdy milovala a situace tady v Česku byla pro vás neudržitelná, poradila bych Vám, ať jako manželský pár zvednete krovky a přesídlíte do jakékoliv země, která je ke smíšeným párům tolerantnější. Takhle se jenom modlím, aby Tvůj manžel jako chlap vycítil fakt, že jsi ho prostě milovat přestala, vnímáš ho jako společenskou přítěž a on na to konto zvedl krovky a odletěl sám.

Jestlipak by se styděla za svoje tmavé děti... garantuju že lidi by zírali taky...

Fatimah napsal(a):

taurus napsal(a):

Fatimah napsal(a):

Ihned u něj stáli dva policisté a 15 minut si ho kontrolovali v evidenci. Když ke své velké lítosti zjistili, že mu auto fakt patří, místo "šťastnou cestu pane řidiči" mu jeden policajt řekl "zmiz, ať už tě tady nevidím."
  Když jsme řešili problémy a já kolegyni řekla, že jsme se asi rozešli, kolegyně prohlásila, že je to dobře, že si mně hodně lidé kvůli tomu vztahu přestalo vážit...

To si delas legraci, ze jo? .

Ráda bych, ale nedělám. Ale ani jeden z nás to nebere tragicky... moje rodina přítele přijala, skuteční kamarádi taky a zbytek ČR nám může políbit pr...

No já se sice nemohu řadit mezi skutečné kamarády protože se bohužel neznáme, ale neboj není celý zbytek ČR na tom tak zle, já jsem cholerik, takže si občas za blbé keci i do bílého praštím. A znám takových lidí víc, kterým nezáleží na barvě ale na člověku.