Děkuji Dastinko za názor. Taky jsem kdysi učila, o to je pro mě přístup nepochopitelnější. Já učila jazyk a tam jsou rozdíly mezi dětmi přímo propastné. Stále si myslím, že paní učitelka NECHCE dělat nic navíc. Proto dá slabší třídě klidně písemky, které dělala jiná paní učitelka před X lety pro úplně jinou třídu, proto mého syna klasifikuje stejně jako ostatní, proto tvrdí, že přece nelze v matematice zkoušet ústně... jsem přesvědčená, že by to mohlo jít jinak, ALE....

Ráda bych věděla, jak to chodí na jiných školách... názory maminek, které mají děti jako já by byly fajn...

Majko,i když se školy oficiálně hlásí k novým vzdělávacím metodám a vstřícnosti k nárokům jednotlivých žáků ,v praxi stále přetrvává přístup :nalít do co nejvíc dětí za co nejmíň peněz co nejvíc informací,napsat srovnávací písemku,obodovat a archivovat.Naštěstí mnohé takto smýšlející kantorky po čase odcházejí  - je to pořád to samé dokola,rok za rokem jako u pásové výroby.Bohužel mnohé s tímto postupem vydrží ve škole až do důchodu.Jediný kdo s tím umí hnout je ředitel školy.Jenže, někdy právě ředitelé tento postup vyžadují - výsledky jsou přehledné,srovnatelné a to i zpětně,metoda se dobře zaskakuje a je vyzkoušená.Krom toho mnohé učitelky byly v tomto systému vzorné žákyně a i přes leta studií pedagogiky nemají pochopení pro těžkopádnější jedince.
Taky bych ti radila změnit školu.Je to ale těžké.Zažila jsem i chápavý přístup,kde děti nebyly stresované ale taky se nic nenaučily.
Chce to najít školu kde učitelé učí.
Všechny školy nabízejí profesionalitu a individuální přístup k žákům.Jako rodič nepoznáš kde to jen deklarují a kde fakt vychovávají a učí děti.
Je paradox ,že se veřejnost zajímá o vzdělávání zvláště nadaných dětí a vzdělání normálních,možná i trochu pomalejších nebo trochu natvrdlejších se zanedbává.Rozhodně jich je mnohem víc a v životě to mnohdy dotáhnou mnohem dál .

Neznámkování není jen tak,učitel musí žáka motivovat jinak.A to je problém.Proto se to dělá nerado.
Většina žáků s horšími známkami by pak přinesla "papír".
Jedničkáři a dvojkaři (a někdy i učitelé) potřebují trojkaře a čtyřkaře.Pro pocit vítězství.

Upravil(a) Hannah (23. 11. 2007 22:15)

Syn psal opravnou (jako většina dětí ve třídě) písemku. Ze 6 příkladů spočítal 4 a z toho měl 1 špatně. KDYBY se bral ohled na jeho hypoaktivitu, tak ze 4 příkladů jedna chyba - to je za dvě. A co dostal? Ano, správně, čtyřku.
Náš pan ředitel s tím nic dělat nebude. Co by s tím měl dělat člověk, který při třídních aktivech čte 30 minut do rozhlasu statistické výčty přišlých a odešlých žáků a procentuální výčty jejich úspěchů?

Syn nechce měnit školu. Má tu už kamarády. Změnu školy zažil ze 2. do 3. třídy a pak ze 3.třídy v pololetí do úplně jiného města (kde jsme dnes) a to jsme ještě ve 4. třídě změnili třídu (na téže škole,kvůli přístupu učitelky) a už nechce. Už se začlenil do kolektivu. Ani se mu nedivím, taky už bych nechtěla kvůli kamarádům.
Já osobně bych taky byla pro....ale nemůžu mu takhle radikálně znovu  zasáhnout do života, cítil by to jako podraz.
Doučování ? Jooo, to by bylo fajn. Bohužel na to už nemá čas. U hypoaktivních dětí s poruchou pozornosti je problém, že neudrží dlouho soustředění, jejich pozornost lze udržet tak 15-20 minut. Když se má učit na několik předmětů na druhý den, zabere mu to celé odpoledne. A taky potřebuje jít ven.... a má i jiné koníčky, takže doučování, byť to zní absurdně, prostě nejsme schopní stihnout. Už jsem to zkoušela  :-(. Je to na budku.

Majko, neodtrhávej ho od kamarádů. Zkus se třeba sama poučit o různých metodách, pokud už synovi nestačí síly, ale hlavně přikláním se k Hanah. Lépe bych to nevystihla. Potřebuje mít taky něco v čem by byl dobrý, i kdyby to měla být třeba jen stojka na rukou....

Majko nic s tím nenaděláš.Proti škole nemáš šanci.Rada pro rodiče na nápravu školy neexistuje.Učitelé jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci.Každý tvůj argument odborně vyvrátí.Dětí se stejným problémem je údajně asi 40%.Nikdo se tím nezabývá a zabývat nebude.
Máš vztek?Zdá se ti ,že stát platí z tvých daní vyuku kterou tvé dítě nepotřebuje a kašle na jeho vzdělávací a výchovné potřeby?Štve tě ,že musíš kluka posílat do prostředí které ho nijak nemotivuje a sráží jeho sebevědomí?Tak to jseš na tom stejně jako rodiče oněch čtyřiceti procent žáků zakladních škol.Se skřípajícími zuby to všichni nějak překonají a s posledním zvoněním v devítce zapomenou.Školám a školství se budou věnovat i nadále oni premianti.
Od té poradkyně bych asi taky příliš nečekala.Já (též potížistka) bych se jí zeptala jakou metodu ohledně vzdělání a výchovy tvého chlapce poradí škole.Popřípadě jak ti doporučuje abys jako matka práci školy kontrolovala.Jseš laik,můžeš jen dohlídnout ,že kluk dělá domácí úkoly a přiměřeně se připravuje na vyučování.Dotázat se můžeš na délku domácí přípravy.Hodinu denně?
Hele,děláš co můžeš.Jsi matka ,vše co jsi mohla si kluka naučila a stále ho vychováváš.Školní vzdělání obstarává několik hodin denně učitel.Odborník.Za tvé peníze.

No PRÁVĚ!!! Já dělám maximum a paní učitelka vrzne děckám písemku,kterou vytvořila paní učitelka, co učila mého manžela!!! Bez ohledu na jejich poruchy učení či případné premiantsví. Ona tuto písemnou práci považuje za dobrou a vhodnou pro srovnávání...
Pane bože, jaký já mám vztek!
No nic, nakráčím za výchovnou poradkyní a když nic jiného, tak aspoň nas...štvu půlku školy včetně úžasného pana ředitele :-))) protože klukovi už víc udělat nemůžou a rádi ho stejně mít nezačnou.

Jen rarita na závěr - na naší škole se na závěr školního roku do školního rozhlasu čtou (hlasem pana ředitele) žáci premianti, žáci dosáhnuvší sportovních úspěchů a žáci, kteří měli třídní a ředitelské důtky. Můj syn měl třídní důtku v 5.třídě PROTO, že 5x zapomněl domácí úkol. Psycholog napsal do hodnocení, že to je normální, protože porucha pozornosti znamená i to, že žák není schopný v závěru hodiny pozornost udržet a zapsat si úkoly a tudíž je nesplní, ačkoliv by to jinak udělal, kdyby se úloha zapisovala např. v polovině hodiny.... takže pan ředitel nelenil a hezky jeho jméno přečetl mezi hříšníky, kteří např. spolužákovi rozbili hlavu o topení či kouřili na wc nebo si kupovali hašiš či co já vím co. Musela jsem OSOBNĚ do ředitelny, abych panu řediteli vysvětlila, že ještě jednou přečte jméno mého syna do nějakého rozhlasu a vytluču mu zuby. Slyšela mě půlka školy :-))) tak taková jsem potížistka :-)))

lilyy napsal(a):

Jeden můj syn  je na gymplu v tercii. Ten má velký problém se psaním. V každém slovíčku mu chybí nějaké to písmenko. Takže psaný projev je u něj katastrofický. Má na to papíry z PPP, ale bylo mi paní profesorkou  řečeno, že je to nezajímá..... Druhý je v páté třídě, ten má také prouchu psaní.... nedokáže se soustředit déle než 5 minut....prostě hrůza. Učitelka doporučení z PPP akceptuje, ale bylo mi řečeno, že na druhém stupni už je to nezajímá. Taky jsem z toho zmatená.

Mám syna dysortografika - výrazná dysortografie, grafomotorické potíže, narušená pravo-levá orientace, je pomalý .. po absolvování PPP (konec 2. pololetí 2. třídy) jsem si naivně myslela, že učitelka bude brát na verdikt PPP ohled - nebrala. Přehlásila jsem syna do jiné školy, ale bylo to ještě horší, syn tam byl nešťastný, chtěl zpátky ke "svému" kolektivu, za kamarády. Nakonec jsem po rozhovoru s původní učitelkou uzavřeli kompromis - syna vrátím zpátky, ale na ten papír z PPP ohled brát BUDE. Ona byla ráda, že má zpátky dítě ve třídě (školy se tady o děti doslova přetahují), diktáty mu nedává, jen doplňování a opravdu toleruje i jeho pomalejší tempo. Na vízo tudíž bude mít dvě dvojky, ostatní za 1.
Teď je syn ve 4. třídě, zatím má  stále tu samou učitelku, ale na vlastivědu už je jiná a ta si asi myslí, že má mít třídu einstaiňat, když dává písemky, nestíhá víc jak půlka třídy a tak mají 3-4, i můj syn, ač látku umí, chvíli mu trvá, než mu vůbec dojde, co se po něm v psané otázce chce a než to napíše, další zdržení, píše pomalu, takže z celé písemky udělá tak půlku, druhou už prostě nestihne a rázem je to za 3, ač ta první půlka je OK.
Také se děsím, až přejde na 2. stupeň, jak to bude dál, jaké učitele chytne, zda budou tolerantní či nikoliv.. Známá má na téže škole v 7. třídě syna hned s několika dys- a učitelé mu některé předměty vůbec neznámkují, sice písemky píše, ale neklasifikují mu to a na vízo z těchto předmětů dostává automaticky za 4. Je to určitý druh tolerance, ikdyž si myslím, že individuálnější přístup (třebas takový, jako nyní má můj syn od své třídní učitelky) by mu mohl zajistit i lepší známky.

Ela.. napsal(a):

lilyy napsal(a):

Jeden můj syn  je na gymplu v tercii. Ten má velký problém se psaním. V každém slovíčku mu chybí nějaké to písmenko. Takže psaný projev je u něj katastrofický. Má na to papíry z PPP, ale bylo mi paní profesorkou  řečeno, že je to nezajímá..... Druhý je v páté třídě, ten má také prouchu psaní.... nedokáže se soustředit déle než 5 minut....prostě hrůza. Učitelka doporučení z PPP akceptuje, ale bylo mi řečeno, že na druhém stupni už je to nezajímá. Taky jsem z toho zmatená.

Mám syna dysortografika - výrazná dysortografie, grafomotorické potíže, narušená pravo-levá orientace, je pomalý .. po absolvování PPP (konec 2. pololetí 2. třídy) jsem si naivně myslela, že učitelka bude brát na verdikt PPP ohled - nebrala. Přehlásila jsem syna do jiné školy, ale bylo to ještě horší, syn tam byl nešťastný, chtěl zpátky ke "svému" kolektivu, za kamarády. Nakonec jsem po rozhovoru s původní učitelkou uzavřeli kompromis - syna vrátím zpátky, ale na ten papír z PPP ohled brát BUDE. Ona byla ráda, že má zpátky dítě ve třídě (školy se tady o děti doslova přetahují), diktáty mu nedává, jen doplňování a opravdu toleruje i jeho pomalejší tempo. Na vízo tudíž bude mít dvě dvojky, ostatní za 1.
Teď je syn ve 4. třídě, zatím má  stále tu samou učitelku, ale na vlastivědu už je jiná a ta si asi myslí, že má mít třídu einstaiňat, když dává písemky, nestíhá víc jak půlka třídy a tak mají 3-4, i můj syn, ač látku umí, chvíli mu trvá, než mu vůbec dojde, co se po něm v psané otázce chce a než to napíše, další zdržení, píše pomalu, takže z celé písemky udělá tak půlku, druhou už prostě nestihne a rázem je to za 3, ač ta první půlka je OK.
Také se děsím, až přejde na 2. stupeň, jak to bude dál, jaké učitele chytne, zda budou tolerantní či nikoliv.. Známá má na téže škole v 7. třídě syna hned s několika dys- a učitelé mu některé předměty vůbec neznámkují, sice písemky píše, ale neklasifikují mu to a na vízo z těchto předmětů dostává automaticky za 4. Je to určitý druh tolerance, ikdyž si myslím, že individuálnější přístup (třebas takový, jako nyní má můj syn od své třídní učitelky) by mu mohl zajistit i lepší známky.

Mám dvě děti s dyslexií. U prvního učiltel respektuje papír z PPP.

Druhý syn má i dysgrafii, a učitelka na papír z PPP prdí. Když jsem se jí ptala, řekla, že bez ohledu na postižení, dítě se musí naučit násobilku i vyjmenovaná slova...s čímž souhlasím, ale jde mi o to, jakým způsobem a za co bude známkopvat. Je ve třetí třídě. Zatím mu dala jen tři dvojky (ČJ, M, PRV). Na konci roku to ale budou prý tři trojky. Z diktátu má čtyřky a pětky. Žádné ohledy, žádné kratší diktáty nebo místo diktátu opis (jako to má starší syn (v 5. třídě) dle doporučení z PPP. Změna školy nepomůže, je to o učiteli.

Na druhou stranu- mladší synek neprojde tím šokem v přestupu na druhý stupeň, bude na trojky zvyklý a nebude to tak výrazná změna.
Zatímco starší kluk má v 5. třídě jen dvě dvojky, díky ohledům, které mu příští rok (na 2. stupni) skončí.
Prý mají učitelé povinnost to respektovat i na druhém stupni....cha chá, praxe je jiná. Učitelé, kteří učí každou hodinu jinou třídu si nepamatují, ve které třídě je kdo dyslektik, a prostě to nerespektují.
Můžeme nadávat, stavět se na hlavu.
Naše (přestože mnohdy i nadané) dyslektické děti prostě mají "smůlu", a nezbude, než jim vysvětlit, že jejich trojka z čeština není tatáž, jako trojka spolužáka Ferka, jenž na učení zvysoka sere.

Pavlo,nabízíš literaturu pro žáky druhého stupně.Byla bych vděčná pokud by jsi mi mohla něco zaslat.Já už to sice pro děti nepotřebuji,ale kolegyně z práce má dítě dyslektika a zajisté by nějaké matriály uvítala.
Ač je dětí s dys poruchami spousta,hodně rodičů marně pátrá po jakékoliv radě která by mohla jejich dítěti pomoci.Diky

Syn má taky potíže se psaním a čtením, má na to papír z PP, a myslím že na to i berou ohledy, protože jeho psaný projev je prostě šílený ale na vysvědčení mu dala dvojku. Proto jsem žasla když přinesl pětku ze čtenářského deníku. Jestli učitelka čekala, že dítě kterému trvá stránka pět minut přečte 4 předepsané kníky za pololetí, tak se fakt spletla. Já mu kupuju aspoň fyzikální pokusy, aby vůbec něco přečetl.......... ale není to literatura. No to vím, ale čte aspoň písmenka.

Já mám tu zkušenost, že všichni kamarádi mých synů, kteří byli s poruchou učení, ve škole dost trpěli a učí se neradi, stokrát jsem si gratulovala, že mám v tomto směru bezproblémové děti, myslím, že všechny individuální plány a ohledy při počtu dětí ve třídě kolem pětadvaceti zůstávají na papíře.