29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Majja napsal(a):
Ahoj ellipses, mně se líbí ta věta pana doktora, že léky za tebe tu změnu neudělají. Můžou ti jenom pomoct zmírnit úzkost a depresi. Nemůžeš chodit na terapii častěji? Já jsem brala Citalec a Zoloft, po Zoloftu mi ale bylo špatně od žaludku a připadala jsem si po něm jako tupec. Jinak nevím, taky bych radila nezavírat se v bytě, ale asi je to těžký, pokud nemáš vyloženě depku, ale sociální fobii. K těm krizím... každý máme něco, já se zase neumím vžít do toho, že bych se hroutila z něúspěchu svého pejska na výstavě. A můžu se zeptat, kolik ti je, jestli to není tajný? Jinak přeju ať je líp
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.
Není tady
Jaruna napsal(a):
Tak se hlásím do klubu depresáků - beru seropram, byla jsem na tom docela dobře, ale teď už aspoň 14 dní jsem na dně. S kafem i s cigaretama jsem přestala, protože jsem tak vyklepaná, že už ani na to nemám chuť. Nejradši bych někam zalezla a chcípla... Jo k psy jdu příští týden, takže musím vydržet, ale už ani žádný zázrak nečekám. Nejhorší je, že rozumem vím, že je to v hlavě, ale teď si prostě nedokážu poručit a sebrat se. Tak jsem se z toho aspoň trochu vypsala. Že mi někdo poradíte, v to ani nedoufám...
Jaruno to je strasny, ale je nas tu vic, kteri to zname a z vlastni zkusenosti vime, ze nejake jako "mysli pozitivne, seber se " opravdu nefunguje. Ja to neresim. Kdyz to na me prijde, tak zalezu, zavru; zatahnu rolety a potme cekam az to prejde. V den kdy mam jit k psy je mi vzdycky lip, protoze jdu k nekomu koho zajimam a to mi doda silu se vubec sebrat a jit. a S praskama samozrejme je to taky jednodussi.
Není tady
ellipses napsal(a):
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.
Kdo Ti v dětství říkal, nejsi schopná udělat nic pořádně, nejsi schopná něco dokázat a vždycky budeš jenom nula, která není schopná ničeho?
Máma? Nebo táta?
Nechceš zkusit rodinný konstelace?
Není tady
Jo, ellipses, je to přesně tak, bez těch prášků už bych asi byla v lepším případě v léčebně, v horším v márnici...
Není tady
Martinka1 napsal(a):
ellipses napsal(a):
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.Kdo Ti v dětství říkal, nejsi schopná udělat nic pořádně, nejsi schopná něco dokázat a vždycky budeš jenom nula, která není schopná ničeho?
Máma? Nebo táta?
Nechceš zkusit rodinný konstelace?
Marti pokud má někdo hodně silný deprese,tak konstelace ne. Bavila jsem se o tom se svou psycholožkou.ono to může občas taky vyvolat opak. Ne na vše a ne v každém okamžiku se hodí. Navrhla bych je až akutní fáze přejde. A klidně až po několika sezeních u své psycholožky s manželem.
Není tady
Klubko napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
ellipses napsal(a):
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.Kdo Ti v dětství říkal, nejsi schopná udělat nic pořádně, nejsi schopná něco dokázat a vždycky budeš jenom nula, která není schopná ničeho?
Máma? Nebo táta?
Nechceš zkusit rodinný konstelace?Marti pokud má někdo hodně silný deprese,tak konstelace ne. Bavila jsem se o tom se svou psycholožkou.ono to může občas taky vyvolat opak. Ne na vše a ne v každém okamžiku se hodí. Navrhla bych je až akutní fáze přejde. A klidně až po několika sezeních u své psycholožky s manželem.
Ale jasně, musí se to konzultovat s psycholožkou... S tím souhlasím. Ale stejně bych to viděla jako problém ve vztahu s rodičema, nebo aspoň podle sebe, kdy pro tátu nikdy nebylo nic dobrý, co jsem udělala - tak si to myslím dodneška... a to mi je skoro stejně jako jí. Prostě starý vzorce se těžko předělávají. Mně konstelace pomohly/pomáhají.
Není tady
ellipses napsal(a):
Majja napsal(a):
Ahoj ellipses, mně se líbí ta věta pana doktora, že léky za tebe tu změnu neudělají. Můžou ti jenom pomoct zmírnit úzkost a depresi. Nemůžeš chodit na terapii častěji? Já jsem brala Citalec a Zoloft, po Zoloftu mi ale bylo špatně od žaludku a připadala jsem si po něm jako tupec. Jinak nevím, taky bych radila nezavírat se v bytě, ale asi je to těžký, pokud nemáš vyloženě depku, ale sociální fobii. K těm krizím... každý máme něco, já se zase neumím vžít do toho, že bych se hroutila z něúspěchu svého pejska na výstavě. A můžu se zeptat, kolik ti je, jestli to není tajný? Jinak přeju ať je líp
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.
Elli.
Ty musíš mít skvělýho manžela, že se chce s tebou znovu naučit žít. Víš kolik jiných chlapů by to zabalilo? Paráda,tak to už je jedna malá výhra v rukávu. Ono je pro příbuzné těžké to chápat. Protože ta svině depka, je tím taky odrovná. To je na ní právě to hrozný, že se většinou netýká jen tebe:(((
Kočko,nebo, a Jaru, ty taky ne!!! Hlavně, holky žádný babský rady. Pěkně ke svému Dr. na psychologii a občas pokud to půjde zkusit nějakou jogu, procházku, knížu, film. Ale to nemusí být hned. Všechno pomalu,krůček po krůčku.
Když jsem se z těch sraček vyhrabala já, jako zracený případ, a docela odolávám, i když jsou taky stavy na kudlu, tak to dokážete i vy. bude to těžší,než u jiných lidí,ale bude. I když je teď před vámi černý tunel a žádné světlo.
Dotyková terapie není špatná. Začni u sebe. Třeba si jen občas pohlaď svoje ruce. Určitě jsou příjemný,jemný a hezký. Klidně jednou, dvakrát denně.
Není tady
ellipses napsal(a):
Majja napsal(a):
Ahoj ellipses, mně se líbí ta věta pana doktora, že léky za tebe tu změnu neudělají. Můžou ti jenom pomoct zmírnit úzkost a depresi. Nemůžeš chodit na terapii častěji? Já jsem brala Citalec a Zoloft, po Zoloftu mi ale bylo špatně od žaludku a připadala jsem si po něm jako tupec. Jinak nevím, taky bych radila nezavírat se v bytě, ale asi je to těžký, pokud nemáš vyloženě depku, ale sociální fobii. K těm krizím... každý máme něco, já se zase neumím vžít do toho, že bych se hroutila z něúspěchu svého pejska na výstavě. A můžu se zeptat, kolik ti je, jestli to není tajný? Jinak přeju ať je líp
ahoj Majjo asi mel pan doktor pravdu, navrhoval mi nejakou dotekovou terapii. Pripadalo mi to uchylne, ale jak jsem zjistila, bude se me dotykat manzel, pod vedenim psy, tak na to asi pristoupim. Vubec nevim jak se to provozuje, ale jelikoz se nevi proc to se mnou tak je, zadny strasny zazitky nemam, proste mi jen ruplo v hlave tak asi ani jinou terapii neni co lecit.
Zaviram ze, protoze proste od kazdeho cekam utok. Od postacky, prodavacky, dokonce i od deti, ale pred tema se zavrit nemuzu. Strasne se bojim. Tak radsi nikamnechodim. I kdyz bych chtela.
Ja se hroutim asi uplne ze vseho. Ten neuspech pejska na vystave jsem vzala tak, ze nejsem schopna udelat nic poradne, nejsem schopna neco dokazat a vzdyckky budu jenom nula, ktera neni schopna niceho.
je mi 33. Ty kristovy leta me nejak vycerpali.
Tak je fajn, že manžel tě podporuje Právě že jsi psala, že jdeč na terapii až za 14 dní, přijde mi to dost dlouhá doba a když ti to pomáhá, tak třeba zkus chodit častěji, pokud to je možný. Asi i tou cestou tam něco v sobě překonáš, přinejmenším jdeš mezi lidi. Chápu, že se ti nechce svoje pocity vysvětlovat lidem, který to asi nevezmou nebo to zlehčujou. Já jsem měla podobný pocity někdy kolem 18ti, ne tedy v takový míře, že bych nemohla vyjít z domova, ale nikomu jsem se s tím nesvěřovala, takže jsem si připadala jako cvok. A k psychologovi jsem se samozřejmě styděla zajít. A co zkusit dát si třeba na den nějakej drobnej úkol? A když ho splníš, tak se nějak pochválíš nebo odměníš, když ho neplníš, tak se svět nepo**
Může to bejt cokoli, ale když se člověk překoná tak je to docela fajn pocit.
S konstelacema teda navím, asi je to dost síla a ellipses mi přijde dost zranitelná momentálně.
Není tady
Můj muž to taky zabalil. A udělal mi tím obrovitánskou službu. Doteď bych se opírala o něj a zřejmě bych se do konce svých dnů nepostavila na vlastní nohy a nenašla sama sebe. Dík.
Ale bylo to kruté, až nepovedený pokus o sebevraždu způsobil, že mi to DOŠLO. Žee jsem to v sobě změnila. Jsem šťastná.
Upravil(a) majkafa (22. 11. 2007 15:50)
Holky, holky, to jsou věci! Běžný člověk nemá ani páru o tom, co vůbec je možné prožívat.
Držím vám všem pěsti!
Není tady
Holky, ja nevim co to je rodine konstelace? To se resi neco s detma a manzelem?
Martinka1 me nikdo nerikal, ze jsem neschopna v pravem slova smyslu. Me rikali, ze na makani rukama jsem dost lina a na makani hlavou pekne blba. To je otcova oblibena veta jeste dodneska.Ne ze bych se s nim stykala nejak casto, ale pri kazde prilezitosti tuhle frazi rad pouzije. To je asi udel jedinacka. Byt vsude ve vsem automaticky nejlepsi.
Muj manzel je fajn, diky nemu jsem se uz z ledacceho dostala, vzdycky stoji pri me, ale ja ho neobdivuju ani tak za to, ze se uci znova se mnou zit, jako spis za to, ze me snasel a pomahal mi driv, kdyz jsem byla jeste bez prasku. Staral se i o deti, i o domacnost, chodil do prace, varil pral a zehlil, psal s detma ukolly.... pak me doslova za vlasy dotahl k dr ze uz tak dal nemuze (zili jsme tak rok a pul a ja stale tvrdila, ze je to jen krize ktera prejde) a prasky me zmenili. Se svym prvnim manzelem jsem se kvuli tomu vlastne rozvedla. Nechtela jsem se lecit nekolik let, stale se to zhorsovalo a on ode me utekl k jine, ale to uz je stara historie, ktera me ani netrapi.
Spis vam tu dekuju, ono se cloveku hned ulevi, kdyz si ma s kym popovidat, protoze manzel neni na takove diskuse to nejlepsi, ten je ted momentalne ve stavu souhlasit se vsim aby nebyla scena, brek ze se zabiju nebo rev ze ho nenavidim. Pry si musi zvykat, ze uz se mi muze odporovot. To asi uz nebudu blazen; kdyz se zacina tvrdit, ze snesu odpor
Není tady
Slavku, maji pravdu, kdysi jsem tak resila "depky" ale ty nemaji s pravou depresi nic spolecneho. Pivo by me zabilo kvuli praskum, ke sportu se nedonutim, protoze i kdyz dokazu resp. jeste pred pul rokem jsem dokazala spat 24 hodin denne, nemyla jsem se, nejedla, neoblekala, odmitala jsem vylezt z postele a byla jsem k smrti unavena a vycerpana, kdo by mel jeste silu na plavani neob volejbalek. A lidi se bojis, tak nemas ani jedineho kamarada.
A nejhorsi na tom je, ze silou vule na tom vubec nic nedokazes zmenit
Není tady
ellipses napsal(a):
Holky, ja nevim co to je rodine konstelace? To se resi neco s detma a manzelem?
Ne, je to metoda řešení problémů. Koukni na: http://smysl.com, nebo na: http://www.konstelace.info/.
ellipses napsal(a):
Martinka1 me nikdo nerikal, ze jsem neschopna v pravem slova smyslu. Me rikali, ze na makani rukama jsem dost lina a na makani hlavou pekne blba. To je otcova oblibena veta jeste dodneska.Ne ze bych se s nim stykala nejak casto, ale pri kazde prilezitosti tuhle frazi rad pouzije. To je asi udel jedinacka. Byt vsude ve vsem automaticky nejlepsi.
Já nejsem jedináček ale jsem nejstarší ze tří dětí. Takže je to asi i můj úděl :-)
ellipses napsal(a):
Muj manzel je fajn, diky nemu jsem se uz z ledacceho dostala, vzdycky stoji pri me, ale ja ho neobdivuju ani tak za to, ze se uci znova se mnou zit, jako spis za to, ze me snasel a pomahal mi driv, kdyz jsem byla jeste bez prasku. Staral se i o deti, i o domacnost, chodil do prace, varil pral a zehlil, psal s detma ukolly.... pak me doslova za vlasy dotahl k dr ze uz tak dal nemuze (zili jsme tak rok a pul a ja stale tvrdila, ze je to jen krize ktera prejde) a prasky me zmenili. Se svym prvnim manzelem jsem se kvuli tomu vlastne rozvedla. Nechtela jsem se lecit nekolik let, stale se to zhorsovalo a on ode me utekl k jine, ale to uz je stara historie, ktera me ani netrapi.
Spis vam tu dekuju, ono se cloveku hned ulevi, kdyz si ma s kym popovidat, protoze manzel neni na takove diskuse to nejlepsi, ten je ted momentalne ve stavu souhlasit se vsim aby nebyla scena, brek ze se zabiju nebo rev ze ho nenavidim. Pry si musi zvykat, ze uz se mi muze odporovot. To asi uz nebudu blazen; kdyz se zacina tvrdit, ze snesu odpor
Jak to tak čtu, máš ÚŽASNÝHO manžela! Takhle nějak si představuju chlapa, kterej při Tobě stojí, ať se děje cokoliv... :-)
Není tady
ellipses napsal(a):
Slavku, maji pravdu, kdysi jsem tak resila "depky" ale ty nemaji s pravou depresi nic spolecneho. Pivo by me zabilo kvuli praskum, ke sportu se nedonutim, protoze i kdyz dokazu resp. jeste pred pul rokem jsem dokazala spat 24 hodin denne, nemyla jsem se, nejedla, neoblekala, odmitala jsem vylezt z postele a byla jsem k smrti unavena a vycerpana, kdo by mel jeste silu na plavani neob volejbalek. A lidi se bojis, tak nemas ani jedineho kamarada.
A nejhorsi na tom je, ze silou vule na tom vubec nic nedokazes zmenit
Pokud je to s váma až tak zlý - pak nechápu, jak to můžete řešit tady na BABINETU? - copak jsme odborné lékařské konzilium???
Myslím, že příspěvky, kde se jmenují léky (antidepresíva) by se měly preventivně vymazat, právě proto, aby se lidi nesnažili
léčit sami.
Omlouvám se tímto, že jsem nepochopil vážnost situace a že jsem vůbec něco napsal o vitamínech a sportu
(o nějakém tom pivku ani nemluvě).
Není tady
Slavek17 napsal(a):
ellipses napsal(a):
Slavku, maji pravdu, kdysi jsem tak resila "depky" ale ty nemaji s pravou depresi nic spolecneho. Pivo by me zabilo kvuli praskum, ke sportu se nedonutim, protoze i kdyz dokazu resp. jeste pred pul rokem jsem dokazala spat 24 hodin denne, nemyla jsem se, nejedla, neoblekala, odmitala jsem vylezt z postele a byla jsem k smrti unavena a vycerpana, kdo by mel jeste silu na plavani neob volejbalek. A lidi se bojis, tak nemas ani jedineho kamarada.
A nejhorsi na tom je, ze silou vule na tom vubec nic nedokazes zmenitPokud je to s váma až tak zlý - pak nechápu, jak to můžete řešit tady na BABINETU? - copak jsme odborné lékařské konzilium???
Myslím, že příspěvky, kde se jmenují léky (antidepresíva) by se měly preventivně vymazat, právě proto, aby se lidi nesnažili
léčit sami.
Omlouvám se tímto, že jsem nepochopil vážnost situace a že jsem vůbec něco napsal o vitamínech a sportu
(o nějakém tom pivku ani nemluvě).
neni potreba se omlouvat. Ja tu neresim deprese bez dr ani podobne situace, ja se jen ptam na vse kolem toho a proste si povidame, jasne, ze mame kazda sveho doktora, a proste si vymenujeme zkusenosti, jako na jinych forech.
a vaznost situace z netu leckdy posoudit nejde, tekze se vubec nic nestalo
Není tady
Také mi přijde, že se všechno dneska řeší práškama. Poslední dobou je mi hodně mizerně- spousta problémů s financema i v osobním životě (možná to souvisí ). Do všeho se musím jakoby vůlí nutit, předepisovat si úkoly a ty pak splnit. A když už ani to nepomůže, spolehlivě zabere fyzická práce - štípám dřevo nebo kydám hnůj a pak procházky se psem.
Není tady
xkisek napsal(a):
Také mi přijde, že se všechno dneska řeší práškama. Poslední dobou je mi hodně mizerně- spousta problémů s financema i v osobním životě (možná to souvisí ). Do všeho se musím jakoby vůlí nutit, předepisovat si úkoly a ty pak splnit. A když už ani to nepomůže, spolehlivě zabere fyzická práce - štípám dřevo nebo kydám hnůj a pak procházky se psem.
To je fakt, ale chápu, že jsou lidi, kteří opravdu nevstanou.
ellipses - nevím jak na tom jsi teď, je pravda, že konstelace nejsou pro lidi, kteří jsou hodně rozhození - ale když by Ti to Tvoje doktorka dovolila, být Tebou, zkusím to. Odkud jsi? (Je důležité vybrat si dobrého lektora).
Jo, vidím, Liberec... můžu doporučit max. z Prahy, už jsem psala odkazy...
Upravil(a) Martinka1 (22. 11. 2007 21:18)
Není tady
Ahoj Ixkisku, kde jsi byla tak dlouho? Já jsem taky v jednom kole. konečně přestavujeme. Jako vždycky v zimě!!!!
Není tady
Slávku: lidi co jsou na tom opravdu velmi špatně, tak ti sem nepíšou, protože by to nezvládli. Na druhou stranu, léčit se podle "babských" rad je zvláště u psychických poruch hrozně nebezpečné. Dneska je velký výběr psychofarmak, která pomůžou aniž by člověk přitom chodil utlumený jako tělo bez duše. Vím to z vlastní zkušennosti, nebo z téměř vlastní, dcera se léčí již 4. rok a teď to konečně vypadá dost dobře, konečně snad jedna zima bez pobytu v léčebně.
Není tady
Tetamáma napsal(a):
Ahoj Ixkisku, kde jsi byla tak dlouho?
Já jsem taky v jednom kole. konečně přestavujeme. Jako vždycky v zimě!!!!
No problémy, problémy,problémy, už skoro nejsem schopná komunikovat ani po interneru. Přijde mi že už i na babinetu se lidi jen osočují a hádají a toho mám doma dost. Zlatá "němá " tvář.
Není tady
To nesmíš tak brát, to víš, pohádat se virtuálně je snazší, než tváří v tvář. No, problémy mám taky stále, BM mě vykradl naposledy před 14 dny, já už to ale ani tak neberu, kašlu na něj, na vrata jsem dala řetěz a zámek a včera se mi stalo, že jsem se chytila do vlastní pasti, dveře jsem si zaklapla, dole bylo zamčeno, klíče v baráku a já na dvoře. Vypáčila jsem boční stará vrátka kusem železa a šla pěšky 4 km, pak mě zachránila sousedka a odvezla za dcerou do Písku a ta mi půjčila svoje klíče. Na stavbu jsem si vzala půjčku......
Dcera má důchod až do roku 2009.
Není tady
No hezký, když tě tak čtu tak jsem fakt za vodou, mě BM jen neplatí, naštěstí mě nevykradl.
Není tady
Milá ellipses...chci Ti jen vyjádřit podporu, čtu Tvoje vlákno od začátku...všechny Vaše příspěvky...a jestli se to tak dá napsat tak je to přinejmenším "zajímavé" - nevím jaké jiné vhodné slovo by se hodilo...
Moc Ti držím pěstičky...a posílám objetí...z toho všeho co jsi napsala tak bych "vypíchla" že mi kdysi taky nebylo příjemné dotýkat se jiných lidí, natož aby se někdo dotýkal mě...dnes je to lepší...ještě jednou :držím pěstičky at to zládáš a zvládneš, jo a Tvuj manžel je muž s velkým M...!!! :pusaa: - Tobě, pa
Není tady
Já se léčím s depresí již osm let, antidepresiv jsem užívala spoustu druhů. Vždy mi na chvíli pomohly, a pak zas propad. V současnosti už asi tři roky beru Serlift a deniban a super - za celou tu dobu jsem neměla ani jedinou ataku. Psychoterapie je také důležitá, ale antidepresiva jsou základ - dodávají serotonin, který depresákům chybí.
Lidé jako Slávek 17 se svými radami jsou směšní. Takhle můžou "léčit" špatnou náladu, ale ne depresi. V depresi nejsi schopen si pomalu zajít ani na záchod, natož na pivo nebo na nějaký sport.
Není tady
Většina si plete špatnou náladu s deperesí. Kdo to nezažil neví o čem mluví. Souhlasím s Ivanou. Slávku jsi mimo mísu...............
Není tady