Oznámení

3. července : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

3. července : Praktické grilovací desatero pro úspěšný start letních grilovaček!

3. července : Prázdniny jsou tady a s nimi i doba dovolených a výletů. Kam vyrazit? Mrkněte na naše tipy!

#1 13. 11. 2007 14:15

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Tchýně a my

Už jsem tu přečetla pár příspěvků o tchýních a rozhodla se taky napsat svůj "malinkej" problém. Bydlíme v podnájmu v 1+1, platíme 7000 nájem a protože jsem těhotná, chci nechat jakékoli stěhování až bude malý na světě. Byli jsme pořád přesvědčeni, že si koupíme byt na hypotéku, jenže na ty byty prostě "nemáme". Mohli bychom se zadlužit max. na 1.200.000Kč a za to si pořídíme leda tak 2+1 ke kompletní rekonstrukci. No a buch - najednou přišla tchýně s nápadem, že půjdeme bydlet k nim na barák. Po všech těch příbězích, co tady čtu, jsem rázně řekla ne a víc jsem o tom nechtěla slyšet. S manželem jsme se doma hádali asi týden, ale manžel nakonec ustoupil a řekl tchýni, že tam prostě bydlet nepůjdem. Jenže když jsme si o tom potom vykládali s manželem bez emocí, zjistili jsme, že přestěhováním do rodinného baráku by se vyřešilo hodně věcí, se kterými bojujeme doteď - tchýně bydlí totiž na baráku s tchánem, který nemůže chodit a manžel má jen sestru, která se věčně toulá v zahraničí. Takže veškerá chlapská práce zůstává na mém manželovi. No a to jsou takové ty zabité víkendy, kdy tam manžel musí zajet a s něčím pomoct. Dříve jsem jezdila s ním, teď tam maximálně přijdu jenom na návštěvu, protože pomáhat jako těhotná nemůžu a i když jsem pomoct chtěla, tak mě manžel i tchýně od práce odháněli a raději mi připravili posezení, abych odpočívala, že miminko musí být v klidu. No a tím, že bychom se přestěhovali tam, tak by odpadla ta věčná nespokojenost s tím jezdit věčně k tchýni pomáhat na barák. Dělali bychom vlastně na svém a měli bychom to před barákem, takže práce by byla za chvilku hotová. Navíc jsme dostali takovou nabídku, že tcháni by nám nechali celý vrch (tři velké pokoje, kuchyň, velká koupelna) a oni by šli dolů (kdysi se tomu říkali vejměnek tuším - prostě jsou tam dva malé pokojíky a kuchyň by se udělala, plus koupelna a záchod tam je). My bychom museli vyplatit manželovu sestru jedním milionem, aby si potom mohla koupit malý 1+1, až se vrátí.

No a tady nastává ten problém, se kterým si nevím rady - s tchýní si rozumím, tykáme si a nemám jí ani za zlé, že po nás chce pomoct (v její situaci bych se chovala určitě stejně, jedna ženská barák zvládnout nemůže a ten barák je už dlouho v rodině, prodat ho nechtějí). Pamatuju si, že ze začátku se nám chtěla hodně plést do života, zajímalo ji, kolik za měsíc utratíme za jídlo a tak, ale včas jsme to zatrhli a co se manžel přidal na mou stranu a co jsem si všechno obhájila a řekla jí, že tak prostě žijem a že nám to tak vyhovuje, tak se úplně změnila a je teď jiná. V pohodě s ní vycházím, ale bojím se, že to je jenom proto, že bydlíme jinde. Navíc v té době budeme mít miminko a manžel jí už důrazně řekl, aby se nám do ničeho nepletla. Dušovala se, že nemá důvod a že jenom nechce, aby byla v dvougeneračním domku sama. Rozumím jí, musí to být těžké a vím, že manžel má ten barák hodně rád, v létě jsme tam jezdili každou chvilku, manžel se na něm hodně nadřel, navíc před třemi lety tam udělal bazén zapuštěný do země a pergolu, tak tam je fakt krásně.

A vás zkušenějších se potřebuju zeptat - máme šanci žít s tchýní normální život bez všech těch příběhů, co se všude dokola píšou? Bojím se, že se tam přestěhujeme a všechno se změní. Už jsem si dala podmínku, že jestli se budeme stěhovat, tak ne dřív, než malému bude půl roku, že si chci všechno udělat podle svého a kdyby byl Patrik moc malinkej, tak bych si třeba nevěděla rady a já si to chci vyřešit sama. Věřím tomu, že za půl roku bych už dokázala říct, že malej brečí jenom tak, že už bych se dokázala postarat bez problémů o miminko, aniž by mi v tom musel někdo radit. Tchýně je pro, i když se těšila na malého od začátku. Vím ze zkušenosti, že si dokážu dupnout a říct, že to prostě chci tak a tak a mám i to štěstí, že manžel stojí na mé straně ve všem. To mi dokázal i tím, že se tam nechtěl stěhovat kvůli mě, i přesto, že jeho to tam táhne a že se mi nejedenkrát svěřil, že by tam chtěl žít a vychovávat rodinu. Vím, že to místo tam má moc rád a chci ho udělat ještě šastnějším než je teď. A taky vím, že doteď jsem se s tchýní dokázala vždycky nějak domluvit, i když to někdy bylo těžký a nechápala mě, ale když už jsme nevěděli, jak dál, tak vždycky řekla "udělejte si to, jak chcete" a naštvanou jsem ji ještě nikdy neviděla. A já bych chtěla, aby taková prostě zůstala, protože pak bych se nebála se stěhovat. Ale co když se změní???


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#2 13. 11. 2007 14:16

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Re: Tchýně a my

Ježiši, já jsem toho zas napsala...vissla


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#3 13. 11. 2007 16:12

Astra
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 6. 2007
Příspěvky: 605

Re: Tchýně a my

Přečti si tady už několik vláken o tchýních. Jsou tchýně zatracované i milované, záleží na povaze všech zúčastněných. Ale pokud se budou obě strany snažit o maximální pochopení a toleranci, tak musíte vycházet určitě dobře. A hlavně nedomýšlet si plno věcí takzvaně mezi řádky - co tím asi tchýně naznačovala?
Zkus hodně rad brát jako od své matky, u ní se taky určitě hned nerozladíš, když ti bude radit nebo s tebou nebude ve všem souhlasit - řekneš ji svoje a dál ji budeš brát jako dobrou matku. Tak to musíš brát i od tchýně, hodně snach se rozlaďuje nad různými zanedbatelnými větičkami ze strany tchýně, mají pocit, že je pořád kritizuje, ale od své matky by to tak vůbec nevnímaly. Tchýně si určitě přeje, aby rodina jejího syna byla spokojená a aby jste spolu dobře vycházely, hodně rodin žije ve dvougenerační domku a vycházejí spolu pěkně. Chce to tu vstřícnost a toleranci, nenimrat se v banalitách a nedělat z komára velblouda.


Každý chce být šastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.

Není tady

 

#4 13. 11. 2007 16:40

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Mně se zdá, že tchyně je nakonec docela rozumná. Když vidí, že máte svůj názor, tak se nenaštve, ale respektuje ho. Znám několik (asi 3) rodiny, kde snachy žijí s tchyní v jednom domě, v podobném uspořádání,  jako se nabízí vám, a je to v pohodě. Přístup Astry, tedy brát ji jako vlastní mámu, je docela dobrý, mně vždycky taky pomohlo, když jsem si uvědomila, že ona to určitě myslí dobře. Víš, když jsem se na věc koukla jejím pohledem. Neříkám, že mě nikdy nenaštvala - a jak! - ale když jsem to viděla z její strany, dalo se to i chápat.
Jestli do toho půjdete, to je na vás. Já žiju podobně s mými rodiči a nemůžu si to vynachválit. Jenže - naši do ničeho neremcají, neudílejí rady, aniž bych se ptala, pakliže se ptám, sdělí, co by činili oni, ale rozhodnutí nechávají na mně, nechodí k nám bez pozvání, stejně se chovám já k nim, dítě mi nikdy nevychovávali (pohlídali, to jo, to dokonce rádi a bez toho, abych se jim za to musela klanět), oni se rádi nimrají v zahradě, to já nemusím, já zas radši vytřu společné schody a chodbu a máma se místo toho může rejpat v těch záhonkách, jednou uvařím já, jednou ona, máme ještě starou babičku, tak ta aspoň není úplně sama (i když svoje dva pokojíky má) a funguje to! ... Taková kooperace je velmi výhodná smile

Není tady

 

#5 13. 11. 2007 16:54

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Re: Tchýně a my

Holky, ani nevíte, jak jste mě tu uklidnily. Já se fakt bála, že to soužití v dnešní době prostě není možné. rodna

Je fakt, že tchýně je ještě docela mladá. Pamatuju si, že když jsme se brali, tak tři měsíce před svatbou jsem se jí svěřila, že bych chtěla miminko. Tehdy mi říkala, že mám ještě počkat, že si mám užít trošku života a nechtít hned všechno najednou. Když jsme jí týden před svatbou oznámili, že čekáme druhým měsícem miminko, byla naopak hrozně nadšená a moc nám to přála od začátku. Je moc ráda, když přijedem a fakt je ten vztah pěknej. Samozřejmě to tak nebylo vždycky, vím, že ze začátku mě štvala tím, jak pořád manželovi volala, že potřebuje pomoct s tím a s tím a že potřebuje nakoupit maso pro psa, protože ona se bojí sednout za volant... Půl roku mě to štvalo, ale nedala jsem nic najevo (jenom manželovi). No a pak mě ale napadlo se na to podívat z její stránky a musela jsem uznat, že já bych se v její situaci nechovala jinak. Samozřejmě když manžel párkrát řekl, že zítra nebo že se domluví se mnou a pak zavolá, tak se to zklidnilo a i tím, jak žije déle sama (no déle, rok), tak už dělá hodně věcí sama, i když ten chlap tam prostě potřeba je.

A musím se přiznat, že byly chvíle, kdy jsem se snažila číst "takzvaně mezi řádky", jak píše Astra. A brzy jsem zjistila, že to není dobrý, že ona to fakt nemyslí zle a že to spíš podvědomě vyhledávám já. No ještě že jsem na to přišla, že tchýně není špatná a vy jste mě dokázaly uklidnit, že to tak může zůstat a že můžeme žít spolu a nemusí to znamenat konec štěstí!!!!


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#6 13. 11. 2007 17:05

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Jj, jako dost dobrý vidím přístup tvého manžela. Myslím, že je to zralý chlap a přeju ti ho wink Na druhou stranu - kdo ho takhle vychoval, viď? Asi jeho máma, že. Takže opravdu to nemůže být snad špatná ženská, jen asi opravdu spíš potřebuje tu jeho pomoc a možná je i osamělá atd. atd. Myslím, že i ty mᚠdostatečně dospělý přístup a snažíš se jí pochopit. O totéž, zdá se mi, se snaží ona. Pak to jde skloubit smile

Není tady

 

#7 13. 11. 2007 21:18

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1366

Re: Tchýně a my

Nevím...vypadá to, že je všechno v pohodě. Zřejmě díky tchýni, která Tě respektuje, ale zejména díky Tobě, která sis od začátku uměla dupnout a dát najevo, že jsou hranice, za které ji nepustíš. Víš, je pravda, že až budete bydlet tam a natrvalo,tvůj muž  ušetří čas, který by strávil na cestě za rodiči a zpět, ale v tom bytě budeš sama s dítětem. Bude potom vlastně jedno, kde ten vᚠtáta bude, s vámi ne. Mᚠna něj koukat z okna na zahradu či dvůr, nebo vědět, že je deset dvacet kilometrů pryč...?
Trvej od začátku na zamykatelném bytě. Na oddělené bytové jednotce. Na vyrovnaném placení všeho, od otopu po inkaso. Víš, holka, všichni tu říkáte, že tchýně je rozumná...Já si to nemyslím. Kdyby totiž byla rozumná...tak jde bydlet do pohodlného bytu, kde by si zajistila třeba pečovatelskou pomoc pro manžela. A netrvala by na tom, bydlet v baráku, který nejsou schopni obstarat. Automaticky se budete starat vy. O všechno. Sestra ne. Nepočítej s tím. Ta bude vysmátá. Dostane od vás těžce našetřené peníze a přijde lehko k bytu. Vy si ten svůj podíl tvrdě odpracujete a ještě budete mít u sebe rodiče. Pod vidinou vlastního baráku vás čekají léta dřiny a může být tchýně sebelepší, není nad to, bydlet sami. . Máš-li milion na vyplacení sestry...proč ho neinvestuješ do koupě bytu? Ono pomaloučku, polehoučku, se to může vyvrbit tak, že skřípaje zubama budeš muset vyšlapovat, nic jiného Ti nezbyde. Mít kam jít nebudeš a řekneš-li já se chci rozvést a vyplate mě, vysmějou se Ti. Budeš se asi muset přizpůsobovat. Nevím, mně by asi něco takového nenapadlo. Být na místě Tvé tchýně, řešila bych to jinak, než nabídkou přistěhování se mladým. Tedy...nešla bych do toho. Svůj byt, svůj klid.

Není tady

 

#8 13. 11. 2007 21:54

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Re: Tchýně a my

Kalupinko, to, co jsi psala, byly přesně důvody, proč jsem poprvé řekla "ne". Milion si budeme muset půjčit od banky a zastavit ten barák, který má hodnotu asi čtyř milionů, takže problém by být neměl. Bohužel kdybychom si půjčili milion a snažili se najít byt, tak seženem max. 1+1 a to s dítětem bohužel nemůžeme.
Jak jsi psala zamykatelný byt - řeším to pořád - že by se tam dal zvonek a dodržovat, aby tam tcháni nechodili bez našeho souhlasu. Vchod by byl pro nás i pro tchány jiný, protože se jedná o dvě úplně oddělené bytové jednotky. Ono já se tchýni nedivím, že viděla toto řešení, protože ona byla před třiceti lety ve stejné situaci jako teď já - přistěhovala se s manželem do bytu nahoru a dolů se stěhovali tehdy její tcháni. Ptala jsem se manžela, jak si to soužití pamatuje, a on říkal, že to tam šlo v klidu a že jeho babička s dědou nahoru moc nechodili. Tak si zase říkám, jestli ona byla zvyklá na tohle a šlo to, tak předpokládá, že to půjde i teď s náma.
Naskytla se taky možnost, že by do baráku šla jeho sestra a vyplatila nás, jenomže díky tomu, že ona pořád utíká do zahraničí a má samé práce typu "au pair", tak se bojím, že bychom se toho vyplacení nedočkali. Teď už tam je dva roky a vracet se pořád nechce. A pro nás je teď ten čas hrozně důležitý, protože tady v jednom pokoji to vidím s dítětem, dokud nezačne lézt, pak už to nepůjde a budeme se muset odstěhovat. Do jiného pronájmu nechci, je to tu fakt hrozně drahý a nájem za větší byty stojí kolem 10tis. (na hypotéce bychom platili asi 6000).
Jediný, v čem je problém se s manželem shodnout a co jsme už naukli, je vybavení toho horního bytu. Manžel by byl nejraději, kdyby to tam zůstalo tak, jak byl zvyklý (tcháni by nám tam většinu nechali), kdežto já chci pro ten pocit, že jsme se stěhovali do svého, všechno od základu změnit. Kompletně vybavení od koberců až po lustry. Manželovi se to zdá zbytečný, včetně toho, že nechápe, proč já chci mít pračku nahoře v bytě a ne dole, kde ji má jeho máti. Jenže já to chci mít podle svého a kdyby tam zůstala třeba jediná větší věc po jeho rodičích, měla bych pocit, že jsem u nich na návštěvě. Jemu se to nelíbí, protože to by znamenalo nakoupit kompletně veškerý nábytek a zvýšit zadlužení. Na jednu stranu si taky říkám, jestli toho nechci moc, ale vážně si nedovedu představit mít kolem sebe nábytek, který jsem používala na návštěvách (navíc ve stejných prostorách).


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#9 13. 11. 2007 21:58

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1366

Re: Tchýně a my

Ne, to teda moc nechceš. A mᚠhned první problém. Holka, to jsou názory. prát u maminky, nechat starej nábytek. Já bych zůstala s děckem v 1 + 1. Fakt.

Není tady

 

#10 13. 11. 2007 22:26

Stela
♥------
Registrovaný: 18. 7. 2007
Příspěvky: 10

Re: Tchýně a my

Já mám tchýni hodnou, úplně zlatou. Je to taková ta hodná, obětavá babička. Ale i přes to občas příjde nějaké to malé nedorozumění. Záleží jen na tobě jak daleko, jsi ochotna praktikovat jistý kompromis a občas i určitý nadhled. Jo a určitě počítej s tím, že od teď budou všichni v baráku mít dokonalý přehled o každém tvém kroku, o tom kdy od vás odcházela návštěva a kdy jste třeba na sebe s manželem křikli.  Zpoždíš se o hodinku na nákupech a už budou netrpělivě přešlapovat u okna, samozřejmě že z obavy o tebe, ale přes to.......

Není tady

 

#11 14. 11. 2007 1:07

sisi21
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 7. 1. 2007
Příspěvky: 13354

Re: Tchýně a my

Tohle je dost těžký,protože ta vidina,že budete mít svoje.,je úžasná,,Jenže je tam to ALE...
Myslím pokud si budeš od začátku trvat na svém..jak co bude..tak by to mohlo vyjít,,nikde,ale nemᚠzáruku,že se ty nebo někdo nezméní...Víš,to je taková ta sázka do loterie..
Mám bezva tchýni,a máme společnou chalupu,  víkend mě  úplně stačí...
Opavdu udělat od začátku vlastní vchod, a nastavit mantinely,,,,a pak jen doufat,že to vyjde..


http://www.inglene.dk/billed.asp?PrivatBilled=7195271

Není tady

 

#12 14. 11. 2007 8:31

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Jé, tak to já bych s děckem v 1+1 teda nezůstávala. Je pravda ale, že mám dobrou zkušenost se soužitím, máme tam opravdu všichni svoje soukromí a je pohoda, klid. Rustynko, nedivím se, že nechceš věci po rodičích a pračku dole smile To je snad normální. Třeba by se dal tvůj muž po jednotlivých krůčcích přesvědčit. On má taky svou pravdu, že byste se zadlužili. Co udělat kompromis? S tou pračkou by mě teda nedostal, tu bych natuty chtěla svoji a nahoře (vím, co to bylo, když jsem zatím svoji neměla a rok a půl prala dole s mojí babičkou smile nic tragickýho, ale když jsem si nepřála, aby mi prala, tak ona to z dobrý vůle udělala, pak to obarvila atd. atd.....chtělo to se povznést, což se snad i dařilo) .... nezadlužovala bych se moc, ale na takový ty věci, abych mohla fungovat samostatně, to zas jo (pračka, lednička atd.). Ty starší věci po rodičích bych zatím asi používala, než bych ušetřila na nový. Taky jsem skoro dva roky používala věci po mých rodičích, než jsem našetřila třeba na nový gauč, taky se mi to moc nelíbilo, ale na druhou stranu - jsou to jen věci, neznamená to, že je tak člověk na návštěvě. Jedinou "velkou" změnou po mém nastěhování bylo, že jsem vymalovala a dala si nový záclony smile Myslím, že tvůj manžel by byl třeba postupné obměně domácnosti víc nakloněný, než tomu udělat si všechno hned nový.

To, jak píše kalupinka, s tím uzamykatelným vchodem....to si třeba u nás neumím představit. To by bylo u nás takový znamení nedůvěry....hm... no, jak říkám, u nás není zvykem, že já vpadnu do obýváku k našim a oni mi to taky nedělají. Nikdo z nás nešmíruje v pokojích druhého, takže není důvod k zamykání....ale jsou prý tchyně, které tohle považují za normál (nebo vlastně jsou i takové matky...teď jsem si vzpomněla na jednu kamarádku - tak ta jednou vyhodila zbytek sekané od matky do popelnice a matka jí druhý den sprdla, proč sekanou vyhodila, že byla v popelnici...ehm...no a to ta maminka k nim jen docházela, v její nepřítomnosti prohlídla i popelnici....tak to by mě kleplo....a zůstávala bych s děckem v tom 1+1, ale my máme vztahy doma fakt dobrý, takže to zamykání by bylo úplně uhozený v mým případě).

Není tady

 

#13 14. 11. 2007 10:54

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Re: Tchýně a my

S tou pračkou jsem to tu špatně napsala, máme svoji pračku, ale já chci mít tak nějak všechno u sebe, ne zabudovat pračku vedle pračky tchánů (mají tam malou místnůstku jako prádelnu) a prát tam. Chci mít všechno u sebe, špinavé prádlo, pračku, sušák... Ne špinavé prádlo v koupelně, pračku v prádelně a věšet prádlo zase nahoře (dole je velký pes a to bych se bála, že to prádlo by strhal). Navíc se bojím, že když budeme prát v jedné místnosti, tak to brzy začne - a my vyperem jim, že oni pak vyperou nám... a ty věci vůbec nechci míchat dohromady. Pak bych nevěděla, co je čí a pomalu bychom ty dvě domácnosti prolínali. A to já právě nechci. Začlo by to pračkou a skončilo by to bůhví čím. Mně jde právě o to zachovat si maximum soukromí, co to jde, protože jak píšete, část soukromí se určitě odbourá a nic s tím nenadělám. Ale úplně ho odbourat nechci.
Včera jsme se o tom s manželem bavili a jiné řešení nás vážně nenapadá. Manžel je naštěstí takovej, že fakt co chci já, tak to půjde. Chápe mě, že to chci změnit, a já jsem naštěstí taková, že když mě tchýně něco řekne, tak jí dovedu říct svůj názor. Jen se bojím, aby to nebylo častěji než cokoli jiného.
S tím nábytkem jsem asi blázen, ale já si zase říkám, že když tam všechno změníme podle svého, budu si tam fakt připadat jako doma a navíc když tam přijdou tcháni, tak jim tam nic nebude připomínat, že tam byli 30 let doma oni.
Ale stejně bojím bojím bojím... Ale v té 1+1 to vážně nejde, navíc manžel dělá na směny, takže ten půlrok pro něj bude utrpení. Nemá se totiž kam schovat a kde se vyspat, když miminko bude plakat... Navíc čím víc bude starší, tím víc bude hlasitější a manžel nevrlejší. To by bylo na zbláznění. va

Upravil(a) Rustynka (14. 11. 2007 10:56)


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#14 14. 11. 2007 11:40

ita
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 31. 8. 2006
Příspěvky: 2003

Re: Tchýně a my

S tím zamykáním jsem to zažila. Bydleli jsme s BM u jeho rodičů ve 2 pokojovém bytě. Tcháni byli v důchodu a tak, zatímco jsme byli v práci, nám vše prošmejdili. Schovávala jsem si dopisy od kamarádek, i ty četli. Můj BM se moc rozčílil a začali jsme svůj pokoj zamykat. Hrozně nesnáším, když mi kdokoliv leze do věcí, ani s manželem si vzájemně do věcí nelezeme. Bydlíme v RD s tchýní a synem, každý v jednom podlaží a byty zamykáme, přestože máme náhradní klíče od ostatních, nepoužíváme je.

Není tady

 

#15 14. 11. 2007 12:45

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Rustynka: jj, chápu i to, že chceš mít pračku u sebe. Vždy za prvé to vysvětlovat nemusíš a kdyby to tak nějak bylo potřeba, tak i tchyně pochopí, že nechceš s miminem lítat nahoru dolů do prádelny a zpátky a tak...  To s tím nábytkem sice chápu, ale jestli manžel se bojí zadlužení, tak bych na něj tak netlačila. Má taky svoji logiku. A ono po kouskách povolí víc, než najednou, myslím si. (Jednorázově deset tisíc tak nebolí jako sto tisíc a na hypotéku. A za čas bys to vlastně nový měla.) A neboj se - kdo se bojí, s.ere v síni, říkával můj děda smile

ita: Tak to je šílený.... va .... to nechňápu... jo, je fakt, že holce jsem deník přečetla, když se mi otevřel pod nohou (stydím se a bylo to naposled) .... a jinak někdy zírám, co některé kamarádky - maminky dětem dělají. Otvírají jim tašky, listují sešity, hrabou ve skříňích...tak tohle nevedeme....ani moje máma ke mně to tak nevedla....ani její máma s ní.... takže teď nezamykáme a v pohodě. Oboustranně. Když si obě strany uvědomují ty hranice, tak je to opravdu k nezaplacení. Rodiče mi pomohou, když požádám, já to neberu jako jejich povinnost a naopak - já jim pomůžu, ale oni to taky neberou jako moji povinnost.... Jo, někdy to zajiskří. Třeba nedávno mi táta pořád s něčím radil, jako bych byla úplnej blbeček, tak když jsem mu pětkrát řekla, že ok, že chápu a že už mi to říkal, tak jsem po šestý nevydržela, vyletěla jak čertík z krabičky a vystřelila z garáže, kde jsem pracovala....on se odporoučel, já si to šla dodělat...no a druhej den ráno jsem se mu byla omluvit (já to fakt přepískla a on to myslel dobře)... no a táta, že dobrý, že v pohodě (máma se mi pak svěřila, že za ní přišel se slovy "To jsem asi něco pos.ral.... smile tak takhle to taky někdy může fungovat, ty vztahy. A je to prima.

Není tady

 

#16 14. 11. 2007 13:13

Astra
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 6. 2007
Příspěvky: 605

Re: Tchýně a my

ita : tak to si vůbec nedovedu představit. Já jsem byla vychovávaná k uznávání soukromí, mojí rodiče se mi nikdy ve věcech nehrabali, dopisy neotevírali. Když přišel dopis od příbuzných s titulem rodina- tak jsme to mohly děti otevřít, ale když to bylo adresováno pouze na tátu, tak by si to nikdo nedovolil, přesto že to bylo vevniř určeno celé rodině.Já jsem tak s manželem taky vedla syny, nečetla bych ani nikomu SMS, a když jsou u nás na návštěvě mladí v "dětském pokojíku", tak bych tam bez zaklepání nikdy nevešla. Moje tchýně taky ctila soukromí, takže já si ani nedovedu představit, že to může  někde chodit jinak. V tomhle jsme s manželem za jedno. A že je manželka na prvním místě beru jako samozřejmost u sebe i u svých synů.


Každý chce být šastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.

Není tady

 

#17 15. 11. 2007 15:01

Tiina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 3170
Web

Re: Tchýně a my

Rustynko já ti nevím, nicméně základní konstelace se mi jeví jako docela dobrá - tchýně žádná semetrika, ty si umíš stanovit hranice, manžel se tě zastane, takže potud dobrý...ale nevím no, osobně má za to, že a jsou vztahy jakkoli dobrý, tohle mezigenerační bydlení není nic dobrýho, můžou vznikat třenice kvůli kravinám.

Nicméně, kdyby už  k tomu došlo, trvala bych na naprosto jasných, od začátku stanovených pravidlech - jak se budete podílet na společných nákladech, kdo bude co platit, na koho bude co napsaný. Ideální by bylo nechat ty dvě jednotky úředně oddělit prohlášením vlastníka, zapsat na katastr a pro každou zřídit vlastní měřidla...sice by to sebou neslo určité náklady a taky nevím jestli je to technicky možný, ale eliminovalo by to dost potenciálních konfliktních situací. Pak další věc - na dveře zvenku kouli a mít to nahoře pojatý jako kompletní samostatný byt - tj. včetně vlastní pračky, kuchyně atd.

Není tady

 

#18 16. 11. 2007 11:11

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Na dveřích kouli?... no tak to fakt nepochopím ... moji rodiče by to např. brali jako výraz mojí nedůvěry k nim. Oni mi opravdu v životě nešmírovali po bytě, když nejsem doma, nejdou nahoru. Když jsem, přijdou jen, když opravdu něco potřebují (tak 1 x za dva měsíce, možná za tři).... A jestli jsou rodiče manžela Rustynky podobní, taky by se jich to mohlo dotknout, zamrzelo by je to.

Není tady

 

#19 16. 11. 2007 14:21

Rustynka
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Olomouc
Registrovaný: 4. 7. 2007
Příspěvky: 4281

Re: Tchýně a my

Já si vzpomínám, že když jsem se seznámila s manželem, měla jsem tehdy byt jinde než práci a často jsem bývala u něj (takže vlastně v tom baráku). Manžel měl pokoj dole a rodiče bydleli navrchu. A i když jsem tam byla celý víkend, tak jsem rodiče poznala asi po dvou měsících od doby, co jsem tam jezdila. Tak ta koule by asi fakt nedělala dobrotu, protože by to asi vážně podtrhlo nedůvěru. Vím, že jediný, když tam bydlel ještě manžel, tak že mu tam mamka chodila uklízet prach, ale když jsem tam byla já, tak tam nikdy nechodila, spíš počkala, až my přijdem za ní.

Já se jenom bojím toho, že doteď v tom vlastně nebylo miminko a že to mimi ji bude lákat. Ale zase na druhou stranu nechci myslet na to nejhorší, jako je úplná ztráta soukromí, neustále mít tchýni za zády a tak. Toho se bojím, aby se to krásný nezměnilo a aby to nedopadlo tak, že si budeme lízt na nervy. Ale snad ne...


http://img410.imageshack.us/img410/2585/p91401582.th.jpg http://lb3f.lilypie.com/SDvWp1.png

http://lb1f.lilypie.com/TikiPic.php/5cze.jpghttp://lb1f.lilypie.com/5czep2.png

Není tady

 

#20 16. 11. 2007 20:06

misha88
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 17. 4. 2006
Příspěvky: 15639

Re: Tchýně a my

taky mě toto soužití čeká,a a jsou vztahy sebelepší..pokud 2oddělené byt.jednotky tak ta koule na dveřích je pro mě 100%ní!!A nic ve zlém,žádnou důvěru tím zpřetrhávat nechci..ale prostě tam bude a přítel to navrhl dokonce sám.


http://lbyf.lilypie.com/jGYVp1.png

https://lb4f.lilypie.com/wxkxp2.png

https://lbdf.lilypie.com/V2Y7p2.png

Není tady

 

#21 18. 11. 2007 15:09

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Tchýně a my

Teda s tou koulí mi to ne a ne jít do hlavy va ale každá máme asi jiný zkušenosti. Rustynko, když tam máti nelezla dřív, nepoleze ani teď. Moje tchyně se taky nějak snažila vždycky respektovat, co dělám (i když někdy jsem mívala pocit, že jí to nesedí, nikdy ale nerozdávala rozumy, nenadávala, nevnucovala se atd.). Jestli je z těch, kteří dopřejí mladým klid, tak taková zůstane, myslím si. A kdyby to přeháněla, tak mám dojem, že ji s jejím synem zvládnete umravnit a že ona to pochopí wink

Teď mě tak vlastně napadá, že na tu kouli na dveřích by vlastně asi naši ani nepřišli...chichi... smile

Není tady

 

#22 13. 12. 2007 18:57

Maya.82
Host

Re: Tchýně a my

No myslím si, že ze začátku tchýně zkoušela co si může dovolit a co ne a jak se zachová jeji syn. Pokud jste ji to zatrhli tak poznala, že si moc dovolit nemůže a toho přestěhování bych se nebála pokud ji dokážete říct NE.

 

#23 13. 12. 2007 19:29

Alena25
♥♥-----
Registrovaný: 24. 11. 2007
Příspěvky: 82
Web

Re: Tchýně a my

Já nevím, nešla bych ani k vlastním rodičům. smile Ne proto, že bychom se nesnášeli. Právě, že své rodiče mám moc ráda a oni mě. Ale chtějí mít svůj klid a já také. Měla jsem možnost žít s babičkou, skvělá, ale... říkala, že kvůli mně a příteli moc utratí, přitom jsme oba vydělávali, peníze od nás nechtěla, tak jsem kupovala i potraviny pro nás, abych jí to ulehčila, jenže si pak zase stěžovala, že si nebereme jídlo od ní. Je to těžké, ale určitě se nějaký problém vyskytne u sebelepší tchýně nebo dokonce vlastních rodičů. My jsem to měli o fous, jinak jsme také málem skončili u přítelovo maminky, dodnes nám to vyčítá, že jsme v nájmu na 15 let pak to bude naše a u ní bychom to měli zadarmo. To je sice hezké, ale museli bychom vyplatit jeho dvě sestry a na to bychom neměli, ten barák se musí od základu opravit. Nešla bych do toho, ale vám asi nic jiného nezbyde. I když, třeba vám to zrovna bude klapat. pa,pa

Není tady

 

#24 13. 12. 2007 19:56

Májajája
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 3756

Re: Tchýně a my

Já bydlím s rodiči manžela a jsou okamžiky kdy bych to za 1+1 nevyměnila a pak jsou chvíle kdy bulím že jsme si nekoupili byt. A to je tchýně hodná, jenže ona je až moc hodná, takže zamklé dveře i na měsíc už taky byly Evo big_smile a není to manýra, je to prostě už fáze zoufalství. Taky mám muže který je na mé straně a největším problémem u nás   jsou manželovi sourozenci. Kdyby byl jedináček asi by to bylo vcelku v klidu, až na běžné spory, ale takhle je to o nervy a někdy si tu fakt ani po patnácti letech nepřipadám doma- sourozenci jsou tu furt a často nemají vůbec kde bydlet a jdou do "asylu" k rodičům.. Konkrétně - připadám si tu doma ve svých dvou místnostech odkud nevidím a neslyším nikoho z návštěvníků u rodičů.
Protipölem je jako u vás nemocný otec,  je to podstatně jednodušší se o nemocné rodiče postarat, ale........
ale.
Já bych to řešila přesně tak jak někdo navrhoval, investovat, samostatný vstup z boku ( zadu ) domu, absolutně se nepotkávat, samostatné měřiče, samostatná kuchyň, koupelna a v době krize mi vadí i společné šňůry na prádlo. I tam se může dostat v zásadě bezproblémové soužití s rodiči.
Takže babo raď, hlavně ale a neradí babička!


Mája

Není tady

 

#25 13. 12. 2007 20:09

Alena25
♥♥-----
Registrovaný: 24. 11. 2007
Příspěvky: 82
Web

Re: Tchýně a my

Májajája napsal(a):

Já bydlím s rodiči manžela a jsou okamžiky kdy bych to za 1+1 nevyměnila a pak jsou chvíle kdy bulím že jsme si nekoupili byt. A to je tchýně hodná, jenže ona je až moc hodná, takže zamklé dveře i na měsíc už taky byly Evo big_smile a není to manýra, je to prostě už fáze zoufalství. Taky mám muže který je na mé straně a největším problémem u nás   jsou manželovi sourozenci. Kdyby byl jedináček asi by to bylo vcelku v klidu, až na běžné spory, ale takhle je to o nervy a někdy si tu fakt ani po patnácti letech nepřipadám doma- sourozenci jsou tu furt a často nemají vůbec kde bydlet a jdou do "asylu" k rodičům.. Konkrétně - připadám si tu doma ve svých dvou místnostech odkud nevidím a neslyším nikoho z návštěvníků u rodičů.
Protipölem je jako u vás nemocný otec,  je to podstatně jednodušší se o nemocné rodiče postarat, ale........
ale.
Já bych to řešila přesně tak jak někdo navrhoval, investovat, samostatný vstup z boku ( zadu ) domu, absolutně se nepotkávat, samostatné měřiče, samostatná kuchyň, koupelna a v době krize mi vadí i společné šňůry na prádlo. I tam se může dostat v zásadě bezproblémové soužití s rodiči.
Takže babo raď, hlavně ale a neradí babička!

Také souhlasím, že je potřeba mít vše své. A oddělené. Když byl přítel ještě u maminky a neměl odhlášen trvalý pobyt, vadily jeho mamince i poplatky za popelnici. big_smile Takže, stát na svém a trvat na tom, že budete samostatná bytová  jednotka. pa, pa

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů