Možná to byly rodný sestry v minulým životě.

A s pomstou počítej. My jsme si nedávno vyrazily s máti na nákup. Během tří hodin jsme byly zpátky a zjistily jsme, že před odjezdem se nám povedlo zavřít Marjánu do sklepa. Teda - kdyby nebyla zvědavá jak slepice a nemaskovala se, tak by se to nestalo.
No, úhony určitě nedošla, byla napapaná i nabumbaná, přesto se vrhla k miskám, jako když měsíc nekonzumovala. Čučela jako kraken, mrskala ocasem a vypadala, že nám to nedaruje.
Zatím jsme umyly roštěnky, co jme koupily, nechaly je na lince a na chvíli jsme odešly. Když jsme se vrátily, ozývalo se zpod stolu zuřivý mlaskání a chrochtání.  Máňa tam seděla, vedle sebe dvě lehce ožrané a silně oválené roštěnky...
A koukala tak jako - "sem vám to nandala, co?"
A vysvětluj jí, že má přísnou dietu...
Mimochodem, hovězí je stejně nezdravý a ty meruňkový knedle byly mňam!

Jo, jo. Lituju lidi, co živořej bez zvířat...

Upravil(a) surikata (13. 12. 2007 22:22)

Před hodinkou jsem dorazila.
Malá cestu "probrečela"(cca 60 km), ale teď je v klidu. Dokonce jsme stihli i veterináře, dostala zatím jen odčervovací pastu, za týden jdeme na "včeličku".
Teď se rozvaluje se na gauči a Milagro kolem ní krouží jak správněj mačo ) Když se jí zdá, že je moc blízko, tak na něj zasyčí. On je evidentně mimo.... baba v revíru!
No prostě pohled pro bohy )

"Oťukávání" pokračuje
Noc proběhla v pohodě, Milagro tradičně v mé posteli, Nena "si ustlala" na gauči v obýváku. Dokonce ani nebrečela - je ji deset týdnů.
Ráno jsem se vyděsila, že se mi do bytu propašoval pes.
Milagro se pokoušel Nenušku profackovat a ona na něj "vrčela a štěkala", jak psi v jejím původním domově.
No prostě bomba
Teď potřebuju pro vodu, protože máme havarii a z kohoutku teče jen užitková, ale neodvažuju se je tu nechat samotný.... zatím oba spěj, ona na gauči, on na mém/jeho houpacím křesle. Ale nevím, nevím....

Tak to gratuluju, myslím že máte vyhráno. Když se nezardousili do rána...
Ale těš se! Když má bláznivou čtvrthodinku jedna kočka, je to rachot, co teprv až to chytne dvě, nedej bože obě najednou... To aby sis doma našla tichej kout, kam se budeš v případě bombardování moct evakuovat...

No tak vám holky nevím.....
V bytě není jediná skříň a tím nejvyšším "objektem", který se zde nachází, jsem já sama

Kočky dnes spořádaně spaly obě v mé obrovské posteli. Nejdřív se cice popraly - ta malá si nenechá nic líbit, je vidět, že vyrůstala společně se smečkou koček a psů
Ten velký je z ní paf, ale řekla bych, že je i zvědavý...

Naštěstí v bytě je toho hodně málo, co by mohly zničit, já strašně nerada uklízím, takže nejsem příznivcem žádných zbytečností a svoje "poklady" jsem uklidila tam, kam nesmějí, tedy do šatny nebo nejvyšších pater knihovny, po ní je šplhat zatím ani nenapadlo a navíc se domnívám, asi bláhově, že to ani dost dobře nejde

No snad jen kytky...... Tak to pak na ně ale budu zlá! Zatím jim stačí vozit se na "podnosech", na kterých jsou kytky umístěny. Mají kolečka, takže se mi některá z koček sem tam strefí do nohy, když na druhém konci místnosti "vařím" ))

Ve finále je s nimi ale legrace, však vono to pudeeeeee )

Jako vanocni darek jsme si s manzelem nadelili kocourka z utulku. Je mu cca 5 mesicu a je to ruska modra kocka - mix. Je to nase prvni kocicka a tak nemame zadne velke zkusenosti. Uznavam po 3 nocich, ze postylka je vyhazovani penez, protoze kocourek spi s nami v posteli. Do bedynky zacal chodit hned a take jsem mu koupila ksiry a vzala ho ven pred barak. Moc se mu to libi. Mam akorat jeden problem. Nechce me zrat zadne konzervy, ani masicko ani ryby. Ji jen granule, na ktere byl zvykly v utulku. Nechci ho nutit, ale bojim se, protoze je docela hubeny. Muzete me nejak poradit?
Bublinka; taky mame takovou stenu a uz si ji Kubicek (kocour) zacina se zajmem prohlizet.

Carlo, jedna moje známá má taky dvě miciny, co baští jen granule a jak se mají k světu. Takže z toho bych si hlavu nedělala.
A ony ty konzervy po pravdě řečeno toho masa v sobě moc nemají.   Teď jsem naší micině koupila spešl konzervu na Štědrovečerní večeři     a zjistila jsem nakonec, že konzerva obsahuje celých  4% masa

Jo a taková stěna, to je pro kočku výzva, tu určitě brzo zdolá 
Naše kočka se taky ještě pravidelně houpe na záclonách, takže záclony jsou plné děr, kytky jsou ohryzané a okolo je rozhrabané hlína, sedačka rozškrábaná... ale co je to oproti radosti, kterou takové zvířátko přinese   

Upravil(a) bublinka (25. 12. 2007 18:53)

Na kočičí téma mám smutnou zprávu.
Moji kočku Micku jsem viděla naposled v neděli, vyprovodila mě kus cesty a domů se zatím nevrátila. Obhlédla jsem její úkryty, blízké okolí a nikde nic.

Carlo, Micka je doma taky na granulích, i když si venku uloví myšku

Právě že je kastrovaná, prošla jsem široké okolí a žádné stopy, poptávala jsem se.
Už jsem připravená na to, že se nevrátí.

Počítám, počítám asi tak 6 let.
Hned zkraje se nám v domácí porodnici okotila za asistence psa. Bylo to úžasné období.. 4černá koťata s bílými ponožkami nebo kravatkami, první krůčky, hledání cecíčku, žduchaná o lepší místo, pak první vypuštění z kočičího domečku, první pokusy se vyškrábat do koč. záchodu. Báječné divadlo v přímém přenosu

Tak to uz sis na ni zvykla, vid?  Vis co, nadeje umira posledni a jak pise Zlata, mozna se vrati. Podle toho co pises, tak Micina je (pisu schvalne v pritomnem case) cernobila  cicina? Cernobile kocicky mam nejradeji i kdyz ted mam posledniho z jedenaci kocicek zrzouna. Je uz to stary, ubrblany kocour, ale je to porad moje bejby a protoze je posledni, tak se o neho dost bojim a nechci ho moc poustet ven. Tak sedi u dveri a beka tak dlouho, az ho pustim. Kdyz s nekym telefonuju a kocour je u dveri, tak se mne lidi do telefonu ptaji, jestli mame doma kozu  )))). S kocickama se clovek nikdy nenudi a ja si zivot bez kociciho kamarada nedovedu predstavit. Ahoj Helusko a drzim palce at Micka najde cestu domu.

Tak mne odmalicka rikali kocici mama. Psa jsem nikdy nemela, mam rada vsechny zviratka, ale kociny jsou moje krevni skupina. Souhlasim s Damilou, ze kocky jsou uplne neco jineho nez psi. Kocka se dokaze urazit, kocka je nezavisla, hrda a vzdycky sva.
Vsechny moje kocky pochazely z ulice, kde jsem je nasla bud zranene a nebo v zbidacene, zablesene, ale vsechny jsem si vzdycky vypiplala a kazda mne necim obohatila, teda hlavne jsem obohatila mistni veterinarku.