|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Ahoj všem. Prosím vás o vaše názory, protože žiju už dlouho tak nějak napůl a nevidím východisko.
Je mi 25 let a mému příteli 50. On je rozvedený, sice jsem nebyla úplnou příčinou jeho rozvodu, ale už mě znal a asi jsem to urychlila. Žijeme spolu tři roky. Ten první rok byl super, věnoval se mi, cestovali jsme, užívali si, chodili plavat, jezdili na kole, lyžovali a tak. Já jsem taková "duševně starší", vyrůstala jsem bez táty, tak jsem tím trochu poznamenaná a nevyhledávám zrovna svoje vrstevníky. Tím chci říct že mi nechybí chození na zábavy a tak.
No ale zhruba po roce nebo roce a půl se přítel začal měnit. Pořád víc a víc času věnuje práci, na mě už nemá čas pomalu ani o víkendu, když už je doma, tak kouká na televizi, většinou u ní stejně usne, nic ho nebaví. Baví ho jen jeho kamarádi za kterými jezdí, ale mě už sebou nebere.
Děti nemáme a mít nebudeme, mám zdravotní problémy a přítel má děti z manželství, už i vnoučata, takže další dítě už ani nechce.
Dost se hádáme, já sedím pořád doma a čekám na něj, jsem otrávená a nevím jak dál. Když se ho ptám jestli se chce rozejít, tak řekne že ne, že mě má rád. Ani ode mě nechce odejít.
Já ho miluju, nedovedu si představit život bez něj, ale chtěla bych žít tak jako na začátku. S ním ale nemá smysl se o tom bavit.
Co byste udělali na mém místě?
Není tady
Na tvém místě bych si představila, že za 10 let mu bude šedesát a bude se těšit do důchodu. Představ si sebe za 25 let jak budeš akční.
Není tady
P.S. : Život bez něj si budeš muset umět představit, je velmi, velmi pravděpodobné, že dříve či později budeš vdova.
Není tady
No tak s tím jsem počítala, ale je mu zatím 50, v dnešní době není 60 žádný věk a než budu vdova, můžu být sama padesátnice. Takže představovat si to nemusím. Ale nenapsala jsi mi jinak žádnou radu - co dělat.
Není tady
Bety napsal(a):
P.S. : Život bez něj si budeš muset umět představit, je velmi, velmi pravděpodobné, že dříve či později budeš vdova.
Je to smutne,ale je to tak,driv nebo pozdeji u nej prijdou zdravotni potize a ty budes travit cas staranim se o nej na luzku.
Není tady
V padesáti už chce mít klid, před těmi třemi lety se vybičoval k výkonům - asi míza nebo co a teď už má vnoučata, děti a chce klid. Nedivím se mu. Je to velký věkový rozdíl. Jsi mladá, přemýšlej o mládí, a na tohle vzpomínej jako na velkou lásku.
Není tady
Radu?V 50 letech to,uz muze byt unaveny pan treba byl i drive,ale premohl se v dobe nejvetsi zamilovanosti a ted,uz chce mit svuj klidek a pohodlicko s tim se musis smirit,kdyz mas o tolik let starsiho pana.
Není tady
solkla napsal(a):
V padesáti už chce mít klid, před těmi třemi lety se vybičoval k výkonům - asi míza nebo co a teď už má vnoučata, děti a chce klid. Nedivím se mu. Je to velký věkový rozdíl. Jsi mladá, přemýšlej o mládí, a na tohle vzpomínej jako na velkou lásku.
Koukam,ze mas stejny nazor,nez jsem to dopsala ty si,uz odpovedela.
Není tady
Ale mě by ani nevadilo se o něj starat, kdyby byl nemocný a tak. Jenže on je živý až dost, akorát že se nevěnuje mě ale práci, koníčkům a kamarádům. Dokonce jsem zjistila že v počítači surfuje po seznamovacích servrech. Proto jsem se ho taky ptala jestli se chce rozejít. Ale prý mě má rád a nechce.
Není tady
A jako radu bys tak očekávala? Elixír života bohužel nemám.... ten jediný by pomohl.
Není tady
Bety já sama nevím. Nejsem šťastná ani spokojená. Miluju ho, ale vadí mi jak žijeme. Nemám nic před sebou, nemám se na co těšit, chodím do práce a z práce, doma čekám kdy konečně přijde, někdy se aspoň bavíme, jindy si jde rovnou lehnout, žádné plány co budeme dělat, den za dnem je stejný.
Není tady

Rendla napsal(a):
Ale mě by ani nevadilo se o něj starat, kdyby byl nemocný a tak. Jenže on je živý až dost, akorát že se nevěnuje mě ale práci, koníčkům a kamarádům. Dokonce jsem zjistila že v počítači surfuje po seznamovacích servrech. Proto jsem se ho taky ptala jestli se chce rozejít. Ale prý mě má rád a nechce.
No bodejť by chtěl rozchod. Má mladou ženu a kde by honem našel jinou. Nebude moc pětadvacítek, které touží po padesátníkovi. To neber ve zlým. Ale stále platí "starýho psa novým kouskům nenaučíš". Lepší už to nebude a vlak života nezastavíš.
Hezký večer.
Není tady
Tak ho překvap a vymysli něco ty!
Není tady
Asi tak jak píše Ota, nejlepší roky strávíš s ním mládí ti uteče...
Není tady

Já na tvém místě bych si našla chlapa maximálně o deset let staršího (když už to muší bejt a jsi na starší) ale toto? Partner o polovinu mého života starší to si představit nedovedu ani v nejdivočejších snech. A co fyzično, tam je vše v poho? Zrovna dnes jsem se dívala na jednoho z kolegů (+10 let) a říkala jsem si jak ta čtyřicítka je už znát i na těch chlapech.. no to odbočuji ale vážně by mě zajímalo, proč mladá holka jako ty nejuchajdá někde venku s mladým fešákem a neužívá života? - Tímto samozřejmě nikterak nesnižuji kvality, smýšlení, city a vůbec, tvého partnera
Není tady

souhlasím s předchozími příspěvky, rozdíl 25 let je příliš. Nemužeš po 50 letém příteli chtít, aby žil a byl akční jako 25 letý, to je prostě moc velký rozdíl.
Já si také ve svých 34 nedovedu představit soužití se 17letým trdlem (nepočítám počáteční zahleděnost) a to by byl rozdíl jen 17 let.
Prostě to už lepší nebude smiř se s tím a najdi někoho mladšího
Není tady
Dovolím si poněkud nesouhlasit, měl jsem přítele, který bohužel již není mezi námi, starý a velice moudrý pán, který měl přítelkyni o celých 32 let mladší. To je prostě v člověku, vitalita a síla. Jak radí aprill, vymysli něco sama, hlavně nesedět doma a užírat se tím, že ten druhý nechce nikam. život je příliš krátký na to, abychom pořád jen tesknili. Ale pokud spolu normálně komunikujete ještě není nic ztraceno.
Jsou lidi, kteří se chovají jako staří a přitom věkově jsou někde v první třetině života. Nemají zájem o kulturu ani sport, jsou líní něco vymyslet a hnout se jinam, než do práce a domů.
A pak jsou lidi o generaci starší a dovedou se pro něco nového nadchnout a jít si za tím...
On Tě má poměrně jistou, když spolu legálně žijete, ale má svůj styl a systém a kvůli Tobě ho trvale nezmění. Už Tě získal a hodlá se věnovat tomu, co ho baví. Doporučila bych Ti totéž. On přece jen má za sebou víc. Nebude se přizpůsobovat. Bude to očekávat od Tebe. Ty nemáš svoje známé, koníčky, aktivity? Nikoho by nebavilo poslouchat po návratu domů výčitky, kde jsi byl, cos tam dělal, proč nejsi se mnou jako dřív...Budeš se s tím muset buď smířit, nebo si najdi taky odreagování podle svého gusta.
Není tady
Tak já zas myslim, že Rendla zrovna nepotřebuje slyšet co bude za xx let, žijeme teď a tady. A ono je padesátník a padesátník. Někdo vypadá v padesáti na šedesát a třeba můj šéfík v práci vypadá na čtyřicet, sportuje, jezdí na motorce a cestuje (taky má mladší manželku
) Problém vidím spíš v komunikaci, Rendly přítel asi maličko zlenivěl, má svý jistý doma, s tím by mohlo souviset i to jak kouká na seznamky. Tak možná zkusit vždycky navrhnout nějakou akci a když se bude cukat, tak vyrazit klidně za zábavou či za sportem bez něho 
tak Kalupinka napsala v podstatě totéž jinými slovy 
Upravil(a) Majja (9. 11. 2007 20:07)
Není tady
Rendlo, to že to není takový jako na začátku asi potká každej vztah. Zpohodlní i třicátník. Zkus trochu změnit stereotyp sama. Podnikej něco bez nej. Ty seznamky moc nechápu, asi si je dost jistej. Jinak já bych takovej věkovej rozdíl nevydejchala, ale proti gustu...
Není tady
Bety napsal(a):
Asi tak jak píše Ota, nejlepší roky strávíš s ním mládí ti uteče...
Co to tu čtu za blbosti 
Rendli, tady ti asi nikdo neporadí, jelikož se každý chytá věkového rozdílu a ne problému jako takovému.
Tento problém může nastat jak 30tiletému, tak 50ti letému, ale tady ti každý vpálí, že je to věkem. Předsudky, hmmm 
Já myslím, že jak píšeš, že je dost aktivní, ale aktivity nevyvíjí s tebou. Otázka první, jsi ty sama dostatečně aktivní s ním podnikat akce? Proč nejdeš někam s jeho kamarády? On tě tam nechce, nebo nechceš ty? Jak to je? Co ty sama vyvíjíš za aktivity?
Co se týče jeho brouzdání po seznamkách bych řekla, že je nějak v rozletu, a nebyla bych si jistá tím, že to s tebou myslí až tak vážně. Muvili jste spolu o budoucnosti?
Držím palce. 
Upravil(a) plachetnice (10. 11. 2007 19:48)
Není tady
.
Milý nig.re, přestav si, že máš manželku, kterou velmi velmi miluješ. Budete věkově vyrovnaní. Manželka smrtelně onemocní. Budeš se o ní několik let starat nebo si řekneš, že máš právo na štěstí a odejdeš?
Není tady
Není to jiná situace, i o stejně starou nemocnou manželku se můžeš starat 15 let. Nikdo neví, jestli bude scházet patnáct let, nebo co bude. Nevíš přece ani, co se stane zítra. Nevíš, ani, kdo z nich bude žít déle. Můžeš odpovědně vše naplánovat, můžeš žít ve vztahu se stejně starou dívkou a nevíš, jestli se zítra nerozejdete. Jestli si přestanete rozumět měsíc po svatbě. Jestli nenabourá v autě. Nemůžeš vědět nic. Vše je tak strašně relativní, že já můžu poradit jen, ať se Rendla rozhoduje srdcem a nedá na předsudky ostatních.
Není tady
plachetnice:
clovek si dela plany a Buh se mu smeje...
rendla: ten problem vubec neni ve veku, ale v tom, ze sedis doma a cekas na nej...kdyz mu budes viset na krku jako balvan, bude hledat zpusoby, jak si ulevit...takze vyraz za sportem a zabavou (sama) a zkus treba vymyslet i nejaky program pro vas oba...

Není tady
Rendlo, také mám zkušenost se vztahem, kdy jsme oba byli přibližně ve věku, který popisuješ. Také jsem odjakživa tíhla ke starším partnerům a připadala si "duševně starší" jak píšeš ty - naprosto ti rozumím. Strávili jsme spolu skoro čtyři roky a rozešli se - důvody rozchodu sem psát nebudu, ale nijak to nesouviselo s věkovým rozdílem a podobnými věcmi.
To, co popisuješ, zažívám se současným partnerem, který je "jen" o 14 let starší. Přesto, že mu ještě není čtyřicet, má kecy o tom, že už je starý a kdesi cosi. Nic ho nebaví, volný čas neumí trávit nijak konstruktivn a tak pořád trčí v práci. Vím, že nemá smysl o tom mluvit, on chce prostě žít tak, jak žije a myslím, že to prostě jinak nedokáže. Ze začátku to bylo fajn, byl celkem akční (na mé poměry ;o), postupně to upadalo a dneska pracuje šest dní v týdnu, od deseti do půlnoci (je provozní v restauraci), volné má jen neděle a to je protivný, protože je po celém týdnu unavený.
Nemám radu, snad jen, že nikoho nepředěláš a buď se naučíš vedle něj žít tak, aby tě to bavilo, najít si vlastní zájmy a nelpět na tom, aby je s tebou sdílel, nebo si budeš muset najít jiného partnera. Můžeš doufat a čekat, ale kdo ví, čeho se dočkáš.
Není tady