U nás na Ústecku to samé-dostali jsme slabikář-čtení v pohodě , po počátečních problémech s jednoslabičnými slovy.V matematice do šesti,taky dobrý a to mají matematiku v angličtině.Psaní trochu horší,ale taky už píše perem,teď jsme u t,tak to je dobré,ale m to byla pohroma.Máme moc hodnou paní učitelku,která učí skoro 50let a ví co je pro prvňáčky nejdůležitější. Tak zatím to jde,ale je to úplně jiný rytmus dne ,než ve školce.

No tak my na Frýdecku-Místecku gumujeme o duši. Včera jsem se synem vygumovali všechno co psali ve škole, byla to fakt hrůza, když se mu nepovede písmenko tak to prostě škrkne, ale asi tak šestkrát. A nepovedlo se mu každé druhé.
Jinak počty mu jdou, počítají teď ve škole do sedmi, začínají číst první slova.
Přeji všem maminám pevné nervy a ať to ve zdraví přežijem.

Tak u nás na znojemsku sčítáme do sedmi.Živou abecedu už mají probranou a minulý týden dostal Vojta slabikář a čteme a čteme.Psát už umí m,t,l,a,i,u,e a dneska začali o.
Celkem mu to jde až na nějaký vyjímky.Vojta je nemocný,takže úkoly mu donesla spolužačka,tak jsme se na to odpoledne vrhli a obdivuju paní učitelku,:godlike:protože mně během deseti minut tekly nervy.

Koukám, že Ema má stále mísu. Aspoň něco je jak má být

Zkušenost s prvňákem mám jedinou, když jsem onehdy hlídala kolegyni synka a on mi četl ze slabikáře (bylo to někdy na jaře, už byli trochu dál). Protože vím, jak i mnohem větší děti mají problém vnímat, co to vlastně čtou, aby jim z pusy nešly jen písmenka, ale aby chápali, co říkají, zeptala jsem se ho na velmi oblíbenou slabikářovou frázi "my se máme". Nebyl to schopný pobrat, vůbec nevěděl, co to znamená.

Takže jedna věc je rychlost čtení (dodneška si pamatuju, jak mě paní učitelka v první třídě dovedla mezi třeťáky, abych jim předvedla, jak se čte ) a úhlednost písma, a druhá třeba bohatost slovní zásoby, schopnost vyjádřit se... Povídání s dětmi je stejně důležité jako ta písanka.

Jojo, učitelky v první třídě maji naprosto výsadní postavení. Já na tu svou nikdy nezapomenu.