Safra ženská, ty máš sebevědomí na nule. Koukej s tím něco provést . Byla jsi u Pandorry na školičce? Jestli ne, tak se tam koukej přihlásit (školičky najdeš v tématu Život po nevěře). To by bylo, aby ses na sebe pak do zrcadla nekoukala a neříkala jsi, jak jsi báječná a krásná ženská

Upravil(a) lvice (5. 11. 2007 14:20)

Damilo, myslim, ze bys nasla urcite jine duvody, proc byt divna

To, ze nemas rada rezane kvetiny a sukne, na tom nic divneho nevidim.

A taky nevidim nic divneho na ‚divnostech’, kazdy jsme prece individualita. Kdo rika, ze kdyz jsem zena musim nosit sukne, chtit deti, vdat se a umet varit? To jsou proste predsudky, ktere uz dnes nastesti resit nemusime...
Verim, ze vetsina z nas, co jsme tady, by pred par stovkami let skoncila na hranici

Martinka1 napsal(a):

Já na školičku jedu, ale taurus tuším že to má moc daleko, přes moře...

To je škoda.....

Vlaďka napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Tak jsem si, milé dámy, myslela, že vám sem něco písnu, ale když jsem četla dál a dál, spíš je mi z těch vašich článků smutno... Co dodat? V každé ženě je ta ženská část strašně důležitá, stejně jako mužská. Jen ji objevit, ctít a vážit si jít

Myslíš, že nemáme ženskou stránku? Ale co to je - já miluju svoje děti, starám se o domov, o rodinu. Nemyslím si, že když nosím kalhoty a chodím na fotbal znamená, že nejsem žena. Umím se obléknkout do společnosti a na ples, umím se chovat jako žena, ale raději se pohybuji mezi muži, protože ti jasně řeknou zpříma do očí, co si myslí. Nemusím přemýšlet, jestli to ta paní myslela tak nebo tak.

Ale prosímtě, vždyť jsem tím myslela, že obě části má každý člověk v sobě. A už vůbec netvrdím, že nejsi žena:) Teda vždycky mi dá zabrat zůstat v klidu, když někdo něco překroutí. Ale nic ve zlým, mějte se všichni pěkně a čtěte příspěvky pozorně! Pa

Lúthien: Tak promiň, špatně jsem to asi pochopila.

Alimaku, fákt ?

Taurus: A jinak já tě podle Tvých příspěvků mám za nádhernou, přímo éterickou, bytost. Fakt, nekecám! Z toho většinou dýchá taková....křehkost, bych řekla.

Lúthien napsal(a):

Tak jsem si, milé dámy, myslela, že vám sem něco písnu, ale když jsem četla dál a dál, spíš je mi z těch vašich článků smutno... Co dodat? V každé ženě je ta ženská část strašně důležitá, stejně jako mužská. Jen ji objevit, ctít a vážit si jít

asi tě brzo bacim... víš doufám za co

Upravil(a) Rei (7. 11. 2007 13:37)

Taurus, začni si hlavně tyhle hezké věci říkat sama sobě a uvidíš, jak se všechno pomalinku začne měnit    

Eva36 napsal(a):

Jo a (to je děsný, jak mi ty myšlenky né a né naskočit najednou) - já jsem taky "divná". Kytky řezaný můžu, hrnkový většinou umučím. Děti mi nic moc neříkají, a cizí už vůbec ne. Ty "rodinný" děti můžu, ale tak na chvilku (den maximálně) a většinou spíš proto, abych ulevila rodičům, když padají na hubu. Svoji dceru miluju, ale abych se rozplývala nad každým děckem "ó jaké má krásné vlásky, celá maminka" atd., tak to ze mě nevydolujete. Z pachu mimin se mi dělá přímo nevolno. Tak jsem taky divná a je to, holky, v pohodě. Taky s tím žiju a docela spokojeně (s výkyvy - myslím, že za to může ten rozmar matky přírody nadělit ženám kolísající hormony, ale už jsem se s tím z velké části smířila. Prostě vím, že zítra zase musí vyjít slunce.)

Evi, tohleto mají na svědomí opravdu hormony Já to vidím podle sebe - když mi zamlada začaly tikat biologické hodiny, byla jsem ze svého budoucího miminka celá poprděná. Svoji mateřskou povinnost jsem si splnila hned dvakrát po sobě, vrchovatě mi to stačilo a teď jsem ve věku, kdy se tak akorát těším na vnoučata a mám úpřimnou radost z toho, že trend dnešní doby velí mladým zakládat rodiny okolo třicítky. Tak nějak jsem si spočetla, že při příznivé konstelaci budu vnoučaty obšťastněna bajvoko za dvanáct až patnáct let což je fakt, který mi tedy absolutně nevadí ... panč slyším zavřískat dítě byť jen v tramvaji a naskočí mi husí kůže jak pralinky

Fatimah napsal(a):

Mně mimina taky smrdí. Tedy na všechna, ale některá tak, že mám problém být v jejich přítomnosti. Jsem si myslela, že jsem jediná takhle ujetáý a raději jsem se s tím nidke nesvěřovala, abych si nevysloužila ukamenování za živa ;o))

Ono se dá ukamenovat i za mrtva?

Nevím Bubli, přemýšlím, na kom by se to dalo vyzkoušet ;o)))))

Taurus, to taky znám... poprvé mě k zrcadlu násilím dotáhli a utekla jsem.. buď prostě na sebe hodná a trpělivá a ono to půjde. 
A pak to najednou půjde i z tebe zevnitř a budeš mít v sobě takový krásný hřejivý pocit a uvidíš, že to pak pocítí i okolí