Lilien,
nemám zkušenost s tak malým dítětem, ale když mi bylo 18, onemocněl cukrovkou můj stejně starý hodně dobrý kamarád. Byl už dospělý, ale stejně to byl šok, a vím, že se asi rok hledal, než si našel přesný rytmus a začal vnímat potřeby svého těla - kdy a kolik si píchnout. Tohle budeš muset za malou dělat Ty sama. Že nepoznáš hypoglykémii, toho se neboj, to nejde přehlédnout, zcela jistě ji poznáš. Malá už určitě mluví, takže lehce zjistíš, že se najednou chová divně.
Ach jo, tak moc je mi to líto...
Buďte holky silné, přeji hodně štěstí, a maličká ať se s tím brzy naučí žít.

A jak správně uvedla Damila, hypoglykémii poznáš, to se neboj....důležité je, než získáš cvik, prostě pravidelně dcerce zkoušet glykémie, a že to bude lítat (myslím ty hodnoty) - tak s tím musíš počítat, vždy je to jednou dole, a jednou nahoře - důležité je prostě jen docílit toho, aby výkyvy nebyly až tak moc zřetelné. Problém je, že hodnoty glykémie neovlivňují jen jídlo, ale i stres, málo spánku, nachlazení, prostě COKOLIV, už z toho je zřejmé, že je obtížné být vždy naprosto přesně "v tabulkách".

Lilien, neboj to zvládneš, uvidíš, je jasné že máš strach, ale jsi statečná a musíš být statečná i za dcerku, bude to dobrý. Když budeš cokoliv potřebovat, poradit, nebo jen povzbudit, klidně se ozvi, třeba i soukromu zprávou