|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Už jsem zde před časem krátce psala, jsem taky jedna z těch kterým byl manžel nevěrný. Snad to byl opravdu malý úlet který jsem mu i po vašich radách prominula. Po odhalení manžel vztah ukončil , do ničeho jsem ho nenutila, jen jsem mu řekla , že pokud chce zůstat se mnou budu ráda, ale pokud chce odejít nebudu mu bránit.
Řekl, že ví , že udělal velkou chybu a chce /za to mu prý stojím/se pokusit vše napravit. Opravdu se snaží,pomáhá v domácnosti je ke mně pozorný jak už dlouho nebyl a i sexu si užíváme. Jenže já mám stále pochybnosti, asi to je normální, ale dost mě to užírá, zda vztah opravdu ukončil, jestli mi nemaže jen med kolem pusy abych neměla ňáké podzření. Dost si o všem vyprávíme a ujišŤuje mě že to z jeho strany byl opravdu úlet, že na dotyčnou ani nevzpomene a záleží mu hlavně na našem vztahu. Chtěla bych vědět jak jste se vy, kterým manželství po nevěře vydrželo s totou fázi nedůvěry vyrovnali. Díky hrozně mi babinet pomáhá.
Není tady
.
Upravil(a) vera (4. 2. 2012 17:31)
Není tady
Tak to je síla .....rok, já myslela , že to ňák vyšumí samo trochu dřív, ale teď jsem jak paranoik. Sama sebe nepoznávám. Potřebovala bych vědět třeba jak poznám, že mi nelže, že to mezi námi je upřímné, ale sžírá mě právě to ........ale.
Není tady
chce to čas.....
Upravil(a) vera (4. 2. 2012 17:32)
Není tady
fotoško, nemůžeš poznat, jestli ti lže, když bude chtít, abys to nepoznala. Říká se, že nevěra druhého se dá dokázat, věrnost nikdy. Možná by ses na to mohla podívat z tohohle úhlu, to znamená zkusit mu věřit, protože jestli svůj úlet opravdu skončil, prostě tě nemůže nijak "opravdu" přesvědčit.
Není tady
Proč přemýšlíte co kdyby a jestli nelže a nebude lhát? Zbytečně se tím kazíte ty krásné chvilky, které teď můžete prožívat. Taky jsem to zažila, taky nevěřila a hledala nějaké důkazy. Jenže jsem pak přišla na to, že trápím akorát sebe. Tak jsem si řekla, že budu žít okamžikem. Jestli Lže, stejně se to jednou dozvím, ale pátrat po tom nebudu a budu si užívat každou chviličku s ním. A bylo mi pak o hodně líp.
Je to moc těžké, ale stojí to za to 
Není tady
Fotoško, nechci tě děsit, možná jsem vyjímečně zarputilá, ale u mě to trvalo skoro pět let, než jsem získala zpátky ten pocit jistoty, že se na M můžu spolehnout jako před nevěrou . A skoro stejně dlouho mi trvalo, než jsem se začala zase chovat ve vztahu přirozeně. Když jsme to zkoušeli dát mezi námi do pořádku tak jsem se snažila asi až moc - tedy pro mě. Tzn. že jsem šla s manželem třeba na procházku, i když bych si radši četla, jenom proto, aby neměl pocit, že o něj nestojím. Teď už je to skoro sedm let a když si náhodou na jeho úlet vzpomenu, tak u toho nemám žádné pocity - nesvírá se mi žaludek, nebolí mě to, je mi to prostě jedno. Ani nelituju toho, že se to stalo. Neudělala jsem pro to nic moc - myslím, že všechno má svůj vývoj a ten se nedá urychlit. Mám teď spíš opačný problém - ptám se sama sebe, jestli mi to stálo za to /protože minimálně ten první rok mi bylo hrozně/. M je normální chlap, se kterým jsem 20 let, ale zas taková výhra to není, zvláště teď, když má andropauzu.
Není tady
Jasně že nemůžu poznat jestli mi lže, když bude chtít abych to nepoznala, jenomže teď se mi to mezi náma zdá tak fain, vím že o něho stojím a on tvrdí to samé, uznává své chyby a já své, které jsme dělali před jeho nevěrou a dohodli jsme se, že to zkusíme, že nám za to ten druhý stojí , jenže právě já to asi těmito pochybnostmi kazím asi opravdu budu muset přestat pátrat a užívat si každou pěknou chvilku . Jen jsem chtěla vědět , že začít znovu a lépe opravdu jde od někoho kdo to zažil, všude se dozvídám spíš že vztah nevydržel.
Není tady
Vim, jak se tady vsechny citite, zazila jsem neco podobneho.... Moc fandim tem, co se s neverou vyrovnaly a zacaly zit zase "normalne". Ja mam ted sice jineho partnera, ale chovam se strasne, samotnou me to stve, ale mam pocit, ze musim sveho partnera porad kontrolovat a jakakoliv zenska v jeho okoli ve me zpusobuje vnitrni vybuchy, ktere bohuzel ventiluju i navenek a proste se nekdy chovam jak stihacka...ale ja takova byt nechci, chci se zmenit, myslet pozitivne, nepremyslet nad tim, jestli neco za mymi zady dela nebo ne.... jako bych se podvedomne bala toho, ze me bude podvadet taky.... muj rozum mi rika, ze timhle chovanim ho k tomu sama dozenu, ale mate nektera na tohle nejaky recept? Jak proste nad tim mavnout rukou a neresit to? Jak zmenit svoje emoce? Rozumove je mi vse jasne, ale emoce si delaji co chteji......... 
Jak byt zase NORMALNI???????? 
Není tady
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný 
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............
Není tady
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............
Martine, já jsem si taky myslela, že už nikdy mu nebudu věřit. Trvalo to hodně dlouho, ale už mu zase věřím. A ta důvěra se vrátila tak nějak nepozorovaně, vlastně v okamžiku, kdy jsem přestala pořád rozebírat, jestli mu věřit můžu a přestala jsem být ve střehu.
Není tady
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............
To jsi mě moc zklamal. Víra je předpokladem důvěry a důvěra sama je lékem a samotným životem a život je pak to proč tu jsme.
Naopak důvěřuj, že jde s tebou, jdi s ním kukdy půjde on neprověřuj co a kde ale co dává tobě! 
Není tady
Pisatel napsal(a):
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............To jsi mě moc zklamal. Víra je předpokladem důvěry a důvěra sama je lékem a samotným životem a život je pak to proč tu jsme.
Naopak důvěřuj, že jde s tebou, jdi s ním kukdy půjde on neprověřuj co a kde ale co dává tobě!
a kdo jako jde se mnou? život?, moc tomu nerozumím......a co prověřuju?, asi je to na mne moc složitý.....
já bych si jí už asi nevážil, ale nevím, já to nezkoušel....
no ale pak se třeba dá důvěřovat zase jinému člověku, to pes to má horší, než začne důvěřovat
Není tady
Suzie napsal(a):
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............Martine, já jsem si taky myslela, že už nikdy mu nebudu věřit. Trvalo to hodně dlouho, ale už mu zase věřím. A ta důvěra se vrátila tak nějak nepozorovaně, vlastně v okamžiku, kdy jsem přestala pořád rozebírat, jestli mu věřit můžu a přestala jsem být ve střehu.
gratuluju a možná závidím
Není tady
Taky bych podpořila domněnku, kterou tady vypsala Suzie, že se dá znova "věřit". Nikdy už nic není jako předtím, ale každopádně lze si ten život udělat s tím člověkem opět hezký. Když teda dává partner najevo, že s vámi evidentně ten život prožít chce. Ale rok na zahojení bolístek je určitě málo....
Není tady
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au....................to je na tom nejhorší, taky jsem to chtěla hneddddddddddddddddd a všechno, ale Babinetky mě vyučily, vlastně vyučili, jsou tu i muži, o to je to lepší..................pořád mu lezu do mobilu, já vím.....................jsem hmusná, ale dělám to................nic nenacházím, ale i to mi nestačí..............mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
Vero, a co bys potřebovala k tomu, aby si to ze sebe jednou provždy dostala? Tu nejistotu? Abys mohla užívat toho krásného, co tě každodenně potkává?
Stačilo by ti, kdybys nějakou tu sms našla? Vyřádila by ses dosytosti a pak už byla vyrovnanější a života užívající?
Trochu černého humoru: napiš mi číslo na tvého manžela, já mu pár těch sms napíšu, ty se jukneš, vypustíš džina z lahve a .....snad pak už budeš připravená na to, užívat si krásného. Plácneme si? Klidně, já to pro tebe udělám.... 
No, ono je to znovunabytí důvěry taky trochu závislé na chování toho, nevím jak ho nazvat, asi "pobloudilce". Můj muž ze začátku tedy moc nespolupracoval, dneska s odstupem vím, že byl v křeči a sám nevěděl, jak se ke mně chovat. Takže jsem z toho měla dojem, že mi lže, protože byl napjatý a nervózní a já myslela, že něco skrývá. Proto to asi u nás trvalo tak dlouho, já jsem měla pocit, že o mě stejně nestojí a on nevěděl, jak se k té hysterce /mně/, která buď dělala scény, nebo si ho podezíravě měřila, chovat. Musím přiznat, že jsme si to navzájem moc neulehčili, ale nakonec jsme spolu a oba se snažíme.
Není tady
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au.....................mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............
To svedčí o malej sebadôvere... skôr než o tom druhom.
Upravil(a) Selima (1. 11. 2007 15:53)
Není tady
Jsem příkladem toho, že po nevěře to může být ještě lepší. Fakt. Problém není nevěra, problém je vyslýchání, brečení, dávání ultimát,hysterie, prostě když se ten podváděný takhle chová. Je to o sebevědomí a o neřešení nevěry. Aspoň u nás to tak bylo, prostě jako oddechový čas.
Není tady
solkla napsal(a):
Jsem příkladem toho, že po nevěře to může být ještě lepší.
s tím samým člověkem nebo s někým jiným?
Není tady
No pořád s manželem, už 15 let
Není tady
Selima napsal(a):
martinF napsal(a):
vera napsal(a):
chce to čas...........au,au.....................mám pořád pochybnosti, ale jsem silnější, učím se mít víc ráda sebe, nějak to nejde ale už na něm nejsem tak závislá, to vííííííííííííííííím, a vím, že už bych uměla žít i bez něho.................ježíšmarja, jo stojím si za tím
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............To svedčí o malej sebadôvere... skôr než o tom druhom.
nikdo není dokonalej:),
ty bys mohla věštit, víš co bys měla peněz, kdyby sis za to nechala platit, už jsi mi napsala, že se mi líbí sex potmě se za´tatýma zubama, teď že nemám dost sebedůvěry, jsi fakt úžasná
Není tady
Suzie napsal(a):
No, ono je to znovunabytí důvěry taky trochu závislé na chování toho, nevím jak ho nazvat, asi "pobloudilce". Můj muž ze začátku tedy moc nespolupracoval, dneska s odstupem vím, že byl v křeči a sám nevěděl, jak se ke mně chovat. Takže jsem z toho měla dojem, že mi lže, protože byl napjatý a nervózní a já myslela, že něco skrývá. Proto to asi u nás trvalo tak dlouho, já jsem měla pocit, že o mě stejně nestojí a on nevěděl, jak se k té hysterce /mně/, která buď dělala scény, nebo si ho podezíravě měřila, chovat. Musím přiznat, že jsme si to navzájem moc neulehčili, ale nakonec jsme spolu a oba se snažíme.
Suzie, tak přesně TOHLE teď cítím já a myslím, že je teď u nás. Jsem moc ráda, že to je asi normální, takovýhle proces. Také to cítím jako křeč - a to na obou stranách.
Není tady
Suzie napsal(a):
Fotoško, nechci tě děsit, možná jsem vyjímečně zarputilá, ale u mě to trvalo skoro pět let, než jsem získala zpátky ten pocit jistoty, že se na M můžu spolehnout jako před nevěrou . A skoro stejně dlouho mi trvalo, než jsem se začala zase chovat ve vztahu přirozeně. Když jsme to zkoušeli dát mezi námi do pořádku tak jsem se snažila asi až moc - tedy pro mě. Tzn. že jsem šla s manželem třeba na procházku, i když bych si radši četla, jenom proto, aby neměl pocit, že o něj nestojím. Teď už je to skoro sedm let a když si náhodou na jeho úlet vzpomenu, tak u toho nemám žádné pocity - nesvírá se mi žaludek, nebolí mě to, je mi to prostě jedno. Ani nelituju toho, že se to stalo. Neudělala jsem pro to nic moc - myslím, že všechno má svůj vývoj a ten se nedá urychlit. Mám teď spíš opačný problém - ptám se sama sebe, jestli mi to stálo za to /protože minimálně ten první rok mi bylo hrozně/. M je normální chlap, se kterým jsem 20 let, ale zas taková výhra to není, zvláště teď, když má andropauzu.
Fotoška, Věra: Také jsem "oslavila" roční prohlédnutí a je mi stále nijak. Je fakt, že poslední krize byla před měsícem, kdy jsem zjistila čilé dopisování si s bývalou milenku( snad věřím, že postel v tom již není), ale stejně mě to dostalo na lopatky. Původně jsem si myslela, že to zvládnu během 2 - 3 měsíců, ale M mi to až tak moc neulehčil, bohužel. Jak píše Suzie, je to dlouhá doba, ale je to asi ten čas 5let, začínám to také tak cítit.
Až po 3/4 roce zvládám jeho telefon obloukem obcházet a přiznávám, je mi líp. Ale k tomu jsem musela dozrála až za takovou dobu!!. Když je něco neobvyklého stále to se mnou trhne, sice to nikdo nepozná, ale já na to myslím a nejsem to já, ta dřív bezstarostně rozchechtaná.
Škoda, že jsem na to přišla tak brzo, prostě po 20 letech téměř každá ženská pozná, že není něco v pořádku. Ti o maličko "šťastnější" alespoň v částečné nevědomosti přežili tu akutní poblouzněnost svého M. Je to pak taky rána, ale některé pak danné sliby nejsou jen chyby jak se říká. Prostě ten nevěrník to má již trochu odžité a nový vztah není pro něj tou prioritou jako zpočátku.
Není tady
martinF napsal(a):
Selima napsal(a):
martinF napsal(a):
hezkýýý, takový upřímný
a k tématu: já si myslím, že bych už to nedokázal znovu důvěřovat...............To svedčí o malej sebadôvere... skôr než o tom druhom.
nikdo není dokonalej:),
ty bys mohla věštit, víš co bys měla peněz, kdyby sis za to nechala platit, už jsi mi napsala, že se mi líbí sex potmě se za´tatýma zubama, teď že nemám dost sebedůvěry, jsi fakt úžasná
Som... David Copperfield a Dagmar Kludská v jednom tele. Vidal Sassoon Wash-and-go 2v1.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.