Oznámení

6. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

6. ledna : Nejzdravější a nejchutnější rybou je losos. Jak si ho snadno, rychle a pokaždé jinak připravit?

6. ledna : Zima přeje infarktům. Kardiologové vyzývají: volejte záchranku hned při prvních příznacích!

#1 25. 10. 2007 12:25

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Jsem příšerná máma :-(

Na začátek chci říct, že své děti mám ráda tak moc, jak jen matka může mít.
Děti jsou chtěné, plánované, s láskou očekávané. Mají 11 a skoro 9 let.
Já vím, že všude se vyskytnou drobné problémy, ani u nás "nejde o život", ikdyž si opravdu někdy myslím, že je zaškrtím...ne, to bych neudělala, ale už ten pocit, že mívám takovou zlost, kdy se nejsem schopna ovládnout a jen ječím a i ránu schytají, mě děsí...jak jen můžu být tak hnusná?
Mám pocit, že nezvládám svou roli matky, a tento pocit mám pravidelně v opakujících se intervalech, vystřídaných chvílemi absolutního štěstí, že jsem mámou tak úžasných hošíků...

Problém nebude v nich, ale ve mně, to je mi jasné.

Kluci oba mají oba LMD, a dyslexii, starší kluk je extrémně pomalý a nesamostatný, mladší hošík má naopak i ADHD a zvláště tohoto hyperaktivního našeho klučíka mám tendenci prostě zahlušit.
Vzásadě je to hrozně milý a hodný kluk. Když má zaměstnání, zábavu, je úžasný. Dokáže pomáhat, a pochvala dělá přímo divy.
Jenže je to hrozně vysilující a navíc mám pocit, že mu prostě celý život nemůžu organizovat program dne, že se musí naučit zabavit i sám, a netrávit nudu otravováním ostatních, které sestává v pošuchování, provokaci, hádání...Já vím, že to vše patří k jeho diagnóze. Ale jsme jen lidi a já to v poslední době nezvládám. Pouze láska nestačí. Pud sebezáchovy jakoby byl silnější. V praxi to vypadá tak, že řvu a biju ho. Přijde manžel, chce mi ukázat, že to jde po dobrém, ale jelikož je cholerik, vydrží polovinu toho, co já a tak vypění daleko dříve, než já a řve a bije ho také.smile
Ano, rodinná idyla.

Ne vždy to takto vypadá, jsou i klidné dny, ale některé se nedají přežít. Do toho ty výčitky, co jsem to za matku...sad

Chtěla bych se naučit ovládat. Než jsem měla děti, šlo mi to docela dobře. Nikdy jsem nekřičela. Proto si myslím, že kdo doma nemá něco podobného, těžko mě může pochopit.

Na druhou stranu se cítím vinna, protože jsou na tom mnohé matky daleko hůře a nestěžují si.
Chtěla jsem to nechat plavat, ale nemůžu, protože se to zhoršuje s věkem, a já nechci zůstat jen psychická troska, co jen ječí. Nechci, aby si mě děti takto pamatovaly.
Teoretických rad jsem od psycholožky dostala dosti. Uvítala bych něco praktického, co funguje dýl než jen pro první použití, osobní zkušenost, jen prosím ne žádné zrcadlení.smile

Upravil(a) Damila (25. 10. 2007 12:26)

Není tady

 

#2 25. 10. 2007 12:42

Nela
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 1891

Re: Jsem příšerná máma :-(

Tak Damilo, to ti tedy neporadím, protože jsem prakticky ve stejné situaci. Jen mám pouze jednoho syna s ADHD.  Má dvě tváře -   milý, příjemný, chápající dospívající kluk, druhá tvář -  vztekloun, cholerik - až záchvatovité stavy a to v případě, když něco musí, tedy hlavně se připravovat do školy. Je v devítce a od první třídy to s ním táhnu.   Miluji ho nade vše, ale  nezvládám výchovu. Mám výčitky svědomí, že většinou nevydržím jeho vztekloust, že po něm  pak křičím, neovládnu se. Taky mám strach, že bude na mě vzpomínat jen   jako na "hysterickou a ječící matku".
K psychologům chodíme,  vše podle nich dělám dobře, ale stejně to nepomáhá.


"Člověk si uvědomí, že byl šastný, až už je to pryč."

Není tady

 

#3 25. 10. 2007 12:45

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Jsem příšerná máma :-(

Neli, děkuji, už pocit, že v tom nejsem sama, mi pomáhá. smile

Není tady

 

#4 25. 10. 2007 12:50

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: Jsem příšerná máma :-(

Nebojte, taky jsem příšerná matka. A to mám jen jednu holku, 13,5 roku. Bez nějakých komplikací. Kolikrát já na ni ječela, dokonce jsem ji i jednou ztřískala, když mi jako tříletá hodinu a půl vzdorovala a ne a ne spolknout kapky na kašel, taky jednou, když jsem byla vytočená, jsem jí řekla, že jestli bude zlobit, někam ji odložím.... už je to dávno, co se to stalo (cca 8 let), od tý doby jsem podstatně klidnější. Ale chci vám napsat, že ty situace prostě přicházejí a odcházejí. Je supr, když se z toho člověk poučí, třeba přijde na způsob, který mu v dané chvíli, kdy má černo před očima, pomůže, ale samo od sebe to nejde (mě pomáhá představit si, co by bylo, kdybych o holku vážně přišla - nemoc atd....to zabrání mým výlevům vzteku, protože důvod ke vzteku je v porovnání s její smrtí fakt většinou malicherný...kruárna, ale na mě to funguje). To přichází snad věkem nebo co. Moje holka to schytávala ode mně zase v době, kdy mě dusil manžel. Ani jsem si to neuvědomovala, že mě vlastně dusí a já to přenáším na dítě.... Holky, děláme/te to nejlepší, co v daný situaci umíme/te. Tak si to odpuste a zkuste se příště zachovat jinak. Mně už to docela jde, i když flegmatik ze mě teda nebude nikdy.

Není tady

 

#5 25. 10. 2007 15:53

mates
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 5957

Re: Jsem příšerná máma :-(

Přidávám se k příšerným matkám!!!!!!!Sice mám kluka ještě malého,ale taky mi přijde,že jenom řvu a občas nějaká přiletí.Večer pak bulim ,že jsem hrozná.Přijde mi ,že aby člověk zvládnul vychovat dobře dítě,musí být vystudovaný psycholog.

Není tady

 

#6 25. 10. 2007 16:12

Tetamáma
♥♥♥♥♥♥-
Místo: u Strakonic
Registrovaný: 3. 11. 2006
Příspěvky: 1936

Re: Jsem příšerná máma :-(

Tak, já jsem byla taky příšerná matka, dvě děti s LMD, dysektické, dysgrafické, dcera s dyskalkulií, syn hypreakivní. Časem se s tím naučíte žít i když ty děti to nikdy nepřejde. reta  Najděte si na NETu někde povídání o Indigových dětech, děti se prostě dneska rodí jiné, než dřív, já jsem to zažila na vlastní kůži a tak jsem k nim měla asi o nšěco blíž. Já jsem byla ještě horší a tak si dovedu předsavit, co se mnou zažívaly moje rodiče. hjarta Děti jsem měla po roce za sebou a často jsem si myslela, že to nepřežiju. Syn ve dne nespal, dcera v noci řvala jako tur, kolikrát jsem si říkala, že teď už padnu a nevstanu. Teď je jim 22 a 23 let a stálo to za to to vydržet. Jen jsou prostě trochu jiné, než je průměr. Ale všechny dyslektické děti jsou zase nadané v jiné,směru. A časem se budete divit. Já teď vychovávám cizí děti a stokrát se mi to všechno vrací, co jsem vydržela s temi svými.

Není tady

 

#7 25. 10. 2007 23:27

Heluška
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 10. 2007
Příspěvky: 1943

Re: Jsem příšerná máma :-(

Mám 3 děti. Holky přišly spontánně, syn byl  v plánu. Snad proto si nás vybrala nepokojná dušička s LMD. Takže
taky vím, Damilo, o čem píšeš a co prožíváš.
Jednou jsem musela za učitelkou až do třídy.Styděla jsem se hluboce. Pod lavicí nastláno od svačiny, večer ostrouhané pastelky byly polámané,bačkory  rozházené po třídě a slabikář na skříni. S paní učitelkou si nesedli ,tak šel do třídy ke kamarádce na jinou školu. Ta na něho měla dobrý vliv.Dodnes mám jeho deníček se známkami, nebo spíš sešit na poznámky. U úkolů jsme se s M. střídali, ale vždy to s takou dopadlo jako u vás. Je mi to moc líto, ale
dětství není jeho nejšastnější období. Lépe jsem to neuměla

Není tady

 

#8 26. 10. 2007 0:13

Eri
♥♥♥♥♥♥-
Místo: sever
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 1987

Re: Jsem příšerná máma :-(

LMD, u nás to samé. Velmi inteligentní, velice brzy začal o všem diskutovat dumbom , v sociální sféře nepřizpůsobivý.
Je strašně klidný, pohodový, pak mu přeblikne, lítá jako pometlo, vyráží ze sebe nějaké zvuky lol, neuklidní se, ani když někdo z nás zvýší hlas. Dáváme mu čas i několik desítek minut, ale on lítá, dokud nepadne. Na druhou stranu je šíleně pomalý, vše se mu musí opakovat desetkrát, pořád mluví, mluví, mluví, ale soustředit se, ani omylem. Když je zaměstnaný, je skvělý, hrozně rád pomáhá. Ale když má své dny roll
Problémy s přizpůsobováním, školka, kamarádi.......... jiné děti okamžitě, jemu to trvá i půl roku. Můj muž je báječný člověk, ale kolikrát vypění........
Mám ale velkou výhodu, že na veřejnosti je syn jako beránek, ZATÍM mi nikdy ostudu neudělal. Na rozdíl od hyperaktivní sestřičky. mad


http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10704;49/st/20061031/n/Mariannka/dt/6/k/7cad/age.png
http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10762;421/st/20020808/n/Mikes/dt/6/k/b03e/age.png

Není tady

 

#9 26. 10. 2007 8:04

Nela
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 1891

Re: Jsem příšerná máma :-(

To syn je taky velmi komunikativní, všechno zařídí, takže ve škole  "slouží" jako  doručovatel různých zpráv a pod.  Když už s ním prostě není k vydržení, učitel ho pošle něco vyřídit, nebo ho nechá projít se po chodbě, aby  se trochu srovnal. A to je, prosím, v devítce.  Smekám před jeho kantorama, že to vůbec vydrží.


"Člověk si uvědomí, že byl šastný, až už je to pryč."

Není tady

 

#10 26. 10. 2007 12:38

slíva modrá
♥♥-----
Registrovaný: 29. 11. 2006
Příspěvky: 74

Re: Jsem příšerná máma :-(

Už jsem to tu jednou psala,ale pro povzbuzení pro ty co to nečetly.Mám tři syny.Ten nejstarší /23/měl snad všechny dys,které existují,slimák to byl k pohledání,než z něj vypadla odpověď na sebelehčí otázku,tak všichni usnuli.Jinak byl hodný,milý,kuřeti by neublížil.Když šel do první třídy byl jeho bratrovi/18/ rok.Lezl po skříních ,od pěti od rána bušil na dveře,že chce jít ven.Přes den oka nezamhouřil.Takže všechny rady jak se věnovat dys dítěti byly k prdu.Manžel přišel večer a přes víkend je vyvenčil ,raná školní péče byla pouze na mě.Byla jsem mladá a tak jsem usoudila,že jediné co mé děti udrží při životě,je stále si opakovat,že je bezmezně miluju a že bych zešílela,kdyby se jim něco stalo.Dnes má nejstarší za sebou úspěšně bakalářské zkoušky na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze a bez problémů pokračuje na fakultě kybernetiky.Kdyby mi to někdo řekl v jeho 6 letech,kdy dát dohromady 3+2 byl nepřekonatelný problém asi bych ho ubila. Ten mladší se po velmi bouřlivé pubertě taky uklidnil,je z něj poměrně slušný student gymnázia.A ten malý?Byl vzorné miminko.Papal,kakal ,spinkal ukázkově.Na co sáhne mu jde.Krásně kreslí,zpívá je zdatný sportovec. Vypadá jako  John Lenonn .Všichni ho hned mají rádi. V září nastoupil do školy.Kromě toho,že všechny oslovuje křestním jménem včetně ředitele,píše všechno obráceně/je pravda,že má díky své oční vadě skříženou lateralitu/, v lavici sedí pouze první tři minuty,pak stojí.Veškerý slovní projev doprovází celým tělem. Zatím ztratil jen pastelky,živou abecedu a vyměnil si boty. Jsem starší matka a tak mě chrání jediná myšlenka,že i on jednou vyroste a všechnu tu lásku mi vrátí. Protože se s tím opravdu nedá nic dělat,jen je milovat a respektovat takové jaké jsou!Hodně stěstí všem!

Není tady

 

#11 26. 10. 2007 21:49

Stranpa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 29. 1. 2006
Příspěvky: 2768
Web

Re: Jsem příšerná máma :-(

Slíva..úúžasnýý příspevek, s humorem,nadsázkou a lehkostí psané životní trable..pekně mě to "nakoplo" a dalo zase chut doma něco řešit, a trošku si zas dát práci s naším vzteklým hysterickým dítkem..díkkky tummenupptummenupp a přeju hodne sil a trpelivosti.Také jsme v první třídě smile

Není tady

 

#12 26. 10. 2007 23:02

spunt
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha
Registrovaný: 20. 1. 2006
Příspěvky: 17441
Web

Re: Jsem příšerná máma :-(

Damilo, podle mě, když je Ti líto že jsi na kluky křičela a jednu dvě jim sekla a přemýšlíš o tom, dělᚠto nejlepší co v té chvíli zvládneš. Matky totálně hodných dětí ( jako je naše Lenka) těžko pochopí čím procházíš. Z naší Jitky dost často rostu a vím že jsou daleko živější a nesoustředivé děti , např tvoji kluci ( i když ve svém věku v našem okolí Jitka vede). Klobouk dolů že to vůbec zvládáš, snažíš se dát to nejlepší co zvládᚠa hlavně to že je miluješ. Neboj oni to  moc době ví.
Pro ně jsi určitě ta nejlepší matka.
Snaž se co nejvíc ustát v klidu ( já za tu dobu co se narodila Jitka snědla čokolády jak za celých 30 let před tím lol ) . Někdy mám pocit že uvnitř ty děti cítí že máme v sobě neklid, starosti a ještě ho šroubují výš a výš až bouchneme a po bouři je vždycky klid.....možná je to jejich cíl.... Užívej si co nejvíc naplno těch chvil kdy je idilka a máte na co vzpomínat.


http://www.ticker.7910.org/as1cxJr0g411110MTAyZHwwMDAyMjNkfExlbmljY2UgamU.gif
http://www.ticker.7910.org/as1csEk0g410010MjkyZHwwMDAyNTdkfEppdHVzY2UgamU.gif

Stránky na téma: Poruchy pozornosti, hyperaktivita, hypoaktivita  http://www.adhd.denicek.eu/

Není tady

 

#13 27. 10. 2007 6:42

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Jsem příšerná máma :-(

spunt:
děkuji. smile
A vůbec děkuji všem stejně "příšerným" matkám, jako jsem já, nebo mi dodávají pocit, že zbytek světa taky není dokonalý.hjarta

Upravil(a) Damila (27. 10. 2007 6:44)

Není tady

 

#14 27. 10. 2007 6:51

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Jsem příšerná máma :-(

Tetamáma napsal(a):

Najděte si na NETu někde povídání o Indigových dětech, děti se prostě dneska rodí jiné, než dřív, já jsem to zažila na vlastní kůži a tak jsem k nim měla asi o nšěco blíž. Já jsem byla ještě horší a tak si dovedu předsavit, co se mnou zažívaly moje rodiče. hjarta

O indigových dětech vím. Ale mám dojem, že to není případ mých dětí.
Obecně si myslím, že všechny děti s poruchami chování a učení nemohou být indigové. To by bylo moc jednoduché svést vše na jejich výjimečnost.

A už to je jakkoliv, musíme se naučit s nimi nějak vycházet. Docela se bojím puberty. Já se zhroutím nebo podlehnu alkoholu, a manžel je zabije....dumbomkapitulation

Není tady

 

#15 27. 10. 2007 7:49

x56325
Host

Re: Jsem příšerná máma :-(

Děkuju za tohle téma!  godlike   Mám doma podobné dítko, chvilku učiněný andílek, ve zlomku vteřiny jako když otočíte vypínačem je z něj vzteklá "bestie", která lítá, tříská do všeho co jí přijde do cesty (včetně rodinných příslušníků) a řve tak, že soused vypíná cirkulárku a přijde se zeptat, jestli se malýmu něco nepřihodilo (poté, co zjistil, co je to za experta, chodí se ptát, jestli se něco nestalo nám smile).
A tenhle pocit, že jsem nejhorší matka na světě, ten znám dokonale. Tisíckrát dokola si říkám, že se nenechám vytočit, že zůstanu v klidu... a když mlaďase popadne rapl, jsem zas tam, kde jsem byla. Ječím, nervově se hroutím,  občas přiletí pohlavek nebo nějaká na zadek...
Pak se to uklidní, z Marase je zase andílek, přijde se ke mě pomazlit, vezmě mě tlapkama kolem krku, rozpláče se a slibuje, že už nebude zlobit... a já mám zase nanovo výčitky, že jsem nevydržela v klidu...
Uvažuju o návštěvě psychologa.
Ale ještě jednou díky za tohle vlákno. Už jen zjištění, že s těmihle problémy nejsem sama, hodně pomáhá... hjarta

 

#16 27. 10. 2007 8:01

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Jsem příšerná máma :-(

surikata napsal(a):

Pak se to uklidní, z Marase je zase andílek, přijde se ke mě pomazlit, vezmě mě tlapkama kolem krku, rozpláče se a slibuje, že už nebude zlobit... a já mám zase nanovo výčitky, že jsem nevydržela v klidu...

Ano, to je přesné.
Člověk by sám chtěl zatratit to "zvíře", co mu ukazuje jeho nedokonalost...ale když ono dokáže být tak zlaté a hodné, tak milující, že to člověku přijde všechno líto, a zapomene na vražedné myšlenky.

Není tady

 

#17 27. 10. 2007 12:22

alenak
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 22. 8. 2006
Příspěvky: 5230

Re: Jsem příšerná máma :-(

Damilo, mám vzornou dceru (nyní 8,5 let) a pak divokýho a občas vzteklýho a zlobivýho syna  (sice zatím to nemá takové grády, jako u Vás, ale všeho do času...)- byl to šok pochopit, že po klidné, ukázkové holčičce se nám povedlo "něco" jako z divokejch vajec... Než jsem měla kluka, nechápala jsem ty "nemožné" rodiče, jejihž děti dělají scény v sámoškách a v duchu si říkala, že jsou to idioti, co nezvládají své dítě... haha... Pánbíček mě potrestal big_smile Už chápu, že to není v silách rodičů....
Syn má nyní skoro šest, už se mě jímá hrůza při představě školy, zatím chodí do speciální třídy ve školce, kde je jich málo, tak to jde... (má logopedické problémy, problémy s jemnou motorikou, je dost labilní, špatně snáší změny...), dosud pořádně nenakrelí kolečko, ale k tomu je technicky šíleně nadaný... prostě takový mix všeho...je cholerik po mě, tak si to dovedeš představit, že u nás je někdy pěkně dusno. Mám pocit, že neustále jen řvu, pohlavkuju a na povely či prosby pronesené klidným hlasem nikdo nereaguje.. K tomu máme mimino, takže dost nestíhačka a tak občas ječím i na holku, se ketrou problémy nejsou, ale taky není svatá, že?!
No a když na ně tak ječím, tak mě to pak mrzí, když večer před spaním se místo nesnesitelného draka tulí roztomilý medvídek, co mě hladí a je úúúžasnej...
Řešila jsem to už s děckama, několikrát se mě ptali, proč na ně tak ječím big_smile? Tak jsem jim řekla, že proto, že je mám ráda... Kdybych je ráda neměla, tak rezignuju, nebudu se rozčilovata nechám je, a si dělají co chtějí.. A si z nich vyroste, co chce..... A jen tiše doufám, že to děcka pochopila smile

Není tady

 

#18 27. 10. 2007 17:27

viivien
♥------
Registrovaný: 21. 7. 2007
Příspěvky: 4

Re: Jsem příšerná máma :-(

Dobrý den ,maminky moc moc prosím o radu nemladší ze 3 synu šel letos do první třídy zápis proběhl nad očekávání dobře ,prcek se do školi těšil bohužel ted po 2 měsících není dne kdy si mně paní učitelka nestěžuje ,že strašně zlobí a nečte např na wc rozmotal papír atd,Vím ,že je to živé dítě a které si jede po své ose prý je to mojí nedusledností a rozmazlováním dostane na prdku ,ale to mi již  mi musí téci nervy.Kouká na člověka jako ty mi mužeš něco povídat a ulistně se směje dle mne je to jen obal v jádru si myslím ,že je jinej ,ale paní učitelka to tak nevidí.Jelikož tvrdí ,že i nečte ,,doma mi ty písmenka docela přečte ,ale je nejistej ,,tak jsem si vyřídila psychologické vyšetření tam jsme byli včera a vísledek celková nezralost ,že si nechtěl sundat ani bundu tak i uzavřenost prostě ani tam nechtěl spolupracovat.Byl mi doporučen odklad takže by šel do první třídy příští rok jenže já mám strach ,že to bude to samé do pondělka se mám rozhodnout co a jak jsem z toho na mrtvici ,že prý je horší opakovat první třídu než to vzdát ted.No s paní učitelkou si nesedl a musím přiznat já také ne a to již jí měl prostřední syn jenže to je klidas tam kam ho člověk posadí tam ho nejde.Omlouvám se za chybky gratergratergrater

Není tady

 

#19 27. 10. 2007 19:06

savéla
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 13. 3. 2007
Příspěvky: 651

Re: Jsem příšerná máma :-(

Přidávám se k názoru Slívy modré,
taky mám tři syny, nejstarší - uřvané nespavé miminko s plenkami do tří let, noční můry do pěti, vztekloun první třídy, po změně prostředí /odstěhování se od rodičů/ v první třídě, vzorný žáček, dobrý pečlivý student, dnes VŠ,
prostřední- zlaté usměvavé a spavé dítě, ve škole se objevila všechna dis... naštěstí je klidný, občas snaživý, ale jinak lajdák, už se blíží k maturitě, praktické předměty v pohodě, matika, čeština, angličtina na propadnutí, ale pohodář
nejmladší- jako dítě sluníčko, aktivní mluvka a svou horlivostí se občas uvrhne do průšvihu, a jeho puberta mi naznačuje, že má i takové stránky, které jsem ještě nepoznala

Dnes nemůžete říct, co z vašich dětí bude a jaké budou. Ale důležité je milovat, dávat jim to najevo, věnovat se jim, mluvit s nimi a dívat se jim při tom do očí, ten projev lásky musí být opravdový

Mě se osvědčila metoda postelových diskuzí, vlezla sem k nim do pelíšku, vykládali si, rozebírali situace atd. Byly to hodinové diskuze, moc ráda na ně vzpomínám. Opravdu to chce mluvit a mluvit a mluvit, ale upřimně.

Není tady

 

#20 27. 10. 2007 19:35

Heluška
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 10. 2007
Příspěvky: 1943

Re: Jsem příšerná máma :-(

Viivien mi připomněla, starší dcera měla stejnou p. učitelku jako syn, který jí nesedl. Kdyby prý neznala mě a neučila dceru, tipovala by nás na sociálně nepodnětnou rodinu.
Viiv, odkladu se nebraň, nic mu neuteče, zbytečně byste se trápili a stejně by si ze školy moc neodnesl.
Pokud bude pokračovat, buď v kontaktu se školou, když na to budete s učitelkou dvě a budete spolupracovat, nikoliv bojovat i to bude mít přínos.
Osobně se přimlouvám za odklad.

Není tady

 

#21 29. 10. 2007 8:06

Nela
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 1891

Re: Jsem příšerná máma :-(

Surikato, to jsi snad popisovala našeho syna. Úplně přesně. Já se někdy stydím vyjít  ven, co  na ten řev řeknou sousedi.  Ale oni za ta léta docela přesně poznali, co je chlapec za kvítko, takže spíš litujou nás - rodiče. smile    Je příjemné zjistit, že je nás více, takto postižených rodičů, i když situace doma moc úsměvná není.

Pro ostatní :
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že psychologa zřejmě navštívit budete muset, ale  že by vám zásadně pomohli, to  asi ne. Aspoň u nás to moc nefunguje.  Spíš na základě vyjádření psychologa, může mít úlevy ve škole. Prostě má na hyperaktivitu a poruchy chování papír. Syn má 15, je si vědom svého chování, jenže v danou chvíli si prostě nemůže pomoci, neovládne se, když se cítí ohrožený, prostě to začne. Pak se zase, jako mávnutím proutku, uklidní a je to pryč, tedy jen pro něj,  ve mně zůstane vždy takový pocit naprostého zoufalství.  Mám to  horší v tom, že bydlím v dvougeneračním domku společně s mou mamkou, a ta to prostě nedokáže pochopit, pořád vyčítá, že se u nás řve apod.  To, že  mi vlastní matka  vyčítá, že neumím zachovat trpělivost (jak bych taky někdy mohla),  je pro mne mnohem horší, než hysterická scéna  syna.  Štve mne, že ona o mně pochybuje, přitom ji dokáže vytočit taky, ale to se musí hned řešit, to si přece kluk nesmí dovolit. Prostě ve mne vlastní matka zanechává pocit, že jsem ta "špatná matka."


"Člověk si uvědomí, že byl šastný, až už je to pryč."

Není tady

 

#22 29. 10. 2007 8:15

Káča
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 2802

Re: Jsem příšerná máma :-(

Myslím, že bych to nenapsala lépe-přesně tak to je. Taky jsem si tím prošla, chodili jsme se synem k psychologům a stejně přijdeš časem na to, že to prostě tak je, že on za to vlastně nemůže a že si musíte ,,pomoci" sami. Nelo,Damilo- vydržte!

Není tady

 

#23 29. 10. 2007 9:52

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Jsem příšerná máma :-(

I já se přidávám k příšerným matkám.
Starší syn 14letý , je relativně v pohodě, ale každou chvilku má zlomenou ruku, rozbité kolo, roztrhané oblečení. vůbec na sebe nedává pozor. Ve škole ale i doma je ok. Ví, kdy má dávat pozor a když se přizpůsobit nebo změnit chování.
Mladší syn je kapitola sama pro sebe. Pomalý, trvá mu dlouho než přepne myšlenky, nepřizpůsobivý, zapomíná. Chodíme k psychologovi a ten řekl, že z toho vyroste. dumbom
Taky doma ječím, do toho malá řve. Pak si to večer sama sobě vyčítám. Ale ještě než jdeme spát, sednu si k posteli ke každýmu zvlášt a vykecáváme, drbu na zádech, hladím po vlasech. Tak snad cítí, že je mám ráda a že se je snažím vychovávat, proto někdy řvu. Kdyby mi bylo jedno jak se chovaj, co bych z nich vyrostlo? takhle nějak jim vysvětluju moje chování. NEumím počítat do deseti.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#24 29. 10. 2007 20:26

vavatu
♥♥-----
Registrovaný: 11. 4. 2007
Příspěvky: 40

Re: Jsem příšerná máma :-(

Damilo, něco praktického, co funguje dýl než jen pro první použití, by mohly být Bachovy esence. Nezkoušela´s?

Není tady

 

#25 29. 10. 2007 20:49

Damila
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 4. 2007
Příspěvky: 4679

Re: Jsem příšerná máma :-(

vavatu napsal(a):

Damilo, něco praktického, co funguje dýl než jen pro první použití, by mohly být Bachovy esence. Nezkoušela´s?

Ne, ale zkoušeli jsme homeopatika.
Nefungovaly na chování, ale zabraly na enurézu.smile

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů