Já taky žárlím na přítelovy počítače... ale určitě bych mu nikdy neřekla: počítače nebo já - protože bych riskovala, že přestože mě strašně miluje, že by si vybral ty počítače!!!
Myslím, že to není od Tvého manžela fér.
A taky myslím, že "koně" jsou jen zástupný problém. Určitě.
Co je za tím?

Upravil(a) Martinka1 (17. 10. 2007 13:36)

Hani napsal(a):

Přesně jak píše Martinka. Kůň je v podstatě záminka, zbavíš se koně a manžel si najde něco jiného. Problém je jinde, jen ho najít. Můžou to být majetnické sklony, skrývané nesebevědomí a kdovíco ještě.

Tak s tímhle se ztotožňuji...problém nebude kůň, ale něco jiného..Přeji ti pevné nervy a rozumný kompromis z manželovy strany..

Holky, máte úplnou pravdu. Kůň je jen záminka. Po 14 letech manželství se mu pořád na mě něco nelíbí. Když na závodech vyhraju, tak mi to nepřeje, že bůhví, co tam bylo za konkurenci. Žárlí, že jsem něco dokázala. Vypadám o 10 let mladší než jsem,  taky proto, že jsem drobné postavy, jenže se mi začaly kolem očí už dělat vrásky od smíchu (no v 35 je to snad normální). Takže už nejsem pro něj přitažlivá, prý jsem pro něj stará a chtěl by nějakou mladší!!!Jo, a taky takovou, co nesmrdí koněm...Přitom se snažím hezky oblékat, maluju se, vlasy mám upravené. Ještě před rokem byl na mě pyšný, ale teď už mu nejsem dost dobrá..Je to sobec. Kdybych koně prodala, stejně už bych s ním žít nemohla. On ví, co pro mě znamená a stejně to po mě chtěl. Když ho prodám, najde si zas něco jiného...

"Buď já nebo kůň!!" - no co bych na to řekla: KŮŇ! A Ty - jdi. :-)

maceska napsal(a):

Po dlouholetém manželství, kdy můj manžel soustavně žárlí na mého koně, mi řekl : "Buď já nebo kůň!!" Koňařky, co byste na to řekli? Koně mám 5 let, vycvičila jsem si ho, ,máme několik úspěchů na závodech. O rodinu se strarám vzorně, doma uklizeno, navařeno, s dětli se učím, jezdím, když není manžel doma, aby nenadával. Prostě doma nic nezanedbávám. Je to nejlepší kůň, s jakým jsem se kdy setkala. Mám ho doma a moc ho mám ráda. Ale co jsem si kvůli němu od manžela vytrpěla! Přitom on má svůj fotbal a já mu to nevyčítám. Žádnou prái ohledně péče o koně po něm nechci, vše si zařídím sama. Mám pocit, že je to špatný sen!

Nejsem konarka, ale mam 2 psy a tento problem znam, ale v trochu mirnejsi forme. Ja tak vzorna nejsem, abych to vsechno stihla , psy maji urcite prednost treba pred uklidem nebo teplou veceri. Ultimatum jsem zatim zadne nedostala , ale kdyby se to stalo uz bych s m. nemohla byt a to snesu docela hodne .

Zrovna pře 5 ti minutami jsem to udělala. Jenže jemu se nějak nechce věřit, že to myslím vážně...Že bych vůbec něco takového dokázala. Máš pravdu - i kdybych dělala něco jiného (aerobic, prostě cokoliv), tak mu to bude vadit. Protože "ženská má sedět doma u ploty", že jo (( Je to sobec, ale tu už vím dávno, jenže jsem neměla síla s tím něco dělat, bohužel.

Holky, děkuju. Zatím mám nervy pod kontrolou, tak doufám, že to přečkám bez problémů. Něco podobného jsem tu řešila už loni, ale pak to bylo dobré. Jenže teď po roce zase další problémy. Ještě, že děti jsou v pohodě. Syn (10 let) zatím nic netuší a dcera (15,5 let) o téměř všem ví, a protože je to její nevlastní táta ( vychovává jí od 2 let  a stějně ten vztah tam nikdy nebyl ideální), tak jí to nějak nechává chladnou. Už je rozumná holka a vidí ho v tom "pravém světle".

Gavottko, to je fakt náhoda, takhle podobnej osud . Já vím, že všechno se může točit jen kolem koní, a obzvlášť, když chlap je fotbalista a ne koňák. Jenže v manželství musí být jeden ke druhému toleratní a respektovat jeho koníčky. Jenže já mu ty jeho fotbaly toleruju, ale on mě koně ne. Nenutím ho, aby se stal koňákem, jen jsem chtěla, aby mi ho pořád nevyčítal, zvlášť , když po něm nic nechci. Jenže on už koně a všechny koňáky nenávidí, tak daleko s tou jeho žárlivostí došel. Nikdy mi s ničím nepomohl, přestože můj otec mi pomáhá stále a s radostí. Jsou věci, které musí chlap dělat - nemůžu sama skládat balíky sena., atd. Jeho nikdy ani nenapadlo mi pomoct.  A když jsem byla nemocná a naši na dovče, vůbec ho nenapadlo mi aspoň pomoct nakrmit, když jsem měla horečku. A přitom já bych se pro něj rozkrájela. A to je ono - jsem na něj moc hodná. Vždycky jsem si přála mít chlapa od koní, že budeme spolu chovat koně.. Tobě se to už splnilo, přeju ti to. Když budeš mít chvilku a chuť se se mnou ještě podělit o tvůj osud, budu ráda, když mi písneš na emial.