Já se teda svatby v celku děsím. Pokud by byly pouze rodiče a sourozenci s partnerama, tak bude minimálně 40 a víc lidí. Jsem docela stydlivá a velká pozornost na mě není. Každá nevěsta je středem pozornosti a já teda netuším jakým stylem bych se co nejvíc schovala ve svatebním.  Navíc moje a partnerova rodina je jako oheň a voda. Jen my jsme se asi nějak nevyvedli, že si sedíme.   No moc si to nedovedu představit., Nejraději bych měla dva svědky (nejlepší kamarády) a konec. Jenže partner o tom nechce slyšet, že by to tátovi nemohl udělat. Takže místo toho, aby to pro mě byl velký den, to bude asi velké utrpení. Ne, že by to bylo nějak moc aktuální, ale podezřívám přítele, že to na mě chystá v brzké době. Už teď mi z toho trochu běhá mráz po zádech.

Upravil(a) holy (24. 5. 2009 15:30)

Myšák napsal(a):

holy: já měla velkou svatbu a nemohu si ji vynachválit. Bylo krásné vidět všechny pohromadě. Nejsem společenský člověk, a musím říct, že strach jsem taky měla. Nějak to všechno opadlo, samo.

Já z toho mám teda strach hrozný. Taky proto, že moje rodina je dost problémová (alkohol, gemblerství). Co se týká financí, tak mě teda rodina nepomůže a příteli zase dají všechno. Ale bojím se, abych to pak neměla na talíři, že nám zaplatili to a ono a naši nic. No není to jednoduché a opravdu si myslím, že to nebude můj vzpomínkový den. Ale přítel trvá na svatbě před dětma a já děti chci, takže co se dá dělat. Budu to muset nějak přetrpět a finance ať si vyřeší přítel.