Ahojky tak my dáváme kapesné od první třídy kapesné, letos je ve čtvrté třídě a dostává 40,- Kč týdně. Stále koumá synáček, kde by si mohl vydělat. Ale pokaždé si to utratí za sladkosti popř. do školy, když zapomene si říct. Ale chtěla bych se optat, zda když třeba vynese koš nebo dojde na nákup na mou prosbu a dám mu třeba 10,- za to, že šel a udělá to bez řečí , zda je to správné, nebo jestli máme od toho upustit.... Dík Radka

Náš syn dostává 200 na měsíc a za to,že dojde vynést koš nebo cokoliv podobného mu žádný peníze na víc jenom proto,že nám vyhověl nedáváme.Myslím si,že by děti měli rodičům pomáhat aniž by jim museli za to platit.

Peetre, promiň že se ptám, chceš to s náma řešit jako rodič takto starých dětí, nebo z nějakého svého profesního hlediska?

Hned se ale zeptám, od kdy si myslíš že je vhodné dávat dítěti nějaké kapesné?
A jak je to s kreditem na mobili?Je vhodné to zařadit do kapesného? A kolik?Když někde slyším že 10ti leté dítě utratí za sms tisícovku měsíčně, tak už se bojím kde na to budem brát.

zdravím...,
    tak co se týče posledního dotazu , nejsem ani rodič (zatím) a nejsem ani profesionál v oboru. Příležitostně pracuji jako vychovatel a vedoucí zájm. útvarů , dále spolupracuji se školami aj.  Dalo by se říci že toto téma je pro mne koníčkem.
K dalšímu dotazu....tj. od kolika let začít s kapesným?   To záleží na rozumovém vývoji dítěte. Děti nejprve musí pochopit systém peněz , k čemu slouží , jak je získáváme a jak se s nimi zachází. Obvykle by toto téma měli děti probírat ve škole ale samozřejmě se musí zapojit i rodina. Předpokládám že žáci třetích tříd by již na výše uvedené otázky měli znát odpověď. Pokud smysl peněz pochopí je možno pomalu začít s kapesným. Než předáme dítěti do ruky první peníze (kapesné) doporučuji tento postup.  Zrekapitulovat s dítětem smysl peněz , uvést že peníze je nutné rozložit tak aby jej měl dostatek do další výplaty kapesného (můžete také použít jako pomůcku svojí výplatní pásku zaměstnavatele a znázornit jak hospodaříte s penězi vy), dále je třeba seznámit dítě o nutnosti spoření a jaké to má výhody. Poté co bude s těmito body vaše dítě seznámeno dohlédněte vždy na to aby po předání kapesného , peníze vždy rozložilo tj. část na dnešek , čast na další dny , a část na spoření apod. 
Co se týče kreditu na mobil , zda-li je vhodné zařadit jej do kapesného odpovídám ano.  Mobilní telefon se "bohužel" stal základní součástí života dětí , proto bych tuto položku zařadil do výdajové části kapesného stejně jako na nákup jízdenky apod. I kredit jsou vlastně peníze a dítě i v tomto případě musí být opět připraveno odolávat vůči tlaku reklamy a médií. Řada dětí si do telefonu stahuje různé hry , tapety a dokonnce i erotické obrázky za několik desítek korun s čímž se poté chlubí svým kamarádům a dříve nebo později tyto obrázky nebo aplikace zase zruší resp. vymažou. Školáci také často posílají hlasy do pořadů jako např. VyVolení apod. Děti přináší pro tyto média a společnosti nemalé zisky což mne velice mrzí.
Na otázku kolik, tedy jakou částku přispět dítěti na kredit .... to samozřejmě záleží na vašich finančních možnostech. Opět to závisí na tom jak dítě umí hospodařit s penězi tedy i s kreditem. Osobně bych hleděl i na spolužáky svého dítěte . Musíme si totiž uvědomit že ne každý si může dovolit přispívat dítěti vyšší částkou na kredit. Když dítě ve škole řekne že má na telefonu 1000,- kredit ostatní mu budou závidět a ty co dostávají na kredit 200,- a musí jim to ještě vydržet dva měsíce moho být i terčem posměchu , pomluv i šikany. Doporučuji tedy "většinový průměr".

Petře děkuji za odpověď.
Je mi právě jasné že nebudu dítěti tvrdit že mobil nepotřebuje když bude jediné kdo ho nemá. S kreditem je to obdobné, samozřejmě že bude muset vyjít s tím co dostane, ale pokud spolužáci budou dostávat 500,- nemohu dát 50,-
No bude to těžký boj s penězi. V Praze je laťka bohužel dost vysoko.
Ale také vím jaké to bylo dostávat na průmyslovce stovku na měsíc ze které jsem si musela koupit za 35 Kč tramvajenku a našetřit z toho na dárky k svátkům, narozeninám a vánoce pro rodinu. Spolužáci chodili na hambáče, na poháry a já se vždy musela trapně na něco vymluvit