Vando, jenže oni nejsou normální rodina. Oni jsou Ellischka, přítel a jeho syn a taky bývalá manželka. Pokud bývalka jako matka dítěte o syna nejeví přílišný zájem, tak se otci nedivím, že si ho stále bere k sobě. Nemyslím, že syn je problém. Myslím, že problém (malinko) je, aby se tři dospělé osoby dohodly, jak budou o dítě pečovat. Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

Ellischko, nevíš, jestli je s mámou kluka rozumná řeč? ... bohužel jestli není a kluk jí je víceméně ukradenej, hlavně aby ona měla klid, tak ti nezbyde než se smířit s tím, že ty - bezdětná máš najednou už poněkud větší dítě a "musíš" ho brát za vlastní (jasně že nemusíš, záleží zas na tobě). A mít dítě, to znamená třeba i to, že nemůžeš s partnerem trávit čas jen ty sama, protože nemáte nikoho, kdo by vám hlídal. Vám, rozumíš? Ne tvému příteli. Nejsi ty a přítel. Jste vy, vy dva a máte dítě (mluvím pořád o případu, že máma dítěte na něj kašle). Jestli to nezvládneš (a netvrdím, že to musíš zvládnout, záleží na tvých prioritách), bude líp se rozejít a najít si někoho, kdo děti ještě nemá nebo má péči o děti z bývalého vztahu s jejich matkou lépe vyřešenou. Přeju ti, abyste to vyřešili ke spokojenosti všech čtyř zúčastněných stran. (Ovšem jestli se někdo šprajcuje, tak je pak každá rada drahá.) Držím ti palce

Upravil(a) Eva36 (11. 10. 2007 12:22)

Tak si užívej přítele přes týden co nejvíc to jde, a na víkend si zařiď svůj program, ať přítel může jet sám za synem, když Tě to nebaví... :-)
Zřejmě to budeš muset přijmout jako fakt, že tráví víkendy se synem, třeba jednou za měsíc jeď s ním, a třikrát ne. Aspoň budeš mít čas sama pro sebe.

Eva36 napsal(a):

Vando, jenže oni nejsou normální rodina. Oni jsou Ellischka, přítel a jeho syn a taky bývalá manželka. Pokud bývalka jako matka dítěte o syna nejeví přílišný zájem, tak se otci nedivím, že si ho stále bere k sobě. Nemyslím, že syn je problém. Myslím, že problém (malinko) je, aby se tři dospělé osoby dohodly, jak budou o dítě pečovat. Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

Ellischko, nevíš, jestli je s mámou kluka rozumná řeč? ... bohužel jestli není a kluk jí je víceméně ukradenej, hlavně aby ona měla klid, tak ti nezbyde než se smířit s tím, že ty - bezdětná máš najednou už poněkud větší dítě a "musíš" ho brát za vlastní (jasně že nemusíš, záleží zas na tobě). A mít dítě, to znamená třeba i to, že nemůžeš s partnerem trávit čas jen ty sama, protože nemáte nikoho, kdo by vám hlídal. Vám, rozumíš? Ne tvému příteli. Nejsi ty a přítel. Jste vy, vy dva a máte dítě (mluvím pořád o případu, že máma dítěte na něj kašle). Jestli to nezvládneš (a netvrdím, že to musíš zvládnout, záleží na tvých prioritách), bude líp se rozejít a najít si někoho, kdo děti ještě nemá nebo má péči o děti z bývalého vztahu s jejich matkou lépe vyřešenou. Přeju ti, abyste to vyřešili ke spokojenosti všech čtyř zúčastněných stran. (Ovšem jestli se někdo šprajcuje, tak je pak každá rada drahá.) Držím ti palce

Já nevím, co tady furt řešíte. Tady nejde o každý víkend, ale o to, že by chtěla jednou za čas s přítelem někam vypadnout sama. Na to má plné právo. Ona musí počítat, když si narazila chlapa s dítětem, že se bude muset občas věnovat i klukovi. On když si narazil svobodnou ženskou bez závazků musel počítat s tím, že ji občas bude muset věnovat svůj čas. Přirozeně pokud ji nebere jako náhradní matku pro svého synátora.

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí muže s dítětem.............................

mashanka napsal(a):

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí muže s dítětem.............................

Ale to už jsem přeci psala, ne ... "musí počítat, že se o jeho syna bude muset někdy postarat", ale ne mu dělat náhradní matku. Prostě nevidím nic špatného na tom, když 1x za dva měsíce (třeba i za 3) budou mít víkend jen pro sebe. On musí slevit, ona taky musí slevit. Ústupky musí dělat oba, zatím mi přijde, že je dělá jen Ellischka. Nechápu, co je tak pobuřujícího na konsensu např. 3x do měsíce nechť má synátora na krku jen otec (Ellischka ať si udělá vlastní program pokud bude chtít), 1x do měsíce společně všichni tři a 1x za 3 měsíce Ellischka a její přítel sami dva.

Upravil(a) abadon (11. 10. 2007 12:55)

Eva36 napsal(a):

abadon: Tohle je, myslím, všem jasný. Jenže se nezdá, že Ellischky přítel by tohle právě chápal. Já si taky myslím to samé co ty. Ale když partner si to nemyslí, je problém. A Ellischka nevypadá, že by se ho kvůli tomu chtěla vzdát. Tak se tu snažíme hledat řešení. Když se něčeho/někoho nechceš vzdát, ale trápíš se přitom něčím, co nedokážeš při nejlepší vůli změnit, musíš změnit svůj přístup. Jedině svůj přístup, nic jinýho ti nepomůže. Proto píšu, že by ona měla chápat, snažit se to brát z jiných úhlů atd. Nejjednoduší řešení je vybodnout se na to nebo chlapa postavit před rozhodnutí buď kluk nebo já (a on nepochopí, že ti jde jen o jeden víkend v měsíci, on pochopí natuty, že ho tlačíš buď kluk-nebo já...to jsou chlapi, takhle fungujou, řekla bych ze zkušenosti). No ani jedno není to pravý vořechový.

Ale nedělejme přece z chlapů blbečky nesvéprávné, kteří nepochopí jasně řečenou myšlenku - pokud je ovšem ta myšlenka zajímá. Mně to spíš přijde, že on o tom ani diskutovat nechce (má potom takový vztah, kdy jeden pohrdá názorem druhého vůbec cenu?, když by vztah měl být o toleranci a úctě). Jemu to takhle asi vyhovuje. Je to Ellschkin boj, jestli jí to za to stojí. Buď mít vedle sebe jedince, který není ochoten mi jednou za čas vyjít vstříc nebo to řešit anebo se začít omezovat. Nevím jaká je Elliska typ a co jí vyhovuje. Jen píšu obecně jak by to mělo chodit mezi slušně vychovanými lidmi.

Eva36 napsal(a):

abadon: Nedělám z chlapů blbečky, jen píšu ze zkušenosti. Záleží na tom, jak to žena podá a jestli to Ellischka podá pro toho jejího nevhodně... Jinak souhlasím s Martinkou - vztah je o dobrovolnosti, nemám na nic nějak automaticky právo a ten druhý taky ne. Jde o to, jak si vzájemně dokážeme sdělovat svoje přání, jak umíme ustupovat, tolerovat, chápat se atd. Je otázka, co jsou slušně vychovaní lidé. Btw. taky jsem několikrát koukala, co u chlapa třeba zrovna ty toleruješ (ty máš toho vojáka, viď? Jestli se nepletu)...a tobě to přijde určitě normální a nemyslíš si, že ten tvůj není slušně vychovaný. Mně to, co dělal, přišlo jako nevychovanost a jako to, že ti absolutně není ochoten vyjít vstříc. To je tak na okraj, pro lepší pochopení. Jj, nakonec si vlastně všechno musí člověk vyřešit sám, tak, aby byl on spokojenej. Co vyhovuje mně, je pro druhého nepochopitelné a naopak. A tak, Ellischko, dělej tak, abys byla spokojená. A buď přitom chytrá

Už jsem pozapomněla kvůli čemu jsem si to na toho svého pacholka vlastně "stěžovala". Ale dlouho jsme spolu mluvili, až jsme si to vysvětlili. On pochopil mě, v něčem ustoupil, já pochopila jeho, v některých věcech jsem slevila já. Vysvětlili jsme si v klidu rozdílnost svých pohledů na věc a některá nedorozumnění. Momentálně je všechno v pořádku, jsme 3 týdny po svatbě a brzy začneme "pracovat" na - tím chci jen vysvětlit, že tady nedělám hrdinku a doma přitom byla nějaká uťápnutá chudinka. Navíc je to názorný příklad toho, že otevřenou komunikací a jasnými argumenty lze dosáhnout mnoha věcí - pokud oba chtějí a to je důležité. Pokud chce jen jeden, tak je to předem prohraný boj a ten druhý nemá právo ho násilím do něčeho nutit (může se buď jenom smířit nebo se rozejít).

Upravil(a) abadon (11. 10. 2007 13:48)

Holky, to je vám pak ale ty všechny víkendy, kdy není přítel s váma tak smutno-já si tenkrát připadala tak ,,odhozená" a sama.

Káči, to Ti věřím...
Můj první přítel byl rozvedený a z manželství měl tříletého syna. Fungovalo to tak, že synka měl 1x za 14 dnů v péči po celý víkend. Mně bylo tenkrát 18 a o klučíka jsem se v rámci možností starala - no, starala já byla tenkrát ještě sama dítě, takže jsem si spíš s klučíkem hrála jako jeho starší sestřička
Ale už tenkrát jsem věděla, že mám přítele s povinnostmi k dítěti a vůbec mě nenapadlo uvažovat nad tím, že bych se o partnerovo dítě nechtěla či neuměla postarat. Sice bylo o veselé historky postaráno - to když mě chtěla poznat BM-matka dítěte s odůvodněním, že si přeje poznat osobu, se kterou její syn tráví volný čas a já z toho byla dost vyplesklá ale nakonec se to zvádlo.

Sel, můj příběh neměl dobrý konec ... matka klučíka byla těžce nemocná a zemřela, když bylo malému 5 roků. Naštěstí klučík v době jejího skonu pobýval u dědečka a babičky - zaplať Bůh za to. Chudinka ležela ve svém bytě několik dnů, než se po ní začala rodina shánět a následně byla už bez života nalezena. Z toho titulu vztah s přítelem vzal za své - jednak jsem jeho bývalou osobně znala, za druhé se z nás staly postupem času ne-li kamarádky, tak dvě ženské, které spolu docela dobře vycházely. Já jsem a-priori odmítla byť jen nohou vkročit do bytu, kde BM zemřela, takže přítel si holt našel novou přítelkyni, která podobnými skrupulemi dozajista netrpěla. Navíc - a to strašně nerada říkám - ve svých dvaceti bych se bývala byla měla začít kompletně starat o pětileté dítě, nač jsem tenkrát skutečně nebyla připravena. On je jako rozdíl mezi tím, jednou za 14 dnů si s dítětem pohrát jako starší sestřička a rozdíl mezi tím, ze dne na den mu komplexně nahradit zemřelou matku se vším všudy a na to jsem tenkrát skutečně neměla. Proto následoval nevyhnutelný rozchod, kdy přítelík nehledal ani tak novou lásku, ale vhodnější náhradní matku pro své dítě Tenkrát jsem to obrečela - pochopila jsem to až ve chvíli, kdy jsem přivedla na svět svoje vlastní děti

Káči, já Tvůj příběh znám   U mě padla kosa na kámen u mého současného manžela, kdy mě jeho dospělé děti od provopočátku upřímně nenáviděly. Nemusela jsem si to brát nijak osobně - dětičky nenáviděly VŠECHNY tatínkovy přítelkyně, v čemž je jejich maminka vehementně povzbuzovala. Moje neskutečné provinění spočívalo v tom, že si jejich otec se mnou dovolil zplodit nejprve první a posléze i druhé dítě. Represálie, které tatínkovi dělala bývalá rodinka neměly chybu - strašně nerada to tady říkám, ale jeho BM, na kterou manžel nechal napsat barák a platil veškeré náklady s barákem spojené se mu neštítila vybírat náprsní kapsy, kdykoliv se stavil doma. Madam se nechtělo pracovat, panč alkohol u ní taky udělal svoje, visela mému manželovi na krku jako pytel kamení ve stylu: "Jen ať každej vidí, k čemu mě můj muž rozvodem dohnal" a k následnému negativnímu pohledu na otce svých dětí vedla i svoje potomky. Výsledkem je soužití rozstřílené naprosto na mraky, protože na rovinu přiznávám, že k dětem svého muže žádný vztah nemám a po malérech z minulosti bych byla jedině ráda, kdyby se i s jejich tatínkem společně odpařili z povrchu zemského

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".