29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zdravím všechny mé potencionální poradce .
Mám velké dilema. Nevím, jak se mám rozhodnout, aby to bylo správně. Dlouho nic, žádnej pořádnej chlap na obzoru a najednou dva.Úplně opačné typy:
1.) Je pěkný kluk, živější povahy, který má pěknou postavu,roztomilej obličej, zkrátka je tam to jiskření, jak má být. Je stejně starý jak já.Ale má závazek a jaksi už se bojí jít do dalšího, mě je 28 let a bezdětná nechci být...obětovat se. Na možná někdy, nevěřím...
2.)Je sympatický, klidnější povahy, takovej ten kancelářskej typ. Je hodně slušnej a pěkně si vydělává, přímo extáze tam není, ale je to člověk, kterého mají lidi rádi a hlavně si dokážu představit, že bych si ho dokázala vážit.Ten je bezdětný a je o pár let starší, asi 34.
Tak nevím, jak si mám vybrat. Nemůžu se dlouho rozhodovat, abych to nehrála na dvě strany, měla bych špatné svědomí.Jak já nemám ráda tyhle rozhodnutí...taky mám strach, aby mi neutekla třeba životní šance na pěkný život v klidu
Jak byste se rozhodli vy???
Není tady
Ufff.... a mluvila jsi s oběma opravdu dostatečně konkrétně o mimi? Konkrétně myslím tak, že jsi na rovinu řekla, že ho máš v dohledné době v plánu a nehodláš se obětovat? Anebo je to ještě v oťukávací fázi a nedalo se o tom takhle konkrétně mluvit?
Není tady
Spíše to je ještě oťukávací fáze.Asi bude nejlepší si s oběma pořádně promluvit, viď? Cit mi říká toho prvního a rozum druhého...
Není tady
Ahoj, tak určitě bych se s oběma oťukala, pak jednoho vybrala, případně nechala prostor pro třetího. Takový ty sázky na jistotu (u Tebe č.2) někdy časem člověka dost vydeptají a ty č.1 - když předem víš, že tam je něco trochu jako překážka nebo s otazníkem nebo tak... taky nevím.
Není tady
poslouchej cit
Není tady
No, člověk by řekl, že srdce ti napoví. Jenže srdce někdy pěkně kecá. Zkus si uvědomit, že hledáš dobrého otce pro své děti a seriózního partnera pro život - to by asi byl spíč č. 2.
Já bych asi dala přednost jemu - je možné, že se do něj zamiluješ dodatečně pro to, jaký je.
Není tady
Myslíš na cit? Já to beru jako výběr životního partnera, tak bych tam měla zapojit i rozum. Víš, když jsem v minulosti vsadila na cit a lásku, tak pak nevyšlo. Ssi vůči těmhle jedincm vyzařuji něco divného, že si pak formují mě, jak chtějí a já jsem ve vztahu neštastná u toho druhého nemám taková pocit, že mě někam chce podle sebe zformovat.
Proč to není na světě tak zařízeno, že se člověk zamiluje do toho hodného, správného.
Není tady
mashanka napsal(a):
No, člověk by řekl, že srdce ti napoví. Jenže srdce někdy pěkně kecá. Zkus si uvědomit, že hledáš dobrého otce pro své děti a seriózního partnera pro život - to by asi byl spíč č. 2.
Já bych asi dala přednost jemu - je možné, že se do něj zamiluješ dodatečně pro to, jaký je.
Hezky napsané, myslím, že máš pravdu:-).
Není tady
Eva28 napsal(a):
Zdravím všechny mé potencionální poradce
.
Mám velké dilema. Nevím, jak se mám rozhodnout, aby to bylo správně. Dlouho nic, žádnej pořádnej chlap na obzoru a najednou dva.Úplně opačné typy:
1.) Je pěkný kluk, živější povahy, který má pěknou postavu,roztomilej obličej, zkrátka je tam to jiskření, jak má být. Je stejně starý jak já.Ale má závazek a jaksi už se bojí jít do dalšího, mě je 28 let a bezdětná nechci být...obětovat se. Na možná někdy, nevěřím...
2.)Je sympatický, klidnější povahy, takovej ten kancelářskej typ. Je hodně slušnej a pěkně si vydělává, přímo extáze tam není, ale je to člověk, kterého mají lidi rádi a hlavně si dokážu představit, že bych si ho dokázala vážit.Ten je bezdětný a je o pár let starší, asi 34.
Tak nevím, jak si mám vybrat. Nemůžu se dlouho rozhodovat, abych to nehrála na dvě strany, měla bych špatné svědomí.Jak já nemám ráda tyhle rozhodnutí...taky mám strach, aby mi neutekla třeba životní šance na pěkný život v klidu
Jak byste se rozhodli vy???
ve 28 už nechce mít dítě a ty bys byla ochotná s ním být? a jak dlouho když to má být životní partner?
Není tady
Evi,
tak já jsem to zkusila opačně - dala jsem na rozum - a jsem šťastně rozvedená...
Není tady
Jája napsal(a):
Evi,
tak já jsem to zkusila opačně - dala jsem na rozum - a jsem šťastně rozvedená...
Toho se bojím taky, že budu litovat, bude mi v životě něco chybět...ale kse je záruke, že s tím prvním(třeba i tvým) byto bylo lepší?
Není tady
martinF napsal(a):
Eva28 napsal(a):
Zdravím všechny mé potencionální poradce
.
Mám velké dilema. Nevím, jak se mám rozhodnout, aby to bylo správně. Dlouho nic, žádnej pořádnej chlap na obzoru a najednou dva.Úplně opačné typy:
1.) Je pěkný kluk, živější povahy, který má pěknou postavu,roztomilej obličej, zkrátka je tam to jiskření, jak má být. Je stejně starý jak já.Ale má závazek a jaksi už se bojí jít do dalšího, mě je 28 let a bezdětná nechci být...obětovat se. Na možná někdy, nevěřím...
2.)Je sympatický, klidnější povahy, takovej ten kancelářskej typ. Je hodně slušnej a pěkně si vydělává, přímo extáze tam není, ale je to člověk, kterého mají lidi rádi a hlavně si dokážu představit, že bych si ho dokázala vážit.Ten je bezdětný a je o pár let starší, asi 34.
Tak nevím, jak si mám vybrat. Nemůžu se dlouho rozhodovat, abych to nehrála na dvě strany, měla bych špatné svědomí.Jak já nemám ráda tyhle rozhodnutí...taky mám strach, aby mi neutekla třeba životní šance na pěkný život v klidu
Jak byste se rozhodli vy???ve 28 už nechce mít dítě a ty bys byla ochotná s ním být? a jak dlouho když to má být životní partner?
No právě, to mě na něm mrzí...
Není tady
Eva28 napsal(a):
martinF napsal(a):
Eva28 napsal(a):
Zdravím všechny mé potencionální poradce
.
Mám velké dilema. Nevím, jak se mám rozhodnout, aby to bylo správně. Dlouho nic, žádnej pořádnej chlap na obzoru a najednou dva.Úplně opačné typy:
1.) Je pěkný kluk, živější povahy, který má pěknou postavu,roztomilej obličej, zkrátka je tam to jiskření, jak má být. Je stejně starý jak já.Ale má závazek a jaksi už se bojí jít do dalšího, mě je 28 let a bezdětná nechci být...obětovat se. Na možná někdy, nevěřím...
2.)Je sympatický, klidnější povahy, takovej ten kancelářskej typ. Je hodně slušnej a pěkně si vydělává, přímo extáze tam není, ale je to člověk, kterého mají lidi rádi a hlavně si dokážu představit, že bych si ho dokázala vážit.Ten je bezdětný a je o pár let starší, asi 34.
Tak nevím, jak si mám vybrat. Nemůžu se dlouho rozhodovat, abych to nehrála na dvě strany, měla bych špatné svědomí.Jak já nemám ráda tyhle rozhodnutí...taky mám strach, aby mi neutekla třeba životní šance na pěkný život v klidu
Jak byste se rozhodli vy???ve 28 už nechce mít dítě a ty bys byla ochotná s ním být? a jak dlouho když to má být životní partner?
No právě, to mě na něm mrzí...
určitě se najde plno těch co nebudou souhlasit, jako vlčice samotářky a tak, ale mít děti je skvělé, jasně je to i starost a když ho třeba nemůžeš vídat i hodně bolesti, ale od toho tu jsme ne, aby to pokračovalo, jako život.....sakra co to tu kecám......
třeba to vidíš moc černobíle, třeba ten první by to ještě přehodnotil, ale taky fandím druhému, ale stejně si to zařídíš podle sebe, že jo, stejně nechceš poradit, jenom tak o tom pokecat, že jo?
Není tady
martinF napsal(a):
Eva28 napsal(a):
martinF napsal(a):
ve 28 už nechce mít dítě a ty bys byla ochotná s ním být? a jak dlouho když to má být životní partner?No právě, to mě na něm mrzí...
určitě se najde plno těch co nebudou souhlasit, jako vlčice samotářky a tak, ale mít děti je skvělé, jasně je to i starost a když ho třeba nemůžeš vídat i hodně bolesti, ale od toho tu jsme ne, aby to pokračovalo, jako život.....sakra co to tu kecám......
třeba to vidíš moc černobíle, třeba ten první by to ještě přehodnotil, ale taky fandím druhému, ale stejně si to zařídíš podle sebe, že jo, stejně nechceš poradit, jenom tak o tom pokecat, že jo?
Ale i poradit, víc hlav víc ví, mají své životní zkušenosti. Myslím úplně stejně, že pak není pro co žít, když je život bez dětí. Z toho, co jsi napsal, tak nějaké dítko máš?Viď? Taky bych nějaké přivítala a čekáním a přispůsobováním někomu ho mít nebudu i když mě to k němu(prvnímu) přitahuje a spíše si ho idealizuju.
Není tady
No vidím že č.1 nemá moc fandů... ale to číslo 1 jsi mu dala Ty... čili předpokládám, že je pro Tebe 1. varianta a má přednost... si myslím, že 2 ani nějak zvlášť nechceš... že o tom chceš spíš pokecat, že jo?? :-)))
Není tady
A to si fakt myslíš, že bys měla vybrat z těchto dvou, nechceš třeba ještě počkááát...? na třetího...
Není tady
qwassa napsal(a):
No vidím že č.1 nemá moc fandů... ale to číslo 1 jsi mu dala Ty... čili předpokládám, že je pro Tebe 1. varianta a má přednost... si myslím, že 2 ani nějak zvlášť nechceš... že o tom chceš spíš pokecat, že jo?? :-)))
Napsala jsem to bezmyšlenkovitě, čísla vůbec na tom nemají zásluhu, kdo je lepší. Kdybych si myslela, že lepší ve všem je ten první, tak nebudu zakládat téma na babinetu.
Není tady
qwassa napsal(a):
A to si fakt myslíš, že bys měla vybrat z těchto dvou, nechceš třeba ještě počkááát...? na třetího...
To bych taky mohla čekat do čtyřiceti...víš, já jsem z té rodiny, kdy ti říkají, že máš na všechno dost času...říkají mi to od dvaceti a vidíš, je mi 28 a pořád nic, pořád vybírám, už bych si konečně měla vybrat, jen tak chodit s někým s tím, že někdy bude nějaká rodina, už mě neláká.
Není tady
tak pak 2.
Není tady
qwassa napsal(a):
tak pak 2.
OK:-)
Není tady
Taky jsem chodila s pěknýma klukama, skoro jako ze žurnálu ;-) a bylo to nakonec na houby. Chlap, se kterým jsem nyní, se mi taky tak úplně ze začátku nelíbil, hlavně co se fyzična týče a teď, když ho miluju, miluju i každý centimetr jeho těla. To, co se mi na něm kdysi zdálo jako né moc atraktivní, už to buď vnímám neutrálně nebo se mi to dokonce i velmi líbí. Ti hezouni před tím byli do jednoho nezodpovědní, tenhle je (aspoň rozhodně mnohem víc než ti před tím). :-)
Není tady
Eva28 napsal(a):
martinF napsal(a):
Eva28 napsal(a):
No právě, to mě na něm mrzí...určitě se najde plno těch co nebudou souhlasit, jako vlčice samotářky a tak, ale mít děti je skvělé, jasně je to i starost a když ho třeba nemůžeš vídat i hodně bolesti, ale od toho tu jsme ne, aby to pokračovalo, jako život.....sakra co to tu kecám......
třeba to vidíš moc černobíle, třeba ten první by to ještě přehodnotil, ale taky fandím druhému, ale stejně si to zařídíš podle sebe, že jo, stejně nechceš poradit, jenom tak o tom pokecat, že jo?Ale i poradit, víc hlav víc ví, mají své životní zkušenosti. Myslím úplně stejně, že pak není pro co žít, když je život bez dětí. Z toho, co jsi napsal, tak nějaké dítko máš?Viď? Taky bych nějaké přivítala a čekáním a přispůsobováním někomu ho mít nebudu i když mě to k němu(prvnímu) přitahuje a spíše si ho idealizuju.
mám i nemám, jak se to vezme, ale to je na samostatné vlákno
, to je ten můj kostlivec ve skříni, pandořina skříňka, a tak podobně
no a když budeš vyčkávat, tak se můžou o sobě dozvědět a můžeš přijít o oba, sakra to je zapeklité
Není tady
Dallea:
Děkuji za postřeh, já cítím to samé, že to zakládání rodiny příroda vymyslela jinak a poslouhcat jen cit, hlavně u mě je docela průser, vždycky se z toho vykubalo něco špatného, pro rodinný život nepoužitelného...bohužel i když jsem si to tisíckrát přála jinak.
Není tady
martinF napsal(a):
Eva28 napsal(a):
martinF napsal(a):
určitě se najde plno těch co nebudou souhlasit, jako vlčice samotářky a tak, ale mít děti je skvělé, jasně je to i starost a když ho třeba nemůžeš vídat i hodně bolesti, ale od toho tu jsme ne, aby to pokračovalo, jako život.....sakra co to tu kecám......
třeba to vidíš moc černobíle, třeba ten první by to ještě přehodnotil, ale taky fandím druhému, ale stejně si to zařídíš podle sebe, že jo, stejně nechceš poradit, jenom tak o tom pokecat, že jo?Ale i poradit, víc hlav víc ví, mají své životní zkušenosti. Myslím úplně stejně, že pak není pro co žít, když je život bez dětí. Z toho, co jsi napsal, tak nějaké dítko máš?Viď? Taky bych nějaké přivítala a čekáním a přispůsobováním někomu ho mít nebudu i když mě to k němu(prvnímu) přitahuje a spíše si ho idealizuju.
mám i nemám, jak se to vezme, ale to je na samostatné vlákno
![]()
, to je ten můj kostlivec ve skříni, pandořina skříňka, a tak podobně
no a když budeš vyčkávat, tak se můžou o sobě dozvědět a můžeš přijít o oba, sakra to je zapeklité
Možná ti rozumím, můj brácha je na tom podobně, rádi bysme se jako příbuzní podíleli na výchově a na všem, co k tomu patří, ale ta jeho se chtěla jen mstít..., ani nevím za co, snad za to jaká je nešťastná bytost...ale to je jedno, jestli o tom nechceš psát...
to je právě, to tady hraje čas, ten je pánem všeho, né my...
Není tady
Evi, tohle dilema řešila asi každá... já dokonce už několikrát v životě /a to jsem mladší než ty/. Vždycky si říkám, že si vyberu toho, kterého mi doporučuje rozum, a vždycky nakonec skončím s tím, ke kterému mě táhne srdce, či hormony, pudy, nazvěte si to, jak chcete.
Asi záleží na tom, v jaké životní situaci jsi. Jestli hledáš vyloženě někoho pro rodinný život, tak bych volila nejspíš number 2. Ale rozhodnout se musíš sama. Já bych se k některým těm, ke kterým mě lákalo srdce, už vrátit nechtěla- ANI ZA BOHA! , ale zase mám na co vzpomínat - to, co jsem s nima zažila, bylo sice krátké, ale hodně intenzivní a dodává mi to doteď jakousi životní energii. Předpokládám ale, že ty nehledáš dobrodružství a zážitky, ale spíš rodinný typ muže.
Není tady