29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dobrý podvečer,
je mi těžké o tom psát, ale rozhodla jsem se, že si sem trošku ulevím a ještě třebas dostanu radu...
Na úvod bych řekla, že jsem panna, které je 19let. Vím, že v tomto věku to ještě není horor, ale i tak je to lehounce divné. Jedná se o to, že mám vyloženě strach z partnerských vztahů a intimity. Tím pádem se vyhýbám vztahům... i když se zamilovávám, radši to udupám. Pramení to asi z toho, že jsem na ZŠ pohřbila své sebevědomí a to se nevrací, i když už nejsem ošklivá, brýlatá, rovnátkatá, bezprsá holčička. Zájem o mě je... a nemalý.
To by stačilo. Teď k tomu problému, stále více si uvědomuji, že nemám chuť na sex ani jiné mezilidské intimity. Spíše se mi to hnusí... je to divné, ale ta představa mě odpuzuje... Mezi svými známými jsem ale vedena jako náruživá a rozhodně ne nevinná dívka. Ani nevím, jak se to stalo, ale nepopírám to a podporuji to. Nejsem jinak falešná...ani to v nikom nezakořeňuji...
Nějak nevím, co si s tím počít. Moc mě to trápí. Nikdy jsem to vlastně nezažila... a to ani osahávání, orální praktiky, sex... jsem doslova neposkvrněná..., takže nemám důvod mít špatné předsudky... ani jsem nebyla zneužívána, vztah s rodiči dobrý... i oni ho mají. Nevím, v čem to vězí...
Moc mě to trápí... Nemáte někdo v batůžku radu či názor?... Díky moc!
Není tady
Ahoj, tohle jsem taky zažila, o panenství jsem přišla v 19 letech a do té doby jsem byla v podstatě nepolíbená.U mě to byl problém právě toho sebevědomí, nevěřila jsem si, bála se někomu se oddat a přišlo mi nechutné zkoušet něco s úplně cizím člověkem.Čím dýl jsem byla sama, tím víc se to stupňovalo.Nikdy jsem neuměla flirtovat, před kluky co mě balili jsem vyloženě utíkala.No u mě se to změnilo tím, že se to přestala řešit, snažit se vypadat dobře před ostatními,nikoho jsem nehledala.No a ono to právě přišlo samo.Přišel kluk co mě nechtěl jen do postele, povídal si se mnou, počkal a díky němu to ze mě spadlo.Já osobně si myslím, že nemá cenu dělat něco jen proto, abys už měla nějaké zkušenosti,abys ostatní o něčem přesvědčila,prostě jsi ještě nenašla pravý protějšek se kterým bys to chtěla zažít.Rozhodně neřeš co si o tobě myslí ostatní,jde je o tebe, jak to chceš a cítíš.Mě taky hodně pomohlo že jsem si o tom mohla s někým promluvit.Prostě říct jsem panna, nechci to s každým a počkám si.Ta nechuť k intimnostem je spíš jen následek toho, že se stydíš že nemáš zkušenosti a tak jsi si to zhnusila.Jako že já to nepotřebuju, je to hnusný a tak.
Není tady
Majla: Díky za odpověď. Potěšilo mě, že nejsem sama Nejspíš v tom máš pravdu. Snad se to zvrátí... někdy...
Není tady
Já myslím, že určitě.Jen se prostě ber takovou jaká jsi a nestavěj mezi sebe a věci týkající se sexu ze´d.Neznamená to, že když to neděláš, že o tom nemůžeš mluvit, probrat to s kamarádkou....Já jsem tohle dělala a jednu dobu jsem všechny řeči o sexu nesnášela, protože jsem měla pocit, že mě všichni budou považovat za divnou, když to nedělám a připadala jsem si trapně.Pak jsem to vzala jako svou přednost a můj přítel byl hrozně rád že jsem jeho první.
Není tady
mi to můj přítel ani nechtěl věřit... ale pak si pospojoval několik věcí a jenom tiše zíral - mmch, bylo mi taky čerstvých 19
jinak KůžeLíná, myslím, že velký kus cesty jsi urazila už tím, že jsi svůj problém vůbec dokázala pojmenovat a tak široce popsat
Není tady
Já se třeba nebojím o sexu mluvit, není mi to nepříjemné, když se něco řeší. Sama umím mít narážky, provokace...atd.
Jak jsem psala, nikdo si nemyslí, že bych zkušenosti neměla...
Není tady
A máš strach jenom ze vztahů, nebo prostě ze sexuality? Vnímáš sama sebe jako sexuální bytost? Vzruší tě někdy něco? Je ti příjemné dotýkat se svého těla, třeba když se mydlíš ve sprše, nebo ho bereš jako věc, kterou máš na starosti? Jinými slovy, bereš své tělo jako potěšení, nebo spíš zdroj frustrace?
Že ten první může přijít později než v 17, což je podle statistik průměrný věk prvního styku, to je jasné a věšet bych se kvůli tomu nechodila. Co si o tobě kdo myslí a nemyslí, na to se můžeš vykašlat. Ale vlastní sebevědomí a vztah ke svému tělu (ne vzhled, s tím to nemá co dělat), na tom by možná bylo záhodno popracovat.
Upravil(a) Judita (24. 9. 2007 7:32)
Kůže líná - a proč tě to vlastně trápí, že neděláš něco, na co nemáš chuť ? Aby ses nějak zařadila do normálu nebo tak něco ?
Já myslím, že prostě na to ještě nejsi zralá - každý to má jinak. To, že je ti 19 ještě neznamená, že jsi připravena na sexuální život. Ttřeba nejsi - tělo i psychika to prostě ještě nechce, tak proč mu to násilím cpát.
Já myslím, že přijde den a přijde "princ", který to v Tobě najednou probudí úplně přirozeně. Tak si na to počkej a do ničeho se nenuť.
Ono to totiž nic nenormálního není - spousta holek má svalnaté řeči, ale ve skutečnosti jsou na tom podobně jako ty.
Na srazu po letech jsme se se spolužačkami na tohle téma taky dostaly a moc jsme se nasmály. Ve škole to vypadalo, že to má každá za sebou a prožívá denně orgie, ale po letech vyplavalo, že o panenství během SŠ přišly jen dvě - takže, buď zatím v klidu
Není tady
Kůže líná, Mashanka má pravdu, chovej se přirozeně, proč by ses měla do něčeho nutit? Já byla v 19ti letech téměř nepolíbená a o panenství jsem přišla až ve 23 letech... a nic jsem nezměškala. Tenkrát jsem to taky pořád řešila, teď se tomu jen směju.
Není všechno jak se říká ,při10ti letém srazu po gymplu s bývalou třídou jsem se se bavila s největším "hokařem"a frajerem ze třídy a ten se mi přiznal (pravda byli jsme trochu ovínění), že o panictví přišel až v 21 letech. Moc jsem se tomu divila, že on, tenkrát ve škole takový hřebec a vlastně nic... No zasmáli jsme se tomu.
Není tady
Taky se hlásím do party k těm, co to zkusili až pozdě. Já jsem před tím také zpočátku"utíkala", nebyla jsem na to zralá, to až po dvacítce. A také si lidé kolem mě mysleli, kolik nemám zkušeností, také jsem uměla narážky na sex, když jsem se jednou před nimi prokecla, že ještě téměř nic za sebou nemám, byli z toho vykulení, protože jsem vždy kolem sebe měla spousty chlapů, co by si se mnou dali říct. Já jsem musela nejdříve"dozrát", a pak ještě nějakou dobu počkat na"toho pravého".
Neboj, v 19ti času dost Ale být tebou, tak si na nic nehraju, a klidně to lidem kolem sebe řeknu, protože pokud si hraješ na zkušenou, budou tě chtít chlapi, co třeba chtějí zkušenou holku, a naopak ty, kteří by chtěli nějakou"neposkvrněnou", tak ty od sebe odradíš.
Není tady
KůžeLíná napsal(a):
Dobrý podvečer,
je mi těžké o tom psát, ale rozhodla jsem se, že si sem trošku ulevím a ještě třebas dostanu radu...
Na úvod bych řekla, že jsem panna, které je 19let. Vím, že v tomto věku to ještě není horor, ale i tak je to lehounce divné. Jedná se o to, že mám vyloženě strach z partnerských vztahů a intimity. Tím pádem se vyhýbám vztahům... i když se zamilovávám, radši to udupám. Pramení to asi z toho, že jsem na ZŠ pohřbila své sebevědomí a to se nevrací, i když už nejsem ošklivá, brýlatá, rovnátkatá, bezprsá holčička. Zájem o mě je... a nemalý.
To by stačilo. Teď k tomu problému, stále více si uvědomuji, že nemám chuť na sex ani jiné mezilidské intimity. Spíše se mi to hnusí... je to divné, ale ta představa mě odpuzuje... Mezi svými známými jsem ale vedena jako náruživá a rozhodně ne nevinná dívka. Ani nevím, jak se to stalo, ale nepopírám to a podporuji to. Nejsem jinak falešná...ani to v nikom nezakořeňuji...
Nějak nevím, co si s tím počít. Moc mě to trápí. Nikdy jsem to vlastně nezažila... a to ani osahávání, orální praktiky, sex... jsem doslova neposkvrněná..., takže nemám důvod mít špatné předsudky... ani jsem nebyla zneužívána, vztah s rodiči dobrý... i oni ho mají. Nevím, v čem to vězí...
Moc mě to trápí... Nemáte někdo v batůžku radu či názor?... Díky moc!
Zdravím, tak jestli si myslíš, že jsi divná když si v devatenácti ještě panna, tak to nevím jak si mám připadat já. Je mi 26 a taky jsme ještě s nikým nespala. A nepřipadám si nijak méněcená. Postě jsem na to asi ještě nebyla připravená. Teď chodím s klukem a všechno jsem si vyříkali a on je super protože na mě nijak netlačí a dává mi čas až budu opravdu chtím. Je v této věci moc tolerantní. Takže si myslím, že není kam spěcht. Až na to budeš připravená tak to příjde. A myslím, že je jedno jestli je to 17nácti nebo v 26. Hlavně se do ničeho nenuť. To je můj názor.
Není tady
Judita: Strach ze vztahů to asi silně ovlivňuje. Bojím se vázat... asi i doopravdy milovat.... Jinak vztah ke svému tělu mám kladný, ale ne nijak moc horlivý...
Mashanka, Me, excluso: Můj problém není v tom, že bych si přišla méněcenná, že jsem ještě panna... (to i naznačuji v úvodním dotazu). Spíše mě trápí to, že bych i ráda, ale nějak mě to odpuzuje...
Vzrušit se umím, (teď nemluvím o uspokojování).... ale najde se mnoho chvil, kdy se dovedu rozpálit. (či lidí) Čili nejde o to, že bych byla ,,studená"..., ale spíše o to, že se bojím to realizovat...
Není tady
KůžeLíná napsal(a):
Dobrý podvečer,
je mi těžké o tom psát, ale rozhodla jsem se, že si sem trošku ulevím a ještě třebas dostanu radu...
Na úvod bych řekla, že jsem panna, které je 19let. Vím, že v tomto věku to ještě není horor, ale i tak je to lehounce divné. Jedná se o to, že mám vyloženě strach z partnerských vztahů a intimity. Tím pádem se vyhýbám vztahům... i když se zamilovávám, radši to udupám. Pramení to asi z toho, že jsem na ZŠ pohřbila své sebevědomí a to se nevrací, i když už nejsem ošklivá, brýlatá, rovnátkatá, bezprsá holčička. Zájem o mě je... a nemalý.
To by stačilo. Teď k tomu problému, stále více si uvědomuji, že nemám chuť na sex ani jiné mezilidské intimity. Spíše se mi to hnusí... je to divné, ale ta představa mě odpuzuje... Mezi svými známými jsem ale vedena jako náruživá a rozhodně ne nevinná dívka. Ani nevím, jak se to stalo, ale nepopírám to a podporuji to. Nejsem jinak falešná...ani to v nikom nezakořeňuji...
Nějak nevím, co si s tím počít. Moc mě to trápí. Nikdy jsem to vlastně nezažila... a to ani osahávání, orální praktiky, sex... jsem doslova neposkvrněná..., takže nemám důvod mít špatné předsudky... ani jsem nebyla zneužívána, vztah s rodiči dobrý... i oni ho mají. Nevím, v čem to vězí...
Moc mě to trápí... Nemáte někdo v batůžku radu či názor?... Díky moc!
Ja som si počkala do 20, až som sa zamilovala tak, že som ho skoro prefikla ja... Boli sme kamoši z partie, rok sme sa obchádzali, obaja slintali, stále nič... až sme sa raz opili a bolo. Myslím dokonca, že iniciatívnejšia som bola ja... A nedávno ma nazval jeden môj parťák bohyňou sexu(po, nie pred, aby som nebola obvinená, že to povedal v predstykovom oblúznení zmyslov). Neviem to posúdiť, ale po tých pomalých a zložitých začiatkoch fajn pokračovanie, nie?
Není tady
A strach tiež poznám, ale láska je občas silnejšia ako strach... a všetko vyrieši.
Není tady
KuzeLina:..Vis, me rikaly jeee to boli,ono je lepsi se opit.Take jsem mela strach,vylozene se mi hnusili kluci kteri me jen omakavali.Pripadala jsem si jako nejake zbozi.Radeji jsem odesla....Az jednoho dne jsem se seznamila s klukem, co se me vubec tak nedotykal.Hovorili jsme spolu a cim jsme se casteji schazeli, tim jsme vice probirali vse kolem nas.On me pozval k sobe ale vse mi navrhl,k nicemu me nenutil ani nepremlouval.Vysvetloval mi ze je to nadhera ale ze to museji chtit oba.Zpocatku jsem mela uzkost a bala se ho,vycitil to tak mi rekl ze nic neudela bez meho souhlasu.Pokud chci ze muzu odejit,nebo si muzu odsednout naproti,nevim ale nejak jsem mu zacala duverovat a citila jsem se v jeho blizkosti dobre.Ano byla to nadhera,mel pravdu.Byla jsem u neho do rana a na tuhle situaci nezapomenu.Pripravil me nato, byl nezny,laskavy a moc mily.Nekdy si rikam,kdybych byla opila tak bych nic nevedela.A bohuzel ja mam rada, kdyz muzu vse vnimat.Tak neboj ono to nekdy prijde,o nic neprijdes.
Není tady