TaK jsem zase po dlouhé době tady, spíš jsem chtěla jít na kuchyňku kvůli receptům na neděli, už jsem si v novém zaměstnání zvykla, rozdělila práci, vše se uklidnilo a já spíš jenom kontroluji, měla jsem tu už první kontroly a žádné závady v ničem nenašly, pomalu inovuji směrnice k fungování firmy a vychytávám mouchy a mušky, někdy je mi až líto, že člověk je v té krásné kanceláři někdy takový zapomenutý, tak chodím po pracovišti a zkoumám, co by se dalo vylepšit, kontroluji rozpočet a jezdím na různá školení, abych po profesní stránce nezaostávala, doma se zaběhla nová uklizečka a je všechno nějak klidnější, od práce se odreagovávám nyní někdy domácími pracemi, začala jsem chodit na masáže a kosmetiku a vše se fakt jeví docela nerůžověle, všechny poradkyně zdraví Irča.

To bude tím, že začínáš v práci v půl osmé. Myslím že to všechno jsou běžné činnosti v každé domácnosti, co píšeš, neznám žádnou která by to tak neměla.  Mám to taky tak, akorát že v práci začínám v 6, takže vstávám v 5. Tím získám ty cca 2 hodinky odpoledne.

Irenka21 napsal(a):

Zajímalo by mne , jak to děláte. Kdo sem chodí již déle, ví, že jsem nedávno měnila práci, mám pod sebou mnoho lidí, řeším nejen dlouhodobé plány a propočty, ale i běžné problémy, které spadají do mé kompetence nebo jsou tak závažné, že o nich nemohou bez mého rozhodnutí rozhodnout mí náměstci a administrativa. Vstávám ráno o půl šesté nebo v pět, na sedum chodím do práce, domů přicházím kolem páté, šesté, když přijdu dřív, mám další pracovní setkání večer, to se vykoupu a převleču a přijdu ještě déle. Někdy se cítím duševně, jako kdyby mne vysáli upíři, ve volném čase se snažím alespoň částečně zajímat o syny, jsou to sice studenti, ale také potřebují oporu. Někdy piji kávu nebo jiné preparáty na zvýšení výkonnosti, ale chtěla bych se nějak uvolnit, vyčistit hlavu, nemáte někdo s tím zkušenosti? Roli hraje i čas, když přijdu večer domů, nechce se mi zase někam chodit.

Mne pomáha vyčistiť hlavu orientálny tanec a vychádzky so psom, ale aj na to si treba urobiť čas... a tu ti nepomôžem. Mne by vyhovovalo, keby deň mal 48 hodín, ale pochybujem, že to niekde schvália.

Když už mám všeho nad hlavu, jdu ke kámošce, z plna hrdla se vykecám, a podle okolností to nějak vyčistíme. Někdy baňky, čištěním čaker, nebo aktivuje nějaké energie, aby se bloky a negace uvolnily. Taky někdy vezmu pastelky , obyč. tužku a zadám téma-čištění (toho, co mě momentálně trápí) a pak jezdím pisátkem po papíře tak dlouho, dokud se nezačnou tvořit oblé,později kulaté tvary. Občas proškrábu i více papírů.
Ovšem to co ty zvládáš, je i pro koně hodně.

Selima napsal(a):

Možno je to hlavne vec nastavenia a organizácie... Každá máme inú výdrž a iné veci, ktoré nás dobíjajú. Základ ale je stanoviť si ideál, ku ktorému s achcem priblížiť a potom hľadať cesty. Dočasne sa dá zvládnuť aj nápor, ale ide o to, aby nebolo "dočasné" ako sovietska okupácia.

no prave...a on se ten stres nejak protahuje donekonecna...porad si rima, az dodelam tohle, tak to bude lepsi, az dodelam tamhleto...a ono porad nic...
ale dneska jsem si po dlouhe dobe sla zacvicit..proste jsem si na to ten cas udelala a hned mi je mnohem lip..