Oxi napsal(a):

mag napsal(a):

Oxi, máme úplně stejný obojek i vodítko, jenom o fous větší

O aky velky fous?

Velký Naše labradorka má lehce přes 30 Kg

Wiki napsal(a):

Ahoj,potřebuju poradit nebo znát váš názor.Uvažujeme o koupi labradora do našeho třípokojového bytu.Máme dvě děti 6 let a 1,5 roku.Vojtík,ten starší touží po pejskovi už několik let a malá Eliška se čehokoli živého,co není za plotem šíleně bojí.Už kvůli ní bych brala psa,aby se přestala bát.
Váhám,jestli takový pes není do bytu příliš velký.Jednou jsme psa už měli (argentinskou dogu) a poté,co přišel Vojta na svět jsme ho darovali do dobrých rukou.S malým dítětem nebylo tolik času.I když to byl můj miláček,bohužel je pryč.
Uvažovali jsme o jorkšírovi,ale je tam dost velká péče o srst a jsou prý strašně uštěkaní,tak nevím.
Manžel se od tohoto rozhodnutí distancuje,protože veškerá péče o psa by ležela především na mě,jelikož on není přes týden doma.Prý by mu vadily všude přítomné chlupy,ale ty jsou z každého psa,pokud se nejedná o pudla nebo naháče.A opět péče o srst!!!
Mě se labrador strašně líbí a asi bych překousla i ty chlupy.Vysávám každý den,protože naši andílci nadělají po bytě spoustu nepořádku.Tak si myslím,že jednoho bordeláře navíc,bych ještě zvládla.
Já i manžel máme rádi velké rasy a tento pes by vyhovoval tím,že je výborný k dětem,dobrý společník,moc neštěká...
Prosím o vaše rady a názory,díky.

Asi mě nebudeš mít ráda, ale napíšu ti svůj názor.

1.)Vojtík touží po pejskovi, to chápu, ale on se o tak velkého psa nebude moci postarat. Pokud jsem správně pochopila, že to bude "jeho" pejsek.
2.)Docela mě zarazil tvůj (váš) přístup k argentiské doze. Pořídit si psa znaméná zodpovědnost. Plánuji tedy dopředu nějakých 15let. A zaskočí mě narození dítěte, následkem čehož je předání psa do "dobrých rukou" ?!??. Nevím, ale pokud jste předpokládali v čas.horizontu těch cca 15ti let zakládat rodinu, tak jste se s pořízením pejska unáhlili.
3.) Moc neštěká - není pravidlem u této rasy, bude-li to štěně, bude vyvádět zlobit, ničit, loužičkovat, štěkat, línat atd tad.

Neznám tě(vás),   reaguji JEN na tvůj dotaz(na těch pár řádků), nemyslím, že jsi špatná a nezodpovědná. Předcházím reakci....Chtěla bych tě požádat, abys doopravdy zvážila na "co" se uvážete a vzali v potaz zda jeho existenci u Vás nemůže nic ohrozit (např.další dítě, atd)

Já vím,že to zní hrozně,když jsme dávali psa pryč,ale dostala jsem od manžela nůž na krk.Dokud jsme byli sami bylo to v poho,ale jak se narodil Vojta,opravdu to nešlo.Ležela na mě celá domácnost + péče o malé mimino.Pro Bodyho (náš pejsek) jsem byla paničkou já a manžel o něj časem ztrácel zájem.Viděl se v malém a o psa přestal jevit zájem.Dodnes nevím proč tak otočil.I když se Body choval k Vojtovi suprově,nemohla jsem ho vzít na procházku zároveň s kočárkem,protože to byl hrozný divoch.Měli jsme ho z útulku,tehdy mu bylo asi 10 měsíců(našli ho v lese uvázaného u stromu).O to to pro mě bylo horší,že musel zažít další zklamání.Žádný výcvik neměl,takže jakmile viděl jakéhokoliv psa či fenku,vrhl se za ním hlava nehlava.Nezvládla bych zároveň kočár a skoro 50 kg telátko.A mít ho na volno už vůbec ne!Jakmile viděl jiného psa nebo zajíce,cokoliv,mohla jsem ho nahánět i půl dne!!!Navíc časem začal dělat naschvály,že jsem ho nevzala s sebou na procházku.I když byl vyvenčený,než jsem se vrátila s malým domů,čekala nás loužička nebo hromádka.A to všechno dělal na truc.
Strašně jsem to tehdy obrečela a vyčítám si to do dnes,ale vím,že dneska se má dobře.Vzal si ho od nás jeden pán,který má fenku argentinské dogy a asi před třemi lety se jim narodilo 8 štěňátek.Tehdy byl Body pyšným tátou.
Stydím se za to,co jsme udělali a proto dnes zvažuju koupi dalšího pejska.Psi mám ráda,ale pravděpodobně budu na všechno zase sama.Vojta je sice už větší,ale s péčí o psa bude potřebovat pomoct.Manžel je věčně na cestách a Eliška je ještě malá.Další dítě neplánujeme,jak si podotknula.Jsem ráda za jakoukoli reakci,kladnou či zápo*n.
Můžete mě odsoudit,ale tehdy i dnes je  pro mě nejdůležitější rodina a chtěla bych do ní zapojit dalšího člena - psa.

Upravil(a) libunda (10. 10. 2007 22:52)

Zkus si sama pro sebe, pokaždé když někam jdeš, říct: co by teď bylo s pejskem - vzala bych ho taky nebo by zůstal doma sám? Oblíkám sebe, dvě děti, beru kočár, jdu do obchodu (k lékaři, na návštěvu. na procházku, do knihovny....) - beru ho taky, kam ho přivážu, až přijdeme bude špinavý? Co udělám jako první - budu svlíkat děti nebo utírat psa? Při každé situaci, když něco děláš, si zkus představit, že kromě toho ještě pečuješ o psa v té samé chvíli...
Představ si že máš chřipku, je ti zle, máš teplotu, vypravuješ dítě do školy, druhé dítě doma zlobí a brečí, protože už to na něj taky leze, je ti zima a špatně - ale musíš několikrát denně venčit...
Synek chodí nebo brzo bude chodit do školy - přibydou úkoly...

Víš my to máme doma jednodušší, máme dvůr i zahradu tak můžeme vyvenčit tam, a jsme doma všichni dospělí, o péči se podělíme, ale přesto pes vyžaduje taky hodně pozornosti, on taky musí mít nějakou zábavu aby se zaměstnal...nechtěla bych se o ně starat jen já sama, obzvlášť když bych měla malé děti.

Upravil(a) Bety (11. 10. 2007 8:52)

Ano a taky se v případě nejvyšší nouze může vyvenčit na psí záchodek a pohraješ si s ním v bytě, potřebuje méně prostoru...
a kdybys chtěla cvičit, můžete chodit na agility...to by možná i synka bavilo

Upravil(a) Bety (11. 10. 2007 8:54)

Elo, to je nádherný pes!! (promiň že ti nechválím též dítko - jsme na psí stránce...). Já si retrívra chci také pořídit. Stavíme dům, takže cca za rok začneme shánět. To je zlatý r. ?? Vypadá jako bílý - a to se mi velmi líbí. Nebo existuje nějaký bílý retrívr? Jak řešíte ty chlupy?? Vím co obnáší pes, děs a hrůza, ale ty chlupy mi nedají spát. Máme psy co nelínají, spíš se chlupy vyčesávají, ale přesto v kuchyni si neustále prohlížím ruce proti světlu a nosím je jako chirurg, abych zvládla uvařit bez chlupů (a to nejsem zvlášť přecitlivělá!).
Napiš mi prosím, jak se odchlupujete ( kromě toho že jste eliminovali tmavé barvy )

Libu - asi vážně zvaž menší plemeno (jorka, westíka, bišona atd..), aby ho syn zvládl i sám. Když se srst udržuje nakrátko, tak ho zvládne. A odpadá ti cvičák - což je u velkého plemena nutností (já chodila na cvičák i s malým psem - a panečku jak válí s "odložením" a "zůstaň" ). Bety ti to popsala dramaticky, leč jsou i takové dny... a musíme s nimi počítat)

To jsem ráda, že se má Body fajn!!

Ahoj, pro původní tazatelku - radši to ještě chvíli vydrž, to chtění labradora do paneláku :-)) Dej si tak 2 roky. Když to chtění bude pořád intenzivní, tak si ho pořiď. Já jsem si pořídila labradora do paneláku, ke 4 letému synkovi. Čekala jsem milého společníka a všechny takový ty řeči, co se o tom plemeni píšou. Mám tvrdohlavou 50-ti kilovou hyperaktivní obludu, která skutečně miluje úplně každýho, což úplně každýmu dá úplně kdykoliv najevo skákáním, olizováním, okousáváním, taháním. Je to pes - nějak lehce nadřazenej všemu kolem, výcvik jsem po 3 letech vzdala. Nepište mi prosím, že jsem ho špatně vychovala - skutečně se nikdy vychovat NENECHAL. Okousal doma vše. Vyhrabal díru do zdi. Teď už jsme přestěhovaný i s miláčkem v domě se zahradou, je to lepší, přesadil i jedovatý keře. Pelichá hodně. Procházka, aby byl pes spokojen, musela začít v 8:00 ráno a skončit v 16:00 odpoledne a muselo se jít vcelku svižně a furt v lese. Pokud jsme náhodou někoho cestou potkali a pes ho viděl dřív než já, tak se o toho chudáka několikrát opřel, několikrát otřel, ožužlal mu bundu, obličej, kalhoty a pak šel klidně dál. Jakmile spatří vodu (jezero, bažinu, louži) už je tam. Syrový maso nežere (zvedá se mu žaludek) ale čokoládu jí i se staniolem. No napadá me ještě 1000 různých (pro mě i hrůzných) historek. Můj hafík není sice asi typickým představitrelem plemene, ale i tohle se Ti může stát. Fakt si to rozmysli...

Wiki, přesně jak píše PetraP, jediná obrana proti chlupům je luxovat, luxovat a zase luxovat. Koberce jsme postupně vyměnili za laminátové podlahy, lina a malé kusové koberečky, za vysavač jsme koupili elektrolux + nástavec turbokartáč, ten úžasně vytáhne chlupy odevšad - z gauče, z vysokého či nízkého kusového koberce atd..
Jinak ten náš hafan je zlatý retrívr, dobře rostlý s pořádnou huňatou hřívou, bílý není,  je světlý a sladký :-)

Mezi labradorem a zlatým retrívrem je kromě délky chlupů ještě jeden velký rozdíl - labrador je chodící kontejner, sežere, co může i nesmí, je doslova bezedný. Možná teď některým křivdím, ale zatím všichni labradoři, se kterými jsem se setkala, byly doslova pažravci (teď zrovna čtu, že se o tom zmiňuje i Meg, takže to zřejmě není jen má zkušenost). Tohle ti u zlatého retrívra nehrozí, může mít naloženo celý den, ale nesežere to, jen si tak uždibne, když dostane hlad, ale celou misku na ex vymete jen vyjímečně. A pokud ho dobře naučíš, můžeš mít v obýváku na konferenčním stolku sebevětší dobroty ve výšce jeho očí a nevezme si, ani nebude očima somrovat ve stylu - sedm let jsem nejed, koukej, jak jsem krásný, dej miií ..

To je právě typický labrador!!!! Potřebuje zaměstanat, většina jich ničí zařízení bytu ( z nudy, ta naše taky), ale dělá to většina psů (nejen labradoři), jsou neuvěřitelně žravý...

Většina lidí si pořídí labradora, pač je vhodný dětem a nemusí se cvičit.... každý by si měl o plemeni něco zjistit než si ho pořídí,protože pak by ho tohle všechno nepřekvapilo.

Ještě jednou, labrador je především lovecký pes...


taky jsem chtěla labradora a nakonec jsem ráda, že jsem si pořídila jiné plemeno

Upravil(a) lindaB (26. 10. 2007 21:22)

Tercila napsal(a):

Ale pokud nevydržíš s chtěním psa - poradím jiné, do bytu vhodnější plemeno: kavalír King Charles Spaniel - totálně hodný, tichý pes, nikdy nic neokousal, nevyhrabal, nepoškrábal, je velice poslušný. Bez počůrání vydržel 13 hodin, on totiž při našem odjezdu přestává pít (A to ho samozřejmě nebijeme), je opravdu moc hodný. Za žádné jiné plemeno bych ho nevyměnila
Ovšem to venčení a chlupy........

máš pravdu, jen ty chlupy - prostě stejné jako u labradora, bodliny, které jdou špantě vytáhnout z čehokoliv, a hrůza snad jejich celoroční padání
Na druhou stranu Libunda je trošku na jiné lodi, nepracuje 13hodin denně ..... s dětma musí tak jako tak ven

Tak to jsem se pobavila - jak popisuje gwassa tu "hypeaktivní 50ti kil. obludu"

Ale stejně jsou to miláčkové....všichni a všechny...když člověk přijde po práci utahaný domů a vítají mě...okamžitě dostanu dobrou náladu...a jdeme se mazlit a hrát si....to je skoro nenahraditelné....nechápu jak tomu může někdo ublížit!

taky mám labradora v bytě. Miluju ho, je to miláček všech. Věnujeme se mu s přítelem, chodíme na procházky, kupujeme kvalitní granule u veterináře, uklízíme chlupy, vytíráme podlahy...stejně tak jako všichni.
Nedala bych ho z domu ani omylem, nedávno měl úraz, doktor když ho uspaval aby mu zašil packu, jsem probrečela jako kdyby měl umřít, dokonce jsem s ním spala v kuchyni na zemi abych ho hlídala, aby si to neolizoval - než jsem mu koupila límec. 
ALE už bych si psa do bytu nikdy nepořídila. Jedině do baráčku se zahradou...

Upravil(a) Maniše (1. 1. 2008 19:47)

To štěně si vybral syn, nadšení mu vydrželo tak 4 dny. Teď už ho to otravuje... co jsi čekala, u tak malého ditěte je to pochopitelné.