Anno jako bys mluvila o mém synovi, dnes prvňákovi. Ve školce pár kamarádů měl, ale radši si hrál sám (počítal třeba učitelce peníze v kase, hrál s ní šachy, četl si, kreslil vlajky různých států - velká záliba dodnes - řeknu stát a on namaluje vlajku), číst se naučil asi ve čtyřech a půl - sám, jen podle knížky s písmenky. Už v té době začal hrát šachy, karty a sestavil puzzle z 500 kousků. Prošli jsme jak testy tak PPP v pěti letech s tím, že má mimořádnou paměť, logické uvažování a kombinační schopnosti. Tím ty pozitivní zprávy bohužel skončily.... zbrklý, hodně živý, manuálně na úrovni tří let, pro praktický život naprosto nepoužitelný, takže na jedné straně pánbůh přidal, na jedné ubral..... teď nastoupil do první třídy, po dlouhém váhání a přemítání jsme se rozhodli pro sportovně založenou školu, aby svojí aktivitu zúročil ve sportu a zároveň jeho účast na sportovních akcích byla podmíněna dobrými výsledky ve škole. Chodí na hokej a judo, oboje ho baví a vidím, že sport je u těchto dětí opravdu důležitý. S učením samozřejmě problém nemá, zato už poztrácel a poničil spoustu věcí (nejsou pro něj důležité), není schopen se v určeném čase obléknout (ach ty knoflíky a tkaničky ), sice ví, kde jaký spolužák bydlí, ale neví že přišel do školy v bundě , no bude to ještě fuška. Zatím je pro něj učení lehké, ale nemůžu říct, že by se nudil, paní učitelka zadává práci tak, jak jí jednotlivé děti zvládají (kdo neumí počítat počítá, kdo umí, jen si to zopakuje a pak dostane náročnější úkoly).

Jestli ti můžu poradit, jdi do dobré PPP, nech si poradit. Problém specializovaných škol je ten, že sice rozvíjejí dané nadání, ale to je všechno, také bývají náročné a "kradou" dětem dětství. Ostatní, takovou tu praktickou stránku života, na co je třeba klást důraz, už většinou není řešeno. Taky jsem si řekla, že pokud jeho nadání bude opravdu vyčnívat, můžu se vždycky po poradě rozhodnout syna přeložit, první stupeň ale chci aby chodil do normální školy, rozvíjel sport a kamarádství a dál se uvidí. Přeju ti dobrou volbu a spokojenou dcerku.

O vaší škole vím a jsem informovaná. Bohužel zatím nemáte žádnou historii, výsledky. Přeju vám hodně úspěchů a talentovaných dětí. Budu vás sledovat, to určitě, moc mě to zajímá. Moje reakce byla na vyhraněné-specializované školy typu gympl, jazykové školy atd, kde je učivo daleko náročnější a dětem, které nejsou všeobecně nadané dětství opravdu kradou, já sama jsem toho důkazem. Ale o mně tu řeč není, psala jsem o mém rozhodnutí co se synem, který je určitě nadaný a to nadání určitě neztratí, na jeho rozvoji můžu pracovat i mimoškolní činností (kroužek šachů) a naopak v rámci školy se soustředit na rozvoj těch "zaostalých" dovedností nenásilnou a atraktivní formou typu sport. Nedokážete se představit, jak třeba hokej - práce s hokejkou a oblékání do hokejové výstroje procvičí jemnou motoriku . Vzala jsem to prostě v tomto věku 6 let cestou zařazení syna do běžného kolektivu s důrazem na sport, kde si vytvoří společnost přátel se stejnými zájmy s tím, že se časem ukáže, zda opravdu stojí za to syna přeložit na školu typu Cesta k úspěchu nebo podobnou díky jeho nadprůměrnosti v určitých oblastech. Já si totiž také myslím, že ono číst a psát v pěti letech je něco jiného než číst a psát ve škole (spousta maminek nadaných dětí potvrdí, že jejich děti sčítají a odčítají do tísíců, ale nezvládnou namalovat klubíčko nebo opsat správně cvičení z tabule). Píšete, že kladete důraz na rozvoj emoční inteligence a sociálních dovedností, což je podle mne nutné i v běžné škole a v té naší se tak naštěstí děje. Důležitou roli ale hraje také rodina a to, jakým směrem je dítě vedeno. Je to hodně složité a mimo nadání také záleží na celkové nátuře malého človíčka. Já jsem přesvědčena, že pokud bude dítě správně směrováno rodinou, zájmy a vůbec, najde si CESTU K ÚSPĚCHU i z běžné základky.