Radek34 napsal(a):

pecule napsal(a):

Ahoj Radku,
já bych na rozdělení holek zese nic špatného neviděla, sama totiž jsem jako dítě zůstala s mamkou a moje sestra s tátou, když se naši rozváděli tak mně bylo 11 a sestře 14 a rozhodně nemám pocit, že by to pro nás bylo špatné. Jestli by holky mohly vyrůstat každý s jiným rodičem může nejlíp z nás tady posoudit právě Radek. Jen je asi problém v rozhodnutí soudu, protože u nás se rodiče dohodli (resp. máma tátovi nebránila), ale myslím, že soudy tak nějak automaticky budou upřednostňovat matku. Jinak pokud budeš na svěření do své péče trvat, tak myslím, že soud bude vyžadovat nejen vyjádření tebe a matky dětí, ale i sociální pracovnice (a to má tuším stejnou váhu jako vás dvou) a také bude nutné navštívit psychologa (nejen s holkama, ale i ty, popř. tvoje přítelkyně, pokud nějakou máš a bydlíte spolu), takže jak nebude dohoda, tak bych se obávala docela dlouhé mašinerie..
Jen ještě taky názor trochu opačný, to že dcera pláče když jde od tebe nebo ti říká, že chce být s tebou ještě neznamená, že to tak nevidí i obráceně, myslím jako že nechce být s matkou. Určitě má moc ráda jak tebe tak i svojí mámu a stejně tak může plakat, když jde od ní a taky jí může říkat něco podobného, to se dost těžko pozná. Beru to podle toho, že můj přítel má taky dceru z předchozího vztahu a taky občas brečí a je smutná když od nás jede, ale když jí slyším mluvit s její matkou (která stejně jako tvoje bývalá družka s náma nekumunikuje a pokud ano, tak ne slušně nebo jen o penězích), tak je slyšet, že jí má ráda a taky je ráda i s ní. Takže aby tě tvůj negativní názor na bývalou přítelkyni nezaslepil. Je to sice dost těžký, ale chce to bez emocí kouknout i na její vztah k matce..
Každopádně držím palce.

Ahoj a Vaše sestra chtěla bydlet s tátou a vy s mámou? Hm to u nás je problém ten, že se dohodnout nemůžeme resp. druhá strana ani nechce. Nevím o tom, že by plakala když jde od matky spíš hned běží ke mně a matce nedá ani pusu. Je mi jasné, že jí i mě má ráda. Ikdyž je bývalka jakákoli je to přece její máma. Jen se někdy divím, že mojí přítelkyni řekne, že by chtěla aby byla její máma a máma její teta. Jednou nám také řekla, že by byla ráda kdyby máma umřela to by pak šla bydlet ke mně. Nevím kde k tomu přišla. Říká, že u nás se má lépe než u ní.  Už jí to, ale drží docela dlouho, tak nevím. Je fakt, že 7 let je nízký věk, ale kdo víj jak to to dítě opravdu ví a myslí to jen to dítě. Ale proč mu nevyhovět v jeho přání. Víte tahle mladší se nenechá ovlivňovat jako ta starší. Tak to máte stejné jako já s mojí bejvalkou když už komunikuje tak hlavně o penězích nebo ne zrovna slušně. No a proto bych třeba chtěl i vyzkoušet aby dcerka bydlela měsíc semnou aby si vlastně rozhodla kde chce opravdu bydlet. Ale bohužel to se nestane. Matka o to nestojí.

U nás - teď myslím, když jsem byla malá - to bylo tak, že já chtěla být s makou a sestra s tátou, takže nebylo moc co řešit vzhledem k tomu, že táta sestru chtěl a mamina nebyla proti..
Pokud ale jde o současnou situaci - o dceru mého přítele, tak taky si nemyslím, že by plakala, když jde od matky, protože s ní je častěji a tak jí asi není tak vzácná jako táta a taky ví, že se s ní zase uvidí po víkendu a bude s ní dalších 14 dní.. Taky určitě pro ní máte program, takže se o víkendu s váma nenudí, což doma tvoje bývalá těžko může zajistit každý den. I mně se stalo, že mi malá říkala, že jsem hodnější než maminka a neříkala to jen jednou. Přítelova BM mě celkem hodně nesnáší, takže o mně doma před dcerou blbě mluví (pořád používá výraz cizí paní a že jsem její nic..), takže malá o mně doma radši moc nemluví a nedávno mi řekla, když se ke mně tulila "to kdyby viděla mamka, to by asi bylo". V tu chvíli tě to docela usadí, ale během těch prázdnin jsem se sama přesvědčila, že ona má ráda všechny, mámu, tátu i mě, jenom s náma je ráda proto, že se jí tady celou dobu co tady je někdo věnuje a není tady nuda, což doma asi je. Když jsme jí měli jen na víkendy, tak ani neměla potřebu se s mamkou slyšet, ale protože tady byla na prázdniny - část července a celý srpen, tak bylo vidět, že jak se s mámou není delší čas, tak se jí taky stýská.. Ale je pravda, že bys to měl nejdřív vyzkoušet, protože to co si myslím já a to, že mám z malé já tenhle pocit neznamená, že to platí i v tvém případě..
U nás - resp. u přítele a jeho BM - platí, že pokud přítel něco chce /např. jednou jsme potřebovali vyměnit víkend/, tak to automaticky znamená, že BM to neudělá. A pokud vyjádří svůj názor (např. že se mu nelíbí že dcera často kouká na telku, jí moc sladkostí a tak), tak je oheň na střeše.
Zkuste vymyslet něco, aby BM vlastně potřebovala, aby dcera u vás byla. Asi těžko takhle poradit co konkrétně, ale asi jiná cesta nebude, pokud se nedohodnete, tak přes soudy je to na dlouho a navíc s hodně nejistým výsledkem.. píšeš, že se ráda věnuje svým zájmům, že si pořídila psa, tak to zkus přes její záliby..